(Nejen) Bohuslav Martinů pohledem Operního kukátka

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Týden od 27. června do 3. července 2016. Operní kukátko (48). Letní Mirandolina v Benátkách. České opery během léta v Londýně. Karan Armstrong a René Kollo – z operních zpěváků činoherci. Kniha: Umění zpívat Verdiho. Nová nahrávka Ariadny Bohuslava Martinů v Supraphonu. Operní úsměv: Cizinka ve Velkém divadle.

Operní kukátko
Mirandolina v Benátkách
Opera Mirandolina Bohuslava Martinů (komponovaná v letech 1953 až 1954, premiéra 1959 v Praze) se stává hlavním červencovým operním lákadlem v Benátkách. Opera je uváděna v krásném klasicistním divadle Teatro La Fenice, které je benátskou první operní scénou a patří mezi nejvýznamnější italská operní jeviště. Pět představení od 1. do 14. července 2016 nastudoval americký dirigent John Axelrod, mezi jehož dirigentské pedagogy patřil i Leonard Bernstein.

John Axelrod byl v roce 2014 vybrán za uměleckého a hudebního ředitele Královského symfonického orchestru města Sevilly. Diriguje četné symfonické koncerty a také věnuje své umělecké síly opeře jako hostující dirigent. Vícekráte nastudoval operní díla pro festival v Lucernu. V posledních letech vystupuje jako operní dirigent v Itálii: v Neapoli, na festivalu ve Spoletu, v Římě a ve Florencii. Vedle běžného symfonického repertoáru se specializuje především na díla dvacátého století v širokém rozsahu. Ve světových premiérách uvedl řadu děl současných skladatelů z mnoha zemí světa (Kilar, Saariaho, Fazil Say a další).

Režisérem Mirandoliny je Ital Gianmaria Aliverta, který v loňské sezoně již v tomto benátském divadle realizoval zajímavý večer, skládající se z Poulencova Lidského hlasu a Janáčkova Zápisníku zmizelého, který byl proveden jako scénická balada. Autorem scény je italský výtvarník Massimo Checchetto a kostýmy navrhl Carlos Tieppo, který s benátskou scénou v posledních čtyřech sezonách spolupracuje pravidelně. Tvůrci představení přesunuli děj do současnosti (včetně všech použitých kostýmů) do jakéhosi moderního relaxačního centra v rámci většího hotelu, které nabízí vířivou koupel, masáže, horské slunce a další vymoženosti.

Bohuslav Martinů: Mirandolina - Teatro La Fenice Benátky 2016 (foto © Michele Crosera)
Bohuslav Martinů: Mirandolina – Teatro La Fenice Benátky 2016 (foto © Michele Crosera)

Pánská část souboru je většinou oděna do koupacích plášťů nebo plavek v rámci jednoduché, v podstatě geometrické scény. Titulní roli chytré hostinské vytváří italská sopranistka Silvia Frigato, kterou jsme slyšeli v Mariánských nešporách pod Václavem Luksem na podzim 2015 v Praze (naši recenzi najdete zde). Pěvkyně se převážně věnuje interpretaci staré hudby, na jevišti vytvořila například Amora v Monteverdiho Korunovaci Poppei (také v Teatro alla Scalla), Amora v Gluckově Orfeovi, Euridici v Periho stejnojmenné opeře, která je jednou z prvých dochovaných operních děl vůbec, nebo v Silvii v Haydnově opeře L’isola disabitata (Opuštěný ostrov). Jejího konečného vyvoleného, číšníka Fabrizia, zpívá italský lyrický tenorista Leonardo Cortelazzi. Ten ve stejné milánské produkci Monteverdiho Korunovace Poppei ztvárňuje hlavní roli Nerona. Zpěvák vystupuje na mnoha italských a francouzských scénách v širokém repertoáru lyrických tenorových postav (Don Ottavio, Tamino, Nemorino, Fenton a dalších). I ostatní role jsou obsazeny kvalitními italskými zpěváky s výbornými hereckými schopnostmi.

Bohuslav Martinů: Mirandolina - Teatro La Fenice Benátky 2016 (foto © Michele Crosera)
Bohuslav Martinů: Mirandolina – Teatro La Fenice Benátky 2016 (foto © Michele Crosera)

Operní příběh totiž nabízí hlavně mimořádné herecké příležitosti pro představitele s charakterizačními a komickými vlohami. Kde jinde by se měla tato veselá a hudebně podmanivá opera hrát více než v Itálii – vždyť sám skladatel, když ji komponoval na italský text podle předlohy Carla Goldoniho (úspěšná veselohra La Locandiera / česky uváděno také pod přiléhavým názvem Paní hostinská nebo Krásná hostinská), měl především na paměti zpěvnost italského jazyka. Následný český překlad užitý při světové premiéře byl spíše vynucen praktickými možnostmi a dobovými zvyklostmi na českých scénách. Teatro La Fenice disponuje zhruba tisícovkou sedadel a opera se hraje s pětadvacetiminutovou přestávkou. Lístky nejsou právě nejlevnější, pohybují se od 40 euro (galerie) až po 209 euro v parteru. Hraje se v italském originálu s italskými a anglickými titulky.

Není bez zajímavosti, že Goldoniho komedie z roku 1753 posloužila v minulosti jako libretní základ i pro jiná operní zhudebnění, mezi nimi najdeme třeba v Itálii příležitostně uváděnou Salieriho operu La Locandiera (1773) nebo nově vzkříšenou stejnojmennou operu klasicistního německého skladatele Simona Mayra (1800), který byl ale silně spjat s italským hudebním životem. Krátce po Bohuslavu Martinů dokončil svoji operní verzi francouzský skladatel Maurice Thiriet, ta byla uvedena v roce 1960. V současnosti se chystá kritické vědecké vydání partitury Mirandoliny Bohuslava Martinů, která má i díky mezinárodně známému libretu potenciál zařadit se do širšího repertoáru.


České opery v Evropě během léta
Benátky ale nejsou jedinou scénou, kam se můžete vypravit během července a srpna za českou operou. English National Opera v londýnském Coliseu uvádí tři reprízy Její pastorkyně pod tradičně zavedeným názvem Jenufa ve dnech 1., 6. a 8. července 2016. Americká sopranistka Laura Wilde debutuje v roli Jenůfky, její krajanka Michaela Martens zpívá Kostelničku a bratry Lacu a Števu zpívají Peter Hoare a Nicky Spence. Oceňovanou inscenaci, která původně etnograficky zabarvené drama přenesla do industriálního prostředí zchudlého Východního bloku, režíroval David Alden. Ten obdržel za režii této inscenace Cenu Laurence Oliviera v kategorii operní režie. Diriguje Mark Wigglesworth. Opera je zpívána v anglickém překladu. Ceny lístků od 12 do 125 britských liber.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Související články


Napsat komentář