Nad očekávání úspěšný výsledek. Così fan tutte v Salcburku

  1. 1
  2. 2

Salcburský festivalový kaleidoskop 2016 (3)

Wolfgang Amadeus Mozart: Così fan tutte, Felsenreitschule, 6. srpna 2016, 15 hod.
O skutečnosti, že se letos na Salzburger Festspiele sešly na programu všechny tři opery autorské dvojice Wolfgang Amadeus Mozart – Lorenzo da Ponte, jsem se už zmiňoval v části, věnovaném obnovené premiéře Dona Giovanniho (zde). Ve všech případech se jedná o reprízy už dříve uvedených inscenací; umělecký šéf festivalu Sven-Eric Bechtolf je pro festival připravil pod vlastním režijním vedením postupně v pořadí Così fan tutte (2013), Don Giovanni (2014) a Figarova svatba (2015). Ani tak zkušený a respektovaný divadelník, jakým Bechtolf nepochybně je, však nedokázal beze zbytku přesvědčit, že je schopen najít k výkladu každé ze slavné operní trojice ten pravý klíč. Sérii vesměs nadšených ohlasů na vtipně a originálně rozehranou Figarovu svatbu jste si mohli na Opeře Plus přečíst už v loňském roce (zde), zatímco k obecně sdílené skepsi nad veskrze neinspirativním pojetím Dona Giovanniho jsem se ve své recenzi aktuálně připojil i já.

Zbývalo tedy zjistit, jak se mezi oběma póly, obývanými Figarem a Giovannim, budou vyjímat Bechtolfovi hrdinové hudební komedie jménem Così fan tutte. Zajímavým se stal v tomto ohledu jeden drobný detail: Figarova svatba a Don Giovanni se vracejí na festival pod označením „Wiederaufnahme“, tedy obnovená premiéra. V programu ke Così fan tutte ovšem nalezneme termín „Neueinstudierung“. A v čem že ono nové nastudování spočívá?

Primárně v tom, že se patrně z technických důvodů musela celá inscenace přesunout z budovy Haus für Mozart, kde měla před třemi lety svou premiéru, na mnohem větší scénu Felsenreitschule. Jiné řešení se zřejmě nenabízelo: zmíněný „Dům pro Mozarta“ zabydlely kromě dekorací k předchozím dvěma skladatelovým operám také komponenty k Adèsovu Andělu zkázy a obří jeviště Grosses Festspielhaus je letos vyhrazeno nejen Straussově Danaině lásce a Gounodovu Faustovi, ale i celé řadě koncertů. Pohled do historických přehledů nám pak odhalí, že od roku 1922, kdy se hrály Così fan tutte na salcburském festivalu poprvé (mimochodem pod taktovkou Richarda Strausse), hostily její četné inscenace nejrůznější scény – s výjimkou té, která se jmenuje Felsenreitschule.

Felsenreitschule Salcburk (zdroj commons.wikimedia.org-Hvplux)
Felsenreitschule Salcburk (zdroj commons.wikimedia.org-Hvplux)

Znalci mi nejspíš potvrdí, že právě tato budova „Letní jezdecké školy“ patří v Salcburku k těm nejzajímavějším. Dlouhé řady historických výklenků, vysekaných do skály ve třech patrech nad sebou, zde vytváří téměř magické prostředí, jemuž se většina inscenátorů svými koncepcemi ráda přizpůsobí. Znamenitě se zde ostatně vyjímá i monumentální produkce Bernsteinovy West Side Story, která zde měla svou premiéru na jarním Svatodušním festivalu a zanedlouho se znovu představí i na Salzburger Festspiele. Ani v zákulisí Felsenreitschule tak zřejmě pro kulisy ke Così fan tutte mnoho místa nezbylo (ten Brooklynský most je totiž vážně obrovský…), takže jestli se na letošní přehlídce ocitla nějaká inscenace tak trochu v roli odstrkované Popelky, můžete hádat, která to je.

Předchozí výklad bych si patrně odpustil, kdyby hned první pohled na scénu (opona zde chybí, takže jevištní řešení vidí diváci okamžitě) k „novému nastudování“ Così fan tutte neevokovalo neodbytný pocit, že se zde chystá jakési improvizované představení. Uprostřed jinak vcelku prázdného jeviště posedávali na židlích, křeslech a lenoškách, rozestavěných do kruhu, rokokově odění vzdělanci (kostýmy Mark Bouman) a vedli u stojanů s nákresy anatomických řezů muže a ženy nějakou důležitou disputaci. Na vyvýšené scéně nalevo bylo připraveno několik stolů, pokrytých knihami, papíry a psacími potřebami, zatímco zcela vpravo stály zaparkované dopravní prostředky, čítající lehký kočár bez koní a trakař. Tolik tedy k prvním dojmům před začátkem inscenace, pod níž je Sven-Eric Bechtolf podepsán nejen jako režisér, ale i jako scénograf…

W.A.Mozart: Così fan tutte - Salzburger Festspiele 2016 (foto © Salzburger Festspiele / Ruth Walz)
W. A. Mozart: Così fan tutte – Salzburger Festspiele 2016 (foto © Salzburger Festspiele/Ruth Walz)

Už s prvními tóny předehry se však tato poměrně prázdná plocha svižně zalidnila: k učencům v čele s Donem Alfonsem přibyli i přátelé ve vojenských uniformách Ferrando a Guglielmo (jak už bylo řečeno, kostýmy i rekvizity věrně evokovaly dobu vzniku opery) a zvědavě se na anatomickou kresbu muže přišly podívat i sestry Fiordiligi a Dorabella s potměšilou komornou Despinou. O drobný se šok se brzy postarali pánové z učené společnosti: všechny dámy uspali chloroformem… Sestry skončily spící na jedné z lenošek, přičemž Despina si pospala o kus dál na trakaři. Následujícího cynického rokování mužských hrdinů o dívčí věrnosti se tedy celou dobu účastnily i všechny uspané hrdinky ženské. Sázku o Fiordiliginu a Despininu věrnost milencům pak pojal Alfonso jako vědecký pokus. Jeho kolegové pro stanovení prostoru pro tento experiment vztyčili uprostřed jeviště obří paraván, který v průběhu děje několikrát vyměnili (lišil se pouze malířskou výzdobou v podobě přímořské krajiny za dne a za noci).

W.A.Mozart: Così fan tutte - Alessio Arduini (Guglielmo), Michael Volle (Don Alfonso), Angela Brower (Dorabella), Julia Kleiter (Fiordiligi), Martina Janková (Despina), Mauro Peter (Ferrando) - Salzburger Festspiele 2016 (foto © Salzburger Festspiele / Ruth Walz)
W. A. Mozart: Così fan tutte – Alessio Arduini (Guglielmo), Michael Volle (Don Alfonso), Angela Brower (Dorabella), Julia Kleiter (Fiordiligi), Martina Janková (Despina), Mauro Peter (Ferrando) – Salzburger Festspiele 2016 (foto © Salzburger Festspiele/Ruth Walz)
  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Mozart: Così fan tutte (Salzburger Festspiele 2016)

[Total: 3    Average: 3.7/5]

Související články


Komentáře “Nad očekávání úspěšný výsledek. Così fan tutte v Salcburku

Napsat komentář