Mimořádný večer: Mahlerova Osmá se SOČRem a Lenárdem

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Symphonie der Tausend, neboli tisíců, je zajímavě vžitým názvem, leč přízvisko nepochází vůbec od Gustava Mahlera, ale od pořadatele koncertu Emila Gutmana. Důvodem zdánlivě až komerčně atraktivního názvu je prostý fakt, že k provedení díla je třeba vysokého počtu hudebníků. Proto je její provedení vždy událostí mimořádně mimořádnou. A samozřejmě, že zároveň i mimořádně vzácnou.

G.Mahler: Symfonie tisíců - Smetanova Litomyšl 2016 (foto František Renza)
G. Mahler: Symfonie tisíců – Smetanova Litomyšl 2016 (foto František Renza)

Symfonii tisíců uvedl 58. Mezinárodní festival v Litomyšli jako dlouhodobě plánovaný, vysoce náročný projekt 19. června na druhém zámeckém nádvoří. Na provedení díla se pod dirigentským vedením Ondreje Lenárda podílely celkově tři stovky hudebníků, naslouchalo mu devět set třicet posluchačů. Základem provedení byl Symfonický orchestr Českého rozhlasu, oslavující devadesát let od svého založení.

G.Mahler: Symfonie tisíců - Symfonický orchestr Českého rozhlasu - Smetanova Litomyšl 2016 (foto František Renza)
G. Mahler: Symfonie tisíců – Symfonický orchestr Českého rozhlasu – Smetanova Litomyšl 2016 (foto František Renza)

Výborný Český filharmonický sbor z Brna se sbormistrem Petrem Fialou zaujal před pár dny v Litomyšli provedením Mozartova Requiem (recenze koncertu zde), nyní se zásadně podílel na Mahlerově Osmé symfonii Es dur. Spolu s ním ještě účinkoval Pěvecký sbor města Bratislavy (sbormistr Ladislav Holásek), členové Kühnova smíšeného sboru a Kühnův dětský sbor se sbormistrem – legendou Jiřím Chválou. Sólistů je zapotřebí celý oktet. Vytvořili ho Peter Mikuláš, Daniel Frank, Anton Keremitchiev a dámy Maida Hundeling, Eva Hornyáková, Kateřina Kněžíková, Terézia Kružliaková a Veronika Hajnová. Skladba je Mahlerem koncipována pro tři sopránová sóla, dvě altová sóla, tenorové, barytonové a basové sólo, dva velké smíšené sbory, dětský sbor a velký symfonický orchestr. Mahler stupňoval svůj provozovací aparát, má například v Osmé symfonii osmkrát dělená dřeva. Jeho Osmá tíhne k dvoudílnosti, ponechávajíce podstatnější obsah, program, na druhou část dílu. Rozšiřuje obsah symfonicko-cyklické formy v přímé souvislosti se stále většími sympatiemi k filosofickým ideím. Jeho zvláštní povahová introverze, touha po klidu velebných Alp, kam stále více směřoval, je známá okolnost jeho života. Zřetelně zde tíhne k typické formální dvoudílnosti. Ostatně Osmá symfonie Es dur je de facto dvoudílnou kantátou, celovečerní symfonií s přibližnou duratou přes devadesát minut.

G.Mahler: Symfonie tisíců - Smetanova Litomyšl 2016 (foto František Renza)
G. Mahler: Symfonie tisíců – Smetanova Litomyšl 2016 (foto František Renza)

Gustav Mahler je zajímavý fenomén pro českou hudební historii. Ale je to jistě přední rakouský skladatel spolu se symfonikem Antonem Brucknerem. Přisvojujeme si občas Mahlera, neboť je narozen v Kališti u Jihlavy, chtělo by se zazpívat spolu s Martinů kantátou – „Ale u nás na Vysočině, děti zjara studánky vždy čistí…“ Ovšem Mahler pochází z německy hovořící židovské rodiny. Vztah k Čechám je ale vpravdě značný. Byl dirigentem Německého divadla v Praze. Když se dostal ke kýžené dvorní opeře ve Vídni (1897), jež za jeho vedení zaznamenala cestu k absolutní špičce, projevil se jeho vztah k české hudbě. Jsme na Smetanově Litomyšli, nelze tudíž neakcentovat vztah Mahlera právě ke Smetanovi, kde se zasadil ve Vídni nejen o Prodanou nevěstu, ale také se zasazoval zaníceně o uvedení Dalibora. Vida, veliký Mahler se zasazoval pilně ve Vídni o Smetanova Dalibora, o něhož se dnes na českých scénách nezasazuje vlastně skoro nikdo… Ironie doby, ironie české hudební historie? Někdy se dnes méně ví, že Mahler byl špičkový operní dirigent, čehož si nemohla nepovšimnout i Met v New Yorku, kde posléze i dirigentsky krátce zakotvil.

Provedení Mahlerovy Osmé symfonie Es dur je pro Smetanovu Litomyšl naplněním dlouhodobého snu. Na hudebním nokturnu to prozradil ředitel festivalu Jan Pikna i šéf dramaturgie Vojtěch Střítezský. Chovali tuto myšlenku prý již dlouho, od roku 1998. Ale realizace díla o tolika složkách je složitá po všech stránkách, tudíž na ni došlo až v letošním ročníku. Jak předeslal dirigent večera, šéf SOČRu Ondrej Lenárd, je to symfonie o lásce, hudební tok je zde podstatnější než slova.

G.Mahler: Symfonie tisíců - Ondrej Lenárd - Smetanova Litomyšl 2016 (foto František Renza)
G. Mahler: Symfonie tisíců – Ondrej Lenárd – Smetanova Litomyšl 2016 (foto František Renza)

Pan Lenárd jezdil na zkoušky sborů mezi Prahou, Brnem a Bratislavou, aby včas předpřipravil technickou základnu. Protože zkouškové finále bylo jediné v Litomyšli, generálka proběhla mezi dvanáctou až patnáctou hodinou v den koncertu. Obrovsky náročné v den, kdy je maximální energie, stodvacetiprocentní vitalita nutně zapotřebí večer. Koncert přenášela i stanice Vltava. Podotýkám jako ten, kdo s rozhlasem často spolupracoval, že ona superfortissima jsou ale v éteru nepřenosná, nemohou vynahradit dojem z poslechu v prostoru. Čímž nemyslím prostý fakt, že si posluchač sám zvuk přivře, aby neburcoval sousedy. Zvuk v rozhlasu má určitou hladinu forte, za níž ji sám již upravuje. Tudíž zvuk v auditoriu, zejména v Litomyšli, pokládám za nepřenosný.

Pan Lenárd měl plnou pravdu na hudebním nokturnu. Opravdu je třeba vnímat hudební tok, ne hledat texty originálu či překladu ve festivalem vydané brožurce, neb to odvádí pozornost od monumentálního prožitku díla. Ať jde o kratší první část Svatodušního hymnu (Veni Creator Spiritus), nebo o impozantní část druhou, což je druhý díl Fausta Johanna Wolfganga Goetha. Oktet pěvců představuje jednotlivé postavy programního určení.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Hodnocení

Vaše hodnocení - G.Mahler: Symfonie tisíců (Smetanova Litomyšl 2016)

[Total: 35    Average: 4.1/5]

Související články


Napsat komentář