Můj vzkaz? Za operou jeďte do Ostravy. Uvidíte, co jinde běžně vidět nemůžete

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5
  6. 6

Ostrava má za sebou jiný pomyslný triptych, a to Mozartův ve spolupráci s Jaromírem Nohavicou. Bude spolupráce s tímto, domácím publikem milovaným, umělcem pokračovat i nadále?

Na konec této sezony máme naplánováno uvedení Lazebníka sevillského právě v českém přebásnění Jarka Nohavici. Ten s nápadem překladu sám přišel a já jej s velkou radostí přijal. Již vloni, v den výročí dvousté světové premiéry této opery v Římě, připravili slavnostní galakoncert, který představil část překladu i s patřičným Nohavicovým průvodním komentářem. Režie našeho Lazebníka sevillského!!! (ty tři vykřičníky v názvu titulu jsou podstatné) se ujme Ondřej Havelka. Celá inscenace bude mít i takzvanou cestovní verzi, s menšími úpravami, aby se mohla uvádět i na menších scénách a mohlo se ještě výrazněji pracovat s poetickou plebejskostí Jarkova překladu. Moc se na to těším!

Ve světě je trendem operní studio, které při divadlech vychovává budoucí pěveckou generaci. Co spolupráce Národního divadla moravskoslezského s konzervatoří či Fakultou umění? Existuje či funguje?

V této chvíli jsme tomu v principu otevřeni, ale iniciativa by měla být vzájemná. Když jsem zde před téměř osmi lety začínal, nějaká snaha o spolupráci byla, avšak od té doby koncept usnul. A přiznám se, že v množství úkolů, které jsme v té době měli a máme před sebou, se to v současném poddimenzovaném personálním nastavení a vytížení nedá ani z naší strany, a myslím ani ze strany Fakulty umění zodpovědně zvládnout a zrealizovat. Ale to neznamená, že to tak bude pořád. Nyní jsem byl osloven pro příští semestr na výuku dějin opery a divadla pro studenty zpěvu. Jinak jsem členem umělecké rady Fakulty umění a věřím, že spolupráce mezi divadlem a Ostravskou univerzitou, která před více než rokem dostala nějaký směr na základě oboustranného zájmu, se více prohlubuje. Co mne mrzí, a beru za svůj další aktuální úkol se pokusit to změnit, že se v takto divadelním městě, jakým Ostrava bezesporu je, nedá studovat divadlo jako akademické vzdělání v oboru na filosofické fakultě. Ale věřím, že i toho se podaří časem společným úsilím dosáhnout. Plánů a záměrů je hodně.

Chystáte se s ostravským souborem v nejbližší době opět vycestovat? Kam a jaký titul zvažujete?

Co se týče operního souboru, tak ten pojede na podzim 2017 na festival Opera. Dále budeme v Litomyšli s Lazebníkem sevillským a Tajemstvím a také balet jede v únoru do Stavovského divadla s pozoruhodným baletem Chaplin v choreografii německého choreografa a šéfa lipského baletu Mario Schrödera. O dalších možnostech jednáme, ale naším hlavním úkolem je hrát v Ostravě a naučit více lidi jezdit za operou a nejen za ní do Ostravy.

Otázka na vás jako ředitele divadla se čtyřmi soubory, jejichž činnost je třeba vzájemně koordinovat: Dotkne se chystaná rekonstrukce Divadla Jiřího Myrona nějakým způsobem programu a uvádění oper? 

Uvádění opery se rekonstrukce Divadla Jiřího Myrona, které je domovskou scénou souboru opereta/muzikál, nedotkne. Opera sídlí v Divadle Antonína Dvořáka, pouze činohra a balet hrají na obou scénách. První etapa rekonstrukce Divadla Jiřího Myrona se týká především vstupní části divadla a fasády – a to nejen objektu na ulici Čs. legií 14 (Národní dům – tedy vstup do Divadla Jiřího Myrona, zde vznikne i nová divadelní pasáž s novým předprodejem a denní kavárnou v místě bufetu pro návštěvníky a nový společenský sál nad prostorem budoucí kavárny – tady vlastně vracíme některým prostorám jejich původní náplň), ale i navazující řady domů, které divadlo užívá. Ve vedlejším objektu číslo popisné 12 vznikne komorní scéna pro třiapadesát diváků, čímž sem chceme postupně přesunout dosavadní hraní ve zkušebně Divadla Antonína Dvořáka a dát i prostor dalším aktivitám. V objektech na ulici Milíčově číslo popisné 1 a 3 se mimo jiné chystáme zkvalitnit zázemí divadla a doplnit chybějící články nutné pro jeho provoz (vybudovat nový baletní sál a zkušebnu pro orchestr souboru opereta/muzikál, nové prostory pro divadelní archiv). Rekonstrukce, pokud se spustí v zamýšleném plánu, se nás dotkne určitě po část sezony, druhou část sezony omezí hraní v Divadle Jiřího Myrona. Ale chceme rozsah odstávky divadla eliminovat na co nejkratší dobu (cca 4 měsíce) a v žádném případě to nebude tak, že bychom nehráli v Divadle Jiřího Myrona celou sezonu.

A již nyní se připravuje projekt na kompletní rekonstrukci jevištní technologie, vedle její provozně nutné výměny projekt zkoumá v daných prostorových limitech jeviště její maximální rozvoj, jak to divadlo první poloviny jednadvacátého století žádá. Ale realizace této části, včetně návazných prostorových úprav, je otázkou následujících tří až pěti let.

Divadlo Jiřího Myrona Ostrava (foto Martin Popelář)

Pojďme se ještě zastavit u vás jako režiséra. Jste známý tím, že vyznáváte styl či metodu současného divadelního jazyka (být nejen popisný či divadelně metaforický, ale i věrný partituře). Kde je podle vás míra, kterou nesmí režisér překročit, co se týče autorského režijního vkladu do operního díla?

Tuto míru si nese každý režisér v sobě, avšak s každou inscenací se snažím vyprávět divadelním jazykem na tomto místě a dnes. Také jde o odpovědnost, kterou s sebou nesu vůči divákovi. Chci dát inscenací divákovi najevo nejen poznání díla samotného, ale ukázat mu jeho současnou podobu a rovinu komunikace s dneškem. Jazyk inscenace pro mě vychází z díla, které čtu dnešníma očima, s dnešní historickou a estetickou zkušeností a pro určitý divadelní prostor a kontext. Obecně je mi bližší divadlo znaku a metafory než psychologický realismus. Zkoumám pro sebe hranice divadelnosti. Někdy vede cesta přes něco, co by se dalo nazvat konceptem – ale i ten je pro mě v prvé řadě cestou, nikoliv cílem! Ale hlavním záměrem je prostřednictvím díla dovést diváka skrze jeho interprety k jeho poznání a stvořit společně na jevišti magický svět, ať už má jakoukoliv podobu, ale je něčím, co se nás všech zúčastněných přímo dotýká. A něco, co nás dokáže okouzlit a dovést k přemýšlení, přenést do jiného světa, díky kterému možná můžeme i lépe poznávat ten náš, anebo v něm alespoň lépe žít.

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5
  6. 6

Související články


Napsat komentář