Mozartovu mši věnují obětem terorismu. Začíná Janáčkův máj

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Drážďanská filharmonie s téměř stopadesátiletou historií, houslový virtuos Ivan Ženatý, někdejší houslový mistr Berlínských filharmoniků Guy Braunstein nebo mezzosopranistka Dagmar Pecková – to je jen pár jmen z desítek umělců a souborů, které přivede na pódia severní Moravy a Slezska Janáčkův máj. Čtyřicátý první ročník mezinárodního festivalu proběhne od 20. května do 9. června.
Jaromír Javůrek (zdroj Janáčkův máj)
Jaromír Javůrek (zdroj Janáčkův máj)

Prim na Janáčkově máji hraje klasická hudba, festival se ale podle svého ředitele Jaromíra Javůrka chce vyslovit i k problémům současného světa. Motto si tak vypůjčil ze Schillerovy Ódy na radost: „Všichni lidé bratry jsou“…

Jsem pozitivně smýšlející člověk a je o mně známo, že jsem se vždycky snažil hledat cesty k souznění. Nešlo mi o kompromisy za každou cenu, ale o to, aby lidé našli společnou řeč. Jistě nejsem sám a jsem přesvědčen, že hudba se svou univerzální srozumitelností je jedním z prostředků, jak toho dosáhnout. Jistěže se najdou škarohlídové, kteří budou říkat, že tím, že budeme hrát Beethovenovu Devátou nebo Mozartovo Requiem, se nic nezlepší. Ale není to pravda. Podívejme se na geniálního Daniela Barenboima, jak postavil orchestr z Izraelitů a Palestinců – a funguje to. Můžeme vidět, že lidé různého náboženského vyznání, různých kořenů i národních tradic mohou komunikovat a společně vytvářet nádherná představení. A posluchače, kteří mají nejen rozum, ale i cit a vidí věci v obecnější rovině, to nemůže nechat chladnými. O tom jsem přesvědčen. A věřte mi, že mi byl vždycky vzdálený názor „bližší košile než kabát“ a není mi lhostejné, co se děje v Paříži, Bruselu a v celé Evropě, která je přece tak malá! Není problém, aby raketa středního doletu během pár desítek minut zlikvidovala jakékoli evropské město. Myslím, že o to víc bychom měli hledat společné cesty. Takže jedno z nejkrásnějších děl letos jubilujícího Wolfganga Amadea Mozarta, jeho Mši c moll, věnujeme obětem terorismu. A máme letos i koncertní řadu nazvanou Všichni lidé bratry jsou – protože tomu věřili nejen Beethoven a Schiller, ale i mnozí další umělci až do současnosti.

Můžete tedy rozvést, jak chcete tuto hlavní myšlenku festivalu naplnit?

Jde nám především o vytváření prostředí pro navazování přátelských mezinárodních kontaktů. Tady bych rád na prvním místě zmínil koncert Vogler kvartetu z Berlína a Benda kvartetu z Ostravy. Hosté dostanou větší prostor – bude to koneckonců jejich první účinkování na Janáčkově máji, a tento zkušený třicetiletý ansámbl bude mít za partnery mladé ostravské Bendovo kvarteto, společně provedou Mendelssohnův Smyčcový oktet. Myslím, že to je právě to, k čemu vyzývá i Barenboim – pojďme spolupracovat přímo na pódiu.

Do této řady určitě patří i koncert nazvaný docela poeticky „Německý polibek míru a francouzský Román o růži“.

Ano, jde o německý soubor Per Sonat, který se věnuje takzvané historicky poučené, chcete-li autentické, interpretaci. Tedy předkládá starou hudbu tak, jak se hrála v době svého vzniku – očištěnou od pozdějších romantizujících a dalších vlivů. A s použitím dobových nástrojů, jakými jsou v tomto konkrétním případě niněra nebo fidula. Koncert se bude konat v Kravařích – na takzvané Prajské, čili v regionu, který prošel dramatickým vývojem a byl za války přičleněn přímo k Hitlerově Třetí říši. Muži z těch rodin museli narukovat, tisíce jich padly na frontě, ta minulost je tam dodnes bolestně živá. Do tohoto kraje tedy přijede německý soubor, který bude hrát v kostele duchovní skladby originální středověké osobnosti – svaté Hildegardy von Bingen. A jako kontrast bude přítomen i ten světský prvek – láska, příroda a určitá nadčasovost v baladách a písních francouzského renesančního skladatele Guillauma de Machaut. V této kombinaci to bude mimořádný večer.

Janáčkův máj nabídne během tří týdnů devatenáct koncertů – kdo podle vás bude pro posluchače tím největším magnetem?

Jsem velmi rád, že přijede Drážďanská filharmonie se svým šéfem Michaelem Sanderlingem – a to rovnou na zahajovací koncert 20. května v Domě kultury města Ostravy. Doprovodí excelentního houslistu Ivana Ženatého, který dnes působí na Cleveland Institute ve Spojených státech. O devět dní později vystoupí se Symfonickým orchestrem hl. města Prahy FOK houslista Guy Braunstein. Velmi zajímavá osobnost – židovský umělec žijící v Německu, do roku 2012 koncertní mistr Berlínské filharmonie. U nás hostuje poprvé. Tedy – hudebník pocházející z Izraele a žijící v Německu bude hrát skladbu anglického představitele pozdního romantismu Edwarda Elgara na slovanském festivalu v moravské Ostravě. Tedy – zase ten akcent na prolínání kultur.

Samozřejmě mezi nejatraktivnějšími tituly musím zmínit Dagmar Peckovou a její dávno vyprodaný operní galakoncert Hříšnice. Tento projekt si vymyslela sama, všechny árie jsou propojeny osudy „hříšných žen“ – Salome, Máří Magdalény a dalších.

A rád bych na tomto místě připomněl, že jsme vstoupili do projektu Ostrava Shakespeare 2016. A myslím, že velmi šťastně – uvedením Berliozovy symfonie Romeo a Julie, která se hraje nesmírně zřídka, většinou totiž všichni sáhnou po Fantastické symfonii. Ale tato dramatická symfonie je překrásná, navíc v Ostravě se hrála naposledy před pětatřiceti lety. Tehdy ji provedl šéfdirigent Janáčkovy filharmonie Otakar Trhlík, živě si na to vzpomínám a jsem rád, že se nám povedlo znovu toto dílo uvést na ostravské pódium. Mezi sólisty, kteří vystoupí s Filharmonií Brno v Gongu, bude i čerstvý držitel operní Thálie Jaroslav Březina a barytonista Gustáv Beláček, který byl v užší nominaci na tuto cenu. Koncert zároveň připomene sedmdesáté narozeniny Petra Vronského, který je dnes šéfdirigentem Moravské filharmonie Olomouc, ale s Ostravou je svou dlouholetou spoluprací s Janáčkovou filharmonií úzce spjat.

Janáčkův máj také pravidelně zve k návratům renomované umělce, kteří pocházejí z tohoto kraje. To je letos případ klavíristy – kdysi zázračného dítěte z Opavy Lukáše Vondráčka. Proč jste se rozhodl právě pro něj?

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Související články


Napsat komentář