Ten, kdo zná DVD s Thomasovou operou z Barcelony, pořízenou před necelým sedmi lety, věděl, co ho tentokrát, při zatím posledním přenosu z Metropolitní opery, v kině čeká. Myslím, že ale skutečně oprávněně zklamán nemohl být nikdo. Zmíněný časový odstup není na inscenaci znát ani v nejmenším, a navíc díky detailním záběrům kamer a v současnosti přece jen dynamičtější obrazové režii vyznívá většina scén bezprostředněji. A co hlavní – newyorské pěvecké obsazení si rozhodně v ničem nezadá s tím barcelonským.
Simon Keenlyside za ta léta obdivuhodně vyzrál, v současnosti patří bezesporu ke světové barytonové špičce. Má velmi dobře posazený hlas, nádherně otevřené a jisté výšky, skvěle frázuje, příkladná i jeho výslovnost francouzštiny. Jeho Hamlet je chlapácky opravdový a přitom ve své vnitřní rozervanosti naprosto věrohodný. Třeba na známou pijáckou píseň právě v jeho podání se rozhodně nedá hned tak zapomenout.
Marlis Petersen to určitě neměla vzhledem k původnímu obsazení Natalie Dessay jednoduché, nemluvě o převzetí role až počátkem toho měsíce. Ofélie je prostě životní partie populární francouzské sopranistky, a tak Petersen čekalo nelítostné srovnání (jak ostatně vyplývá i z obsáhlé debaty čtenářů Opery Plus k našemu pátečnímu rozhovoru právě s Marlis Petersen – nejdete jej zde). Je třeba ale říct, že tato Ofélie rozhodně nezůstala ve stínu. Petersen je bezesporu subtilnějším hlasovým typem, než Dessay, má však v sobě velmi přesvědčivou vnitřní křehkost a jakoby už předem zakódovanou tragičnost. Co ale hlavně: Pro tento věru nelehký úkol je skvěle techniky vybavena, má jisté zářivé a nikoli ostré výšky, přímo ukázkově zachází s dechem, a ačkoli její hlas rozhodně nelze označit jako velký, je dostatečně průrazný velmi dobře se nese.
Mezzosoprán charismatické Jennifer Larmore v roli Gertrudy jakoby oproti dřívějšku přece jen trochu ztratil na své pověstné sytosti i znělosti spodní polohy. I tak jde ale i v tomto případě o obdivuhodný výkon, zejména v dramatičtějších momentech partitury, Larmore je navíc výborná herečka. James Morris jako Claudius se po ne zcela přesvědčivém začátku přece jen skvěle rozezpíval a byl v lepší kondici, než nedávno ve Fiescovi z Boccanegry. Pochvalu jmenovitě zaslouží i Toby Spence jako spolehlivý Laertes, stejně jako i Maxim Mikhailov coby Polonius, tradičně skvěle obsazeny byly i menší role. Výtečný byl i tentokrát Orchestr Metropolitní opery s Louisem Langrée. Za zmínku určitě stojí nesmírně plastická a barvitá předehra, rytmicky i výrazově velmi obtížné a přitom strhujícím způsobem vystupňované finále 2.dějství, ale třeba i skvostně zahrané saxofoové sólo.

Režie působivě pracuje hlavně s detaily, a to od těch pohybových (úvodní sborová scéna) přes světelné (stínohra ve 2.jednání) až rekvizity (například sugestivní závěr 2.dějství s potoky červeného vína). Patrice Caurier, resp, Moshe Leiser ve své koncepci (ne zcela jasně časově zasazené, což ale vzásadě nevadí) velmi dobře cítí hudbu a Thomasovu operu dokáží působivě vygradovat, a to především v druhé půli večera: Od zraněné křehkosti odmítnuté Ofélie přes až na dřeň jdoucí scénu Hamleta s Gertrudou, naturalisticky pojatou smrt Ofélie (jakkoli dokážu pochopit, že její podoba může mít i své odpůrce) až po scénu závěrečnou, kde i těžce uchopitelné zjevení Hamletova otce vyšlo vcelku věrohodně. Místy trochu rušivě ovšem působila nesourodá směsice kostýmů (Agostino Cavalca). Další skvělý večer.
Ambroise Thomas:
Režie: Patrice Caurier, Moshe Leiser
Scéna: Christian Fenouillat
Kostýmy: Agostino Cavalca
Claudius – James Morris
Marcellus – Matthew Plenk
Související články
- Thomasův Hamlet v Divadle na Vídeňce
- Operní panorama Heleny Havlíkové (72)
- Další sezona přenosů z Met skončila Traviatou z druhé ruky. Co dál?
Komentáře: 20
Napsat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni:Před prvním přidáním svého komentáře se musíte zaregistrovat:
- J. Charypar: Útěk novinářských posluchačů už před skladbou je prostě ostuda. Pochybuji, že většina z nich projevila...
- mlady posluchac: Já bych sílu médií, které spoluutváří obecné povědomí rozhodně nepodceňoval. Před Mahlerem, který si...
- vittorio: Pana Přibyla jsme slyšeli v Daliborovi živě několikrát,byl úžasný takový spinto tenor se dnes tady živě už...
- Martin Kovar: „vážná hudba, balet a opera jsou žánry označované za snobské, menšinové“ Klasická hudba...
- erwin: Jen pro přesnost, neboť se obávám jisté dezinterpretace mnou zmíněného – Moji barbaři nebyli míněni...
- Viktor: A to jsem ještě zapomněl na tu diskutovanou sekeru. Škoda, že se Rocc nenechal inspirovat jedním ze slavných...
- Viktor: Tohle já beru. Problém je v tom, že když někdo prohlásí něco, co neodpovídá skutečnosti, výsledek je sice...
- Boris Klepal: Mně skutečně nevadí, že si někdo myslí něco jiného, ale měl by argumentovat a ne překrucovat fakta, pro...
- Tom: Je zvláštní, jak hodně funguje u prostého čtení textu projekce vlastního očekávání a vkládání významů, které v...
- Tom: Víte co, já myslím, že p. Klepal to nenapsal zle, prostě že by to stálo za podrobnější rozbor, možná trochu...
Kauza FOK: Otevřený dopis primátorovi Svobodovi
Otevřený dopis panu Bohuslavu Svobodovi, primátorovi hlavního města Prahy Vážený pane primátore, s obavami...
VíceEdita Gruberová znovu na Pražském jaru
Jiří Bělohlávek převzal Řád britského impéria
Ke změnám na Ministerstvu kultury
Přijde nová neřízená střela?












Ano souhlasím plně s recenzí. M. Petersen ukázala, že existují i jiné hlasy, než poškozený hlas N. Dessay. Někdy je potřeba zahodit brýle co nám omezují rozhled a nehledět na to, jak ta která hvězda má nebo nemá zmáknutou medializaci. A podívíme se. Byl to asi nejlepší letošní přenos.
tentokrat mam mvyhrady voci televiznemu reziserovi. tak sa sustredil na detailne zabery, ze koli tomu nam uslo par dolezitych momentov: napr. v sialenej scene offelie, nebolo vidiet , ze luster ide nahor, Hamlet ked prvykrat spieva k duch svojho otca, tak asi po 5 minutach vidno, ze ide o naozajstnu postavu atd.
Ale inac vyborne. Francuzska opera nesklame nikdy.
Aj ja som cakal vacsi perfekcionizmus rezie televizneho prenosu.Skoda,prave takato inscenacia by to potrebovala. Vela dolezitych momentov kamera proste nestihla,zatial co sa venovala zbytocnym,"az moc" detajlnym zaberom.Inscenacia ako taka velmi slusala televiznemu prenosu,ale kdo vie ako by to bolo,keby sedim v divadle.To sa mozem len domnievat.Tuto operu som pocul 1.krat a bol som uneseny hudbou hned na 1.pocutie.Co sa da vycitat takymto spevakom?Mozno len nejake drobnosti,kt. su skor vecou vkusu.Orchester,tak ten asi nevie zahrat zle a vcera to bola parada(dychove sola…hmmmmmm!!!)Aj ked sme mali nie vela prilezitosti vidiet dirigenta,aj z tych mala zaberov sa mi jeho prejav velmi pacil.Ziadne saskarny pre kameru,ako mnohe ine dirigentske hviezdy.Vcera to bol uzasny vecer.
Bylo to úžasné! Snad nejlepší představení z MET, které jsme letos viděli. Představení dalo přesnou odpověď na otázku, jak dnes inscenovat operu. Často tady diskutujeme o inscenacích z pražského ND, objevují se různé názory. Toto je, dle mého názoru, ta správná cesta: téměř prázdná scéna, vynikající pěvecké, ale, a to je nesmírně důležité, i herecké výkony, vše funguje jak má – žádné staromódní kašírované divadlo, ale ani žádné schválnosti, např. aby se Ofélie milovala na scéně s Gertrudou. Byla to lekce pro všechny, bylo to naprosto dokonalé.
I já se musím připojit ke kritice režie toho přenosu na obrazovky, protože inscenaci mám na DVD a vím, co tam má být. Tady ta režie přenosu nebyla ideální.
Bez ohledu na jakousi "olympiádu" mezi zpěváky se podělím o svůj dojem. Recenze mi připadá z toho rodu, jakým se referovalo před nějakými 20+ lety o představeních v Bolšóm těátru v Maskvjé – s povinným obdivem. Ten nesdílím.
Představení nepatřilo k těm šťastnějším. Za prvé scéna byla obšlehnutá Barcelona, navíc pokažená nekonzistentními kystýmy – dojem velké lacinosti. Výkony titulního předsavitele a Larmorové v roli Gertrudy, byl sice solidní a spolehlivé, ale nezachránily to. Rozhodující je pro mně celkový zážitek a ten je vždy nedobrý, pokud zpěvák působí dojmem nejistoty a pokud mě nutí, mít za něj strach, jestli to udýchá. To byl přtípad Petersenové především ve 2. aktu, v árii "Adieu, dit-il", kdy pasáž "l´ingrat ne m´entend pas…" ze sebe doslova ždímala – nepříjemné… Čtvrtý akt: "Pale et blonde" byla už o něc o lepší, ovšem za cenu "úspornosti" verze, t.j. ořezanosti, zejména patrné v pasáži "cruel, tu vois me pleurs…" a následující. Kromě dificitu v oblasti elegance pěvecké ztělesňovcala rozhodně jiný typ. než éterickou Ofélii – spíše Valkýru, kterou Hamlet v konečném obrazu téměř nemůže uzvednout. O nějaké fascinaci, jakou se jinak opera dokáže vyznačovat, nemohlo být za těchto okolností ani řeči a ke konci už nás tlačily sedačky, což se běžně nestává.
Pane anonymní, na své názory máte právo, i když já je – stejně jako předešlí – nesdílím a také jsem byla nadšena. Jenže: Ona to byla ta samá inscenace jako v Barceloně!!! Když už jste takový odborník, divím se, že si předem nezjístíte, na co se vlastně jdete dívat. Vlasta
Paní Vlasto, na nesdílení názorů máme rovněž všichni práco. Ovšem, že je to stejná inscenace jako v Barceloně, to se přece vědělo, povšem to samo o sobě není důvod na přenos nejít (navíc jsme čekali skutečně cosi jiného). Nejde jen o pí Dessay – kromě Barcelony je takovým měřítkem především její role v Hamletovi v pařížském Chateletu (a jsou ovšem i nahrávky jiných Ofélií – J. Anderson, J. Sutherland nebo L. Popp) – a ty všechny patří ke špičce, byť dnes už historické.
(Anonymem jsem proto, že jinak se mi nedaří se přihlásit).
Pane autore, pane Anonymní, paní Vlasto,
dovoluji si připomenout, že inscenace není stará 7 let a není původně pro Barcelonu, nýbrž je stará dvakrát tolik: Ženeva 1996.
No vidíte 14 let a jak je špičková!
:-)
Dobrý den, rád se připojuji k nadšené recenzi! Je až k neuvěření,jak tato "stará inscenace dozrála! Totéž platí i o hlavním představiteli. K výtce kamer bych jen rád dodal, že duch vstupuje na scénu až po oněch několika minutách, nebylo tedy co zabírat! :-)
Hezký den
Lerch Miloslav
Ano, po velké debatě nad představitelkami Ofelie jsem taky nadšený. Jeden z nejlepších přenosů letoška. M. Petersen se zcela jiným a daleko lehčím a subtilnějším projevem nezklamala. Keenlyside potvrdil své schopnosti a režie i při tom, že už je inscenace 15 let stará, ukázala cestu jakou se ubírat nejenom v Met. Ve srovnání s poslední produkcí ND (Hoffmanky) to byl dokonalý požitek ze scény a režie, uteklo to jako voda. Při Hoffmankách jsem myslel, že nevydržím a s bolavým zadkem a zklámáním odcházel.
Jak jsme hezky rozdílní, mě se přenos nějak moc nelíbil, na nadšení to tedy nebylo, inscenačně s přibývajícími lety už docela trapné, Petersenová chuděra poněkud dýchavičná. Inu, jak říkám, krásná rozdílnost náhledů (to se týká i otlkačeného zadku – ně rozdíl od Rfaka mě při Hoffmannkách netlačil, na Hamletovi jsem chvílemi myslel, že to dokoukám vstoje v uličce).
Ale není třeba zoufat. Slibné je, že se i v jiných řetězcích začínají přenášet na plátno opery, a myslím, že kvalitní, snad i kvalitnější neřž Metropolitní a hlavně bez barnumského cirkusu kolem celé věci. Zatím Carmen ve Scale byla perfektní.
No jestli myslíte Palace Classics, tak stejný "rozruch" okolo Carmen a dalších titulů jako okolo MetinHD titulů tady najdete taky. Ten rozruch jak to nyzýváte, bude asi větší u přenosů z Met, protože už dva roky běží v celé ČR a tudíž mají víc než jen pár stovek návštěvníků.
Ale, že by páně Havelkova inscenace v podání orchestru a pěvců ND předčila jakoukoliv produkci z Met, to je velmi legrační konstatování :-)
Diverzita názorů je ale dobrá. Pomáhá zdomácí publikum vychovávat. Saša
akápak Havelkova isncenace? Mám na mysli Hoffmanky z Met, které byly rozhodně lepší než Hamlet z Met.
Já bych tu Met tak neabsolutizoval (určitě je např. Scala důstojnější stánek – byla jste v Metropolitní a viděla to cirkusové šapitó, co tam mají místo hlediště?). Přenosy odtud jsou cosi jako operní fastfood v kornoutu z voskovaného papíru (v poledne či hned po obědě, návštěvníci v tričkách),
Jistě může být v Národním, lepší produkce než v Met – každá česká opera (sólisté mohou nacvičit dikci v cizím jazyce, sdbor ale ne, propto tahá za uši. Proto na českou operu do českého divadla, na francouzskou do Francie… atd). V Met se občas něco podaří, ale ne vždycky – stagnuje (jediná v západním světě má pořád stejného šéfdirigenta, který u pultíku pamatuje snad ještě Cartera v Bílém domě).
Palace Classics a pár stovek návštěvníků? Snad pár desítek, u některých přenosů možná jen pár jednotlivců…
Prenosy z Met operny fastfood???V ND lepsia produkcia???V Met sa OBCAS nieco podari???Niekto tu asi potrebuje studenu sprchu.A to ze tam je stale ten isty sefdirigent je problem?Budme radi,ze je tam!A pokial stagnaciu berieme ako udrzovanie si tej istej urovne,tak nech si len dalej stagnuje.
Rastislavovi
Tady už se přede mnou někdo zmiňoval o povinném obdivu k Bolšómu teátru. Je úsměvné dělat z Metropolitní posvátnou krávu.
Přenosy z Met jsou samozřejmě onen fastfood (ještě s návodem na použití).
Váženému "Phanb":
Každý jen trochu soudný člověk si o Vašem názoru udělá úsudek sám a velmi ryhle…
Vlasta
Mam tu tiez jeden navod a to specialne pre phanb: zhltnut,zapit,zmlknut! Ale nie…nechcem urazat,len som trochu prekvapeny z toho vasho hodnotenia.Ked si odmyslim svoj osobny nazor a zoberiem nazor zopar ludi,kt. spievali v Met a inych naj-opernych domoch,tak povedali,ze praca v Met je to najprestiznejsie,najkvalitnejsie a najprofesionalnejsie,co zazili.(a najnarocnejsie tiez)
Zajímavé je srovnávání MET a Scaly, ve stylu "lepší" a "horší". Snad v případě konkrétních představení, ale lze toto u špičkových operních domů absolutizovat? V Itálii se hodně v posledních letech hovoří o krizi Scaly, což částečně souvisí s odchodem Mutiho z postu hudebního ředitele, ale s celkovým nedostatkem špičkových italských pěvců – nejvíce je to vidět mezi tenory, kde je propad oproti předchozím generacím markantní.