Nejvýznamnější letošní operní události USA v Operním kukátku

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Týden od 19. do 25. prosince 2016. Operní kukátko (73). Z historie vánočních oper. Luxusně obsazená Bohéma v Ženevě. Nejvýznamnější operní události v USA za rok 2016. Luba Skořepová a opera. Revive Elīny Garanči a rozhovor s umělkyní. Opera na ČT art. Jak spolehlivě odrovnat závěrečnou scénu z Bohémy?


Z historie vánočních oper
Historie oper s vánoční tématikou sahá až do samých počátků opery, do pozdně renesanční Itálie. První operou s vánočním námětem je zřejmě Il gran natale di Christo Salvatore nostro (Velké narození Krista, našeho Spasitele), společné dílo dvou zakladatelů opery Jacopa Periho a Giovanniho Battisty da Gaglianiho z roku 1622. Hudba je bohužel ztracena, ale libreto tištěné v roce 1625 se zachovalo. Další díla sedmnáctého a prvé poloviny osmnáctého století vycházejí z totožné tématiky biblického vyprávění o slavném narození Páně. Teprve práce druhé poloviny osmnáctého století (Charles Dibdin: The Christmas Tale / Vánoční příběh, 1773; Johann Baptist Schenk: Die Weinacht auf dem Lande / Vánoce na venkově, 1786) kombinují biblický příběh s obvyklou singspielovou zápletkou, která vytváří vnější rámec díla. Do obsáhlejší tvorby oper s vánoční tematikou v devatenáctém a dvacátém století významně vstupují dva náměty, Gogolova povídka Štědrovečerní noc z cyklu Večery na samotě u Dikaňky a Dickensova novela Vánoční koleda. Gogolovu předlohu zhudebnil jak ukrajinský skladatel Mykola Lysenko, tak Nikolaj Rimskij-Korsakov. Motivů z ní využil i Petr Iljič Čajkovskij v libretu Kováře Vakuly, později přepracovaném jako úspěšnější Střevíčky.

Mr. Fezziwig’s Ball, novela Koleda z první edice Charlese Dickense z roku 1843 (zdroj en.wikipedia.org/John Leech – gutenberg.org)

Ve dvacátém století vznikají i velmi různorodá díla, jež se dotýkají Vánoc v různých podobách, v některých případech dochází k pozoruhodnému kontrastu útěšné podoby svátků s tragickým osudem chudých dětí (především operní varianty smutné pohádky Děvčátko se sirkami). Mezi nejúspěšnější díla patří Rebikovova dětská opera Jolka, uváděná ve dvacátých a třicátých letech i v Čechách jako Vánoční stromek podle Dostojevského povídky. V Německu se pak rozšířila opera Hanse Pfitznera Das Christ-Elflein. Několik skladatelů zhudebňuje Dickensovu uvedenou novelu.

Na dlouhou dobu se vůbec nejúspěšnější a v televizi nejčastěji uváděnou vánoční operou stává dodnes oblíbený operní mirákl Gian-Carla Menottiho Amahl and the Night Visitors (Amahl a noční návštěvníci, 1951) s příběhem Tří králů. Pozoruhodná je opera Paula Hindemitha Das lange Weihnachtsmahl (Dlouhá štědrovečerní večeře), kdy na krátkém časovém prostoru třičtvrtě hodiny zaznamenává osud tří generací americké rodiny pravidelně se scházející u štědrovečerní hostiny.

Objevují se také díla inspirovaná lidovou kulturou, zvyky a vyprávěními. Z našeho regionu je třeba jmenovat zhudebnění Dickensovy předlohy Jánem Cikkerem Večer, noc a ráno (nebo s alternativním názvem Mister Scrooge) z roku 1963. Nejúspěšnějším českým příspěvkem pak zůstává půvabná zpěvohra České jesličky podle lidových her a národních koled Jaroslava Křičky, inspirovaná i barokním divadlem. Autoři libreta, Jan Port a Bohuš Stejskal, čerpali ze své vinohradské inscenace dramatického pásma České pašije. Zpěvohra je stále součástí širšího národního repertoáru. Velké popularitě se především v Ostravě těší Jesličky svatého Františka Pavla Helebranda z roku 1996 s libretem podle učení sv. Františka z Assisi a moravské lidové poezie.

Pavel Helebrand: Jesličky svatého Františka – Ostrava 1996 (zdroj en.wikipedia.org/Werner Ullmann)

Konfrontaci hrůz zákopů první světové války a vánočního svátku míru přinesla oceňovaná opera Silent Night (Tichá noc, 2011) Kevina Putse a zřejmě nejnovějším příspěvkem je pohádková opera Becoming Santa Claus / Stát se Santa Clausem (2015) renomovaného amerického skladatele Marka Adama.


Luxusně obsazená Pucciniho Bohéma v Ženevě
Ženevská inscenace nabízí Pucciniho Bohému jako tradičně inscenovaný titul v režii Matthiase Hartmanna. Paolo Arrivabeni, šéf operního souboru v Lutychu, diriguje s přehledem Orchestre de la Suisse Romande. Opera je nastudována ve dvou kompletních obsazeních čtyř klíčových charakterů.

Giacomo Puccini: La bohème – Michel de Souza (Schaunard), Grigory Shkarupa (Colline), Sébastien Guèze (Rodolfo), Ruzan Mantashyan (Mimi), Mary Feminear (Musetta) – Grand Théâtre de Genève 2016 (foto FB Grand Théâtre de Genève/© GTG / Carole Parodi)

První premiéru (21. prosince 2016) zpívalo několik hvězd současného operního nebe. Ukrajinský tenor Dmytro Popov ztvárňuje s velkým ohlasem partii Rodolfa, tedy svou parádní roli, se kterou sklidil značný ohlas v roce 2013 v londýnské Covent Garden, zpívá ji v Bavorské státní opeře a na podzim s ní debutoval v Metropolitní opeře. Julia Novikova, koloraturní sopranistka, je koketní Musettou a mladý francouzský barytonista Andrè Schuen jejím partnerem jako hlasově i herecky imponující Marcello. Pouze gruzínská sopranistka Nino Machaidze v roli Mimi, kterou teprve nedávno zařadila do svého repertoáru (letos pro Los Angeles), sklízí určité připomínky pro přílišnou energii a hlasovou robustnost, kterou do role nebohé souchotinářky vkládá. Do konce roku následuje ještě dalších osm repríz, včetně představení o silvestrovském večeru, a další tři představení pak ještě 3., 4. a 5. ledna 2017. Druhé obsazení je tvořeno méně známými jmény (Sébastien Guèze/Rodolfo, Ruzan Mantashyan/Mimi, Michael Adams/Marcello a Mary Feminear/Musetta).

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Související články


Napsat komentář