Na nový ročník Pražského jara jste se ptali Romana Bělora

  1. 1
  2. 2

Ředitel Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro odpovídá na dotazy čtenářů Opery Plus

Roman Bělor (zdroj Pražské jaro)
Roman Bělor (zdroj Pražské jaro)

 

Dobrý den, jak se Pražské jaro vypořádalo s odchodem hlavního sponzora – České spořitelny? Podařilo se vám výpadek příjmů plně nahradit? S jakým rozpočtem teď pracujete a jak na tom jste s grantem od ministerstva kultury? Děkuji za odpověď. (Marcel)

O odchodu České spořitelny jsme věděli s dvouletým předstihem, což nám poskytlo čas na hledání řešení. Vzhledem k tomu, že náš nový generální partner – Česká telekomunikační infrastruktura a.s. (CETIN) nastoupil do čela našich partnerů bezprostředně poté, nemusíme naštěstí slovo výpadek používat. Pražské jaro bylo letos Ministerstvem kultury zařazeno mezi prioritní akce s podporou sedmnácti milionů korun. Roční finanční obrat Pražského jara jako obecně prospěšné společnosti se pohybuje okolo sedmdesáti pěti milionů korun.

Dobrý den, pane Bělore, můžete uvést důvody odchodu České spořitelny od Pražského jara k České filharmonii? Pokoušeli jste se toto rozhodnutí nějak zvrátit? Proč jste úspěšní při vyjednávání nebyli? Je ve výhledu nějaký jiný, podobně silný subjekt? O jak velké peníze jste tímto přišli? (R. Hermann)

Česká spořitelna podporovala náš festival patnáct let, což je jistě pozoruhodná éra a jistě je potřeba ji ocenit. Vyjednávali jsme oboustranně seriózně, ale neměli jsme důvod prosit. Snad to bude vypadat domýšlivě, ale partnerství s Pražským jarem není jednostrannou záležitostí. Být nebo nebýt partnerem Pražského jara je významný rozdíl i pro donátora, který má vždy právo zvolit po delší době jiný směr svých snah s tím, že musí zvážit, zda o něco významného nepřichází sám. Díky vstupu nového generálního partnera – České telekomunikační infrastruktury a.s (CETIN) nemusíme řešit žádný problém.

Dobrý den, jak dlouho dopředu připravujete program? S jakým předstihem bylo třeba dohodnout vystoupení Staatskapelle Berlin s dirigentem Danielem Barenboimem či Maurizia Polliniho? (AK)

Vystoupení významných světových orchestrů a nejvýznamnějších umělců současnosti jsou sjednávána s předstihem tří až čtyř let.

Kdo a podle jakých kritérií vybírá debut Pražského jara? Jaká jména byla letos ve výběru? Děkuji za odpověď. (Eva Bartůňková, Praha)

Řízení jednoho z našich čelných orchestrů v rámci Pražského jara jako festivalový „debut“ pro mladé dirigenty si klade za cíl dát elitní příležitost perspektivním uměleckým osobnostem a přispět tak k jejich etablování v povědomí uměleckého světa i veřejnosti. Kritériem jsou pochopitelně umělecké výsledky, aktivita v hudebním životě, výsledky soutěží a mnohé další reference včetně informací z akademického dění v celé republice. Výběr konkrétního dirigenta je výsledkem pravidelných konzultací managementu s uměleckou radou festivalu, jejímž předsedou je Jiří Bělohlávek. Jména kandidátů, kteří – třeba jen zatím – nebyli vyzváni, jsou pochopitelně důvěrnou informací.

Dobrý den, pane Bělore, v poslední době médii opakovaně proběhly zprávy o tom, že někteří ze členů Asociace hudebních festivalů ji opustili a založili si asociaci vlastní. Důvodem prý bylo podle ředitele Strun podzimu pana Vrabce zhoršení kolegiálních a pracovních vztahů uvnitř Asociace hudebních festivalů. Zvlášť v dnešní době je smutné, že se lidi v kultuře nedokážou mezi sebou domluvit a táhnout za jeden provaz. Můžete k tomu prosím dát svůj komentář? Děkuji. (Martin Schwarz)

Ano, někteří kolegové z Asociace hudebních festivalu České republiky (AHF) vystoupili, ne všichni ale potom vstoupili do asociace jiné. Důvody, které citujete, jsou uváděny nejčastěji. Je skutečností, že současná rada AHF vedená Jaromírem Boháčem, šéfem festivalu Český Krumlov, se rozhodla na základě zadání členské základny pro komplexní a razantní obhajobu zájmů členstva včetně lobbování na mnoha úrovních, což vedlo k některým střetům ve vztahu k Ministerstvu kultury i jiným subjektům. Tento postup některým kolegům v AHF připadal troufalý a netaktický. K takovému postupu nás ale vedlo to, že ani po dvaceti letech od pádu komunismu nebylo financování festivalů (stejně jako mnoha dalších oblastí kultury) systematicky řešeno a trpělivost byla vyčerpána.

Mnohé neumělecké profese si již krátce po převratu vybojovaly více než solidní místo na slunci, zatímco pracovníci veřejných služeb, kam vedle kultury či před ní pochopitelně patří také zdravotníci či záchranáři, byli opomíjení a celá léta chlácholení s tím, že přijdou na řadu později. Netvrdím, že jsme ve snaze prosazovat zájmy českých hudebních festivalů neudělali chyby. Rovněž chápu rozladění nad provizorními a přechodnými řešeními (někdy plošnými jindy individuálními), která ne zcela objektivně suplují nepřítomnost úplného systému a rovněž chápu, že současné vedení AHF nemusí být každému sympatické. To vše ale jsou průvodní znaky lopotné cesty ke komplexnímu řešení. Paradoxem je samo poziční klání se současným vedením ministerstva, které však letité problémy nezpůsobilo, ale zdědilo. To ale bohužel nemůže být důvod k dalším odkladům. Někteří kolegové se rozhodli prosazovat své názory a zájmy jiným způsobem ve festivalovém profesním sdružení neomezující členství na klasickou hudbu. Je to jejich svobodná volba. Podstatné ale je to, že se v posledních týdnech celý problém pomalu sune k určitému konsenzu s Ministerstvem kultury, jehož výsledkem by mělo být cosi jako testování kompromisní verze obecného a vícevrstevnatého systému podpory kulturních festivalů, pod jehož střechou budou mít festivaly klasické hudby svoji specifickou kapitolu.

Dirigent Vasilij Petrenko a Roman Bělor (foto © Pražské jaro / Ivan Malý)
Dirigent Vasilij Petrenko a Roman Bělor – závěrečný koncert Pražského jara 3. 6. 2015 (foto © Pražské jaro / Ivan Malý)
  1. 1
  2. 2

Související články


Napsat komentář