Nová inscenace Cosi fan tutte v olomoucké opeře

29.12.2009 01:00 Zdena Plachá

Poslední premiéru operního souboru jsem v olomouckém Moravském divadle očekávala radostně. Proč také ne, když se jednalo o Mozartovy Cosi fan tutte? Operu veskrze veselou příjemnou a milou. Byla jsem zvědavá, jak se avizovaná skupina mladých operních sólistů pod vedením režisérky Olgy Janáčkové tohoto úkolu ujme, navíc v moderním překladu Jaromíra Nohavici, který Olga Janáčková jako nejvhodnější pro své nastudování zvolila.

Petr Špaček (Kuba), David Szendiuch (Doktor Sláma), Ondřej Koplík (Ferda)

V pátek 18. prosince jsem se konečně premiéry dočkala. Na velice strohé minimalistické scéně Davida Baziky se komedie začala rozvíjet velice slibně. Režisérka díky doslova prázdné scéně vsadila na jednotlivé nejen pěvecké, ale především herecké výkony jednotlivých představitelů a je dlužno přiznat, že se jí to o pátečním večeru podařilo. Naprosto suverénní bezchybné pěvecké výkony byly opravdu korunovány skvělými hereckými výkony.

Elena Gazdíková (Líza), David Szendiuch (Doktor Sláma), Václava Housková (Dorka)

Líza (Fordiligi) v podání Eleny Gazdíkové spolu s Dorkou (Dorabella) Václavy Houskové doslova ovládly jeviště a podmanily si obecenstvo perfektním pěveckým výkonem i osobitým půvabem, který svým postavám vdechly. Nutno dodat, že ani muži nezůstali pozadu! Trojice Kuba (Guglielmo) v podání Jakuba Kettnera, Ferda (Ferrando) Ondřeje Koplíka a doktor Sláma (Don Alfonso) Jiřího Přibyla jim byli rovnocennými partnery a premiérové publikum hodně pobavili! Elena Gazdíková a Jakub Kettner patří již ke skalním oporám operního souboru a moje očekávání beze zbytku naplnili! Kdo byl pro mě ale naprostým zjevením, to byli Václava Housková a Jiří Přibyl. U Václavy Houskové se brilantní pěvecká technika snoubí s krásnou barvou hlasu a vtipným herectvím. Jiří Přibyl se ukázal jako skvělý herec s velkým hlasovým potenciálem. Pro mě byl mezi muži tentokráte králem večera! Ondřej Koplík měl jako začátečník na olomoucké scéně velmi těžkou pozici. Roli velmi dobře technicky zvládl a jeho výkon byl příslibem do budoucnosti. Jeho hlas jen potřebuje ještě trochu času k dozrání. Růžena (Despina) v podání Hany Kostelecké si svým výkonem získala sympatie obecenstva, nicméně její hlas je asi stvořen pro jiný pěvecký obor. Pro mě interpretace oper Mozarta znamená především obrovskou pěveckou kázeň, ta mi u Hany Kostelecké v některých okamžicích chyběla a vzhledem k tomu, že ostatní zpěváci Mozartově hudbě sloužili beze zbytku, byla pro mě osobně poněkud rušivým elementem v celkovém dojmu.

Václava Housková (Dorka), Hana Kostelecká (Růžena), Elena Gazdíková (Líza)

Poněkud rozpačitě jsem vnímala scénické projekce, které podle mě dosti nesmyslně bez logické návaznosti zastavovaly či zpomalovaly spád inscenace, stejně jako zvuky mořského příboje či křik racků. Dirigent Tomáš Hanák zvolil poněkud pomalejší tempo, takže efektní Mozartova hudby byla chvílemi těžkopádnější. Dostál ale naopak představě „zpomalené Hané“. Možná, že by svižnější tempo inscenaci slušelo více.

Tomáš Král (Kuba), Jiří Přibyl (Doktor Sláma), Jakub Rousek (Ferda)

Co bych ráda na závěr vyzdvihla, byl ale velice příjemný a uvolněný pocit, který po celý premiérový večer všichni protagonisté předávali zcela naplněnému hledišti. Vypadalo to, jakoby se vlastně vůbec nehrálo poprvé. Žádná nervozita, ani napětí, ale čirá radost, kterou diváci nakonec odměnili ovacemi a dlouhým potleskem.

Barbora Sabella (Líza), Jiří Přibyl (Doktor Sláma), Anna Číhalová (Dorka)

Druhá premiéra byla v pondělí 20. prosince. Tentokrát byly ústřední ženskou dvojicí Líza v podání Barbary Sabelly a Dorka Anny Nitrové-Číhalové. Díky jim oběma jsem upřímně litovala, že je premiéra vlastně jen jedna! Obě – stejně jako premiérová dvojice – vynikaly pěvecky i herecky. Krásně barevné, technicky dokonale vedené, interpretačně jisté hlasy.

Jakub Kettner (Kuba), Václava Housková (Dorka)

Co se týká mužů, Kuby Petra Špačka, Ferdy Jakuba Rouska a Doktora Slámy Davida Szendiucha, u nich se podle mého názoru plně ukázala slabina minimalistické scény v očekávání maximalistického herectví. To se tedy opravdu spíše nedostavilo. Petra Špačka dokonce nebylo mnohdy slyšet, navzdory komornímu obsazení orchestru! Jeho hlas byl poněkud nevýrazný, bez barvy i lesku. Jakubu Rouskovi chybí dostatečná pěvecká technika, takže takový hlas při interpretaci Mozarta odhalí okamžitě všechny technické nedostatky navzdory zajímavému hlasovému materiálu. Navíc zpíval téměř celé první dějství „přes nos“. Z mužské trojice odvedl nejlepší pěvecký výkon David Szendiuch, ale k uvolněnosti svého alternanta měl přece jen ještě poněkud daleko. Růžena opět v podání Hany Kostelecké byla u publika stejně populární, jako na premiérovém večeru.

Barbara Sabella (Líza), Tomáš Král (Kuba), Lea Vítková (Růžena), Jakub Rousek (Ferda), Anna Číhalová (Dorka)

Každopádně bych ale divákům doporučila strávit večer s Mozartovou operou Cosi fan tutte. Pokaždé se totiž může pobavit se kteroukoli dámskou dvojicí v hlavních rolích. Doufejme, že celé představení ještě dozraje a tak zpříjemní Olomoučanům nejeden večer v Moravském divadle.

Elena Gazdíková (Líza), Jiří Přibyl (Doktor Sláma), Václava Housková (Dorka)

Wolfgang Amadeus Mozart:

Cosi fan tutte

Moravské divadlo Olomouc

Premiéra 18.prosince 2009

Libreto Lorenzo da Ponte
Do češtiny přebásnil Jaromír Nohavica
Dirigent: Tomáš Hanák
Režie: Olga Janáčková
Scéna: David Bazika
Kostýmy: Tomáš Kypta
Sbormistr: Lubomíra Hellová

Líza (Fiordiligi) – Elena Gazdíková/Barbara Sabella
Dorka (Dorabella) – Václava Housková/Anna Číhalová
Kuba (Guglielmo) – Jakub Kettner/Petr Špaček/Tomáš Král
Ferda (Ferrando) – Ondřej Koplík/Jakub Rousek
Růžena (Despina) – Hana Kostelecká/Lea Vítková
Doktor Sláma (Don Alfonso) – Jiří Přibyl/David Szendiuch

Sbor opery a operety a orchestr Moravského divadla Olomouc

www.moravskedivadlo.cz

Související články

Komentáře: 8

postscriptum dne 29.12.2009 v 10:28

Článek zdánlivě nesouvisející s rozhovorem s Laurou Aikin. Díky reakcím návštěvníků tohoto webu, jsem si však po jeho přečtení uvědomil velmi úzkou souvislost.

Co byste paní Leonoro řekla na tenhle zhurta moderní, zcela přebásněný překlad? Opera je zničena?

Ne, není, přitáhne do divadla mladé lidi. A kdyby jen jednoho z nich přivedla k zájmu o vážnou hudbu, má tohle nastudování smysl. A nemusí být ani bezchybně zahrané ani bezchybně zazpívané. Prostě je to divadlo, které nutí k přemýšlení a vybízí naší mysl k tomu, že se vztahovými problémy, které moderní společnost trápí, zabývá.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Tantris1978 dne 29.12.2009 v 10:48

postscriptum: naprosto souhlasím s Vaším názorem pod rozhovorem s Aikim ("moderní" inscenace – uvozovky jsou na místě, protože "nemoderní" inscenace by se vůbec na scéně neměly objevit), nikoliv však s "moderním" překladem. Osobně jsem byl jen na Nohavicově Donu Giovannim, když s ním byli v Praze, ale nepochopil jsem, proč je překlad nutný. Předně jsem zpěvákům skoro nerozuměl (a neseděl jsem daleko: 2. balkón). Překlad mi nepřišel ani zvlášť vtipný, ale to je věc názoru. Když jste psal, že hudba musí zůstat stejná a na scéně, ať se děje cokoliv, tak nevím, jestli jste si uvědomil, že Nohavicovy překlady hudbu ne vždy respektují, přidává si slabiky atp. Titulkování je podle mne stále nejlepší způsob.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 29.12.2009 v 13:23

Reziserka Olga Janackova. To je operni kriticka mesicniku Harmonie, nebo nekdo jiny?

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 29.12.2009 v 13:31

Ano, to je ona. Naposledy před touto Olomoucí režírovala buhvíkdy, pokud vůbec…

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 3.1.2010 v 23:34

Leonora3:
Postcriptum a vsichni, co sdili vas nazor: kez byste meli pravdu. Osobne dam vzdy radeji prednost originalu s titulky a kdyz preklad, tak ten co tady jiz mame, a k tomu titulky. Titulky myslim pomohou vzdy. Pamatuji si, jak moje dcera coby studentka kdyz poprve videla Aidu s titulky rekla, ze konecne vi o cem ta Aida vlastne je a proc je Amneris takova, jaka je.
V USA jsou s titulky uvadeny originalni americke opery (verte, ze jich je dost) ale taky dila prelozena, napr. The Magic Flute v Met (tedy Zauberflote) – tady se pocita s detskym divakem. Souhlasim s Tantrisem, ze titulkovani je nejlepsi zpusob jak priblizit obsahovou a verbalni stranku a kto ji nechce, nebo nepotrebuje, at necte! Tolik casu to nezabere. Cetla jsem nekde, ze kdyby se Prodana nevesta hrala jako cinohra, tak by predstaveni trvalo 20 minut.

Uvidime, jestli budete mit postscriptum pravdu se zvysenou navstevnosti mladych lidi na Cosi fan tutte, i ja si to preji.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Zdena Plachá dne 4.1.2010 v 13:19

S velkým zájmem čtu všechny ohlasy ohledně přebásněného libreta. Pokud jste si všimli, moc jsem se k němu nevyjadřovala, protože jsem stále na rozpacích, co je pro operu lepší! Zda ten prachem lehce zaprášený tradicionalismus a vše při starém, nebo tzv. modernizace. Prozatím jsem opravdu nenarazila na přebásnění natolik strhující, že bych nadšeně křičela do světa BRAVO! Libreto pana Nohavici je sice vtipné, místy vulgární, ale že by mě nějak mimořádně pobavilo, či potěšilo, to říci nemohu. Osobně mě daleko více pobavila paní režisérka, která v programu propaguje inscenování oper v češtině, abychom si my, divácí, přišli na své a dobře se pobavili situačním humorem. Faktem je, že olomouckým zpěvákům je více méně rozumět vše, ale přesto inscenaci bez nějakých promyšlených gagů a jednotné koncepce to holt nezachrání. To raději ať se zpívá v originále, ale ať je výsledek takový, že se z divadla doslova vznášíme naplněni nevyslovitelnou krásou hudby i zpěvu! Prozatím jsem několik takových zážitků měla, jen to bylo mimo naši vlast.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 4.1.2010 v 13:59

Nene, paní Plachá – trochu nepřesně jste mně pochopila. Pouze tvrdím, že opera "konverzačního typu" (v daném případě Cosi fan tutte) vyžaduje, aby diváci jejímu libretu pokud možno doslova rozuměli. Se situační komikou to nemá nic společného – tu musí režisér pokud možno vyrobit…
Olga Janáčková

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 23.2.2010 v 21:03

Dílo není dílem,jen tím že bylo napsáno nebo přetextováno dotoho či onoho jazyka. Ale hlavním aspektem je obsazení zpěváky/herci, a proto bych ráda poděkovala panu Jiřímu Přibylovi za jeho nádherně charismatický hlas a celkové podání postavy "doktora". Myslím že tento mladý muž je jedním z mála lidí kteří umějí zpívat nádherným hlasem, ale i srdcem. Poděkování samozřejmě i ostatním umělcům.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.