Opera PLUS - váš informační portál o opeře, baletu a vážné hudbě
Nový Don Carlo v Met a první recenze: Alagna vydržel
24.11.2010 01:01 Redakce
Každý jen trochu prestižní operní dům, který se pouští do této náročné Verdiho opery, si bere na svá bedra těžký úkol. Obtížně inscenovatelná opera s množstvím statických scén a náročnými pěveckými party – to jsou úskalí každého jejího uvedení. Metropolitní opera přinesla novou inscenaci Dona Carla jako zdejší debut anglického režiséra Nicholase Hytnera toto pondělí a nutno podotknout, že s úspěchem.
Don Carlo je velké sousto – a to bez jakéhokoliv přehánění – i pro operní dům takového významu, jakým Metropolitní opera je. Verdiho dílo, které bylo poprvé provedeno v Paříži v druhé polovině šedesátých let devatenáctého století, se nyní v Met uvádí v italštině. Se dvěma přestávkami trvalo celé premiérové představení zhruba čtyři a půl hodiny. Obsazení je vynikající. Roberto Alagna, v Evropě poměrně dobře známý tenor, který prošel nedávno obdobím krize, kdy jeho zpěv byl nejistý a nespolehlivý a mnozí mu předpovídali konec kariéry, odzpíval svůj těžký part brilantně. Tak dobře, jako jsme ho za posledních deset let snad na divadelních prknech zpívat neslyšeli. Poměrně velkou neznámou oproti Alagnovi byl však dirigent – Yannick Nézet-Séguin. Tenhle pětatřicetiletý Kanaďan, který je uměleckým šéfem Philadelphia Orchestra, je objevem století a začíná být čím dál populárnější .
Nézet-Séguin – stejně jako ve „své“ Carmen na prknech Metropolitní minulý rok – nezklamal ani nyní. Dobře a přesně vede orchestr, který dokáže odstínit charaktery, držet s naprostou precizností melodickou linku a vyváženě doprovázet zpěváky. Nézet-Séguin tak dokázal jediné – že je mistrem svého oboru a profesionálem, který umí s hráči navázat komunikaci a dialog a ti ho i přes jeho mládí respektují a absolutně mu důvěřují. To se pak projeví na bezvadně odvedeném výkonu.
Nová inscenace je v každém operním domě vždy tématem pro živou diskusi. V tomto případě v ní však není vůbec nic, co by mohlo operní fanoušky k vášnivým diskusím podněcovat. Je klasická do morku kosti. Koprodukce s Royal Opera House Covent Garden v Londýně (zde měla premiéru v roce 2008) a Norské národní opery a baletu (tam se teprve bude uvádět) je v dobových kostýmech (Bob Crowley) s tradičně zpracovanými, zčásti realistickými a zčásti neutrálně pojatými dekoracemi (autorem je také Bob Crowley). V podstatě jsou to aranžované živé obrazy.
Pokud lze říci, že inscenace samotná není ničím překvapivá, zaujmou určitě i další pěvecké výkony. Ferruccio Furlanetto jako Philip je typicky verdiovským basem. Ruská sopranistka Marina Poplavskaya jako Elisabeth nemá sice klasický verdiovský hlas, přesto je to krásně lehké zpívání. Má pěkná pianissima a zpívá volně, netlačí na hlas. A jak by se Verdimu asi líbil Alagna? Tenor, narozený ve Francii, který ale má italské předky. Jeho problémy při zpěvu v posledních letech (zejména časté výpadky nejvyšších tónů) byly přičítány tomu, že rezignoval na techniku zpěvu a její udržování a zdokonalování. Zdá se však, že na sobě zapracoval a odvedl velmi jistý výkon. Pro někoho hezký a charismatický muž může na scéně ale působit i opačně. Tady to bylo znát zejména při sólových áriích, kdy se příliš soustředil na zpěv a působil herecky toporně. Ale při výstupech s barytonistou Simonem Keenlysidem, který zpíval Rodriga, i Alagna působil přesvědčivě. Keenlyside je jedním z i herecky velmi výtečných zpěváků a stát vedle něho na jevišti je pro mnohé kolegy často těžké. Vyniknou totiž nedostatky toho jejich herectví. Tento Rodrigo byl naivní cholerik ponoukající Carla, který nakonec dosáhne svého. Keenlyside není dramatický baryton, kterého tato role vyžaduje, a tak místy bylo znát, že nemá tak mohutný hlas. Ale vše vynahradil již zmíněným skvělým herectvím a vynikající pěveckou technikou. Nejslabším článkem byla ruská mezzosopranistka Anna Smirnova , která debutovala v roli princezny Eboli. Její hlas je mohutný. Tak mohutný, že vlastně ani nezpívá, ale křičí.
Shrnuto podtrženo: Hlavně pro dobré pěvecké výkony a kvalitně vedený orchestr stojí zato Dona Carla vidět i slyšet.
zpracováno podle prvních zahraničních recenzí
Související články
- Operní panorama Heleny Havlíkové (58)
- Bavorská státní opera živě na internetu
- Berlín: Don Carlo ve Staatsoper. Viděl ho Barenboim?
Komentáře: 35
Napsat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni:Před prvním přidáním svého komentáře se musíte zaregistrovat:
čtvrtek 24.5.2012
Výročí
24. května 1912 se narodila australská sopranistka Joan HAMMOND (+26.11.1996)
Nejnovější komentáře
- J. Charypar: Útěk novinářských posluchačů už před skladbou je prostě ostuda. Pochybuji, že většina z nich projevila...
- mlady posluchac: Já bych sílu médií, které spoluutváří obecné povědomí rozhodně nepodceňoval. Před Mahlerem, který si...
- vittorio: Pana Přibyla jsme slyšeli v Daliborovi živě několikrát,byl úžasný takový spinto tenor se dnes tady živě už...
- Martin Kovar: „vážná hudba, balet a opera jsou žánry označované za snobské, menšinové“ Klasická hudba...
- erwin: Jen pro přesnost, neboť se obávám jisté dezinterpretace mnou zmíněného – Moji barbaři nebyli míněni...
- Viktor: A to jsem ještě zapomněl na tu diskutovanou sekeru. Škoda, že se Rocc nenechal inspirovat jedním ze slavných...
- Viktor: Tohle já beru. Problém je v tom, že když někdo prohlásí něco, co neodpovídá skutečnosti, výsledek je sice...
- Boris Klepal: Mně skutečně nevadí, že si někdo myslí něco jiného, ale měl by argumentovat a ne překrucovat fakta, pro...
- Tom: Je zvláštní, jak hodně funguje u prostého čtení textu projekce vlastního očekávání a vkládání významů, které v...
- Tom: Víte co, já myslím, že p. Klepal to nenapsal zle, prostě že by to stálo za podrobnější rozbor, možná trochu...
Přečetli jsme
Kauza FOK: Otevřený dopis primátorovi Svobodovi
Otevřený dopis panu Bohuslavu Svobodovi, primátorovi hlavního města Prahy Vážený pane primátore, s obavami...
VíceEdita Gruberová znovu na Pražském jaru
Jiří Bělohlávek převzal Řád britského impéria
Ke změnám na Ministerstvu kultury
Přijde nová neřízená střela?
Nejčtenější články
Opera Plus in your language
Opera Plus prinasi tuto informaci zase jako prvni v cestine. Vsichni zajemci o prenos do kin 11.12. se mohou tedy vcas seznamit s tim, co je ceka – a jak se zda, maji se na co tesit.
Met je velmi skoupa pokud jde o vyse uvedenou video ukazku. Utkvi mi v pameti docela libezny hlas Margaret Juntwait (jejich soucasny announcer) misto opery, na kterou nas lakaji.
Osobne me velmi potesilo, ze zase triumfoval (vedle ostatnich ucinkujicich) Yannick Nezet-Seguin.
Doufám, že toto první hodnocení např. R. Alagna vychází ze zhlédnutí představení v reálu, nikoliv v přenosu – neboť u přenosu si je nutno uvědomit, že jde především o zvukařskou alchymii, podle níž vůbec nelze soudit, jak ten či onen zpěvák zpívá. Už vůbec ne v přehlučeném sále.
Jinak věřím, že přes jemný pokyn recenzenta se o přenosu přece jen diskutovat bude.
Přenos teptrve bude :-) Tohle je z premiéry.
Taro produkce samozřejmě není nová, inscenace již vyšla na DVD, kde ivšem Dona Carla zpívá Rolando Villazón. Mám k dispozici 1 vstupenku do Světozoru, zájemci volejte na 775070350.Jarmila
Jarmilo, Vy jste to tedy zhltla:-))) Vždyť to tam píší, že už se to hrálo v Covent Garden:-) Ano, Villazón v tom měl nepříliš dobré recenze. Karel
S Alagnou je to všelijaké. Je to nejspíš největší floutek mezi současnými tenory, s manýry primadony a už nepříliš jistou pěveckou technikou. Kromě skandálů okolo manželství se zapsal do análů ohromnou ostudou ve Scale, kdy mu vypískali a vybučeli jeho (zvoranou) Celeste Aida, opustil jeviště a odešel z divadla. Museli za něj hned nastrčit na jeviště alternanta – ještě v texaskách a tričku. Alagna mezitím označil milánské publikum (známé tím, že při sebemenší chybičce vypíská kohokoliv) za nekompetentní a prohlásil, že on "zpíval nádherně". Brzy na to zaskočil za nemocného představitele v Aidě v MET a dostalo se mu nadšených ovací. Tamtéž úspěch u publika při Gounaudově Romeovi a Julii, přes nesporný pokles pěveckého výkonu ke koncií prvního aktu a přes nesoulad s dirigentem/orchestrem – MET publikum se nejspíš vyzná?… :-)
Alagna je skandalista a to mu umožňuje udržet se na špici a v kuželech reflektorů. tenorové to mají těžké, odcházejí dříve a mnozí mají výkyvy už ve 40. Takhle se okolo něj pořád něco děje a tím táhne do divadel návštěvníky. Představení jsem viděl v Londýně. je to klasika, ničím nenadchlo. Obávám se i Poplavské. Není to hlas vhodný na Verdiho a nemá moc dobrou techniku.
to Jarmila: Samozřejmě, že v Met nová je a uvádí se tam jako premiéra :-) Jde o koprodukci. To je právě ta mystifikace DVD a promítání v kinech. Pro divadlo je to jedna z premiér sezóny. Také o ní v Americe informují jako o premiéře…
Jo už to vyšlo na dývku z Covent Garden. Takže vím, co čekat. Jsem zvědavá na Alagnu, myslím, že se na to nehodí. Je víc lyrický než hrdinný tenor.
pro anonymního 24. listopadu 2010 10:02. Viděl jsem ho živě ve Faustovi. Byl to pro mne otřesný zážitek. Tremolo, nedotahoval výšky a ta nejznámnější a nejkrásnější árie mu rupla. Podle mne má neuvěřitelné výkyvy. Což opravdu svědčí o špatné technice.
Že tenoristé odcházejí dříve? Kdepak, ti, kteří umí, ne. Bergonzi, Kraus, Gedda, Domingo, Pavarotti ad., ti vystupovali/vystupují i po sedmdesátce. Alagna je malý hlas a trapný marnivec, exhibicionista, který nedostatky ve svém technickém školení a dramatickém umění kompenzuje nefunkční exhibicí. Znehodnotil např. nedávno Carmen. Přeji mu, aby ztratil hlas! Slyším-li jej v Berliozovi, zuřím. Čiré znesvěcení.
To máme zase sousto. Ještě poučení, jak zpívali ještě inteligentní zpěváci Dona Carla na Edisonovy válečky, citát z Wittgensteina a bude zas zaděláno na stovku komentářů.
Představení bylo klasika, tudíž nenadchlo. Zajímavý názor. A bylo dobré nebo špatné? Musí i Verdiho kusy režisér přizpůsobit k obrazu svému, aby zaujaly? Je skutečně přáním diváků vidět třeba Figara na motocyklu, nebo je to interní záležitost lidí kolem divadla? Neubrala například Wilsonova sofistikovaná inscenace Káti Kabanové opeře na sdělnosti? MB
Jo jo, Alagna je pěkný příklad toho, jak tvrzení o tom, že v MET jsou jen nejlepší zpěváci, je pustý mýtus, produkt reklamy,
MB: Pro mne opravdu velká nuda. Tenhle Verdiho kus je zvlášť těžce stravitelný. Jako představení to bylo pro mne skoro k nepřežití. Postávání na jevišti, rozmáchlá gesta. Pokud vám to nevadí, fajn. Mě bolel zadek. A že se dá Carlos udělat zajímavě bylo vidět třeba ve Vídni. Leonora to sice zkritizovala a psala, že šlo o debakl. To však byl jen její subjektivní názor. Bylo to velmi dobře udělané představení. Autodafé i Ebolin sen. Špičková práce :-)
Jinak MB, pokud jste si všiml zásadně nezobecňuji. Psal jsem svůj názor. I když převzatá recenze to píše také.
No to bych netvrdil. Reklama hraje velkou roli pro přenosy. Ale opravdu tam v té budově vystupuje současná špička. To platí o zpěvácích i dirigentech. Jediný problém spatřuji v jakési inscenační pokrokovosti tohoto operního domu. Je tam pořád konzervativní inscenační přístup. Starším se to líbí, mladší auditorium to asi nepřitáhne k opeře.
Dona Carla považuji za největší Verdiho operu vůbec. Není v ní ani jedno "hluché" místo, je to arcidílo od začátku do konce. Vyžaduje ale velké hlasy. Ta hudba mi vždy připomíná majestátní gotickou katedrálu. Je to drama idejí. V původní pařížské verzi ještě ovsahovala opera mj. skvostný balet. Alagna se typově do hl. role, která toho ale (pro něj naštěstí) zas tolik nezpívá (spíš v duetech), vůbec nehodí – pokud vím, je to spíš lehký hlas. Prostě neví, co má se sebou dělat. Ty obrázky mě skoro vyděsily – zas už se nějaký pan režisér pokouší překonat svými plány Verdiho?! Ten červeno-zlatý palác vypadá fakt příšerně, jako z parodie na Godunova… Je to děs.
Však já přece netvrdím, že VŠICHNI zpěváci v MET jsou špatní. Já naopak tvrdím, že není pravda, že tam jsou všichni nejlepší. Jak příklad viz Alagna.
A pak – přenosy nepovažuji za skutečnou operu, je to virtuální iluze, zvukařsky manipulovaná, s náležitou atmosférou v hledišti (dnes musíme tleskat – jde to do celého světa…), stimulovanou příslušnými on-line roztleskávačkami.
Opravdu jsem sama, komu připadá vyjadřovat se o jakékoliv ženě termínem prsatka a přát jakémukoliv zpěvákovi ztrátu hlasu jako ČIRÁ nevychovanost? Marie
Pro anonymní 24. listopadu 2010 11:15
To je děs? Vždyť to jsou realistické kašírovaná kulisy! Nic lepšího si nelze přát. Naštěstí to v Met dokáží ještě realisticky udělat.
Souhlasím s Marií. Jiná Marie
Na ten názor o hrubém zkreslování zvku při přímých přenosech (jak zakrýt v přímém přenosu momentální hlasové zakolísání, forzi, nepřirozené vibrace či nesoulad?) upozorňuji, že pokud slyšíte orchestr a pěvce naživo v akusticky nevhodných podmínkách, tak taky nepoznáte jejich skutečné zvukové kvality. A taková divadle bychom jistě každý mohli jmenovat.
Jo v Met udělají realisticky skoro všechno. Pak nás namasírují reklamou a pak to pustí po světě v kinech. No a pak už zbývá jen pár hlav, které jdou do toho kina a v debatách jedou o sto šest. Když se k nim přidají ještě nějakou tou chytrou hláškou dovozci přenosů, má operní svět o zábavu postaráno. Je to tak vždycky a pravidelně pokaždé. Ani si neuvědomujeme, jak těm dovozcům "konzumu z Met" těmito debatami děláme radost. Jak jsou rádi, že se o jejich promítání píše a mluví. Ti, co se snaží operu dělat živě a v divadle, ti nás tam nedostanou. Zajímalo by mě, kdo z diskutujících tady chodí pravidelně do divadla na operu? Lhostejno jestli do Liberce nebo do Prahy, do Milána nebo do San Franciska. Asi málokod. Raději se ukájíme promítáním v kině. Vztah k opeře nevzniká v sedačce v kině. Kolik z nás chytrých hlav píše komentáře pod recenze reálných představení? Daly by se spočítat na prstech jedné ruky (Leonora, fandorin,…). Konzum, davová psychóza a reklamní masáž to táhne…
Dane, chodím do divadla i do kina. Kino je určitě něco zcela jiného, že divadlo. Ale proč se připravit o příležitost? Na spoustu věci, které v kině vidíte nebo slyšíte, si můžete udělat názor, jak to asi tak mhlo vypadat v reálu. DVD s operama taky přece kupujte, ne? Jiná věc je, že se z toho požadatelé v čele s M.Cikánkem snaží dělat Umění s velkým U. Hodně lidí tomuto bludu podlehne:-(( BB
DVD s operama nekupuju. Je to drahé a raději dám za lístky a jdu do divadla. Teď se docela těším na Nápoj lásky. Brněnský Janáčkův festival stál taky za to. Do kina chodím občas jen na věci, které jinak nemůžete v dosahu vidět v divadlech. Takže třeba Nixon v Číně určitě stojí za kouknutí, protože není nikde v okolí k dosažení v reálu.
Don Carlo je tazky. Niet o com inscenovat. Takze som ho vzdy videl len ako zive obrazy. Pametam aj docela dobru inscenaciu v Statnej Opere v Prahe. Tie urobena ako sled obrazov, ale pekna. L'ubo
Tesi me, ze se tato diskuse (vs. D. Pasquale)drzi celkem v mire respektu a slusnosti.
Opera zive v divadle – na cd – na dvd + ekonomicka realita, to uz tady bylo take naznaceno.
Samozrejme idealni je videt treba tohoto Don Carlose primo v Met a listky jeste jsou. Vcera jsem chvili uvazoval, zda tam vyrazit na otocku z Montrealu, protoze slusne hotely v New York jsou (i pres tzv, krizi) ted strasne drahe. I tak by to stalo podstatne vice, nez pro lidi z Prahy, kteri si takto zajedou do Dresden nebo do Munich ci Vienna. Nakonec jsem tu myslenku zavrhl a poslechu si to doma v primem rozhlasovem prenosu. Alespon kvalita zvuku bude velmi dobra (Bose).
CD a DVD take kupuji. Je mozno se tak seznamit s umelci, kteri jich nejsou mezi nami, nebo si "zopakovat" zazitek, napr. Roberto Devereux s famozni E. Gruberovou jsem videl v Mnichove a totez se mi podarilo sehnat za prijatelnou cenu na dvd.
Takze ja bych nic a nikoho zcela nezatracoval.
Pro anonymního ze 14:22: Tomu říkáte realistické kulisy? Nezbláznil/a jste se náhodou? Podobně vyhlížejí snad už jen veřejné domy v podobě hradů na česko-rakouských hranicích, když jedete na Znojmo. To je prostě příšerné. V Madridu se červenozlaté paláce nestavěly, Escorial takto nevypadal už vůbec nikdy. Vzpamatujte se, proboha. Je to na pozvracení. Za takové představení bych už vzhledem k těm kulisám nedal ani pětník.
to anonymní 24. listopadu 2010 17:41 Však nedávejte, nikdo vás nenutí :-) Lepenkový palác tam je, bohaté kostýmy také. Co víc si ještě příznivce severoamerického operního divadla ze západního pobřeží může přát :-) I Alagna tam bude. Jen asi nebude mít odhalenou hruď. Ale uvidíte jak se bude fanynkám líbit, nebudou ani dýchat :-)
Pokud njde o mediální masáž ve prospěch přenosového kolotoče z Metropolitní opery, účastní se toho horlivě i server Opera Plus. Nejen "předskokanskými recenzemi" ke každému přenosu (ó, jaké napětí, kdy už k tomu kýženému přenosu dojde..!), ale i vyhlašováním soutěží o lístky na přenosy do kin (sic!), prostřednictvím naprosto formálních, bezcenných otázek, jejichž odpověď lze zcela jednoduše zjistit na Wikipedii.
Dle komentářů soudě, jaké publikum, takové musí být otázky. Mnoho inteligentů zde věru k přenosům diskusi nevede :-)))
Však jsem psal, že by měli děkovat štěstěně za ty stovky inteligentních debatujících, co jim pomáhají zviditelňovat přenosy. Lepší a účinnější, než V. Drápelová. kterou houževnatě platí :-)
Asi můžeme očekávat urputnou diskuzi po přenosu 11. 12., když už teď se tu ozývají nadšené i zcela opačné reakce. Osobně jsem zvědavý, Dona Carlose pokládám za velkolepé dílo, i když nepatří k mým nejoblíbenějším verdiovským operám. Přiznávám, že Alagnu jsem míval hodně rád, ale jeho hlas prošel od začátku 90. let výrazným úpadkem. Nejvíce u něho pozoruji ztrátu svěžesti a nejistotu. Jako Romeo v Covent Garden, tuším v roce 1993 s Leontií Vaduvou, byl vynikající, dobrý byl také v Nápoji lásky z Lyonu. Mám rád některé jeho nahrávky, např. CD francouzských árií. Naživo jsem ho viděl ve Vídni v Manon s Nětrebko a jeho výkon byl hodně nevyrovnaný (např. selhání v árie Enferment les yeux). Někdy se zdá, že z jeho hlasu zbyla jen ta interesantní barva. V každém případě uvidíme a uslyšíme 11. prosince. Mimochodem, na DVD je k mání Don Carlo s Alagnou, Hampsonem, K. Mattila z Theatre du Chatelet (asi z roku 1996), tehdy kritika psala, že Alagna nemá na Carlose vhodný hlas…
Souhlasím s oběma Mariemi..Jen hovado může přát (nejen)zpěvákovi ztrátu hlasu..
A k tomu pánovi co psal o realistických kašírovaných kulisách??? Tak jak? Jsou realistické nebo kašírované?
A pokud někoho "klasika" nenadchne? Tak choďte na muzikál!! Pevně doufám, že pořád většina milovníků opery navštěvuje představení právě kvůli tomu, že je to útvar klasický!! (anebo napište a hrajte si další Nagano…Proč ne?)
Pro Ir – 24.11. – 11:06
Představení Dona Carla ve Vídni – s kým jste ho viděl? Viděla jsem ho tam s Curou i Vargasen a především to s Curou považuji ho za nezapomenutelný zážitek vč. výkonu orchestru a lituji, že nebylo nahráno na DVD, asponň by ti, co to neviděli, mohli mít možnost srovnání (produkce v Zurichu se mi na rozdíl od Vídně tolik nelíbila). Na Alagnu jsem docela zvědavá, nepovažuji ho za dramatického tenora, budu mít srovnání… Operu Dona Carla (v italštině – kratší verzi) po hudební stránce mám velmi ráda.
Pařížská verze mi taky připadá neskutečně dlouhá.
Pro DANa 24.11-15:11
Komentáře na živá představení – nesleduji Opera plus pravidelně a často. Na živá představení jezdím raději do zahraničí – na vybrané interprety, u nás jdu jen občas, když od přátel slyším, že to stojí za to, což není často. Přenos živě do kina považuji za zpestření a udělání si obrázku o tom, zda na dotyčného zpěváka/zpěvačku stojí za to do zahraničí jet.
Některé produkce v MET jsou, myslím, velmi zajímavé, některé slabší, ale to je všude, že může být člověk zklamán. Osobně bych do některých inscenací volila jiné interprety, ale může to být jen můj subjektivní názor.
Ať žije opera!
Violeta