Opera PLUS - váš informační portál o opeře, baletu a vážné hudbě
Podoba nové divadelní budovy, která se má v Plzni začít stavět začátkem roku 2012, bude jiná, než jak byla původně prezentována. Nový návrh představili zástupci města veřejně již v květnu na zasedání městského zastupitelstva, ačkoliv ji chtěli udržet v utajení až do září. Její původní podoba navržená portugalskou společností prodělala zásadní změnu.
„Studie portugalských architektů byla myšlena jako monoblok, který by vyžadoval vyšší investiční náklady, než jaké bychom si mohli dovolit,“ vysvětlil důvod změny koncepce Jan Burian. Jak potvrdila Marcela Krejsová, na základě veřejné zakázky byla vybrána pražská architektonická a projekční kancelář Helika, a ta společně s portugalskými architekty vytvořila jinou koncepci chystané divadelní budovy. Slovy Jana Buriana – základní koncept zůstal zachován, ale přináší přitom něco nového.
„Problém jsme vyřešili prostřednictvím dvou samostatných propojených budov. Celý objekt je nyní esteticky pestřejší, získal na využitelnosti,“ přiblížil Jan Burian. „Ve srovnání s tím původním monoblokem je nová podoba divadla zajímavější,“ je přesvědčený plzeňský primátor Pavel Rödl.
A jaké konkrétní změny tedy původní portugalský návrh prodělal? Součástí nové podoby divadla je podle Jana Buriana atrium, restaurace i kavárna. „Nově vsunut je i prostor pro galerii, která v původním návrhu nebyla. Původně byla budova zapuštěna asi 22 metrů pod zemí a my jsme řadu provozů museli zvednout nad zem. Dnes má budova jen jedno podzemní podlaží. V původní studii byly dvě boční jeviště, jedno zadní,“ nastínil ředitel. „Vzhledem k finanční náročnosti jsme původní zadání změnili a nově bude tedy jen jedno boční a jedno zadní jeviště. Zvětší se ale studiová scéna.“
O tom, kolik bude nové divadlo stát, však nechce ředitel mluvit. Odůvodňuje to tím, že by tak firmy získaly návod, o kolik si mohou za práce spojené s výstavbou divadla říci.
„Budou to stovky milionů korun. Očekáváme ale, že s vypsáním veřejné obchodní soutěže do konce roku a v souvislosti s tím, že situaci na stavebním trhu není příznivá, budeme moci získat daleko příznivější cenu, než by tomu bylo před dvěma lety. Nechceme, aby firmy, které se o stavbu divadla budou ucházet, předem věděly, s jakými prostředky počítáme. Budeme rádi, když nám nabídnou cenu nižší. Z tohoto důvodu začneme některé věci brát nyní již jako ryze interní,“ vysvětlil Jan Burian..
Nové divadlo bude stát v prostoru blízko bývalého výstaviště mezi Palackého a Jízdeckou ulicí, má být určeno pro muzikály a činohru. Opera by sídlila ve Velkém divadle, balet by měl využívat obě budovy. Začátek stavby je naplánován na přelom roku 2011, 2012, stavba budovy by měla být dokončena během osmnácti až čtyřiadvaceti měsíců. V roce 2014 už se má v nové budově konat mezinárodní festival Divadlo.
Fakta:
*Vítězný návrh nového divadla pro Plzeň byl vybrán koncem roku 2008. Vyzvané soutěže se účastnily dva architektonické ateliéry: 1.Černopolní z Brna a atelier Contemporânea z Lisabonu. Soutěžní komise nakonec vybrala návrh portugalských architektů.
*Divadlo J.K.Tyla v Plzni uvedlo v roce 2009 563 představení, z toho 511 na vlastních scénách. Připravilo 16 premiér, z toho 2 světové. Průměrná návštěvnost činila 82,8 procenta. DJKT celkově odehrálo 51 různých titulů vlastní produkce, na zájezdech v tuzemsku 16, v zahraničí 5. Podle ředitele divadla Jana Buriana byl rok 2009 pro divadlo úspěšný, nárůst v tržbách činil 800 tisíc korun.
Související články
- Burian v čele plzeňského divadla nejspíš zůstane
- Nová sezona v Plzni: Čtyři operní a dvě baletní premiéry
- Rozhodnuto: Burian v Plzni jen dočasně, hledá se dál
Komentáře: 53
Napsat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni:Před prvním přidáním svého komentáře se musíte zaregistrovat:
24. května 1912 se narodila australská sopranistka Joan HAMMOND (+26.11.1996)
- J. Charypar: Útěk novinářských posluchačů už před skladbou je prostě ostuda. Pochybuji, že většina z nich projevila...
- mlady posluchac: Já bych sílu médií, které spoluutváří obecné povědomí rozhodně nepodceňoval. Před Mahlerem, který si...
- vittorio: Pana Přibyla jsme slyšeli v Daliborovi živě několikrát,byl úžasný takový spinto tenor se dnes tady živě už...
- Martin Kovar: „vážná hudba, balet a opera jsou žánry označované za snobské, menšinové“ Klasická hudba...
- erwin: Jen pro přesnost, neboť se obávám jisté dezinterpretace mnou zmíněného – Moji barbaři nebyli míněni...
- Viktor: A to jsem ještě zapomněl na tu diskutovanou sekeru. Škoda, že se Rocc nenechal inspirovat jedním ze slavných...
- Viktor: Tohle já beru. Problém je v tom, že když někdo prohlásí něco, co neodpovídá skutečnosti, výsledek je sice...
- Boris Klepal: Mně skutečně nevadí, že si někdo myslí něco jiného, ale měl by argumentovat a ne překrucovat fakta, pro...
- Tom: Je zvláštní, jak hodně funguje u prostého čtení textu projekce vlastního očekávání a vkládání významů, které v...
- Tom: Víte co, já myslím, že p. Klepal to nenapsal zle, prostě že by to stálo za podrobnější rozbor, možná trochu...
Kauza FOK: Otevřený dopis primátorovi Svobodovi
Otevřený dopis panu Bohuslavu Svobodovi, primátorovi hlavního města Prahy Vážený pane primátore, s obavami...
VíceEdita Gruberová znovu na Pražském jaru
Jiří Bělohlávek převzal Řád britského impéria
Ke změnám na Ministerstvu kultury
Přijde nová neřízená střela?
Proboha proč se ale v novém divadle nebude hrát opera? Když ve Velkém je nedobrá akustika?
Nedobrá akustika tam je. Ale možná se to ještě změní.
Po jaké době je alespoň v návrhu nové divadlo a oni nepochopitelně nehodlají hrát operu v novém stánku, když starý je akusticky mizerný.
Původně se hovořilo o tom, že budova bude multifunkční a měla by sloužit i koncertnímu provozu. Plzeňská filharmonie nemá vlastní sál, o nemožnosti hostování velkých mimoplzeňských orchestrů ani nemluvě.
Obávám se, že to bude proto, že se v Plzni s operou příliš nepočítá. Pan ředitel Burian operu nemá v lásce a akustická nevhodnost Velkého divadla ho vůbec nezajímá. Rozpočet jedné operní inscenace se v Plzni rovná rozpočtu jedné činoherní inscenace. Zdánlivá spravedlnost bere za své uvědomíme-li si kolik lidí se obvykle podílí na činohře a kolik na opeře. V současnosti se vedení divadla chystá výrazně zmenšit orchestr. Kamufluje to sice přechodem na "umělecké smlouvy" u polovičních úvazků, bohužel je to jen příprava na hlubší zásah. :(
Mám obavy, že za kulisou velkolepé show kolem stavby divadla se velmi dobře
ukryje snaha zredukovat hudební život v Plzni na minimum. Co bude Plzni platná nová budova, když duch umění, spolupráce, důvěra a snaha po vysoké kvalitě ustupuje komerci, dravosti a bezohlednosti.
Pan ředitel Burian s šéfem opery Pánkem vytvářejí v divadle nedýchatelné ovzduší. Tvůrčí atmosféru vystřídal strach a letargie. Představitelé divadla spolu s magistrátem by si měli uvědomit, že žebravý umělec není vždy dobrý umělec.
Zaujalo mne, kolik příspěvků je anonymních. Musím bohužel konstatovat, že chápu obavy pisatelů. S předchozími příspěvky mi nezbývá než souhlasit. Atmosféra v divadle rozhodně není otevřená diskuzi a porozumění. Nyní s přípravou smluv na příští sezonu by se v operním orchestru dala krájet. Rozumná komunikace s vedením opery není možná.
Navíc mne taky velmi překvapilo, že snad z plánů nové divadelní budovy vypadl koncertní sál. To je nepochopitelné.
Je to škoda. Zase příklad toho, jak tím vším hýbou kounální politici. Není to o kumštu ani o potřebách, ale o zviditelnění se komunálních a krajských politiků bez ohledu na objektivní realitu a potřeby.
Bohužel je to jako všude. Opera, ale v podstatě celé divadlo jako takové, zajímá v Plzni tak malé procento voličů, že se tím žádný politik nebude nijak hlouběji zabývat. Oni chtějí mít klid!!! Zadání pro ředitele divadla zní: "Dělejte si co chcete, hlavně to musí být levné. Kvalita je druhořadá! A nechceme žádné problémy a žádné stížnosti!" Od té doby, co odešel z funkce šéfa opery Petr Kofroň, se tohle zadání panu řediteli daří celkem úspěšně plnit. :(
Za největší problém považuji to, že divadlu i filharmonii v Plzni chybí dlouhodobá umělecká koncepce. Jak vedení obou institucí odpovídá na otázky: jaký je umělecký profil divadla a filharmonie? Jaký to má dopad pro jejich marketing a fundraising? Jaké kroky se podnikají pro finanční zabezpečení obou organizací? Na tyto otázky by ale měli odpovědět i odpovědní činitelé na Krajském úřadě a Magistrátu. Nové divadlo, ale ani případný nový koncertní sál nevyřeší nic, pokud se nebude usilovat o rozvoj umění samotného, tedy i o nastolení takových ekonomických podmínek, které svobodný rozvoj umění vyžaduje! Prvním krokem tímto směrem by měl být otevřený dialog a vzájemný respekt mezi umělci a vedením v divadle i ve filharmonii. Avšak i tento krok je zatím pouhým snem. Jsem přesvědčen, že po mnohaletém období ekonomické i umělecké stagnace, by divadlo i filharmonie měli radikálně změnit politiku svého řízení, včetně změny na vedoucích postech. Pokud se tak nestane, kultura v Plzni se ještě dlouho (jestli někdy) nebude dále rozvíjet! Ale jde ještě o umění?
Také si myslím, že situace v DJKT v Plzni a zejména v opeře není dobrá. Opera je podfinancovaná, ředitel fandí činohře, opeře nerozumí, šéf opery plní poslušně vše, co mu ředitel nakáže, slibuje, lže, mlží – asi se u něj projevuje i komplex, že na tuhle funkci vůbec nemá. Ostatně ředitel i šéf opery jsou oba bývalí bolševici. Bojí se schopných lidí a mnoho jich v divadle dusí nebo dokonce z divadla vyštvalo. Myslím, že by se v novém divadle také měla hrát opera, protože v historické budově Velkého divadla právě bývalá bolševická vláda zničila při rekonstrukci orchestřiště a akustiku budovy. Divadlo v Plzni je vlastně velice zatuchlé a je víc než na čase, aby došlo k nějaké generální proměně jeho vedení – a to se netýká jen ředitele a šéfa opery.
Vážení přátelé, jakkoliv s Vašimi názory souhlasím, je třeba říci, že anonymita jim značně ubírá na relevanci. Jestliže chceme něco změnit, je třeba začít u toho, že se nebudeme bát svůj (byť kontrovezní) názor podepsat. Děkuji
Píšu anonymně, protože mám obavy ze msty. Když člověk ví, jak dokážou být bezohlední……
Jednou věcí je, že se Plzeň konečně dočká nového divadla. Druhou věcí je praktický život. Málokdo v Plzni ví, jakým nevybíravým a ostudným způsobem vedení muzikálu & operety zametlo s hudebníky ve vlastním orchestru. Operetní orchestr již prakticky neexistuje. Nyní zřejmě tuto štafetu kata převzal v opeře její šéf Jiří Pánek. Není divu, že si rozumí s ředitelem divadla. Znají se oba dobře z KSČ.
V tomhle případě dokážu pochopit, že lidé chtějí vyjádřit svůj názor ale není vhodné odhalit svou identitu. Lze to udělat vhodně zvolenou přezdívkou:-) Diskuse pomohla mnohým rozkrýt poměry v Plzni.
Přidávám odkaz na neoficiální stránky orchestru opery DJKT
http://www.djkt-orchestr.cz/
Diskuze by neměla přerůstat hranice vkusu. Připojuji se k „operomaniakovi“.
Je dobře, že se poměry v DJKT začaly rozkrývat. Problém již dlouho doutnal pod povrchem a bylo jen otázkou času, kdy se provalí. Když přihlédneme k situaci v Ostravě, Karlových Varech a nyní nejvíce mediálně známého dění kolem České filharmonie, je zřejmé, že podstata je mnohem hlubší. Je to systémová chyba.
Žádný ministr kultury – měli jsme jich od revoluce požehnaně – se legislativní otázkou fungování orchestrů nezaobíral a chybí tolik potřebný zákon. Vše se velmi složitě roubuje na stávající zákoník práce a mnohdy to připomíná Kocourkov. Poslanci schválili spoustu výjimek pro umělce, aby ředitelům uvolnili ruce. Bohužel v praxi jsou tyto výjimky hojně využívané pouze proti hudebníkům. Nemáme nárok na klasickou pracovní smlouvu, nemáme nárok ani na ubohé tabulkové platy. Vedení DJKT se brání tlaku odborů na stanovení „množství práce“ a jasných konkrétních pracovních podmínek. Pracujeme v hlučném prostředí /dle našich posledních
soukromých měření přesahuje hladina hluku v orchestřišti i 104 dB !!! / .
Velmi špatné osvětlení nám kazí zrak. Prach, dusno, horko jsou líhní pro respirační onemocnění. Jelikož je plat mizerný a páni poslanci nás nechali první tři dny nemoci bez peněz, tak většina kolegů je nucena nemoci přecházet. Nevhodná pracovní
doba spolu s pracovními podmínkami a velmi podprůměrným platem vytvářejí situaci, kdy o práci v operním orchestru není logicky příliš zájem. Je nutné se magistrátu otázat, jak si to s kulturou v Plzni – konkrétně s hudebníky – představuje. Muzikant není balík, který se při nepotřebě na nějaký čas odloží do skříně a použije dle potřeby. My taky musíme splácet hypotéky a živit rodiny. Naše profese je velmi úzce specializovaná. Když ztratíte práci v orchestru, tak nemáte možnost jít pracovat do některé vedlejší fabriky. Hra na hudební nástroj je extrémně náročná na psychickou i fyzickou stránku člověka. Pokud hudebník přestane vykonávat svou práci, rychle jeho schopnosti mizí. Je potřeba začít hovořit se zástupci města a s radními, aby si tento palčivý problém uvědomili. Nestačí postavit budovu a se slávou přestřihnout stužku. V divadle pracují lidé s konkrétními životy a starostmi.
Je jasné, že pokud panuje nespokojenost v Praze, tak na oblasti to musí být 100x horší. Radnici jako takovou pochopitelně nějaká kultura nezajímá (prvopánově nevydělává). Možná by stálo za to zamyslet se nad demokratickými možnostmi ovlivnění situace. Napadá mne příklad z mého okolí. Jsem z malého města, kde se fotbalisté marně snažili dostat z radnice peníze na generální opravu hřiště. Když tedy byly poslední komunální volby, vznikla "politická strana" s jasným názvem "Sportovci za město". Mám pocit, že všichni chlapi tuto stranu volili, protože se stala významou stranou na radnici. A když došlo na rozdělení peněz rozpočtu, demokratickým hlasováním, byly uvolněny peníze na hřiště. Základem státu je občanská společnost. Pokud se nevytvoří skupina, která by se dokázala v konkurenčním boji demokratických zájmů prosadit, tak je logické, že nemá šanci přežít.
Jelikož radnici zajímají ekonomické výsledky, divím se, že divadelní ústav (kdo jiný) ve spolupráci s ekonomickými fakultami nezpracuje studie o multiplikaci peněz prostřednictvím divadla. To by se pak jistě jinak ntovalo. Stručně vysvětlím: Bude-li divadlo kvalitní, přitáhne diváky i z jiného města. Tento cizí divák své peníze, které vydělal jinde,zde utrácí. Koupí si zde vstupenku, večeři, kytku pro umělkyni, pak nějaké to víno či káva a když bude z daleka, tak i přespí v místním hotelu. Když se to sečte, tak základní cena vstupenky je násobena na tržbách místních obchodníků, kteří prosperují, dávají lidem práci a na daních odvádějí peníze městu. Jenže tuto okolnost zatím nikdo pro radnici nespočítal.
Od devadesátých let se interním divadelním životem linula tendence pana Buriana propojit orchestry opery a operety (jen pro zajímavost: operetní soubor byl svého času druhým nejlepším operetním souborem v Čechách, hned po karlínském divadle). S příchodem pana Meluzína došlo k zániku do té doby fungujícího operetního orchestru, který byl nahrazen najímanými hudebníky. Pan Meluzín zničil, co jiní několik desítek let budovali – a nesouhlasím s jeho názorem, že jen odstranil lenost a líné hráče, není to tak docela pravda. Často v pozadí stál princip „já na bráchu, brácha na mě“. (Ano, nelze mu upřít, že do Plzně přivedl zajímavé muzikálové pěvecké osobnosti.) Přetrvává snad tento princip?
Pan Burian je především politik a velmi pečlivě si hlídá svou pozici. Je až s podivem, jak dobře dopadla aféra s jeho působením v cizině před několika lety.
Vytvářet jakoukoliv koncepci rozvoje souborů, ať již operního nebo Plzeňské filharmonie, lze velice těžko, pokud není zázemí, kam lze počítat i ochotu vedení (obecně: sem patří jak vedení jednotlivých souborů na všech úrovních, tak vedení města Plzně) mluvit o záležitostech „obyčejných muzikantů“ a podpořit je (hledáním řešení – i dílčího – třeba pomocí ekonomické studie). Divadlo a hudbu tvoří především hudebníci, což ale zřejmě lidem na vyšších pozicích nedochází. A nutno podotknout, že plzeňské publikum má operu rádo, o čemž svědčí velká účast Plzeňáků na přenosech z Metropolitní opery.
K čemu nové divadlo, pokud nebude hned zpočátku počítáno s tím, že má plnit funkci divadla v širokém smyslu? Několik galerií město Plzeň má, restaurací je v Plzni hojnost. Kolik má ale vybavených budov pro kvalitní operní a hudební představení?
A jak se daný přístup slučuje s faktem, že se Plzeň uchází o titul „Evropské hlavní město kultury“?
J.Bílková
Milí kolegové a kolegyně, dokud bude na postu ředitele pan Burian, nic se nezmění, určitě ne k lepšímu. A on zde bude, protože pro něho neplatí čtyřleté období. Na radnici to má velice dobře zabezpečené a jakýkoliv pokus o změnu hned v zárodku společnými silami potlačí. V divadle neexistuje žádná demokracie, nýbrž tvrdá diktatura. Každý pokus o zlepšení situace vyvolá protiakci, jako je nyní např. pětitýdenní zákonná dovolená a po zbytek prázdnin hybaj do divadla.. Kde jsou firemní benefity, jako např.volné vstupenky na představení, programy při premiérách, které byly samozřejmostí…Kde je zrušený bufet pro zaměstnance, který má každé divadlo v republice? Kde je nekuřácká odpočívárna? Proč nedostáváme příspěvek na vitamíny, když pracujeme ve ztížených podmínkách a zejména pěvci jsou na dobrém zdravotním stavu svých hlasivek závislí pří výkonu povolání? Proč u nás nefungují lázně, jako v jiných firmách, kde je fyzicky náročná práce, což v divadle bezesporu je, zejména v baletním souboru je to neodiskutovatelné! Kolik let se umělci, pracující na jevišti domáhají odpovídajícího ličného, neboť stávající obnos výdaje nepokryje ani z poloviny.. Argumenty, že není možné pořídit opernímu umělci nové boty na jeviště, jelikož na to nejsou peníze, je běžné. Ale v činohře se kupují kostýmy v buticích za tisíce, boty rovněž, na jednu inscenaci třeba troje.. Tam peníze nechybí? Výtvarníci si stěžují, že vytvoří návrh a je jim řečeno, že na něj nejsou peníze, tak musí škrtat rozpočet a upravovat návrhy nejen scény, ale i kostýmů, hledat jiné materiály a není tajemstvím, že se poslední dobou točí inscenacemi stále stejný fundus a opravdu výpravnou operu už divadlo dávno nevidělo. Ano, operu pan ředitel nemá rád a kdyby nebyla, nechyběla by mu. Tím trpí jak orchestr, tak všechny operní složky. Z radnice prý proudí do divadla dostatek financí, ale kam se potom vytratí se mohu jenom domýšlet. Do opery to ale určitě není. Bohužel můj názor je, že nebude stačit změna ve vedení divadla, aby se něco pohnulo k lepšímu, musela by nastat zásadní změna hlavně na radnici, protože jak je známo, ryba smrdí od hlavy.. A to se nestane, takže budoucnost vidím velice černě, pánové a dámy. Smiřme se s tím, že budeme nadále hrát v nevyhovujících podmínkách za podprůměrné platy a na novou budovu se budeme moci dívat jen cestou do práce.
Omlouvám se, ale také zůstanu v anonymitě. Potřebuji to totiž doklepat do důchodu a již mám zkušenost, že říci otevřeně svůj názor se nevyplácí.
Dobrý den, hovoří se zde ovšem jen o jedné straně mince. Souhlasím s tím, že podmínky pro práaci hudbníka v Plzni jsou špatné, na druhou stranu u řady hudebníků v Plzni chybí profesionální přístup k hudbě samotné. Připravenost na zkoušky, kázeň při zkouškách, respekt vůči dirigentům, ale i samotné výkony nesvědčí vždy o profesionalitě samotných hudebníků. Samozřejmě je správmé bojovat za lepší podmínky pro práci, ale zároveň se musí ke své vlastní práci hudebníci postavit s větší odpovědností. Nechci samozřejmě nic generalizovat, protože v Plzni je řada vynikajících muzikatů. Má li se mluvit o lepších podmínkách, je třeba také jasně definovat pro koho a především za co mají tyto lepší podmínky být. Je těžké respektovat požadavky hudebníků,k teré se zde objevují, pokud jejich výkony (opakuji některých hudebníků)nejsou profesionální. podpis: fanoušek spravedlnosti a objektivního pohledu
Ona Plzeň má symfoňák? To teda slyším poprvé … Pokud vím, tak tam je rozhlasový orchestr a divadelní orchestr J.K.Tyla. Symfoňák či fiharmonie tedy née :-)
– Pro fanouška spravedlnosti a objektivního pohledu –
Já myslím, že je třeba vést diskuzi o zásadních principech fungování divadla.
Jak dobře nebo špatně pracuje jednotlivý zaměstnanec nesouvisí s podstatou věci. Člen orchestru, který kvalitně odvádí svou práci má taky právo požadovat , aby například dirigent byl vždy profesionálně zdatný a dobře připraven.
Samozřejmě jsme taky v opeře zažili dirigenty, pod kterými hrát bylo urážkou profesionální cti. Né vždy jsou dirigenti kvalitně připraveni na zkoušku.
Ale jak píšeš, nedá se generalizovat. Jsou i výborní dirigenti, se kterými se skvěle pracuje. Případ od případu.
Ovšem to, kam směřuje divadlo a potažmo opera je věcí zásadní. Jestli bude v divadle operní orchestr velký, malý, nebo jestli tu vůbec nějaký operní orchestr bude je věcí magistrátu. To není něčí soukromé rozhodnutí.
Budou v Plzni dva orchestry, nebo jeden? Chce radnice jeden z nich nechat padnout, nebo je sloučit? To jsou otázky, na které je třeba žádat odpověď.
Divadlo plní veřejnou službu a to, jaké do budoucna bude, je hlavně věcí diváků.
A o tom je třeba začít vést veřejnou diskuzi. Nevěřím, že by pan ředitel Burian a
radnice neměla připravené plány do budoucna.
My v divadle o těchto plánech nevíme VŮBEC NIC !!!
Divácká veřejnost určitě taky ne.
Na prvním místě by měl být definován finanční plán pro plzeňskou kulturu. Z něj by jasně vznikla odpověď, zda zde mohou být orchestry dva či jeden, zda je vůbec reálné provozovat 4-složkové divadlo atd. Ale začít realizovat finanční plánování tím, že se zmenší orchestr či dokonce zruší je nesmysl a troufám si říci vrcholný amatérismus ze strany administrátorů umění v Plzni.
Re: "Ona Plzeň má symfoňák?"
Ano, Plzeň má "symfoňák" a ten se jmenuje Plzeňská filharmonie. ;)
Otázka: kolik členů orchestru DJKT by mělo mít trvalou smlouvu vzhledem k uměleckému přínosu pro orchestr samotný? Není třeba odpovídat, ale souhlasím s "fanouškem spravedlnosti a objektivního pohledu". Vaše požadavky jsou jistě správné: lepší platové podmínky, lepší pracovní zázemí, lepší organizace práce a otevřené jednání s vedením o pracovních a uměleckých otázkách. Ale! Při tom všem je potřeba nezapomenout, že orchestr DJKT je v současné době i v krizi umělecké. Vím, že definovat "úroveň umění" je velice obtížné, ale napřílad koncetrace při představeních, technické záležitosti jako intonace, precisnost technických pasáží, jistota atd.atd., to jsou věci, které lze hodnotit více méně objektivně a které v DJKT prostě u velké části členů orchestru pokulhávají nebo v některých případech vůbec nejsou. Znovu opakuji otázku: dali by jste trvalou smlouvu lékaři, který pokazí každou operaci? dali by jste trvalou smlouvu učiteli, který bude o přestávkách popíjet tvrdý alkohol? Já ne. podepsán: člen orchestru, který chce dojít do důchodu p.s. 99% skutečných umělců, je nespokojena s vlstním výkonem. V DJKT se nešetří kritikou na výkony druhých. Sebereflexe zde chybí.
Milí přátelé, podstatou problému je, že nikdo dosud neřekl, kolik kultury si můžeme dovolit. Mně jakožto hudbymilovnému antisportovci by se smaozřejmě líbila v každém městě tři divadla a čtyři orchestry. Ale jsme ochotní dávat 500Korun za vstupenku nebo alespoň zvolit do zastupitelstev lidi, jenž prosadí dotace divadlu na úkor stavby fotbalového stadionu? Když už hovoříte o muzikálu, malý přiklad: Vstupenky na Noc na Karlštejně stojí v Karlíně 230-590Kč, na Hello Dolly v Brně 520-580Kč a v Ústí nad Labem na Divotvorný hrnec 320-600 Kč. Zeptejte se diváků v Plzni, zda jsou ochotní za lístky tyto sumy dávat. Srovnatelný Zorba tu totiž stojí 110-180Kč. Pokud vám odpoví, že ne, pochopíte, proč je třeba, aby vedení divadla mělo nadstandardní vztahy s magistrátem. V opačném případě se totiž může stát, že i se skvěle kamarádským ředitelem záhy nebude ani na ty současné výplaty. V nejednom divadle už se to stalo. A podobné je to s operou. Chceme v ČR 4 špičkové operní domy, nebo 10 živořících? Každá mince má dvě strany a všechno už tu bylo – stávkující sbor v SOP, stávkující Česká filharmonie, protesty diváků při zániku operety v Brně, Ostravu nyní zamětřesení čeká… A bude hůř, protože v krizi je kultura tím prvním, na čem budou lidé šetřit.
Je pravda, že hustota divadel a orchestrů na území v ČR je vysoká již vzhledem k rozloze a zcela nezvladatelná vzhledem k dlouhodobé ekonomické situaci naší země. Zcela souhlasím s autorem předchozího příspěvku. Umění miluji, ale v našich podmínkách je zkrátka moc institucí vzhledem k rozpočtovým možnostem státu. Nedá se nic dělat, ale nejsme a dlouho nebudeme ekonomicky stabilní stát. Zde se ale dostáváme právě k jádru problému: plzeňská kultura (DJKT a Filharmonie) žijí pouze z dotací. Vůbec se zde nepracuje s fundraisingem – ten není krátkodobou záležitostí, ale spíše životním stylem, pro který se organizce rozhodne. Stát není pokladnička, kde je nevyčerpatelné množství peněz. DJKKT a Filharmonie je zkrátka musí začít hledat i jinde, jinak (alespoň v současné podobě) nepřežijí více jak 5 let. Ing.Novotný
Zasedání zastupitelstva je veřejné – nikomu nebrání na zastupitelsvo zajít v době, kdy se bude projednávat "kultura". Určitě na radnici existuje "radní pro kulturu" a ten má své úřední hodiny. Nic nebrání tomu, aby se divák šel zeptat na to co jej zajímá. Divadlo má uričtě výroční zprávy či audit, stačí nahlédnout a zjistit, kam peníze mizí. Nestačí jen nadávat, je třeba se aktivně zapojovat do politického dění a ve prospěch věci lobbovat – jak bylo již výše napsáno, když vznikla politická strana na stavbu hřiště…
Naprosto souhlasím s panem Ing.Novotným.
Je třeba definovat požadavky na kulturní potřeby v Plzni a hledat zároveň zdroje i jinde. Hledání zdrojů neobstará úředník obchodního oddělení. Toho se musí vždy ujmout manažér. Prozatím jsme v tomto směru nezaznamenali nějakou aktivitu. Zaměstnanci divadla musí překonat vlastní strach a začít být aktivní
v regionální politice. Nikdo jiný to za nás neudělá. První složkou, které došla trpělivost se stávající situaci je operní orchestr. Dále už nemůžeme dřímat a nechat se konejšit myšlenkou, že někdo jiný se o nás postará. Je třeba se ozvat a chtít lobovat za „svoje hřiště“ i když to přináší problémy a mnohdy osobní rizika.
Píše se tu, že pan ředitel nemá rád operu. Proč ji tedy zase bude režírovat? Nemýlím-li se, má dělat v příští sezoně Rigoletta. A v činohře jen jednu inscenaci. To ho tam už nechtějí? Nebo si myslí, že režírovat operu je snadnější? Nebo že to líp umí? Není i ta plzeňská činohra zatuchlá a nepotřebuje čerstvý vzduch? Tady se pořád píše jen o problémech orchestru, ale ty problémy jsou v celém divadle.
A vůbec se nedivím, že většina komentářů je anonymních. Také si myslím, že už dlouho žádný článek na Opera plus neměl tolik komentářů jako tento. O něčem to svědčí – lidé se potřebují vypovídat a jinak nemohou. Možná by si tuto diskusi měl přečít někdo na radnici – ale ti se asi budou starat jen o svá koryta.
Tak podle vyjádření Marcely Krejsové (náměstkyně pro kulturu) se v novém divadle hrát opery budou, půjde ale spíše o "moderní díla. Určitě tam nebudou výpravné historické opery". Viz tento odkaz: http://plzensky.denik.cz/kultura_region/divadlo-ceka-na-noveho-ministra-i-na-penize-z-kraj.html. Zajímalo by mě, kdy naposledy viděla paní náměstkyně v Plzni výpravnou historickou operu!!! Jestli vůbec nějakou kdy viděla? Takže přátelé, vzhůru k titulu Evropské město kultury 2015!!! :/
Chtěla bych reagovat na pána, který chce spokojeně v tichosti dojít do důchodu.. Myslím si, že řada členů orchestru je opravdu někdy nepřipravena, nicméně pracovní podmínky souvisejí i s pracovním výkonem. Když se umělec musí bát, že příští rok nebude mít z čeho dát dětem jíst, když je alergický na prach a jeho výkon je stížený neustálým pšíkáním, když dostane na pult noty, které mu brání v souvislém výkonu špatně udělaným otáčením, nebo když je s ním vyloženě zametáno a naznačeno, že ho nepotřebují, tak se ani nedivím, že se přestane snažit. Mě samotnou hraní velmi baví a zažila jsem v opeře velmi pěkná představení, kdy jsme ve skupině skutečně tvořili hudbu. Také se domnívám, že dokonalost nespočívá v perfektně vyzpívaných coloraturách, ale spíše ve tvoření muziky, emotivního zážitku. Na závěr bych chtěla říct, že by vedení nemělo zametat s mladými lidmi, protože dnešní doba je rychlá a nemusí se vrátit.
Mám dojmem , že se snad už 50 let mluví o tom, že Plzeň nemá kvalitní koncertní sál. Peklo a Beseda rozhodně nejsou sály vhodné na symfonické koncerty. Automaticky jsem přepokládal, že se stavbou nové multifunkční budovy zde bude konečně koncertní sál. Jinak tato budova splní svůj účel
jen 50% . A pokud je zde zároveň nějaké omezení, pro které nebude možné provozovat výpravné historické opery s velkým orchestrem, tak opravdu stavbu této budovy nechápu. V tom případě se jedná pouze o náhražku za Komorní divadla. Moderní operní díla – o kterých hovoří paní náměstkyně – určitě nebudou nosným pilířem pro plzeňské diváky
Další budova pro kulturní potřeby se nepostaví dřív jak za 60 let.
Zajímalo by mne, KDO je otcem myšlenky, postavit novou nákladnou budovu
bez koncertního sálu a bez možnosti provozovat kvalitně operu.
Přimlouvám se, aby obdržel cenu
ANTIKULTURÁK.EU
Dobrý den, velice oceňuji Vaše názory. Nicméně pokud se má se současným stavem cokoli udělat, je třeba zapojit do toho celou společnost, minimálně celý Plzeňský kraj nebo ideálně celou ČR. Problémy kultury: tedy především absolutní nerovnováha spolupráce administrátorů s umělci, není problémem 400 zaměstnanců divadla (natož 50 členů orchestru), ale problémem celé společnosti. Považuji za zásadní, aby ti, kteří chtějí tento problém řešit, informovali prostřednictvím médií veřejnost o současném stavu věcí. I nejvýše postavený politik ve státě je ve svých rozhodnutích ovlivňován názorem široké veřejnosti. Zde tedy musíte hledat pro svůj protest podporu. Zahajte mediální kampaň. Rozdávejte na ulicích informační letáky. Pořádejte besedy. Vedení Vašeho divadla se Vás zatím nebojí, ale získáte li na svou stranu veřejnost, budete mít možná šanci ve svém úsilí uspět. Do té doby ne, protože morálka, zákony ani zdravý úsudek neplatí skutečně pro každého, natož pro administrátory umění v ČR. MgA.Vomáčka
Velice mne pobavilo, když pan Burian slavnostně oznámil, že tržby za rok 2009 jsou 800 000Kč. To je podle mne velice smutný obrázek hospodaření organizace, která se pohybuje v kapitalismu již 20 let. Příjem z vlastní činnosti, by měl být alespoň desetinásobný. Zde nejde totiž jen o prodej vstupenek. Ale to je znovu dokola: pokud stojí v čele podniku s více jak 100 letou tradicí, 400 zaměstnanci a významnou společenskou úlohou člověk, který nechápe principy moderního řízení příspěvkové organizace, tak není možné vůbec cokoli rozumného prosazovat. Vedení divadla používá marketingové postupy, které fungovaly možná za komunismu, ale rozhodně ne v době kdy jsou jako přímá konkurence divadlům a orchestrům vnímána všechna elektronická média: CD, DVD, MP3,4, a především internet. V každém jiném podniku, by podobně neschopné (marketingově) vedení bylo již dávno odvoláno!!!!!!!!!!
Orchestr opery nemá v plánu otřásat celou kulturou v republice, odvolávat ředitele a šéfy. Prostě chceme poukázat na to, že takhle to už dál nejde.
Divadlo se chlubí výbornými hospodářskými výsledy, jenže my, co tam pracujeme z toho nemáme vůbec nic. Dobrý hospodářský výsledek by nebyl možný bez uměle snižovaných platů, které nedosahují ani tabulkových hodnot.
A když si uvědomíte, že vedení s radnicí rozhodně nemají zájem s tou bídou něco udělat a naopak se dál vymýšlí, jak na nás ušetřit, tak už se musíte začít nějak bránit. Snažíme se jít pokojnou cestou. Jenže když jsme se například včera objednali k panu řediteli, abychom společně hledali řešení v této rozjitřené době, tak nám pan ředitele nechal vzkázat, že bude mít na zástupce orchestru čas nejdříve za 14 dní. K tomu opravdu nemám co dodat.
Divadlo ale bohužel dobré hospodářské výsledky nemá. Dobré hospodaření neznamená přežít, ale růst. Již v něklika příspěvcích k tomuto článku bylo uvedeno, že pokud divadlo nezlepší – tedy lépe řečeno radikálně nezmnění – svou marketingovou a fundraisingovou strategii, tak také nelze počítat se zlepšením finančního ohodnocení pro umělce a další zaměstnance v divadle. Divadlo je řízeno samospádem: dostane dotaci a dále se děj vůle Boží, to je cesta do zániku. Jako zaměstnanci máte právo vědět, jak chce divadlo zabezbečit a ROZVÍJET svou finanční strategii. Máte dvě možnosti, můžete přihlížet zničení divadla, nebo se proti tomu postavit. Dovolím si říci svůj názor: bojovat v současné době za zlepšení podmínek práce je zbytečné. Snažte se jako zaměstnanci více proniknout do podílu na vedení divadla. Získejte pro sebe podporu u politiků (pro ně to může být i zajímavá součást nadcházejících kampaní pro podzimní komunální a senátní volby) a podporu veřejnosti. Snažte se oslovit členy správní rady, komunikujte pravidelně s médii. Management divadla potřebuje Vaši spoluúčast, jinak divadlu hrozí zánik. P.S.žádný opravdu schopný manager by do této instituce v současné době nevstoupil, je zde příliš problémů, které by musel řešit za příliš malý plat. Pokud se tedy nezapojíte do podílu ve vedení a směřování divadla (ekonomickém i uměleckém), můžete jen čekat, kam hluboko Vás současné vedení divadla potopí.
Návrh pro pana Kopeckého: na příští schůzku s panem ředitelem pozvěte zástupce médií. Doporučoval bych především reportéry ČT24 a Respektu. Dopředu jim vysvětlete situaci v DJKT, jsem přesvědčen, že Vás podpoří. I vzhledem k situaci v České filharmonii jsou teď média problematickým otázkám v umění poměrně otevřena. Média hýbou světem :) Hýbnou i s Vaší situací. P.S.děkuji za Vaši činnost v odborech
Dobrý den, abych si mohl udělat nějaký obraz o této diskuzi, potřeboval bych vědět, kolik lidí zde vlastně diskutuje. Jestliže jsou ale všichni "Anonimní" pak se to téměř nedá vystopovat. Oddělme od sebe dvě asi základní témata této diskuze. První hovoří o poměrech v divadle. Je těžké je házet jen na radnici. Jsou-li poměry špatné, pak by to radnice měla vědět, měla by vědět v čem. Budou-li se všichni bát cokoliv říci, pak je těžké věc řešit. A vůbec nejtěžší je řešit něco za někoho jiného, navíc v prostředí pro většinu politiků neznámém, nebo minimálně většině politiků vzdáleném. Přiznávám se, já jsem pouze laickým konzumentem a navíc díky nedostatku času nepravidelným. Když už zde byla řeč o opeře, pak vězte, že ji mám rád a považuji většinu představení a hlavně výkonů za velice zdařilé. Na to může mít ale každý svůj názor a já jsem jen laikem. Navíc se v mnohých názorech neshodnu ani s mojí vlastní ženou. Takže, prosím, je zbytečné mé názory na operu nějak komentovat. Jsou to názory člověka, ne primátora. Druhé téma se zabývá stavbou divadla. Ano, asi bychom všichni chtěli, aby v divadle byl i koncertní sál a určitě i další prostory, které by zásadním způsobem řešily potřeby kulturní obce plzeňské, mohu-li to tak nazvat. Prosím ale, abychom zůstali trošku v reálných možnostech města Plzně. Kolik let již řešíme neutěšený stav Komorního divadla? Kolik vzniklo od té doby variant, jež byly pro neschopnost města profinancovat je zavrženo? Jak dlouho nám ještě Komorní divadlo vydrží v provozu? Rok? Dva, pět, deset? Za jak dlouho nám to divadlo zavřou? Tato stavba bude cirka za 700 milionů. Máme v ROP 100 milionů, kraj si od nás koupí budovy gymnázií za cca 100 milionů, vláda zatím neslíbila nic, takže na nás zbývá 500. Zatím nejsme schopni těch 500 milionů z městského rozpočtu na stavbu divadla uvolnit. Tedy pokud si neřekneme, že nebudeme dva roky udržovat komunikace, nepostavíme městské části zádadního okruhu, zásadním způsobem neomezíme MHD. Těch peněz, kterými město disponuje je pořád stejný balík. Tedy omlouvám se, pořád menší balík.
Propad na daních je cca 500 – 600 milionů korun ročně a jeho vyrovnání v nejbližších letech je nereálné. Čtyřicet let jsme byli pevnou hrází socializmu a jako do města určeného jako první nárazník v případné válce se neinvestovalo, nebo se z velké části jen lepily díry a tak máme ohromné dluhy v dopravní infrastruktuře, ve vodárenství apod., ze kterých se postupně dostáváme. Zatím a naštětstí bez velkých průšvihů. Navíc se vstupem do EU se za nás náš stát zavázal k plnění mnoha dalších podstatně přísnějších kritérií a tak třeba jen čistírnu odpadních vod musíme opět zdokonalit o dalších 400 milionů a to hned, jinak nám hrozí pokuty ve výši až do milionu každý den. Úpravna body, která byla stavěna hned začátkem devadesátých let, je díky tehdy dostupným materiálům a technologiím již prakticky dožilá a její obnova a dovybavení tak, aby vyhovovala EU doporučovaným standardům nás bude stát cca 1500 milionů a mohu pokračovat dále. Nezastírám, že budu-li se rozhodovat o tom, zda v Plzni poteče pitná voda, nebo budeme mít nové divadlo, pak jsem pro vodu, jako pro naprosto základní podmínku života lidí ve městě. Byla by ale škoda starat se i nadále jen o potrubí zakopané v zemi, byť je nadmíru důležité. Jsem přesvědčen, že kultura dělá město městem a je důležitou součástí života v něm. Proto jsem rád, že konečně je na stole projekt divadla, že na něj máme alespoň těch 200 milionů. Budu, pochopitelně, jednat s ministrem kultury, s premiérem, s poslanci, aby nám s divadlem pomohli, tak jako v jiných městech, převážně moravských. Věřím, že divadlo, tak jak je nakreslené, je reálné a udělám pro to vše, co mohu. Neměňme tedy projekt, což povede k prodloužení termínů, nezvyšujme investiční náklady, což ve svém důsledku povede k zastavení celého projektu z důvodu nedostatku finančních prostředků. Myslím si, že divadlo není v Plzni poslední stavbou sloužící kultuře. Alespoň býti nemusí. Přimlouvám se ale, abychom se všichni, kteří považují divadlo za důležité pokusili spíše jeho stavbě napomoci, než abychom ji zablokovali.
Koukám na to, jak jsem se tu zase rozpovídal! No nic, koho to nebaví, tak to číst nemusí. Jo a koukám, že jsem už zase prošvihl jednu vernisáž :-(. Měl jsem tam už dávno být. No, snad mi pan Šindelář nebude moc nadávat. Považoval jsem za důležité Vám to říci. eee tedy napsat.
Nikdo nechce házet současné radnici klacek pod nohy za prosazení stavby divadla.Osobně se přimlouvám za to, aby se divadlo postavilo. Jenom nás mnohé prostě překvapilo, co tam nebude….Nerozumíme tomu. Nevedla se o tom nikde diskuze.
U nás v divadla samozřejmě už vůbec ne. My jsme poslední, se kterými by se o problémech kultury hovořilo. Nyní se pouze píše o tom, o čem se mělo diskutovat již dříve. Nebo mi veřejná diskuze o podobě nového divadla unikla?
Nikdo nevěděl, že se jedná jen o nahrazení Komorního divadla, které je již mnoho let v havarijním stavu. Proto je logické, že jsme překvapeni.
K platům divadle. Odbory znaly a respektovaly ekonomické problémy divadla. Za celou dobu od roku 1989 jsme ani jednou nebojovali za zlepšení tristních platových podmínek. To vám může ředitel divadla potvrdit. Ani v současné krizi nebojujeme o platy. Nyní nám jde bohužel o holou existenci a proto se ozýváme. Nemůžeme mlčet.
Vážený pane primátore, děkujeme, že jste se zapojil do diskuse. Myslím, že je třeba v první řadě říct, že nikdo nechce blokovat stavbu nového divadla v Plzni! Ptáme se jen, zda byla při plánování budoucího využití nového divadla položena otázka "co Plzeň již má a co jí chybí"? Podle mého (a nejen mého) názoru Plzeň potřebuje důstojný koncertní sál a operní divadlo!!! Nikoliv muzikálové a činoherní! To již má. Budova Velkého divadla totiž vyhovuje ze všech souborů nejméně opeře a klasickému baletu (který je doprovázen živým symfonickým orchestrem), zatímco pro činohru a muzikál je využitelná mnohem lépe. Nepodařená rekonstrukce Velkého divadla v 80. letech minulého století totiž totálně zničila akustiku sálu a zároveň zmenšila orchestřiště tak, že mnohé partitury nemohou zaznít tak, jak je autor napsal. V podstatě se dá říct, že se orchestr, potřebný pro většinu romantických oper do orchestřiště VD jednoduše nevejde. Takže se nedivte, že členové operního souboru (a zejména členové orchestru) doufali, že stavbou nové divadelní budovy se jejich velký problém vyřeší. Pokusil jsem se svoje výhrady shrnout v článku. Přečíst si ho můžete kliknutím <a href="http://spelina.blog.idnes.cz/clanok.asp?cl=141501&bk=35700>SEM</a>. Marek Špelina
Omlouvám se za špatně vložený link na článek. Článek je ZDE.
Pánovi, kterého pobavilo, že tržby divadla byly v minulém roce 800tis. Kč bych rád doporučil, aby se naučil číst – ředitel Burian řekl, že tržby se ZVÝŠILY v době krize o 800tis oproti roku 2008, což je, jak jistě uznáte, značný rozdíl. Kdyby ctěný odvolávač marketingového oddělení uměl jenom trochu počítat, zjistil by, že 800tis. stojí zhruba 6000 vstupenek, což je cca 15 vyprodaných představení. A to by bylo vskutku málo. Tržby byly 23 482 225 Kč.
Když si čtu, co kdo napsal, tak mne jedna věc přinutila k zamyšlení.
Většina přispěvatelů je anonymní. Ať preferují pohled z jedné nebo z druhé strany. Samozřejmě je lepší anonymní příspěvek než žádný – jenže!
Kam jsme se to po 20 letech od revoluce dostali. Takovou demokracii jsme chtěli? Myslím, že nikdo z nás, kdo jsme tenkrát zvonili klíčemi na náměstí u katedrály nepředpokládal, že se v roce 2010 budeme bát říct svůj názor.
Ale abych jen nefilozofoval a vrátil se nohama na zem.
Opravdu mne překvapil pan primátor, který se připojil do diskuze.
Má moje uznání. Jenže nějak mi chybí vyjádření těch – o kterých tu je nejvíce řeč – pana Jana Buriana a pana Jiřího Pánka. Přitom jsem je o této
diskuzi informoval stejně jako pana primátora a ostatní radní.
V této souvislosti mi nepřijde od věci návrh jednoho přispěvatele : na příští schůzku s panem ředitelem pozvěte zástupce médií. Doporučoval bych především reportéry ČT24 a Respektu.
Podle mých informací pan ředitel nechce přijít na slibovanou schůzku se zástupci orchestru sám, ale bere si na pomoc celé vedení DJKT a opery. Jelikož jsem již podobné setkání absolvoval, nevěřím na rozumnou diskuzi. Poslední takové setkání mělo dle našeho názoru jediný účel – zastrašit. A když jsem k jejich překvapení odmítl srazit paty a uctivě přijmout názor vedení, rozčílilo to některé z přítomných natolik, že došlo k vulgárním vyjádřením k mé osobě. A jelikož se pan ředitel jen usmíval a nepoučil nejmenovaného člena vedení DJKT o nevhodnosti jeho chování vůči předsedovi odborové organizace, opustil jsem jednání. Mám od rodičů vštípeno slušné chování a nikdy se nesnížím k diskuzi na této úrovni. Proto možná není špatná myšlenka, aby se setkání zástupců orchestru s ředitele zúčastnil pan primátor s paní Krejsovou. Byla by zaručena objektivita. Stejně se chceme vedení města zeptat na další plány s kulturou do budoucna.
Nálada v orchestru je opravdu velmi napjatá. Dnes jsme například zvažovali možnost nějaké výstražné stávky. Padaly návrhy ozvat se zřetelně při premiéře
opery Turandot, která bude příští sobotu. Tento návrh jsme nakonec zamítli. Nechceme připravit plzeňské diváky o důstojný průběh. Jenže docházíme k přesvědčení, že vedení DJKT a opery naší slušnost považuje za slabost.
Byl jsem několikrát dotázán na příspěvek v začátku této diskuse uvedený pod jménem Šolc. Takže 1) Tento příspěvek jsem nepsal já. 2) K akustice Velkého divadla (velmi zjednodušeně): pro činohru je vynikající (dozvuk 1.1 sec je pro činohru optimum). Pro operu by to chtělo dozvuk zhruba o 1 sec delší, rovněž poměr hlasitosti zvuku z orchestřiště vs. jeviště vychází spíš ve prospěch orchestřiště na úkor jeviště. Pro muzikál je bohužel hlasitost, která se dere z orchestřiště, ještě větším mínusem neboť se k ní musí při mixáži dost podstatně dorovnávat hlasitost sólistů a sboru na jevišti (používají jinou pěveckou techniku než operní zpěváci). Diváci pak mohou a často i mají pocit že "všechno je to moc nahlas". Pro některé inscenace a žánry je naše divadlo prostě vhodnější a pro jiné méně. Ale rozhodně bych v případě VD nepoužil obrat "akusticky mizerný prostor". Howgh! Petr Šolc – mistr zvuku DJKT
Nemohu příliš soudit kvalitu zvuku v hledišti. Mám zkušenosti s orchestřištěm a mohu porovnat s jinými divadelnímu domy. Zvuk v orchestřišti je velká bída a mizérie. Máte pocit, že hrajete v tunelu. Nástrojové skupiny nesedí jak by potřebovaly, ale podle toho, jak se vejdou.Některé nástroje jsou po stranách na chodbičce. Tam samozřejmě často netuší, co se odehrává v orchestřišti a hraje se jenom podle ruky dirigenta. Špatné orchestřiště určitě o 40% kazí výkon orchestru. Hudebníci sedící na jedné straně orchestru vůbec neslyší, co hrají kolegové na straně druhé. Zvláště skvělé to je v okamžiku, kdy mají společné sólo. Pro nás je velká změna, když se například dostaneme do orchestřiště Národního divadla. Zvuk orchestru se změní. Každý slyšíme každého a kvalita výkonu jde rychle nahoru.
Přitom podle pamětníků bylo i ve Velkém divadle dobré orchestřiště.
Bohužel pan architekt při přestavbě necitlivým zásahem zmenšil prostor a zničil to, co uměli mistři stavitelé kolem roku 1900.
Vtipně to tehdy okomentoval jeden starší kolega: „U nás když stavěli kravín, tak se zeptali, kolik tam má být krav…….“
Návratu orchestřiště do původní podoby se já určitě již nedožiji.
…z důvodů popsaných v předchozím příspěvku a za absence jakýchkoli věrohodných informací jsme do stavby nového divadla vkládali naivní a falešné naděje. Proto nynější informace o podobě divadla vyvolala tak velké zklamání.
Diskuse zajímavá a přesahující rámec článku. Možná bych autorku poprosil, zda může napsat něco víc a do detailu a redakci o otištění. Vyjadřuje se zde primátor a ten by určitě mohl dostat prostor ve formě článku.
Je to celé jako ten legendární příběh o lékaři a houslistovi. Myslím, že to přesně vystihuje.
Pro Jana a další: Dění okolo nové budovy plzeňského divadla a s tím související debatu sledujeme, toto téma pro nás rozhodně nekončí. Možnost vyjádření v samostatném článku jsme zástupcům orchestru již nabídli, taktéž plánujeme oslovit v nejbližších dnech i plzeňskou radnici.
Vážení kolegové, blogeři, a překvapivě i pane Primátore,
dovolím si přispět k této diskusi a přihřát naši filharmonickou polívčičku.
Je mi to moc líto, že to musím přiznat, a tak trochu se i stydím. Ale je to tak: V podstatě jsem si oddechl, že nové divadlo bude takto upraveno. Jeho původní plány totiž až příliš nahrávali snaze o spojení Plzeňské filharmonie s orchestrem DJKT, které si u nás nikdo nepřeje z důvodů, které by vydaly na zvláštní článek. Stavbou divadla v původním rozsahu by totiž došlo k zakonzervování současného stavu, kdy v Plzni není, a – pozor – ani nadále by nebyl!!! sál pro velký symfonický orchestr. Jedním z argumentů pro fůzi bylo, že v novém divadle bude možnost pořádání velkých koncertů, jelikož tam bude podium až pro 70 hudebníků. To je však počet, v němž Plzeňská filharmonie bez větších problémů může hrát i v Měšťanské besedě. (a také občas hrajeme, v šedesáti "kusech" pak už zcela běžně)
Nový koncertní sál by přinesl jediné, a sice pocit, že Plzeň má "splněno". Jenže koncertní sál to je podium pro 120 hudebníků, s emporou pro 200 členný sbor a s akustickými varhany.
Pane primátore, přinesl jste rozhodně zajímavý pohled na to, kam směřují finance města Plzně. Je jistě třeba připustit, že vodu bych před sálem či divadlem upřednostnil i já jako muzikant. Ale na druhou stranu Plzeň požívá výhody vyššího rozpočtového určení daní. Přesto koncertní halu "Rejnoka" podle projektu pana Kaplického za půl druhé miliardy plánují České budějovice. Navíc všechny silnice, vodovody a jiné nezbytné věci přeci lze nějak naplánovat a spočítat, do kdy bude hotovo. Následná jejich údržba již nebude tak nákladná, jako výstavba, a tak se ptáme, kdo a kdy bude na řadě pak?
A co se stavby nové divadelní budovy týká, pokud mám říci úplně natvrdo, co si myslím, pak bych určitě nestavěl polovičatá řešení. (byť, jak přiznávám, mě to naplňuje pocitem, že spojovat se asi fakt nebude). Pokud existuje možnost, že vodovod bude jednou hotov a peníze zbydou na pořádné divadlo, kde si kolegové zahrají Svěcení Jara v "plné palbě" ( min. 80 hudebníků v orchestřišti), a kde si diváci zaparkují v podzemních garážích, pak bych radši počkal. A to platí i o koncertním sále, protože já stále věřím, že jednou si v Plzni zahraji i osmého Mahlera, Symfonie tisíců.
Na nás, hudebnících každopádně je, abychom vytrvali a snažili se svou prací o to, aby bylo za 20 a více let komu hrát.
Co se týká vztahů vedení se zaměstnanci v DJKT, připadá mi až příliš zjitřené, než aby mohlo být dosaženo nějakého smíru, dovolil bych si vám, Zdenku, doporučit, aby jste se sešli se zprostředkovatelem. My ve fildě jsme začali jednat o kolektivce za přítomnosti členky naší Správní rady paní Knížové, jednání v podstatě vedl právník magistrátu pan Červenka, a po čtyřech letech od podání prvního návrhu jsem uzřel nejen světélko, ale přímo slunce na konci tunelu. Jistě o tom dáme někdy řeč.
Pozdrav všem, Karel Palát.
(tento komentář je soukromým názorem a nevyjadřuje stanovisko Základní organizace Unie OH v PF, odborové organizace, jíž jsem předsedou.)
Všechny dosavadní komentáře jsme shrnuli v novém článku, který najdete ZDE , a ke kterému je možné dál debatovat.