Neměnila bych. Edita Raušerová pro Baletní panorama

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Baletná panoráma Pavla Juráša (180)
Tentoraz:

  • Edita Raušerová exkluzívne pre Panorámu
  • Čo sleduje Dominik Slavkovský?

 

Edita Raušerová exkluzívne pre Panorámu
Témou dnešného dielu je Edita Raušerová. Česká rodáčka, ktorá po angažmán v Prahe v Národnom zakotvila vo Fínskom národnom balete, kde sa vypracovala na hviezdu žiarivú. Bol by to krásny diel o oslave talentu, pracovitosti, nadšení, láske k baletu, keby nebol smutný faktom, že vynikajúca balerína, ktorá tancuje v Helsinkách samé veľké roly, navyše dych berúcim spôsobom, je už dlhodobo chorá a lieči sa zo zranenia. Možno však tento rozhovor, záujem čitateľov a to, ako pozitívne myslia na primabalerínu, jej pomôže a podpora z domu jej dodá silu i chuť prekonať všetky nástrahy a limity toho krehkého ľudského tela. Po prázdninách plánuje postupný návrat na baletnú sálu, tak jej treba držať palce.

Edita Raušerová (foto archív Edity Raušerovej)
Edita Raušerová (foto archív Edity Raušerovej)

Na Opere Plus ste bývali celkom často, naposledy pri vašom prestupe do Fínska, ak dobre počítam. Vy ste v tom Fínsku v Národnom balete ale urobili ohromnú kariéru! Zo zboristky ste sa dostali na samotný vrchol. Bola to rozprávka, či opäť len a len tvrdá drina? A dá sa to porovnať s kariérou v Národnom divadle v Prahe? Tam ste tiež postupovali dosť rýchlo smerom na vrchol. Bolo to podobné, či zahraničné angažmán malo a má iné kúzlo?

Spojení štěstí a dřiny, řekla bych. Tak samozřejmě, ze začátku to bylo těžké, protože jsem šla zpět do sboru a chtěla jsem si svou pozici, kterou jsem měla v Praze, vytancovat zpět. I když jsem nevěděla, jestli se mi to povede. Snažila jsem se být vždy připravená a vše se rychle naučit, a kvůli tomu jsem i dostávala role. Vyplatilo se mi to. Po roce jsem byla zpátky první sólistkou. (úsmev) Ale hlavně to stále nic neznamenalo. Tanečník by se neměl spoléhat jen na titul. Jde o to, aby to stále dokazoval pracovitostí a výkonem, a aby to bylo vidět na jevišti. To samé se dělo i v Praze, jen to trvalo déle, protože jsem ještě byla nezkušená a mladá. Samozřejmě je příjemný pocit, když víte, že jste dosáhl něčeho i v zahraničním souboru, taky vám to trochu zvýší sebevědomí. Stále je ale na čem pracovat.

Vedia vôbec vo vašom rodnom Vyškove, aká ste slávna rodáčka?

Ve Vyškově jsem se jen narodila, ale dětství jsem prožila ve Slavkově u Brna, kde jsem právě s baletem začínala na základní umělecké škole. Takže ve Vyškově o mně nic nevědí, ale ve Slavkově ano. (úsmev) S mojí paní učitelkou jsem dodnes ve spojení i po těch letech. Stále sleduje mé úspěchy, vývoj mé kariéry, a fandí mi. Zrovna teď měla základní umělecká škola šedesáté výročí založení a byla jsem pozvána, abych jim přijela zatancovat, ale bohužel kvůli zranění to nešlo. Je to škoda, protože by to bylo hezké, být opět na prknech, kde jsem skotačila jako malá holčička. (úsmev)

Keď sa vrátime do Brna na vašu prvú „konzervatoř“, kde ste dostali malú Klárku v Luskáčikovi, snívali ste o niečom, čo teraz prežívate?

Jako každá malá baletka jsem snila o tom, že budu nejlepší a že budu tančit na světových jevištích, což se mi částečně splnilo. (úsmev) Takže ano.

Kráska a zviera - choreografia Javier Torres - Edita Raušerová (Belle) a Michal Krčmář (Hirviö) Finský národný balet (foto © Mirka Kleemola / Finnish National Opera)
Kráska a zviera – choreografia Javier Torres – Edita Raušerová (Belle) a Michal Krčmář (Hirviö) – Fínsky národný balet (foto © Mirka Kleemola / Finnish National Opera)

Pán Medvedev z Petrohradu, choreograf Luskáčika, obsadenie vyberá vždycky veľmi starostlivo a prísne, zároveň však s akýmsi prorockým duchom, schopnosťou odhadnúť, kto môže umelecky rásť, i keď napríklad ten tanečník nie je miláčikom pedagógov či obľúbenec v súbore, pamätáte si na to?

Právě ani ne. Byla jsem malá holka, která neměla páru, jak to v divadle chodí. Navíc jsem byla tak nadšená, že jsem v divadle a tančím s hvězdami, například s Janou Kosíkovou-Přibylovou, Ivanem Příkaským a dalšími… Jsou to krásné vzpomínky.

Dá sa povedať úprimne pravda na tému: Prečo ste z TK Brno odišli dokončiť štúdium do Prahy?

To klidně mohu. (úsmev) Impulzem pro mě byly pražské Masterclasses s Dariou Klimentovou, kde byla spousta tanečníků z Prahy. Říkala jsem si, že bych ráda získala jinou zkušenost, jiný přístup a dril. Přemýšlela jsem o tom celý šestý ročník na brněnské konzervatoři. Nakonec jsem přijímačky do Prahy zkusila. A dodělala jsem zde maturitu i absolutorium. Pražská konzervatoř mi dala opravdu hodně, ale ani studia v Brně nelituji, z obou jsem si odnesla to nejlepší. Měla jsem to štěstí.

 

Deca Dance - choreografia Ohad Naharin - Fínsky národný balet (foto © Sakari Viika / Finnish National Opera)
Deca Dance – choreografia Ohad Naharin – Fínsky národný balet (foto © Sakari Viika / Finnish National Opera)

Vládla v Prahe v Národnom divadle väčšia rivalita medzi dámami než u vás vo Fínsku teraz?

Já myslím, že vždy šlo o tu zdravou rivalitu jak v Praze, tak i tady v Helsinkách. Mám štěstí, že jsem si vybrala ty soubory, kde jsem se cítila a cítím doma a částečně je beru jako rodinu. Ale samozřejmě, že se vždycky někdo najde, komu se něco nelíbí a stále něco řeší, ale to je jeho problém.

Mnoho tanečníkov v zahraničí pri inej dennej práci na tréningu na sále, v repertoári, získava nový pohľad na prácu tela, energiu, uvoľnenie, zapojovanie svalov a mnoho nuáns k technike a metodike. Našli ste i vy niečo podobné?

Je to pravda. Vidím to i na sobě, že jsem se za ty čtyři roky hodně naučila o svém vlastním těle a stále se učím. Je to nekonečný proces. Je to i díky našim fyzioterapeutům, kteří nám toho pomáhají dosáhnout. Bohužel musím říci, že jsme se na škole nic takového neučili. Většinou se vše učíte až v divadle. Pak je to ale těžší předělat. Převážně v Čechách není ta možnost. V tom si myslím, že by mohla být větší podpora.

Cítite sa teraz lepšie? Napríklad vo vašej poslednej parádnej role Kitri v redakcii Quijota od Patrica Barta, kde ide hodne o techniku, alebo naopak v moderne, že sa rozvíjate?

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Související články


Napsat komentář