Představte si námořní přístav v Buenos Aires na samém konci 19. století. Loď je připravena k odjezdu do Brazílie a na palubě se nachází mladá žena s milencem. Ta žena prchla před manželem a novináři. Aby je zmátla, ona i její milenec se přestrojí za námořníky. A útěk se podaří! Tohle ale není scéna z nějaké neznámé italské opery, ale jen jedna z mnoha dramatických životních epizod operní divy Luisy Tetrazzini (1871-1940).

Mohu-li to tak nazvat, já jsem „narazil“ na Luisu Tetrazzini asi sto let po jejím útěku z Buenos Aires. „Setkali“ jsme se v San Francisku v Chateau Tivoli, což je restaurovaný zámeček, postavený v roce 1892 ve viktoriánském stylu.
Devět pokojů dnes slouží jako bed & breakfast. Luisa toto místo údajně velmi často navštěvovala a tak na její počest nazvali největší pokoj Luisa Tetrazzini Suite. Její fotografie visí majestátně nad krbem. Luisa mě fascinuje dodnes.
Narodila se ve Florencii. Říká se, že začala zpívat ve věku tří let. Její první učitelkou zpěvu byla starší sestra Eva (1862-1938), sama úspěšná operní zpěvačka – zpívala roli Desdemony v americké premiéře Verdiho opery Otello, společně se svým manželem Italo Campaninim v titulní roli. Její švagr Cleofonte Campanini dirigoval . Devatenáctiletá Luisa Tetrazzini debutovala v roce 1890 jako Inez v Meyerbeerově opeře L´Africaine (Afričanka). Byla to však shoda náhod. Luisa byla totiž v té době provdána za muže jménem Giuseppe Scalaberni, který byl správcem budovy, kde se představení konalo. Luisa byla přítomna na každé zkoušce, a když angažovaná sopranistka náhle onemocněla, Luisa ochotně roli na místě převzala. Publikum zajásalo a zbytek je – jak se říká – historie.
První hlavní roli Luisy Tetrazzini byla Violetta ve Verdiho La traviatě v Riu de Janeiro. S velkým úspěchem zpívala v předních operních domech v Jižní Americe, Itálii, Španělsku, Portugalsku, Rusku, USA a Velké Británii. V roce 1907 vystoupila poprvé v londýnské Covent Garden (znovu jako Violetta) a stala se ve své době nejvyhledávanější a nejlépe placenou operní zpěvačkou. Během první světové války žila v Itálii, kde se věnovala charitativní činnosti. Později vystupovala s operními recitály a také dávala hodiny zpěvu v Miláně. Její koncertní kariéra skončila v roce 1932 v Londýně, zemřela v roce 1940 v Miláně.
V Metropolitní opeře nakonec vystoupila v sezoně 1911-1912, ale pouze v osmi představeních (Violetta, Lucia a Gilda).
Pokud jde o vzhled, Luisa byla relativně malá a ne zrovna štíhlá, ráda totiž hodně a dobře jedla. Její poslední léta před smrtí ovšem byla poznamenána chudobou a nemocemi. Pohřeb jí dokonce musel zaplatit italský stát. Umělkyně si však přesto až do posledních dnů svého života zachovala humor, když prohlásila: „I am old, I am fat, I am ugly but I am still Tetrazzini.“ (Jsem stará, tlustá a ošklivá, ale jsem stále Tetrazzini).

Podobně jako mnohé její kolegyně ani Luisa Tetrazzini neměla šťastnou ruku při výběru manželů. Vdána byla celkem třikrát, její poslední muž ji připravil úplně o všechno – a nebylo toho málo! Že by na manžely slavných operních div měla štěstí pouze její mladší kolegyně Maria Jeritza?
Je smutné, že se nenašly peníze ani na údržbu hrobu Luisy Tetrazziny, a tak její ostatky byly přeneseny do části hřbitova, určené pro chudé. Na věčnost se ale zachoval kousek filmu z roku 1932, kde je postarší umělkyně, osm let před svojí smrtí, zachycena společně se svým oblíbeným Enricem Carusem v „M’appari, Tutt’Amor“. Zvuková nahrávka pochází z roku 1917.
Související články
- Není diva jako diva: Maria Callas (3)
- Není diva jako diva: Maria Callas (2)
- Není diva jako diva: Maria Callas (1)
Komentáře: 2
Napsat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni:Před prvním přidáním svého komentáře se musíte zaregistrovat:
- J. Charypar: Útěk novinářských posluchačů už před skladbou je prostě ostuda. Pochybuji, že většina z nich projevila...
- mlady posluchac: Já bych sílu médií, které spoluutváří obecné povědomí rozhodně nepodceňoval. Před Mahlerem, který si...
- vittorio: Pana Přibyla jsme slyšeli v Daliborovi živě několikrát,byl úžasný takový spinto tenor se dnes tady živě už...
- Martin Kovar: „vážná hudba, balet a opera jsou žánry označované za snobské, menšinové“ Klasická hudba...
- erwin: Jen pro přesnost, neboť se obávám jisté dezinterpretace mnou zmíněného – Moji barbaři nebyli míněni...
- Viktor: A to jsem ještě zapomněl na tu diskutovanou sekeru. Škoda, že se Rocc nenechal inspirovat jedním ze slavných...
- Viktor: Tohle já beru. Problém je v tom, že když někdo prohlásí něco, co neodpovídá skutečnosti, výsledek je sice...
- Boris Klepal: Mně skutečně nevadí, že si někdo myslí něco jiného, ale měl by argumentovat a ne překrucovat fakta, pro...
- Tom: Je zvláštní, jak hodně funguje u prostého čtení textu projekce vlastního očekávání a vkládání významů, které v...
- Tom: Víte co, já myslím, že p. Klepal to nenapsal zle, prostě že by to stálo za podrobnější rozbor, možná trochu...
Kauza FOK: Otevřený dopis primátorovi Svobodovi
Otevřený dopis panu Bohuslavu Svobodovi, primátorovi hlavního města Prahy Vážený pane primátore, s obavami...
VíceEdita Gruberová znovu na Pražském jaru
Jiří Bělohlávek převzal Řád britského impéria
Ke změnám na Ministerstvu kultury
Přijde nová neřízená střela?












Zaujaly mne ty fotografie. Docela pohledná a přijatelná postavou (první fotka) a poslední fotografie tlusté berty. Asi jí její umění a dobré bidlo i známá láska k jídlu přivedlo k takové tloušťce.
Tahle zpěvačka ráda dobře a vydatně jedla. Proto ta tloušťka :-) KR