Ministerstvo: Jasno bude do několika měsíců

Jak to bude dál s operou v Praze? Otázka, která v posledních dnech vyvolává až nečekaně velké vášně a emoce, stejně jako i řadu otazníků, a to jak u lidí z umělecké branže, především pak těch z obou pražských operních domů, tak i u běžných návštěvníků. Tím spíš jsme rádi, že teď můžeme přinést náš rozhovor s náměstkem ministra kultury Radkem Zdráhalem. Mluvili jsme s ním včera navečer, bezmála celou hodinu.

Co tomu pane náměstku říkáte, těm často podrážděným reakcím při očekávání věcí příštích v pražské opeře?

Reakce se daly očekávat. Ale to, co se teď děje, vnímám jako velmi nešťastné a zbytečné. Komunikace je důležitá. Informace ale musí přejít přes šéfy uměleckých souborů směrem k jednotlivým zaměstnancům. Není nic horšího, než dávat prostor dezinterpretacím, fabulacím a potom samozřejmě také fámám, které vzniknou. Dnes jsme byli s panem ministrem za souborem činohry Národního divadla, zítra budu diskutovat se všemi zaměstnanci Státní opery. Považuji to za velmi důležité. Velikou roli v tom ale sehrává také samotný ředitel té které příspěvkové organizace.

Říkáte dezinterpretace. Kde myslíte, že vznikly? Na straně ředitelů divadel? Kvůli tomu, že informace, které dostali, nedokázali předat dál?

Na jednu stranu to určitě vzniklo kvůli tomu, že lidé nejsou schopni si zcela precizně vše přečíst v renomovaných periodikách. Na straně druhé potom také ale vzniknou názory řadových zaměstnanců dotyčných divadel třeba na základě diskuze na Opeře Plus o tom, že chystá privatizace Stavovského divadla. Nebo tím, že studie pana doktora Hermana je mylně vydávána za koncepci ministerstva kultury. Z naší strany bylo přitom dostatečně zdůrazněno, k čemu ta studie slouží. Je to všechno samozřejmě velmi živé téma, týká se nejen umělců, ale i dalších zaměstnanců divadel. Je pochopitelné, že se začnou obávat o svoji existenci. Samozřejmě, ten šum ale vzniká hlavně na základě absolutní neinformovanosti. Ředitel by měl být tím hlavním partnerem pro zřizovatele, tedy ministerstvo. Ředitel by měl dál předávat informace mezi další členy managementu a mezi řadové zaměstnance.
Oba pánové, jak ředitel Národního divadla, tak pověřený ředitel Státní opery, mají za úkol vypracovat synopsi, vizi reformního řešení, abychom ji dostali na stůl a o tom všem se mohli bavit. My na ty názory čekáme.

Ředitelé ale něco už z vašich záměrů znát musejí. To by přece pan Heřman jinak nemohl ve zdůvodnění svého odchodu napsat, že on u spojování opery Národního divadla se Státní operou být nechce, protože by nemohl zaručit uměleckou úroveň takového souboru. Z toho přece jednoznačně vyplývá, že pan ředitel Černý už nějaké zadání od vás mít musí.

Je zajímavé, že pan Heřman už nechce být šéfem, ale nevadí mu ještě nějakou dobu setrvat na postu zástupce nového šéfa opery. Když s nějakou koncepcí nesouhlasím, pak odejdu úplně. Myslím ovšem, že v tuto chvíli jde o velmi předčasné rozhodnutí, i když na druhou stranu pana Heřmana tak trochu chápu.

Takže pan Heřman špatně panu řediteli Černému rozumněl? Anebo naopak pan Černý řekl panu Heřmanovi k tomu, co se chystá, něco, co úplně není pravda? Jak si to vysvětlujete?

Já jsem u toho jejich jednání nebyl, nemohu se k tomu vyjádřit. To by byla fabulace.

Co dnes odpoledne chcete říct zaměstnancům Státní opery při setkání s nimi? Vy už jste tam byl jednou, v prosinci, po abdikaci pana Dohnányiho. Čili došlo od té doby k nějakému posunu?

K posunu došlo. V tomto případě bych ale chtěl nejdřív informovat samotné zaměstnance Státní opery, a potom teprve média. Zaměstnanci mají právo mít ty informace jako první.

Jasná jména mám, zveřejněna budou začátkem příštího týdne, až se s nimi seznámí pan ministr.

A časový horizont, kdy by měly být závěry z jednání té komise?

Výstupy budou řádu týdnů.

A závěr?

Závěry budou v horizontu měsíců. Není to jen o komisi jako takové, ale je to i o zpracování právních a ekonomických analýz. Transformace není věc jednoduchá, proto si to vyžádá nějaký čas. Dřív to možné není.

Vy už určitě nějakou představu máte, už jste něco v předchozích týdnech naznačil, například jste zmínil rekonkurzy uměleckých pracovníků. Co by se aspoň zhruba mělo dít dál?

Experti by měli dojít k legitimní možnosti vzniku nových souborů. Všichni zaměstnanci by měli mít rovné šance do nich přejít. A to i přesto, že existují řešení, která by byla jednodušší, a která po právní stránce by se dala udělat velmi snadno a velmi rychle..

Myslíte divadlo zavřít a rozpustit?

Divadlo zavřít – ano, to je velmi jednoduché, právně lehce proveditelné. K tomu ale my nesměřujeme.

To vámi už dřív zmíněné slovo rekonkurzy dost lidí vyděsilo, ať už ve sborech či v orchestrech. Je toto jistý krok, který ty lidi skutečně čeká? Ať už za půl roku, za rok?

Myslím, že to je velmi pravděpodobné, samozřejmě, každý si pod tím slovem může představit něco jiného. Muzikant třeba sólovou interpretaci. To všechno je ale věcí diskuze. Nechci předjímat, jak to bude probíhat. Ale jde o to nalézt cestu ke kvalitě.

Hodně se debatuje o budoucnosti Stavovského divadla. Kde si myslíte, že se ty úvahy vzaly? Teď myslím hlavně dohady ohledně případného působení Pražské komorní filharmonie ve Stavovském divadle?

O PKF se možná začalo mluvit v souvislosti s kvalitou, kterou vykazuje. Třeba…

No ale v podkladové studii pana Hermana není – pokud se nemýlím – o PKF řeč. Někde však ta informace vzniknout musela, to, že PKF by mohla obhospodařovat provoz Stavovského divadla…

Ale to v žádném případě není něco, co by bylo definitivní. A navíc i to lze brát jako důkaz toho, že všechny myšlenky z oné studie nepocházejí. Také to je už asi věc historická, je to dlouholetá obava orchestru Národního divadla z toho, že by jednou mohla být PKF využita. Víme navíc, jak je umělecká branže náchylná ke spekulacím nejrůznějšího druhu. Nevím, odkud a jak přesně se ty informace objevily. Z Ministerstva kultury vzejít nemohly, neboť řešíme úplný začátek změn.

Jak to v současné době vypadá s uvažovanou rekonstrukcí Státní opery?

O tom bych také rád napřed informoval zaměstnance Státní opery, nicméně rekonstrukce by hypoteticky mohla opravdu začít velmi rychle, například u jevištních technologií. Rozhodně bude rozčleněná do dvou etap. Oprav, které se dají dělat za provozu, a velmi pravděpodobně také oprav, které se za provozu dělat nedají. Pokud k uzavření dojde, jde o to, aby bylo co možná nejkratší.

Myslíte, že soubor Státní opery bude ještě příští sezonu hrát?

Myslím, že bude ještě příští sezonu hrát.

V souvislosti s budoucností opery v Praze je občas – třeba ve studii pana Hermana – zmiňován i orchestr FOK. Uvažujete o něm ve svých vizích?

V mých vizích nikoli, ale od toho jsou odborné diskuze…

Ta studie pana Hermana, resp. několika lidí kolem něj, byla přijata vaším vedením ministerstva. Můžete říct, kolik jste za ni zaplatili?

Vynaložená částka se pohybuje v rádech tisíců.

Nebudu nahrávat spekulacím, protože cokoli tady vyřknu, tak opět bude zhmotněno jako pravda, a k tomu je třeba udělat hodně kroků. Třeba naplánovat hypotetickou sezonu, na které se ten provoz namodeluje. Teď o tom cokoli víc říkat, by byla amatérská záležitost.

Nelze vedle dvou pražských souborů nezmínit další operní soubory v České republice. Myslíte, že jejich současná situace je dále únosná? Určitě znáte finanční situaci třeba ústecké opery… Nenastane chvíle se podívat i na oblast?

Určitě ta situace příjde. Věřím, že pražská tranfromace bude účelná, že přinese účelnější nakládání s finančními prostředky, to, že do samotných kulturních projektů nateče více finančních prostředků, že se nastaví principy v rámci současných příspěvkových organizací, kdy bude více nástrojů ke zlepšování umělecké kvality. Samozřejmě to pak může být a mělo by být příkladem pro ostatní soubory nebo příspěvkové organizace, ať už jsou zřizovány městem nebo krajem.

Má současné vedení ministerstva kultury nějaké ambice mluvit do počtu operních souborů u nás? Nebo to necháváte na krajích?

Tu ambici vůbec nemáme, kraje jsou samostatné celky a pokud si ony vyčlení na něco peníze a řeknou toto tady chceme, pak to je jejich svobodné rozhodnutí.

Dřívější vlády slibovaly, že se objem finančních prostředků, plynoucích do kultury, bude zvyšovat. Opak byl ale pravdou, kultura dostává čím dál méně. Kdy se to změní?

Ministerstvo kultury, pokud chce být silným ministerstvem, musí dobře hospodařit, a musí to umět prokázat. Potom myslím, že má šanci úspěšně požadovat navýšení rozpočtu. Jsem přesvědčen, že se to povede.

Od příštího roku?

Možná od příštího roku.

Děkujeme za rozhovor i váš čas.

Ptal se Vít Dvořák