Nové role Anny Netrebko v Operním kukátku
Anna Netrebko a její nové role
Jedna z nejvýznamnějších operních ikon současnosti, Anna Netrebko, má výrazně nakročeno k novému repertoáru. A to hned třemi směry. Již 19. května 2016 vystoupí poprvé v roli Elsy z Brabantu ve Wagnerově Lohengrinu v drážďanské inscenaci režisérky Christine Mielitz. Dirigovat bude Christian Thielemann. Vybraný soubor při této světové, ostře sledované události je prvotřídní. Jako Lohengrin vystupuje její oblíbený jevištní partner Piotr Beczała, Telramundem bude Tomasz Konieczny, Heinrichem Voglerem Georg Zeppenfeld. Její soupeřkou na jevišti bude vynikající zpívající herečka, sopranistka Evelyn Herlitzius jako zrádná Ortruda.
Anna Netrebko považuje roli Elsy, svůj první wagnerovský hlavní part (kdysi zpívala jednu z Květinových dívek v Parsifalovi) za výzvu. Bude to zajímavý zážitek, protože ve většině případů bývá tento part obsazován pěvkyní se světlým témbrem, tak aby se dosáhlo žádoucího kontrastu s mezzosopránem Ortrudy. Anna Netrebko disponuje velmi příjemným hlasem s tmavší barvou. V několika rozhovorech v poslední době zdůraznila svou lásku k hudbě Richarda Wagnera. Takřka celý duben hodlá věnovat zkouškám na tuto roli v Drážďanech. Dohromady bude se svým speciálním coachem zkoušet takřka celé dva měsíce.
Role Elsy nebývá většinou zpěvaček považována za příliš efektní. Například Maria Jeritza, jiná srovnatelná diva své doby, měla také Elsu v repertoáru, ale roli nijak zvláště nemilovala a označovala ji jako „matnou“. Navíc Ortruda strhává na sebe mnohem větší pozornost než nevinná Elsa. Zvláště u takové partnerky jako je Evelyn Herlitzius se můžeme těšit na jevištní herecký souboj. Lohengrin bude uveden ve čtyřech, dnes beznadějně vyprodaných představeních: 19., 22., 25. a 29. května 2016.
Hned v září 2016 Annu Netrebko čeká další debut v roli. Tentokráte jde o roli v oboru dramatického belcanta. V Covent Garden v Londýně bude v sérii představení zpívat Belliniho druidskou kněžku Normu. K vystupování v této roli ji přemluvil Antonio Pappano. Do třetice studuje Anna Netrebko veristickou roli Adriany Lecouvreur ve stejnojmenné opeře Francesca Cilei. V následující sezoně 2016/2017 bude zpěvačka opakovat i své oblíbené role jako Taťánu v Evženu Oněginovi (New York, Paříž), Leonoru ve Verdiho Trubadúrovi, nedávno přijatou roli do repertoáru – Lady Macbeth ve Verdiho opeře (Mnichov) a hlavně roli Pucciniho Manon Lescaut (Vídeň, Mnichov, New York a také na Salzburger Festspiele, kde bude vystupovat po boku manžela).
V rozhovorech nevylučuje ani možnost budoucích vystoupení v operetě, pokud se naučí texty, které zná zatím jen v ruštině. Operetní vystoupení, například koncertní provedení Kálmánovy Čardášové princezny, jí přináší velkou radost a vyhovuje jejímu temperamentu.
Waltraud Meier se loučí s Kundry
Věčný koloběh operního života – někteří umělci role do repertoáru přibírají jako právě Anna Netrebko, jiní se postupně s nejúspěšnějšími party právě loučí. Mezzosopranistka Waltraud Meier se rozloučila s další rolí. Svoji poslední Kundry z Parsifala Richarda Wagnera provedla v berlínské Staatsoper (v Schillertheater) 28. března 2016 pod taktovkou Daniela Barenboima.
Jejími skvělými partnery byli nejlepší interpreti wagnerovských partů současnosti: Wolfgang Koch (Amfortas), René Pape (Gurnemanz), Andreas Schager (Parsifal), Tómas Tómasson (Klingsor) a Matthias Hölle (Titurel). Umělkyni v tomto roce čeká ještě Waltraute v Soumraku bohů v Budapešti pod taktovkou Ádáma Fischera a především role Klytaimnestry v několika inscenacích Straussovy Elektry (Deutsche Oper Berlin, Met New York, Finská národní opera v Helsinkách, Gran Teatre del Liceu v Barceloně). V létě bude její recitál i součástí festivalu v Bad Kissingenu.
Jak je důležité míti Filipa jako opera
Neselhávající konverzační komedie Oscara Wilda The Importance to Being Earnest (Jak je důležité míti Filipa; český zavedený název využívá již více než jedno století vtipné slovní hříčky, která nahrazuje hříčku z originálního názvu snad ještě vtipněji), se dočkala dalšího operního zhudebnění. Po několika pokusech jako muzikál a nepříliš úspěšných oper ji nyní zhudebnil Gerald Barry, který je autorem i libreta. Dílo bylo před třemi roky uvedeno na studiové scéně Covent Garden v takzvaném Linbury Studio Theater. Úspěch byl tak veliký, že současný revival se hraje v Barbican Hall (také proto, že Linbury Studio se nachází v rekonstrukci) před vyprodaným publikem. Soubor je z velké části velmi mladý a toho využívá režisér Ramin Gray k inscenování řady komediálních až absurdních situací.
Britští kritikové takřka jednohlasně operu i nastudování chválí. Dílo ovšem vyznačuje znalost předlohy, protože je postaveno na jazyce.
Adina Aaron jako skvělá Tosca
Afroamerická pěvkyně Adina Aaron na sebe strhává pozornost v obnovené inscenaci Pucciniho Tosky ve Stuttgartu. Její perfektní pěvecké podání se snoubí s vášnivým herectvím a osobním půvabem.
Pěvkyně, dosud známá jako vynikající pěvkyně verdiovských partů (především Aida a Leonory v Trubadúrovi a Síle osudu), roli vytvořila již na několika německých jevištích. Například ve Stuttgartu roku 2013, kde jí právě režie Willyho Deckera (v inscenaci již z roku 1998!) dala role představitelky vyniknout, v Essenu, Wiesbadenu a mimo Německo také v Marseille. V červnu tohoto roku ji vytvoří na operní scéně v Kolíně nad Rýnem.
Teatro alla Scala v sezoně 2016/2017
Milánská operní scéna v nové sezoně otevře svoje brány divákům tradičně na Sv. Ambrože 7. prosince 2016 novou inscenací Pucciniho Madame Butterfly v hudebním nastudování místního hudebního ředitele Riccarda Chaillyho. Režisérem bude Alvis Hermanis. Dvě inscenace budou svěřeny dvěma světově proslulým italským filmovým režisérům – oscarovému Gabrielovi Tornatoremu (Rossiniho Straka zlodějka, dirigent Riccardo Chailly) a kdysi skandální filmařce Lilianě Cavani (La traviata), která se poslední dvě dekády příležitostně věnuje i operní režii převážně na italských scénách. Z dalších nových a obnovených inscenaci: Don Carlos (dirigent Myung-whun Chung, režie Peter Stein), Falstaff (dirigent Zubin Mehta, režie Damiano Michieletto), Únos ze serailu (režie Giorgio Strehler) a Don Giovanni (režie Robert Carsen, dirigent Paavo Järvi).
Filmový režisér Wim Wenders debutuje v opeře
Proslulý německý filmový režisér Wim Wenders (narozen 1945), známý například svými filmy Nebe nad Berlínem nebo Paris, Texas, bude v roce 2017 debutovat na operním jevišti Berlin Staatsoper režií Bizetovy opery Lovci perel (plánovaná premiéra 24. června 2017).
Za hudební nastudování bude odpovědný Daniel Barenboim. Wim Wenders si tuto operu vybral i z důvodu, že jde o první operní dílo, které viděl jako dítě na jevišti. Není to ale jeho první „flirtování“ s operní režií, byl také jedním z kandidátů na operní režii Wagnerovy tetralogie Prsten Niebelungův pro bayreuthský festival v roce 2013, ale ke konečné dohodě mezi umělcem a vedením festivalu nedošlo.
Robert Dean Smith a Yusif Eyvazov zaskakují za Johana Bothu
Stále nemocný jihoafrický tenorista Johan Botha musel odříci další smluvené závazky.
V provedení Mahlerovy Písně o Zemi ho zastoupil jiný známý wagnerovský tenor – Američan Robert Dean Smith ve dvou uvedeních ve vídeňském Musikvereinu ve dnech 2. a 3. dubna 2016 v nastudování dirigenta Kirilla Petrenka. Taktéž slavný tenor musel odříci premiéru Pucciniho Turandot ve Wiener Staatsoper, která připadala na 28. dubna 2016. Jako prince Calafa ho zastoupí ázerbajdžánský tenorista Yusif Eyvazov v debutu na této scéně. Kvůli vážnému onemocnění musel již letos zrušit sjednaná angažmá Otella na salcburských Osterfestspiele a roli Siegmunda ve Wagnerově Valkýře v drážďanské Semperoper.
Zemřel Gegham Grigoryan
Arménský zpěvák Gegham Grigoryan (nebo psáno též Grigorian), narozen roku 1951, zemřel 23. března 2016. Byl to vynikající zpěvák, který byl výrazně poškozen zákazem výjezdu do zahraničí ze strany sovětské vlády na konci sedmdesátých let dvacátého století. To zbrzdilo jeho světovou kariéru, protože měl podepsanou smlouvu (1978) na hlavní role v Teatro alla Scala, mimo jiné na Cavaradossiho v Pucciniho Tosce pod Claudiem Abbadem. Věnoval se tedy domácí kariéře, pomalu přecházel k dramatičtějším partům. Druhým vrcholem jeho kariéry bylo účinkování v Mariánském divadle po roce 1989, kam ho povolal Valerij Gergijev. V devadesátých letech zpíval na mnoha světových jevištích a koncertních síních, a to jak ruské, tak italské party. Ke konci kariéry, kdy byl jmenován hudebním ředitelem operního domu v Jerevanu, interpretoval i některé party pro lyrický baryton. Tak se vrátil na jeviště, kde přijal v roce 1975 po debutu jako Edgaro v Donizettiho Lucii di Lammermoor trvalé angažmá, a kde vystoupil v řadě ruských i arménských operních titulů. Po roce 2000 se věnoval i operní režii. Jeho umění dokumentuje několik operních nahrávek především z ruského repertoáru. Je to i obrovská ztráta pro jeho dceru Asmik Grigorian, operní sopranistku, které byl prvním učitelem zpěvu. Asmik Grigorian patří v současnosti k největším interpretačním nadějím světové operní scény.
Výstava týdne
Anselm Kiefer – Die Holzschnitte. Vídeň, Albertina – Basteihalle, 18. března – 19. června 2016. Německý neoexpresionistický výtvarník (malíř a grafik, tvůrce autorských knih a instalací) Anselm Kiefer (narozen 1945) mnohokráte na sebe upozornil na německé a rakouské výtvarné scéně skandály, kdy se snažil upozornit na ztrátu německé kulturní identity i v důsledku německé nacistické minulosti. Současná výstava jeho grafického díla ve vídeňské Albertině také obsahuje velkoformátové dřevoryty inspirované starogermánskou mytologií i výtvarnými tématy z Wagnerových oper. Vždy ho fascinoval svět Niebelungů a k jeho oblíbeným výtvarným motivům patří například Brünnhildin kůň Grane.
Nahrávka týdne
Walter Braunfels: Lieder/Songs. Marlis Petersen (soprán), Konrad Jarnot (baryton), Eric Schneider (klavír). Capriccio. Postupně objevované dílo německého skladatele Waltera Braunfelse (1882-1954), ze kterého se těší pozornosti opery Die Vögel (Ptáci; 1920), Verkündigung (Zvěstování; 1935) a především Szenen aus dem Leben der Heiligen Johanna (Scény ze života Svaté Johanky; která byla uvedena ve světové premiéře až posthumně v Stockholmu roku 2001, komponována 1939-1943). Opera o svaté Janě byla provedena koncertně i na salcburském festivalu.
Nové album s 41 (!) písněmi, které jsou často jen jednominutové miniatury, odkrývá tohoto skladatele jako vynikajícího písňového skladatele, který pokračuje důstojně v tradici německé klasické písňové tvorby. Romantický výraz se v některých opusech blíží písňové tvorbě například Huga Wolfa, nejblíže ale tato Braunfelsova produkce stojí písním jeho současníka – Ericha Korngolda. Řada písní je nahrána ve světové premiéře. Jako interpreti se zde scházejí dva zpěváci, kteří by se na jevišti těžko sešli. Anglický barytonista Konrad Jarnot, který se intenzivně věnuje písňové, kantátové a oratorní tvorbě, a druhou interpretkou je jedna z nejúžasnějších současných zpívajících hereček na světové scéně – sopranistka Marlis Petersen. Album obsahuje průřez celou Braunfelsovou písňovou tvorbou, včetně několika drobných cyklů i fragmentu takzvaného Liederspielu, specifického německého útvaru, kdy písně vytvářejí drobný scénický útvar s dějem. Objevná nahrávka, která významně zprostředkovává velmi různorodé písně z meziválečného období, typické doby mnoha stylových a výrazových proměn.
Opera na ČT art
V sobotu 2. dubna 2016 (20.20) vysílal umělecký kanál ČT nejdříve dokument Berlin 1930 k přípravě koncertu a alba Du bist die Welt für mich, které obsahovaly operetní árie a filmové písně známých skladatelů meziválečného období jako byli Lehár, Kálmán, Stolz, Abraham, Benatzky, Künneke a další. Hvězdný tenorista Jonas Kaufmann pátral jak po kořenech stylu, tak po dokumentech i osudech skladatelů, textařů i interpretů (převážně tenorů), kteří mnohé písně dokázali povýšit na světové hity.
Dokument byl prokládán záběry ze zkoušek na koncert a nahrávání i z promotion akcí. Za zmínku stojí krátký úsměvný vstup tehdy stoleté (!) koloraturní sopranistky Marthy Eggerth, manželky slavného tenoristy Jana Kiepury, která se věnovala nejdříve opeře, pak ale převážně operetě a zvukovému filmu. Na dokument navázal záznam koncertu Du bist die Welt für mich (Jsi pro mě celý svět) (ve 21.15), kde zpěváka doprovázel Rundfunk-Sinfonieorchestr Berlin pod řízením Jochena Riedera. Z dokumentu bylo patrné, že tato práce umělce velmi bavila.
Hned následujícího dne v neděli 3. dubna 2016 (21.30) se diváci na témže televizním kanálu mohli znovu setkat s pěveckým uměním jihoafrické sopranistky Pretty Yende, která v Praze zpívala v lednu 2014 (naši recenzi z tohoto koncertu najdete zde).
Skromná umělkyně s překrásným hlasem v oboru koloraturního a lyrického sopránu patří k ozdobám světových scén. Její pobyt a koncert mapuje pořad Pretty Yende v Praze.
Hudební úsměv
Když slavný skladatel Giuseppe Verdi (1813-1901) zemřel, jistý naprosto neznámý italský skladatel Turati okamžitě zkomponoval smuteční pochod.
Odeslal opis skladby tajemníkovi Giuseppe Verdiho s poněkud neomaleným přáním, že by skladba měla být hrána na Verdiho slavnostním pohřbu. Tajemník mu odpověděl: „Z hlediska dějin hudby Vám musím upřímně napsat, že by bylo lepší, kdybyste zemřel Vy a smuteční pochod napsal Giuseppe Verdi!“
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]
