Mistři pěvci norimberští v Chemnitzu

  1. 1
  2. 2

Tato velmi oblíbená a po celém světě často hraná Wagnerova opera vznikla jako určitý komický a lidový protipól k jeho dřívějšímu Tannhäuserovi. V obou dílech jsou hlavním obsahem středověká pěvecká klání a dění kolem nich. Premiéra se konala ve dvorním divadle v Mnichově 21. června 1868 za skladatelovy přítomnosti (seděl v královské lóži vedle svého obdivovatele a mecenáše Ludvíka II. Bavorského). Představení dirigoval Hans von Bülow, který Wagnerovu hudbu velmi obdivoval a také aktivně propagoval. Jeho žena Cosima se později po rozvodu stala Wagnerovou manželkou.

Městskému divadlu v Saské Kamenici se v hudebních kruzích obrazně říká saský Bayreuth. A musím říci, že právem. Wagnerovu dílu se věnují pravidelně a není roku, kdy by se nějaká opera velkého Mistra na repertoáru neobjevila. Konec konců kameničtí disponují krásnou rekonstruovanou budovou s úplně moderním hledištěm. Divadlo má rovněž ideální polohu, protože se nachází v samém středu města, ale přitom zároveň v klidném prostředí divadelního náměstí. Naposledy se inscenace Mistrů konala ve zdejším divadle roku 1987.

Theater Chemnitz (foto Pavel Horník)
Theater Chemnitz (foto Pavel Horník)

Po druhé hodině nedělního odpoledne se za chladného počasí pomalu začínali scházet ke vchodu divadla, nad kterým visel dlouhý bílý látkový transparent s názvem dávané Wagnerovy opery, slavnostně oblečení diváci. Někteří chodili kolem po boční straně divadelní budovy zaparkovaného luxusního autokaru s nápisem Richard Wagner Verband Würzburg. Cestovní kancelář provozující tuto cestu měla na boku autobusu velmi příslovečný název Loge (bůh ohně v Rýnském zlatu). Musím podotknout, že Společnost Richarda Wagnera v tomto ani ne stotisícovém městě má neuvěřitelných dva a půl tisíce členů. Trochu mne překvapilo složení návštěvníků, byla totiž zastoupena povětšinou podstatně starší generace.

Theater Chemnitz (foto Pavel Horník)
Theater Chemnitz (foto Pavel Horník)

Hlediště pro sedm set dvacet diváků se zaplnilo do posledního místečka, hudebníci si ladili své nástroje, punkt ve tři hodiny nastoupil dirigent Frank Beermann a orchestr (Filharmonie Roberta Schumanna) spustil krásnou a zvučnou předehru. Ještě během ní se rozhrnula opona a před diváky se neobjevil vnitřek kostela sv. Kateřiny ve středověkém Norimberku, ale prostorný sál uměleckého muzea, kde si návštěvníci v kostýmech prohlíželi vzácné renesanční obrazy a skulptury. Před slavným Tizianovým obrazem Nanebevzetí Panny Marie stál drobnější muž v černém baretu a něco si zapisoval do svého notýsku. Samozřejmě to byl sám Richard Wagner.

Richard Wagner: Die Meistersinger von Nürnberg - Theater Chemnitz 2016 (foto Pavel Horník)
Richard Wagner: Die Meistersinger von Nürnberg – Theater Chemnitz 2016 (foto Pavel Horník)

Přiběhla malá holčička v bílých šatičkách a oba ještě pohlédli na Tizianův obraz. Návštěvníci galerie včetně skladatele zmizeli, obraz se otočil směrem dozadu a upřeně naň směřovaly oči modlících se věřících, sedících v pozadí pomyslné kostelní lodě zároveň s Evičkou, dcerou zlatníka Pognera. Napravo na balkoně obrazárny jí dával významná gesta Walter Stolzing. Bohoslužba dojemným chorálem končí a lid se rozchází. Toto neobvyklé režijní pojetí zdejšího dlouholetého šéfa opery a režiséra Michaela Heineckeho spolu se scénou jeho stálého spolupracovníka výtvarníka Petera Sykory zapůsobilo velmi příjemně a rozbilo jakákoli operní klišé a také nevhodné experimenty (vzpomínám na počin Katariny Wagner s Mistry v Bayreuthu – kdy kupříkladu Walter Stolzing byl znázorněn jako sprejer). V galerijním prostoru Sachsův učedník David, v podání pěkně, ovšem ne moc velkým hlasem zpívajícího André Riemera, připravuje spolu s tovaryši za přítomnosti Stolzinga, zvědavého na podmínky pěvecké soutěže, rekvizity na pěvecké klání. Přicházejí ostatní cechovní mistři. Zlatník Veit Pogner se představuje sytým basem Fina Kouty Räsänena, stálého člena místního operního souboru, a také se můžeme poprvé seznámit s komickou postavičkou písaře Sixta Beckmessera. Toho ztvárnil s nepřehlédnutelným komediantským talentem vysoký a hubený Roman Trekel, vynikající sólista Berlínské státní opery Pod lipami (loňského roku na zdejším jevišti výtečně zpíval Amforase v Parsifalovi).

Všichni jsme byli zvědaví na představitele stěžejní role Hanse Sachse. Jeho dosavadní interpret, známý Franz Havlata, totiž onemocněl a doslova za pět minut dvanáct si divadlo opatřilo náhradního sólistu. Představitelů, kteří umí tak náročnou roli, se zvlášť na poslední chvíli až tak moc nesežene, takže divadlo mělo štěstí. Byl to Američan původem z Denveru, který již několik let zpívá na německých scénách. Současně je angažován v divadle v Mainzu. Již při jeho prvních tónech bylo zřejmé, že před námi stojí nejen velká pěvecká, ale také herecká osobnost.

Richard Wagner: Die Meistersinger von Nürnberg - Theater Chemnitz 2016 (foto Pavel Horník)
Richard Wagner: Die Meistersinger von Nürnberg – Theater Chemnitz 2016 (foto Pavel Horník)

Sympatický Derrick Ballard, asi tak čtyřicátník, zvládl svoji úlohu znamenitě. Sice v minulé sezoně Hanse Sachse právě na scéně v Mainzu v osmi představeních zpíval, ale to bylo úplně jiné režijní pojetí a více než půlroční odstup. On ale do role vnesl určitý svůj individuální přístup, ale při respektu ke zdejšímu pojetí. Rovněž v souhře se svými kolegy vše působilo naprosto dokonale, bez nějakých zaváhání. Pěvec vládne poměrně velkým, ve všech polohách vyrovnaným, basbarytonem a zároveň je vynikajícím hercem. Má již na kontě mnoho velkých rolí včetně Wotana nebo Bludného Holanďana. Pro nás by mělo být zajímavé, že v Mnichově, kde byl několik let v souboru divadla Staatstheater am Gärtnerplatz, zpíval Kecala v Prodané nevěstě.

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Wagner: Die Meistersinger von Nürnberg (Chemnitz)

[Total: 3    Average: 3.3/5]

Související články


Reakcí (4) “Mistři pěvci norimberští v Chemnitzu

  1. Konečně jsem viděl naživo Wagnerovy Mistry pěvce, a to v operním divadle v Chemnitzu (Saské Kamenici) 8.5.2016. A byl jsem nadšen, jaké krásné představení – po všech stránkách – umí udělat na malé, regionální scéně. Kam se (většinou) hrabe naše Národní divadlo/Státní opera! Velmi pěkná inscenace, krásné renesanční kostýmy, promyšlená režie. A zpěvákům nebylo co vytknout, stejně jako orchestru. A přitom jsou Mistři pěvci operou velmi náročnou jak pro inteprety, tak pro orchestr a dirigenta. Už jen ta délka, 4 a půl hodiny čistého času (asi nejdelší běžně hraná opera). Původně ohlášený Franz Hawlata Hanse Sachse nezpíval kvůli nemoci, místo něj zpíval mně neznámý Renatus Mészár, ale byl výborný pěvecky i herecky, velmi sympatický, přesně tak nějak si člověk může Hanse Sachse představovat. Hvězdou večera byl výborný Roman Trekel ve vděčné komické roli Beckmessera, kterou si doslova užíval.
    A já jsem si to užil taky! A to díky tipu pana Horníka v této recenzi…

      1. Bohužel, to jsem byl ještě hloupý teenager a Wagnera jsem znal leda ze seriálu s Richardem Burtonem :) Škoda, že od té doby se zde Mistři pěvci nehráli a obávám se, že se jich v Praze jen tak nedočkáme, dokonce bych z toho měl i strach při tom, v jakém je Opera ND / Státní opera stavu…

Napsat komentář