Opera PLUS - váš informační portál o opeře, baletu a vážné hudbě
Dílo minimalisty Johna Adamse, držitele Pulitzerovy ceny, má v Metropolitní opeře prominentní postavení, poměrně nedávno (2008) jsme mohli v přímém přenosu z Met vidět jeho protiválečnou agitku Doctor Atomic, včera pak podobně politicky angažovaného Nixona v Číně.
Někdy nastávají v životě recenzenta chvíle, kdy mu vše – srdce, rozum i vkus – velí zvednout se a utéct ze sálu, ale povinnost napsat recenzi jej tam dále drží. Celé tři hodiny Nixona v Číně jsem se sama sebe ptala – proč? Proč John Adams vzal jako námět k opeře nudnou politickou návštěvu, na které se nic dramatického ani historického nestalo? Opravdu stačí na jeviště uvést zpívající karikatury Nixona, Kissingera a vůdce Maa, a senzace je hotová? Proč libreto Alice Goodman, zveršované údajně ve stylu čínské tradiční opery, nemá hlavu ani patu? Postavy vypouštějí z úst rádoby jinotajné bláboly typu „nechceme do jejich polí zasít sůl“ nebo „žlutý jeřáb přilétá“, Mao filosofuje „po zakladatelích přijdou chamtivci“. Jediná dramatická zápletka, která ovšem s historií nemá nic společného a byla do děje uměle vsunuta, se odehraje ve druhém dějství v Pekingské opeře na představení baletu Rudá partyzánka, kde se manželé Nixonovi dají vtáhnout do děje a snaží se ochránit bičovanou a týranou hlavní hrdinku. Proč se ale v roli statkáře – jejího trýznitele najednou objeví Henry Kissinger, to je pro mě další záhada.
Na rozdíl od libreta, které se autenticity nedrželo (a mohlo – zhudebněné projevy politiků by nebyly o nic nudnější), se k historické předloze naopak přimkla až otrocky napodobivá scéna (Adrianne Lobel). Co je na tom, okopírovat ze starých fotek prostředí letiště, Maovy pracovny nebo detaily z banketu ve Velkém sálu lidu? U moderní opery bych čekala více invence, než pobíhající partyzánky s bajonety, rudé prapory a tanec soudružek s rudými knížkami. Plochá maketa přistávajícího letadla, z níž Nixon vystoupí, vypadala už vyloženě směšně, stejně jako gypsoví vepříci na prasečí farmě, kterou navštívila první dáma.
Režie na této bláznivé agitce už nemohla mnoho zachránit, tak aspoň přidala pár dráždivých detailů – vůdce Maa s hlavou v manželčině klíně nebo ukájejícího se rukou loajální soudružky, či již zmíněného Kissingera kopulujícího s mučenou partizánkou. I když se režisér Peter Sellars (mimochodem autor libreta Doctora Atomica) snažil pěvce vést k detailní práci s výrazem obličeje, nemělo to velký efekt kvůli nesmyslnosti zpívaných textů a celkové nelogičnosti děje. Co na tom, že se v dlouhé árii první dámě zaleskne v oku slza, když vy vůbec netušíte, proč se dojímá, co tam dělá a o čem vlastně zpívá. I když by se o logice operních libret obecně dalo hodiny vtipkovat, Adams zdá se zcela opustil potřebu opřít emocionální náboj árie o nějakou myšlenku či děj předcházející nebo následující.
Dobře si vedl Robert Brubaker, jehož tenor vydržel i hysterické výlevy vůdce Maa ve výškách a fortissimech. Vynikající výkony podali Kathleen Kim (jako fanatická Maova žena Ťiang Čchin) a Russel Braun (čínský premiér Čou En-laj), oba měli velice náročné party, které zvládli plným a bezchybně znějícím hlasem. Odlehčenější, částečně komickou postavu Henryho Kissingera zpíval Richard Paul Fink a reprezentativní první dámu Janis Kelly. Orchestr dirigoval osobně autor John Adams.
Nixon in China
Dirigent: John Adams
Režie: Peter Sellars
Scéna: Adrianne Lobel
Kostýmy: Dunya Ramicova
Světla: James F.Ingalls
Choreografie: Mark Morris
The Metropolitan Opera Orchestra and Chorus
Premiéra 2.února 2011 The Metropolitan Opera New York
(Produkce Ehglish National Opera Londýn)
Met in HD live 12.2.2011
Richard Nixon – James Maddalena
Pat Nixon – Janis Kelly
Henry Kissinger – Richard Paul Fink
Chou En-lai – Russell Braun
Mao Tse-tung – Robert Brubaker
Chiang Ch’ing – Kathleen Kim
Nancy T’ang – Ginger Costa Jackson
Second Secretary to Mao – Teresa S. Herold
Third Secretary to Mao – Tamara Mumford
Dancers – Haruno Yamazaki, Kanji Segawa
Související články
- Operní panorama Heleny Havlíkové (20)
- Operní panorama Heleny Havlíkové (72)
- Další sezona přenosů z Met skončila Traviatou z druhé ruky. Co dál?
Komentáře: 61
Napsat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni:Před prvním přidáním svého komentáře se musíte zaregistrovat:
24. května 1912 se narodila australská sopranistka Joan HAMMOND (+26.11.1996)
- J. Charypar: Útěk novinářských posluchačů už před skladbou je prostě ostuda. Pochybuji, že většina z nich projevila...
- mlady posluchac: Já bych sílu médií, které spoluutváří obecné povědomí rozhodně nepodceňoval. Před Mahlerem, který si...
- vittorio: Pana Přibyla jsme slyšeli v Daliborovi živě několikrát,byl úžasný takový spinto tenor se dnes tady živě už...
- Martin Kovar: „vážná hudba, balet a opera jsou žánry označované za snobské, menšinové“ Klasická hudba...
- erwin: Jen pro přesnost, neboť se obávám jisté dezinterpretace mnou zmíněného – Moji barbaři nebyli míněni...
- Viktor: A to jsem ještě zapomněl na tu diskutovanou sekeru. Škoda, že se Rocc nenechal inspirovat jedním ze slavných...
- Viktor: Tohle já beru. Problém je v tom, že když někdo prohlásí něco, co neodpovídá skutečnosti, výsledek je sice...
- Boris Klepal: Mně skutečně nevadí, že si někdo myslí něco jiného, ale měl by argumentovat a ne překrucovat fakta, pro...
- Tom: Je zvláštní, jak hodně funguje u prostého čtení textu projekce vlastního očekávání a vkládání významů, které v...
- Tom: Víte co, já myslím, že p. Klepal to nenapsal zle, prostě že by to stálo za podrobnější rozbor, možná trochu...
Kauza FOK: Otevřený dopis primátorovi Svobodovi
Otevřený dopis panu Bohuslavu Svobodovi, primátorovi hlavního města Prahy Vážený pane primátore, s obavami...
VíceEdita Gruberová znovu na Pražském jaru
Jiří Bělohlávek převzal Řád britského impéria
Ke změnám na Ministerstvu kultury
Přijde nová neřízená střela?
Bohužel nezbývá než souhlasit s recenzí. Utekla jsem o přestávce :-( Děsivě nezáživné. Janka
Já bych to celé tak kriticky neviděl. Opera možná je trošku nudná, ovšem jak vidmo již s autorových poznámek, jedná se o operu novinářskou. Od počátku se jednoduše jednalo o pokus, něco na způsob opery Zítra se bude… v Národním, ovšem v mnohem větším americkém stylu.
Nemohu s autorkou článku souhlasit v tom, že návštěva, o které opera pojednává, nebyla ničím významná. Ona byla významná jenom tím, že vůbec byla, neb to byla první návštěva amerického prezidenta v Číně, teď si přesně neuvědomuji jestli vůbec, nebo jen po x letech, která způsobila jistou normalizaci vztahů mezi západem a východem.
Ta opera je poněkud náročná na pozornost diváka a očekává jistou znalost historických souvislostí, shrnu-li, ty jinotaje jsou vysvětlitelné.
Dalo se očekávat, že když se opera hrála v Metropolitní, budou dekorace drahé, velké atd., Metropolitní však tentokrát zvolila jiný postup – inscenace mi připadala téměř stejná, jako ta premiérová v Houstonské Grand Opeře.
Jak je vidmo z mého kritického postavení vůči této kritice, opera se mi skutečně líbila. Asi je to dáno tím, že mi hudebně připadá geniální a také faktem, že jsem operu viděl již předtím, tudíž jsem věděl, do čeho jdu. Ale upřímně, co jste si vlastně představovali pod názvem Nixon v Číně?
AK
Moc se mi to líbilo. Skvělá hudba, vynikající vokální i herecké výkony. Zatím jeden z nejlepších zážitků v METinHD! :)
Mě se to zase zatraceně nelíbilo. Narozdíl od Doktora Atomica absolutní balast a navíc po více než třiceti letech od návštěvy už nezajímavé a vyčpělé (mezitím se stalo milion daleko zásadnějších věcí – třeba útoky z 11. září, válka v Íráku, Čína už je velmocí,…). Zklamání si odnáším stejně jako recenzentka z bezzubé režie. Papundeklové letadlo bylo nadmíru směšnou rekvizitou :-) Byla jsem ve Světozoru a lidé houfně o přestávce odcházeli. A nemyslím, že by to bylo jen tím, že nevěděli na co jdou. Tentokrát jen půl hvězdičky a tak 10% pro Met :-((( Saša
Možná pro nějaké potrhlé teoretiky umění to bylo zajímavé, ale já jsem odešla taky. Nikdy už na takovou nesmyslnost nepůjdu. Moderna kazí operu! Nevěděla jsem vůbec proč je, když už je minimalismus založen na opakování pár taktů stále dokola, stejně nesmyslný i text.
Souhlas s anonymem z 12:58, který zdůraznil příbuznostz této "opery" s veledíly typu Zítra se bude (a bohužel zapomněl ještě na Příběh opravdovéího člověka). Dopředu bylůo jasné, že stejně jako u ostatníécj politických paoper, půjde v zásadě o děsný nářez.
Jak je vidět na ilustrační fotografii, dává režisér představiteli Nixona dělat něco, za co by, pokud by to udělal na tuzemském fotbale, dostal hned flastr: hajlovat. Nixon na schůdcích hajluje.
To jo zážitek to byl neskutečný. bylo mi z toho smutno, jestli tohle má smysl hrát, tak pak je proti tomu cokoliv nádhera.
Tak tímhle přenosem si sama sobě Met udělala medvědí službu. Neuvěřitelná nuda, Atomic (ale i Smrt Klonghoffera přes časem v Praze) oproti tomu veledílo! Celé to na mě působilo dojmem, že iscenace byla převzata z Londýna jen do počtu – scéna jednoduchá, zpěváci to mají naučené, Adams si to rád zadiriguje. Škoda nekřesťanského vstupného za kino! Jen na okraj: tištěný program byl pěkně odfláklý – popis děje prvního jednání totožný s popisem děje ve 2.jednání! Karel
Pro Anonyma 13:36. Srovnáním opery Zítra se bude… s Příběhem opravdového člověka jste nám dokázal jen to, že jste (s prominutím) vůl!!! Navíc, se znalostí přístupu američanů k vlastním dějinám, bych si nikdy nedovolil dávat do jednoho soudku bolševické politické agitky s produkcemi typu Nixon v Číně. Budiž řečeno, že opera Zitra se bude… byla v každém případě důstojným a důležitým příspěvkem do diskuse o našich neradostných dějinných událostech. Jinak samozřejmě líbit se může každému něco jiného. O tom není řeč.
Řekl bych – a nepotřebuji Vám kvůli tomu nadávat – že politická opera zůstává politickou operou, tedy jakousi variantou opery pohádkové,ať už oslavuje Meresjeva či Noxona. Dle mého soudu všechna taková díla jsou "důstojným" zpracováním vlastní – údajně pozitivní – historie, která je ve skutečnosti neradostná. Ať už jde o "Američany" (jsou to např. také obyvatelé Uruguaye?) nebo Asiaty. Adäms se Sellarsem by k tomuto dílu mohli napsat ještě pokračování pod názvem "Watergate".
Opera Zítra se bude.. se S.Červenou na mne o ohromně zapůsobila. Když skončila,tak jsme v sále chvíli ani nedýchali. Nechápu, jak někdo může tuto operu srovnávat s operou Nixon v Číně,která mně velmi nudila a vůbec neoslovila.
Petr
Watergate není vůbec špatný námět na operu. :) Jinak nechápu uvozovky u slova "důstojný". On je nějaký politický námět apriori nedůstojný? U nás v Čechách asi ano, ale za to nemohou obyvatelé USA. Řekl bych, že opera Nixon v Číně, na rozdíl od zmíněných bolševických agitek, nevznikla na politickou objednávku s cílem přepisovat dějiny. Proto nesouhlasím s tím srovnáním. :)
Každá politická agitka je v zásadě nedůstojná. Prokofjev svou operu nenapsal na objednávku, ale vedl jej k tomu tupý entuziasmus, jakému zhusta podléhají občané států, které zrovna jsou skutečnými nebo domnělými hegemony. Nevím, proč by nixonovská agitka měla být "důstojnější" než agitka bolševická – když navíc ještě u Prokofjeva byl jádrem skutečný příběh, zatímco přínos Nixonovy mise je diskutabilní.
Recenzentka volá po větší invenci u moderní opery. Obávám se, že Nixon in China je typem díla, které jinak než "neinvenčně" pojmout nelze. Dobové kulisy jsou nezbytné, protože příběh je nekompromisně zasazen do konkrétních historických a společenských okolností. Pokud nebude Mao vypadat jako Mao a Číňané nebudou pobíhat s rudými knížkami a bajonety, bude to tuplovaně nepochopitelné. O aktuálnosti tématu a historickém významu Nixonovy cesty lze diskutovat. Sice nepřinesla žádnou průlomovou dohodu, ale průlomem tehdy vůbec bylo, že prezident USA navštívil Čínu, kterou předtím USA dlouhá léta oficiálně neuznávaly. Navíc tato cesta popohnala SSSR k urychlení jednání SALT I (jednání o omezení strategických jaderných zbraní). Dodnes tedy někteří, zejména američtí, historikové tvrdí, že se jednalo o jeden z nejdůležitějším summitů moderních dějin. Koneckonců, "námluvy" Západu s Čínou trvají dodnes.
Nicméně dovětek k opeře – váhal jsem, zda jít do kina či ne, nakonec jsem doma poslouchal Debussyho preludia, a nelituji:-)
Zajímavá je obhajoba "neinvenčnosti" v případě Nixona v Číně, ač u jiných oper, které jsou také nekompromnisně zasazeny do konkrétních společenských okolností (antika, 18. století) se už inscenace s pícháním heráku, auty na scéně a mobily u ucha považuje za nepodkročitelné minimum.
Opeře bohužel chybí jakýkoliv příběh, který by byl nosný. Možná to byla před třiceti lety průlomová návštěva, ale je to politické téma a politické téma v opeře je vždy složité udržet při životě. Politika stárně ze dne na den. Po letech je politické téa, kdysi navýsost důležité, vyčpělé a nezajímavé. Andreá Chénier se taky, ač jde hlavně o politické téma z období Francouzské revoluce, neobejte bez milostné zápletky. Ta je pak nosná a hraje roli v tom, že je opera životná stále.
Adams napsal mnohem zajímavější díla (Doctor Atomic, Pocta 11. září – oratorium) a tak nevím, zda volba tohoto díla, které ztratilo dávno na aktuálnosti je šťastná. Vezmu-li v potaz, kolik peněz a úsilí muselo stát nastudování, jsou to z mého pohledu zmařené prostředky.
Recenzentka nevolala rozhodně po invenčnosti, ale po nějakém lepším režijním nápadu, protože inscenace je invenční celkem dost a jen věrně popisuje reálie podle fotografií a filmových záznamů. I já jsem se nestačil divit,že celé velké a rozsáhlé části se odehrávaly jen před rudou oponou.
Zařadit tohle mezi přenosy byl podle mne trochu krok vedle.
ad anonymní 13. února 2011 14:59
Souhlasím s vámi potud, pokud jde o politické téma. Ale jinak je každé politické téma zajímavé jen určitou dobu, kdy je aktuální. V tomto případě už aktuální není a lépe by bylo se soustředit na nadčasovější témat než na politiku.
Mám pár poznámek k několika anonymům.
Anonym, který tvrdil, že od návštěvy Nixona v Číně se stalo mnoho zajímavějších věcí, např.
11.září, zřejmě netuší, že opera měla premiéru v roce 1987…
Anonym, který tvrdí o jiném anonymu, že je vůl, by si měl zase uvědomit, že opera Zítra se bude…není politickou agitkou. Buďto jste to myslel jako nějakou ironii, či co, kterou jsem nepochopil, nebo si to s něčím pletete.
Vcelku jsem rád, že jsme si rozhodnutím, že na tento přenos nepůjdeme, ušetřili přes 1300 korun. Evidentně jsme se nespletli, když jsme usoudili, že to bude příšerný blaf.
Jinak je dobře, že sama Metropolitní tímto přenosem vyvrátila mýtus, že vše, co jde odtud, je automaticky nejvyšší kvality.
Myslím, že dotyčný (14:44) svým poněkud expresivnějším označením právě reagoval na příspěvek (13:36), ve kterém kdosi postavil operu Zítra se bude… na úroveň politických agitek. Tudíž, rozumím-li tomu dobře, se opery Zítra se bude… jednoznačně zastal! ;)
Březinova opera Zitra se bude, či Prokofjevova Příběh opravdového člověka mají společné již to, že ani jedna nejsou nějakým dizidentním dílem, nýbrž jsou to díla režimní, přitakávající režimu, který byl v době vzniku dila u moci.
Nechcí je srovnávat po stránce hudební kvality. Jen poukazuji na to, že režimní opusy bývají vždycky méně přitažlivé. Díkybohu. A Adamsovo dílo je evidentně taky takový výkřik režimismu.
Už tady jedna "urážka" padla, ale teď by seděla znovu!!! :( Myslíte snad, že se pan Březina chtěl svojí operou někomu zavděčit? Nebo je nějak ideově pomýlený? A ještě prosím o vysvětlení sousloví "dizidentní dílo" a "režimismus". Tahle diskuse přestává mít význam. :(
Pokud se (taky?) neumíte zdržet urážek a pokud nerozumíte zmíněným pojmům, máte možnost se neúčastnit debaty. Možná mohou být motivy pana Březiny a pana Prokofjeva rozdílné, objektivně ale přitakávají příslušným režimům.
A Zítra se bude je opera? Operu si představuji jinak. Pro mne to bylo vynikající melodrama (viděl jsem 3x)
Ja som sa celkom pobavil. Nemozem povedat, ze by som sa stal fanusikom tejto opery, ale ani nelutujem, ze som si ju vybral. Neviem, co tu niekto lutuje penazi vynalozenych na tu inscenaciu. Podla zaberov do hladiska bolo divakov dost a boli spokojni. Urcite sa to nepredava ako carmen, ale niektore pasaze sa mi pacili velmi. A co sa aktualnosti tyka, tak sa mi nezdala vobec nejako politicky agitacna a aktualna. Ked uz idem na prenos do kina, tak som rad, ze si mozem pozriet aj nieco ine ako traviatu.
oprava: teda stale aktualna sa mi zdala
Doporucoval bych vsem zastydlym posluchacum romantickych oper (byt mam romantismus velmi rad), aby si poslechli od Adamse dila jako je neprekonatelne orchestralne-sborove Harmonium (jeho prvni velke dilo, jakesi basnicke oratorium), dalsi opery, zejmena Death of Klinghoffer, El Nino, nove Doctor Atomic ci Flowering tree, nebo Grand pianola music. Doporucuji se seznamit take s komornimi kusy (klavirni Halleluja junction, China Gates nebo Phrygian gates). A doporucoval bych to hlavne recenzentce, ktera by si se vsemi zde s ni sympatizujicimi chudaky mela dat studenou sprchu. Adams je zijici legenda formatu jako byl v historii Palestrina, Monteverdi, Bach, Mozart, Brahms, Reger.. je to genialni syntetik postminimalistickych tendenci a tisicilete hudebni tradice zapadni kultury, na ktereho historie nezapomene. Na koho historie nezapomene vsak nastesti urcuji akademici, ne "prosty lid", jak se nesmyslne veri. To by dnes Bacha nikdo neznal (nebyt Mendelssohna) a za sto let by znali by na 20. stoleti ukazovali snad jen jako na dobu muzikalu a "Ave Maria od Lucie Bile". Autorka recenze jako mnozi dalsi by se mozna meli trochu sebrat, nez vypusti do sveta takovou snusku naivnich zvastu.. Prorezimni agitace? pochybuji o vasi gramotnosti. Opera je preci naprosto zretelne prodchnuta britkou ironii s komedialnim podtextem, coz vsak neubira nekterym mistum jejich neobycejnou hloubku. Jedine, co bych vytkl rezii, je lacina tendencnost lascivnich scen, a odpustil Adamsovi coby (v dobe vzniku) mlademu skladateli nektera mista v posledni tretine, lec jinak patri Nixon k mym mnohem oblibenejsim dilum nez vetsina muzejnich opernich kousku, ktere jsou co do aktualnosti, hloubky libreta a esteticke hodnoty stran hudebniho kyce s Adamsovym dilem nesrovnatelne. Prace s kulisami byla naopak vynikajici a pribeh, celkova atmosfera a hudba, o niz jde v prvni rade, byla pro mne stokrat dramatictejsim zazitkem nez vsechny hollywoodske omalovanky s oscarovymi cenami utechy pocinaje a avatarem konce. Ostatne Pullitzerova cena za Adamsovo Transmigrations… je take rozporuplna, protoze patri spise k tem mene zdarilym, byt stale uchvatnym kompozicim. Jediny paradox dnesni doby, kdy je z minimalismu preferovan naturalne kycovy Glass, je otazka, jak se mohl prosadit tak genialni autor jako Adams. Asi nejakou stastnou nahodou.. Jsem profesionalni hudebnik, a kvalitni hudbu proto poznam. Pohledli jste do oci zpevakum uvodniho sboru? myslite, ze slzeli, protoze mysleli na slabomyslne recenzentky? Sotva. nepochybne z duvodu, protoze je dojimala Adamsova orchestralni predehra, stejne jako mne. Zmlsanym konzumentum hudebniho braku Nixon asi nevonel, ale gurman ho jiste ocenil, podobne jako pekar pozna dobry chleb.
A, pan Cikánek se taky ozval:-) Běžte si lidi školit na blog Drápalové, kterou jste si jistě dobře i tentokrát zaplatili. On už tam skoro nikdo nechodí, co? Proč asi?
Já bych doporučoval M. Cikánkovi, aby přestal chytračit. Už to vypadalo dobře, že bude pokoj. Ale mýlil jsem se, jeho výlevy jsou zpět :-(
Tak vy profesionální hudebníku venkovské kutálky, velký a patřičně naditý manažere, který drží v hrsti operní fandy právy na přenosy MET, běžte si dělat reklamu do MF. Zkuste jim nabídnout něco ve stylu vašeho předchozího výlevu (třeba vám to pomůže do ještě větší přesvědčivosti dotvořit paní Drápelová, když zlepšíte podmínky, ještě o kus a MF se nechá víc uplatit a otiskne to).
Ale prosím neotravujte a nedělejte si přihlouplou reklamu tady.
Byl klid a bylo dobře. Vaší nabubřelosti a naduté mysli dopřeje sluchu publikum na vašem vlastním webu. Nebo ne?
pre mna jednoznacne vyhozene peniaze a shitt. Glass je so svojou Satyagrahou aniel.
Usporiadatelom bysom odporucal namiesto agitiek vyse poriadny progrm. Ten sobotnajsi bol v style Adamse – stale opakoval obsah dejstiev dokoli. :-)
Až bude horší recenze na romantiku z Met, bude pořadatel volat po větší úctě k romatickým skladatelům :-)) Směšný marketing :-))
toto sa naozaj recenziou nazvat neda, lebo si tiez myslim, ze recenzentka je uplne mimo a kym taketo nieco vypusti by sa mala dobre vyspat a pripadne si to rozmysliet. aj ked recenzia je vzdy do istej miery subjektiva. toto je uplne subjektivne a neprofesionalne hodnotenie
Já zase s recenzí 100% souhlasím. I opera se přece dělá pro lidi! Nejsem rozhodně "jen" milovník Traviat a Bohém, pro soudobou operu a muziku mám čím dál větší slabost. Ale i já se připojuji k většině předřečníků: Nixon v Číně mě zoufale nudil, vůbec nechápu proč se to dnes hrálo, ani režie a scéna mě neoslovily, představitel Nixona chvílemi vypadal, že nedozpívá. Velké zklamání!
ved niektorym ludom sa to pacilo, inym nie. bolo to pre ludi:)
Jsme předplatitelé MF Dnes, takže máme přenosy zadarmo, jen za SMS. Zatím jsme ve Světozoru byli na všem, jedině na Carmen jsme se nedostali. Líbil se nám i Doktor Atomic. Ale v sobotu jsme odešli o přestávce a zdaleka jsme nebyli sami. Lituji všechny, kteří si vstupenku na tuhle věc museli draze zaplatit! Alča
No to je teda kino!… tak Adams je vlastně žijící Bach a žijící Mozart… pěkný nářez!!
Musím teda říct, že ostatní řetězce, které vysílají do kin, si takovou bžundu nedovolují. Hrůůůza!
Jsem jen posluchač, ale hudba byla nádherná. Má první minimalistická opera. a Bohužel jsem měl jinou představu. Představoval jsem si, že text nebude tak souvislý. Myslím si že pokud by bylo více sborů jako když lidé očekávají Nixonův přílet "Peoples are heroes"(ta co byla v upoutávce) a árií jako "News" kdy se donekonačna opakují krátké části a hlasy pak fungují jako "hudební nástroj". Pak bych mohl napsat že jsem byl naprosto spokojen. Text byl ale na mě příliš souvislý.
Jednoduše jsem očekával že půjde o větší "bejkárnu". Upoutávka byla prostě lepší než celé dílo :-(
Moc děkuji za rozšíření obzorů.
Leonora3:
Vazena recenzentka prenosu, aj dalsi komentatori, ktori kritizujete namet opery Nixon in China ako nudne politicke tema. Co ste cakali z americkej historie? Vzrusujucejsie temy ako "Washington's crossing of the Delaware River", alebo snad Neila Armstronga na mesiaci, ako prednasa onu slavnu vetu "That's one small step for a man, but a giant leap for mankind?
Nevidela som prenos, ale videla som predstavenie Nixona v stredu 9.2. a cestou na letisko som si v sobotu odpoludnia dala skratene repete z radia, pretoze vysielali priamy prenos zo sobotneho matine v Met, ktore ste doma sledovali v kinach. Uz samotny nazov opery hovori, o com opera je a v americkej historii mala tato navsteva a dodnes ma obrovsky vyznam. Pisali sa o tom knihy a dodnes sa o tom, ze Nixon si potriasol ruku s predstavitelom akejsi "Rise zla" diskutuje. Akoby predikoval vzrastajucu ekonomicku a politicku hegemoniu Ciny.
Ale k opere Nixon: nasilnu aktualizaciu a novy kabat klasickych opier priam neznasam. Ovsem Nixon v Cine nebola ziadna opera 19. stor. v novom sate. Pre mna to bolo velmi posobive divadlo XX.a XXI.stor. a ocenila som predovsetkym vizualnu stranku – realisticku scenu, ktora priam kopirovala fotografie z tychto udalosti, dobove kostymy, licenie, atd. Posobiva rezia a hudba evokovali dobu. I ked mnohe hudobne casti opery sa mi vylozene pacili, iste Nixon nie je opera, ktoru si budem pustat pri zehleni pradla, alebo vareni vecere, ale sama som sa pristihla, ako si pospevujem ariu Madamme Mao "I am the wife of Mao Tse-tung:-), co sa mi pri opere XX.storocia nestava, ak nepocitam Pucciniho:-) Mozno to bolo vdaka nielen posobivej arii, ale i hlasu Katleen Kim, ktoru si pamatujeme ako Olympiu z Hoffmaniek. Zo spevackych vykonov bol bohuzial najslabsi James Maddalena, ktory svoj zenit ma uz za sebou, ale predsa bol do tejto role obsadeny z povodnej premiery v r.87, pretoze velmi presvedcivo vystihol charakter prezidenta Nixona (snad i vizualnu podobu-ak sa to tak da povedat), co bolo pre tvorcov tejto diplomatickej show dolezitejsie nez spevacke zvladnutie role. U klasickej opery by sme to sotva tolerovali. Iste, aj pre mna zostalo v opere dost otaznikov, napr. preco z Henryho Kissingera, po dlhe obdobie mozgu americkej zahranicnej politiky, urobili tvorcovia taku grotesknu figuru!
A este jedna vec, ktoru som v recenzii ani v komentaroch nenasla a snad je velmi zaujimava pre ostatnych. I ked to nebolo vidno, spevaci mali a spievali s mikroportami na com vo svojich operach trva skladatel a dirigent John Adams.
abych citoval kolegu z jiné diskuse – recenzentka a s ní zřejmě i většina diskutujcích možná odchodila nějakou muzikologii, kde ji akorát tak naučili klanět se dvořákovi se smetanou. adams je výtečný skladatel a námět opery nixon in china není o nic absurdnější než náměty prodané nevěsty nebo rusalky. takové fantasmagorie! k opeře bizarnost libreta prostě patří.
je to legrace a ta hudba je krásná. zejména opery typu nixon v číně chybí našim operním domům, kde se to hemží samým mozartem, verdim a puccinim.
Zase někdo chytrý, kdo se rád povyšuje nad ostatní. Většina jsou blbci, jen já mám pravdu. Nixon v Číně není zdaleka jedinou soudobou operou, kterou jsem hlavně v zahraničí viděl. Drtivá většina z nich mě skutečně hodně oslovila, ale tato Adamsova skoro po všech stránkách nezáživná slabůstka skutečně ne. Nuda k uzoufání. Dovedu si představit desítky jiných u nás nehraných oper které bych chtěl vidět.
Pre mna osobne to zazitok. Pol roka dopredu som sa na Nixona tesil, pretoze som bol zvedavy ako je mozne na namer jeho navstevy Ciny urobit operu. A nebol som sklamany. Uz uvodny zbor mi nahnal zimomriavky. Druhe dejstvo bolo navyse velmi dramaticke, takze cez 2.pauzu som sa uz nevedel dockat posledneho dejstva. spytal som sa uvadzacky, kolko ludi odislo z predstavenia.nikto. (v bratiislave). Je Pravda, ze sale bola poloprazdna, no ti co prisli, boli spokojni. Napisat tuto operu a teraz ju aj uviest v Met Bol obrovsky risk a pocin, ved aj do serie priamych prenosov bola pridana az dodatocne. Som rad, ze som to videl a davam klobuk dole pred tvorcami aj Met.
Taky jsem odešla hned o první přestávce. Hraju v orchestru, soudobou hudbu mám ráda, ale tohle bylo i na mě příliš. Nudné, nezáživné, nezajímavé.
Ještě něco: Zaujala mě poznámka jednoho z předřečníků: To tedy má pořadatel přenosů v ČR všechny ty články a recenze v MFDnes pořádně podplacené, když mohou ve velkém rozdávat předplatitelům lístky na přenosy zdarma! Hanka
Recenzentka vůbec není mimo, vážený opakující se anonyme. Tento kus je úděsný blept, který se hodí tak nanejvýš k popcornu a Cole, ale tím to vadne.
Leonora3:
Samozrejme recenzentka ma svoj vkus, zalubu v istej hudbe a ma pravo na to, aby sa jej opera nepacila. To som vo svojom komentari nijak nespochybnovala. Co spochybnujem a s cim nesuhlasim je otazka " Proc Adams vybral jako namet k opere nudnou politickou navstevu, na ktere se nic dramatickeho a historickeho nestalo?". Je to americka historia (ktora samozrejme ovlyvnuje cely svet)a Americanov toto tema oslovilo, pretoze vedia, co tomuto stisku ruky predchadzalo. Jeden vyznamny amer. novinar napisal, ze to bol jeden z najvyznamnejsich stiskov ruky v povojnovej historii, ktory mal sance kompenzovat to, ze na Zenevskej komferencii v r. 54 americky minister zahranicnych veci odmietol podat ruku cinskemu premierovi a Cina na to nikdy nezabudla. Toto sme sa v dejepise neucili (najma my, co sme sa ho ucili pred rokom 89).
Prepacte, ze zachadzam do takych detailov, ale trochu skromnosti pristane nam vsetkym, zvlast ked sa pustame na tenky lad a hovorime o veciach, o ktorych moc nevieme.
Amen. Slubujem, ze toto su moje posledne slova o Nixon in China.
Ad Leonora3 – je jasné, že se tyhle věci v dějepise neučila ani paní recenzentka. A podle toho ta recenze vypadá, že ano…to Helena Havlíková je svém panoramatu o poznání informovanější, ale opět nám servíruje to své jestřábí ultrakonzervativní vidění světa. Že prý CNN už dávno není seriózní zpravodajství…a co tedy je Fox News:))
Nechápu, proč se tu rozebírá úroveň amerického televizního zpravodajství. Nejdůležitější je, zda představení člověka osloví a "chytne", nebo ne. I z mého pohledu neskutečná nuda skoro po všech stránkách. Odešli jsme taky.
B. Princ:
Proč? Právě jsem si přečetl tuhle rádoby kritiku a myslím, že si paní Barančicová měla položit jinou otázku. Proč píšu kritiku, když tomu vůbec nerozumím? Ušetřete nás prosím příště podobných textů s jedinou myšlenkou, že se Vám něco nelíbí. Když něco kritizuji, měl bych se to aspoň snažit pochopit. Tohle mi přijde jak referát ze střední školy, nad některými Vašimi vývody jsem se opravdu pobavil. Říká Vám něco pojem slabě induktivní závěr?
Milý předřečníku, mluvte prosím sám za sebe a ne za ostatní. Je nás tady podle předchozích komentářů víc než dost, kterým se Nixon nelíbil a kteří s kritikou plně souhlasí. Alena
ono samozřejmě proti gustu žádný dišputát, já jsem třeba ale co do operního vkusu dost konzervativní a Nixon mě vysloveně příjemně překvapil, vůbec mi nepřipadal nudný; třeba hned ta úvodní árie "News has a kind of mystery", jejíž část je na stránce postnuta, je podle mimořádně hezky vystavěná a působí na mě celkově klasickým dojmem (na youtube je záznam celé opery z premiéry roku 1987, kde je navíc hlavní představitel, tj. J. Maddalena, o 24 let mladší a v podstatně lepší pěvecké kondici); připadá mi to celkem šťastný způsob jak zhudebnit politický projev, se všemi těmi klišé, prodlevami, nedokončenými větami ("I said", "Pat said"); téma je sice divné, jako ostatně u všech Adamsových oper, to ale platí o hodně jiných operách taky a nezdá se mi, že by se právě na tom měla vozit věcná recenze
Máme svoje Zítra se bude, takže nejsem zastáncem toho, že by se k nám musely vozit Nixonové v Číně.
Všechny Adamsovy opery jsou angažované, je to levičák jak z praku. Nicméně třicet let po téhle události se už děje (hlavně v Číně) něco úplně jiného a světem hýbou jiné věci spojené se vztahy mezi Čínou, Evropou a Amerikou (z Číny je pomalu ekonomická velmoc). Nemyslím, že je nutné oprašovat politiku tímto způsobem. Beru to jako výplň (a ještě převzatou), kterou si Met chtěla přilepšit plus jeden přenos. Ostatně Glassovy věci nebo Adamsův Doctor Atomic mají tak trochu všeobjímající téma, kde je nosná nějaká idea (protiválečná). V tomhle s recenzí souhlasím, že tady to bylo takové notování v minimalistickém stylu o události, která už nemá pro dějiny moc valný význam (ale jako ukázka pitomosti ahlouposti politiků to možná bylo dobré ukázat některým těm našim politickým žvanilům) :-) Jirka
B. Princ a ostatní: Když něco kritizuji vyjadřuji na to svůj názor, pánem všehomíra s právem absolutní a všeobjímající pravdy má jen Bůh :-). To znamená, že když se jednomu něco nelíbí, druhému se to líbit může. A v recenzi nikde není psáno, že by snad orchestr nebo pěvci byli špatní. Paní trochu záporně hodnotila inscenaci a režii. V tom jsem s ní zajedno kašírovaní vepříci a kartonové letadlo tomu velkému a historickému příběhu v minimalistickém podání podle mého soudu opravdu moc nepomohlo. Sellars to chtěl odlehčit, ale z pohledu středoevropana z toho udělal frašku. Ale výkony protagonistů hodnotí vesměs kladně.
A opokud se tu bavíte o významu pro svět nebo pro Ameriku. Ano, ve své době to byla významná návštěva, hlavně pro Amíky. Ale jinak je fakt lepší psát opery o lidských osudech, lásce, mýtické příběhy nebo dramata. A nemusí to být ani romantismus :-))))
Bylo z toho cítit jediné, jak jeden skladatel může být odlišný v díle. Viděla jsem Nixona i Doctora Atomica. Jako nebe a dudy. Atomic měl jiskru morálního příběhu. Nixon byl popisem jedné události. Souhlasím s diskutérem, který píše, že je mnoho jiného zajímavějšího z moderní operní tvorby, co by bylo možné vidět nebo dovézt. Je tu Glass, Schrecker, Poulanc, Schonberg,… Snad si vybere Met pro další sezóny i něco jiného než Adamse. Dvakrát to stačilo. Chápu, že je oblíbený v USA (ale mají i jiné soudobé skladatele, kteří tam žijí a tvoří, tak snad). Saša
Leonora3:
Pristi rok budou v Met hrat Poulanca: Dialogues des Carmelites s Patriciou Racette. Ovsem, na toto nadherne dilo xx.stoleti (jak krasna a pusobiva byla inscenace v Olomouci pred par lety) se musime vybrat primo do NY, v Met prenosech neni.
pro Jakuba a další:
Nekritizuji, že se někomu něco nelíbí, sám mám také jako svou srdeční záležitost zcela jiná díla. Když se mi něco nelíbí, měl bych to také odůvodnit, o díle něco zjistit a neuchylovat se možná pod přívalem negativních emocí k dojmologii nebo pseudoargumentům. Snad kromě pasáže o výkonech pěvců, kterou dle mého subjektivního soudu autorka skvěle vystihla představení. Uvedu proto několik příkladů: "Proč John Adams vzal jako námět k opeře nudnou politickou návštěvu, na které se nic dramatického ani historického nestalo?" Opravdu? Vážně je dnes Čína izolovanou zemí? Chtěl bych vidět, jak autorka doma nemá žádný výrobek Made in China :-) "Režie na této bláznivé agitce…" Nixon byl agitkou? A ve prospěch koho, prosím? Naopak paní Drápelové se opera zdála zase příliš měkká a korektní. Myslím, že snaha o objektivitu byla správná, vede to k zamyšlení. Díky bohu, že to nebyla prázdná agitka! "U moderní opery bych čekala více invence, než pobíhající partyzánky s bajonety…" To byl právě záměr. "vzal jako námět k opeře nudnou politickou návštěvu…Na rozdíl od libreta, které se autenticity nedrželo (a mohlo – zhudebněné projevy politiků by nebyly o nic nudnější)" Už to tak bývá, operní libreta bývají neskutečně nudná a bezdějová, vrcholem jsou Wagnerovy texty, to si můžete rovnou zdřímnout a nic vám neunikne! :-) Přiznám se, že se mi opera líbila, ale pociťuji i její nedostatky. Proto jsem se těšil na jiný pohled. Bohužel jsem se mnoho nedozvěděl. B. Princ
@Leonora3:
Les Dialogues des Carmélites povazuji mnozi za nejvetsi operu druhe poloviny 20. stoleti.
Nemusite cekat az na dalsi rok v Met, uz od 1. dubna ji lze videt v Mnichove. Diriguje Kent Nagano. V roli Madame de Croissy je Dame Felicity Palmer. Videl jsem ji (a take P. Racette) v Chicagu a je stale skvela.
Pro anonymního 21. února 2011 1:30
Sám jste uvedl příklady toho, že recenze je subjektivní útvar.
Kdybych to psal já napíšu rovnou, že námět je z dnešního pohledu blbost. Čína je velmocí a USA a s ní mají zcvela jiné potíže než tenkrát. proto ztratila opera na zajímavosti a významu.
Ad "Čína je dnes velmocí a USA s ní mají zcela jiné potíže": v tom je právě krása uměleckých děl, že se rekontextualizují, k čemuž v případě Nixona určitě došlo. Pokud tedy člověk zná dějiny nedávno minulé a sleduje i současnou geopolitickou situaci, tak mu to musí být jasné… v tomto recenzentka Operaplus opravdu poněkud zklamala, že se ani nesnažila do kontextu a historických souvislostí vůbec proniknout, že operu brala pouze jako l´art pour l´art, což v případě Adamsova Nixona v Číně určitě není zcela na místě.
Pro předchozího anonymního: Mě ještě žádná recenzentka nezklamala, jestli vás ano, tak je mi to líto. Každý, kdo operu viděl si udělal názor. Nevím, proč bych se měl rozplývat a rádoby intelektuálně ukájet nad dílem, které opravdu za to nestojí. V případě Nixona v Číně, stejně jako v případě Toscy je to stejné. Není v tom žádný rozdíl. Navíc vzhledem k tomu, pro jaké publikum jsou přenosy určeny, zcela jistě tah vedle. Mám takový dojem, že se sice úpěnlivě, ale marně snažíte intelektuální onanií nad tímto nepodařeným dramaturgickým počinem v sérii přenosů, napravit nedobrý dojem většiny standardních konzumentů projekcí v kinech ze špatně zvoleného titulu, který byl zařazen do přenosů pro konzumenty popocrnu mezi Tosky a Dony Pasqualy a byl to zjevně tah nesprávným směrem. Mě navíc zklamala opera jako taková, narozdíl od Doktora Atomica, který má to vámi kontextuální a nadčasové téma a tím taky může něco říct i současnému divákovi sedícímu v Aeru a očekávajícímu spíš hvězdy a krásné zjevy, než intelektuální onanii. S tím nic nenaděláte :-)
Leonora3
@VTSlajer :suhlasim s mnohymi o Karmelitkach. Ovsem z Moravy do Mnichova je to kus cesty, byvat tak v Prahe alebo v zapadnych Cechach! Skoda, ze Karmelitky nedavaji v opernom festivale v lete, kedy v Mnichove budeme na niekolkych predstaveniach.
mně se toto představení líbilo a nepochybně nejsem sama. a ne, nikdo mě za propagaci neplatí. je to zase něco jiného než Carmen a Traviata a jako propadák to v každém případě nevidím. Přijde mi, jako bychom každý viděli úplně jiné představení, jak si tady čtu ty komentáře a recenzi.
Hanka