Nový Jakobín v Národním divadle zabodoval

9.10.2011 07:45 Ondřej Šupka

V sobotu 8. října představilo Národní divadlo ve své historické budově premiéru nové inscenace Dvořákovy opery Jakobín. Od jejího prvního uvedení v roce 1889 se jedná již o třinácté nastudování na této scéně, přičemž celkový počet repríz k dnešnímu dni přesáhl tisícovku. Od derniéry předchozí inscenace v režii Josefa Průdka uplynulo celých jedenáct let, což je v historii Národního divadla vůbec nejdelší pauza v uvádění této opery. Podoba současného nastudování je dílem odstupujícího šéfa opery Jiřího Heřmana, dirigenta Tomáše Netopila a scénografa Pavla Svobody. Vzhledem k osobité jevištní estetice Heřmanových předchozích režií (zejména Parsifala a Rusalky) může být spojení jeho jména právě s tímto titulem pro některé diváky určitým překvapením. Sám režisér však tuto otázku vnímá poněkud jinak: při každém novém úkolu se vždy snaží „začínat od nuly – jako kdybych nikdy nic nerežíroval a neslyšel. … Odkrývání jednotlivých vrstev obsahu hudby a slov je pro mě vzrušující proces. Je pokaždé jiný, negeneralizuji ho.“ (viz rozhovor s Jiřím Heřmanem zde) A skutečně: odlišný přístup je zřetelný snad ve všech složkách inscenace – od vedení herců až po celkový vizuální účinek.

Je třeba předeslat, že inscenovat v dnešní době jevištní dílo typu Dvořákova Jakobína není právě snadné. Jak se v éře nanotechnologií a globální ekonomické krize postavit k „malým problémům“ idealizovaných postav z prostředí českého maloměsta konce 18. století? Jak v době sociálních sítí a stírání geografických hranic uchopit motiv konfrontace domova a světa? Budiž rovnou řečeno, že odpůrci tzv. aktualizací se znesvěcení rodinného stříbra obávat nemusejí; prvky naší cynické současnosti do idylického Dvořákova světa tentokrát infiltrovány nebyly a milovníci tradic se dokonce dočkají i kostýmních variací na lidové kroje. Inscenátorům se přesto s úspěchem podařilo vyhnout se naivním obrozeneckým obrázkům, k nimž dodnes některá nastudování české klasiky sklouzávají. Jak se jim to podařilo?

Mnohovrstevnaté libreto Marie Červinkové-Riegrové i krásná Dvořákova hudba nabízejí celou řadu tematických rovin (rodinné vztahy, vlastenectví, milostný motiv) a náladových odstínů (nostalgie, drama, humor). Režie vsadila především na posledně jmenovaný princip, což se ukázalo jako šťastné řešení. Celou inscenaci by bylo možno charakterizovat jediným slovem: hravost. Projevuje se hned nejvýraznějším prvkem scénografie, kterým jsou obyčejné dřevěné židle, provedené ovšem v několika velikostech – od miniaturní dětské až po silně naddimenzovanou. Je zřejmé, že takový „nábytek“ v rámci inscenace neslouží jen k sezení, ale umožňuje jeho pouhým přeskupováním realizovat řadu proměn scény a vytvořit množství příležitostí pro nápadité rozehrání hereckých akcí. Právě práce s herci představuje jeden z nosných prvků nastudování. Vyznačuje se neobyčejnou invencí v řešení interakcí mezi jednotlivými postavami stejně jako v nalézání nových, neokoukaných obrazů, inspirovaných konkrétními hudebními nebo textovými prvky. Tuto vynalézavost lze zaznamenat i v rovině scénografické. Za vůbec nejzdařilejší nápad tohoto druhu (i jeho realizaci) lze považovat rozvinutí obří partitury serenády, kterou zkomponoval kantor Benda, v oblíbené školní scéně. Je tím jednak zdůrazněna úloha fenoménu hudby, jednoho z klíčových ideových motivů opery, a zároveň je upřena pozornost k postavě učitele, kterou lze v této inscenaci považovat za hlavní. Učitel a jeho třída představují centrální bod, od něhož se odvíjí veškeré další dění, což je podtrženo i skutečností, že některé scénografické prvky charakterizující školu (klasická černá tabule, lavice) zůstávají na scéně po celou dobu představení, přestože podle libreta se zde odehrává pouze druhé dějství.

K.Kněžíková (Terinka), A.Briscein (Jiří)

Je škoda, že ve třetím jednání jakoby nápaditosti ubylo, a tak má tato část poněkud retardační účinek. Týká se to zejména scény s ukolébavkou, ve které jsou obě jednající postavy umístěny v zadní části jeviště, navíc v přítmí. Moment, kdy Julie zanotuje ukolébavku, aby jejím prostřednictvím obměkčila zatvrzelého hraběte, je zásadní moment jak z hudebně-stavebního, tak čistě dějového hlediska. Při zvoleném způsobu řešení scény však působí poněkud nevýrazně. Spád děje je bohužel narušen také v samém závěru, kterému by slušely – při vší úctě ke skladateli – ještě razantnější škrty. Orchestrální úsek před závěrečným sborem je sice naplněn jakýmsi quasibaletním výstupem, ten ale dojem „zdržování“ zastřít nedokáže.

J.Hájek (Adolf), Y.Škvárová (Lotinka), L.Vele (Filip)

Převládající humorný, hravý ráz inscenace je podtržen i hudebním nastudováním. Dirigent Tomáš Netopil volil spíše svižnější tempa, zejména ve sborových výstupech prvního jednání. Bylo možno zaznamenat zvýšené úsilí o podtržení rytmické jadrnosti Dvořákovy hudby, místy však bylo úderné zemitosti snad až příliš a žestě dostávaly více prostoru, než bylo nutné. Scény, v nichž převládá lyrický tón (sólový výstup Terinky, duet „My cizinou jsme bloudili“ nebo árie hraběte) byly v rovině orchestru interpretovány s příkladnou dvořákovskou vroucností. Premiérové složení sólistů bylo relativně vyrovnané s negativní výjimkou Miloslava Podskalského v roli hraběte Viléma z Harasova. Zatímco ostatní postavy působily více či méně životným a v rámci možností žánru i civilním dojmem, pojetí postavy hraběte vyznělo zcela nevýrazně (a to i ve scéně, kde se Vilém konečně projeví jako muž činu) a toporné herectví jejího představitele s příliš častým „hypnotizováním“ dirigenta stejně jako prakticky neslyšitelné celé hudební fráze k přesvědčivosti výkonu nepřispěly. Na opačném pólu stojí Luděk Vele v roli purkrabího Filipa, která jakoby mu byla psána na míru. Veleho komediální talent se dokáže projevit i v rámci oper, kam humor vlastně ani nepatří (Její pastorkyňa), přitom je vždy zcela na místě a působí naprosto přirozeně. Tím spíše mohl Vele tento rys svého herectví uplatnit v prvoplánově komické roli purkrabího. Také po pěvecké stránce se výkonu nedalo nic vytknout, Veleho charakteristicky zabarvený nosný bas se úspěšně vyrovnal se všemi úskalími partu a velkou předností výkonu byla rovněž zřetelná artikulace zpívaného textu.

L.Vele (Filip)

Z čistě pěveckého hlediska lze nicméně za vrcholný zážitek večera považovat výkon Romana Janála v roli Bohuše, a to i přesto, že se ve vstupních frázích svého prvního výstupu potýkal s výraznou intonační nejistotou a ve scéně shledání s otcem měl textový výpadek. Tyto nedostatky, které lze bezpochyby připsat na vrub premiérové atmosféry, nemohly ohrozit celkový dojem. Janálův kultivovaný hlasový i herecký projev je jednou z mála konstant české operní scény, na niž se lze vždy spolehnout.

R.Janál (Bohuš)

Maria Kobielska jako Julie předvedla standardní pěvecký výkon a poměrně nevýrazné herectví. Je ovšem otázka, zda lze z této postavy životnou figuru vůbec vykřesat – Julie během celé opery neprodělá žádný psychologický vývoj, je většinou spíše pasivní účastnicí děje a teprve ve třetím jednání aktivně zasáhne do sledu událostí. Za zmínku stojí, že Kobielska s Janálem sklidili největší potlesk večera, a to za vzorové provedení dvojzpěvu „My cizinou jsme bloudili“. Aleš Briscein a Kateřina Kněžíková v rolích Jiřího a Terinky nebyli usouženými milenci, kterým okolnosti nepřejí, ale působili místy až odbojným dojmem. Zejména Kněžíková se v pojetí své postavy výrazně vzdálila zažité tradici, škoda jen, že její hlas místy zanikal v mase orchestrálního zvuku, zejména ve scéně návštěvy purkrabího ve druhém dějství. V místech se střídmější orchestrací vynikl její smysl pro stavbu melodické fráze a lahodný, lyrický témbr. Velkým překvapením večera byl Vladimír Doležal v roli učitele Bendy. Způsob, kterým se Doležal dokázal přehrát z „vážných“ milovnických rolí (Tamino, Don Ottavio, Laca, Princ) ke komickému repertoáru (Basilio) zasluhuje respekt. Jeho Benda je poměrně vzdálen kánonu, který nastolil svojí interpretací Beno Blachut. Je rozhodnější, plný síly a temperamentu, aniž by ztratil cokoli ze své laskavosti a sympatické posedlosti hudbou. Plný, zvučný tón jeho hlasu s vynikající artikulací i přesvědčivý herecký výkon patřily k nejsilnějším momentům premiéry.

V.Doležal (Benda)

Zdá se, že i na počátku 21. století lze najít klíč k uchopení něčeho tak nemoderního, jako je příběh o domnělém jakobínovi z pera Marie Červinkové-Riegrové. Inscenačnímu týmu v Národním divadle se to podařilo téměř dokonale a lze předpokládat, že toto nastudování by se mohlo stát přesně tím, co bývá nazýváno „rodinným představením“ s dlouhou řadou repríz. Reakce premiérového publika tomu v každém případě nasvědčovaly.

Antonín Dvořák:
Jakobín
Hudební nastudování, dirigent: Tomáš Netopil
Režie: Jiří Heřman
Scéna: Pavel Svoboda
Kostýmy: Alexandra Grusková
Choreografie: Lucie Holánková
Sbormistr: Pavel Vaněk, Jiří Chvála
Dramaturgie: Beno Blachut
Světelný design: Daniel Tesař
Orchestr, sbor a balet opery Národního divadla
Kühnův dětský sbor
Premiéra 8.října 2011 Národní divadlo Praha

Hrabě Vilém z Harasova – Miloslav Podskalský
Bohuš z Harasova – Roman Janál
Adolf z Harasova – Jiří Hájek
Julie – Maria Kobielska
Filip – Luděk Vele
Jiří – Aleš Briscein
Benda – Vladimír Doležal
Terinka – Kateřina Kněžíková
Lotinka – Yvona Škvárová

www.narodni-divadlo.cz

foto H.Smejkalová

Vaše hodnocení této inscenace:

Související články

Komentáře: 38

Anonymous dne 9.10.2011 v 07:19

Jakobín v ND zabodoval? A to prosím čím, resp. ve srovnání s čím? Naopak mám dojem, že se jedná o další režijní experiment, který vyprázdní hlediště ND. A slečně Kateřině Kněžíkové lze doporučit jediné: více pokory a hlvaně soudnosti. Její zpěv již dávno neodpovídá parametrům, které jsou kladeny na profesionálního operního pěvce.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 9.10.2011 v 07:35

Já jsem byl ze včerejšího Jakobína nadšen, a to po všech stránkách, počínaje skvělou Heřmanovou režií (z té nejvíce) přes zpěváky (v čele s panem Velem, včetně velmi dobré Kateřiny Kněžíkové!) až po pečlivé hudební nastudování Tomáše Netopila. Jsem naopak přesvědčen, že takovýto Jakobín lidi přiláká. Nedejte nic na škarohlídy (možná kolegyně KK?:-)) a běžte se podívat! Marcel

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 9.10.2011 v 08:29

Šla jsem se podívat, Marceli, a souhlasím s prvním komentářem (a nejsem kolegyně Kněžíkové). Eva

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 9.10.2011 v 08:38

Poslyšte, tady tedy vyhřezla pěkná dávka závisti!!!Premiéru jsem včera shlédla, bylo to nádherné představení a jedním z nejlepších hlasů večera byla nepochybně paní Kněžíková! tady asi někdo nedostal příležitost, že? Nechť posoudí diváci sami…..

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 9.10.2011 v 08:46

Při vší úctě k tomu, jak dopadl Parsifal, je Jakobín určitě nejlepší heřmanovou režií v ND. Běžte se přesvědčit sami.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 9.10.2011 v 08:59

Terinka se občas neztrácela nejen v podání Katky K., ale i Alžběty P. A to není díky tomu, že by dotyčné neuměly zpívat, ale disponují křehkými, lyrickými soprány. Je to věc dirigenta, aby orchestr usměrnil. Je to velká škoda, že málo který dirigent to dokáže. Pokud se tyto typy hlasu budou v hrůze z podobných kritik snažit orchestr převat, brzo se odrovnají. Jakobín byl krásný.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 9.10.2011 v 09:14

První diskutér: Ač nejsem příznivcem pana Heřmana, neb je to trošku nafoukaný a těžko socializovatelný jedinec, který nezvládá mezilidskou komunikaci, musím říci, že jeho režie (narozdíl od mnoha jiných jeho počinů) hlediště ND nevyprazdňují. Byla to nadmíru dobrá režie a vzhledem k obtížnosti, přesahovala vše, co zatím pan Heřman předvedl.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Zdeněk Potter dne 9.10.2011 v 09:43

Vážený pan Šupko, doufám že Vás potěším, když prohlásím, že přesně tak jako vy jsem včerejší představení vnímal i já.
Vyzdvihuji pana Heřmana, Netopila, Veleno, Brisceina, Doležala a paní Kněžíkovou za jejich "moderní", velmi svědomité a radostné uchopení svých úloh. Panu Podskalskému v jeho toporném pojetí podle mého již ujíždí vlak interpretačních nároků dnešních doby.
Inscenaci vřele doporučuji všem těm, kteří chtějí poznat radost z poctivě odvedené umělecké práce.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Jan dne 9.10.2011 v 14:32

Bohužel i bohudíky: Parsifal, Rusalka, Jakobín i Hry o Marii patří k tomu nejlepšímu, co v opeře ND vyprodukovalo za ředitelování badatele Černého. Kdeže jsou doby Srstky, kdy jsme měli Vojcka, Tristana, Lady Macbeth…

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 9.10.2011 v 15:41

Hravost, volnost, lehkost a zajímavé vyřešení scény budou jistě hlavní devizou, proč se do opery nd praha rozjedou i školní busy, busy roh i z dps. Doufám, tedy a přeji. Heřmanova netradiční forma inscenovat Jakobína jinak si to zaslouží. Týmu se skutečně povedlo nastudovat vic Matčinu píseň než Jakobína a vtáhnout diváky do dění. A všem doporučuji i geniálně vystavěné Jiříkovo zesměšnování Filipa v árii Hleďme toho pána z 1. dějství. Daniel Rubeš

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 9.10.2011 v 16:02

Rozhodně, ale rozhodně zabodoval. Navzdory prvnímu komentujícímu :-) Režie, dost dobré hudební nastudování a všechny role obsazené obstojně bez nutnosti zacpávat si uši. Ano na poměry, které panují v opeře ND, dobrá a nadějná inscenace.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 9.10.2011 v 20:06

Skvělá inscenace, Heřman u mě hodně stoupl v ceně. Jednička premiéry Vele, velmi dobří i Doležal, Kněžíková, Janál, Briscein. Určitě to stojí za vidění.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 10.10.2011 v 06:50

Bravo Heřman! Bravo Netopil!

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 10.10.2011 v 06:55

Bůůů Heřmane, Bůůů Netopile a hlavně Bůůů Kněžíková. Jediné Bravo si zaslouží Janál.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Wolfram von Eschenbach dne 10.10.2011 v 08:52

Nezabodoval vůbec nikdo, představení na úrovni venkovských ochotníků, zcela nedůstojné první scény, s Průdkovou inscenací naprosto nesrovnatelné! To opravdu neslyšíte nebo nechcete slyšet?

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 10.10.2011 v 09:17

Patlanice na židlích. To fakt "zabodovalo". Jana

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 10.10.2011 v 10:47

Na naše poměry výborná inscenace s řadou parádních míst, ale i poměrně vyrovnané obsazení. Gratuluji!

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 10.10.2011 v 11:16

To je zajímavé, kolik nedoceněných sboristek a také lidí, kteří neuspěli u konkurzu do ND připívá do této diskuze :-) :-)

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 10.10.2011 v 12:13

nemyslím si,mám spíš pocit, že jim vůbec nejde o premiéru Jakobína, ale jen o to, jak si ,,kydnout" více či méně špíny na představení konkurenční scény….jak ubohé.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 10.10.2011 v 12:15

jooooo, úspěch se neodpouští…a sobotní premiérové standing ovation hovoří za vše, nemyslíte?

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 10.10.2011 v 12:29

Byla jsem na druhé premiéře, je to skvělá, zábavná inscenace. Už dlouho se mi nestalo, že bych se při tříhodinovém představení v divadle ani chvíli nenudila. Nechápu, jak může někdo napsat, že je to patlanice.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 10.10.2011 v 13:30

Proboha už toho nechte. Co z toho máte házet špínu na druhé? I kdyby to byla stokrát pravda, že někdo nezpíval dobře, nebo se něco nepovedlo, kdo vám dal to právo hodnotit a ještě anonymně???Kde jste vy a co umíte? Ukažte se a ukažte co umíte a pak uvidíme. Pro tento server: Už s těmi diskusemi něco udělejte. Je to nechutné a nedůstojné. Píší sem ublížení a nenávistní lidé. Uvědomte si, komu zde dáváte prostor k vyjádření. Naše společnost prostě ještě není natolik vyspělá, aby zvládla svobodné vyjadřování se ctí a bez invektiv. Eva K.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 10.10.2011 v 15:22

Jaké nechte? Když někdo napíše, že Jakobín byl skvělý, je to názor hodný publikování, a když si myslí, že ne, tak je jenom ukřivděný sborista? Kdo tady neumí diskutovat? Mně se Jakobín nelíbil, stejně jako ostatní Heřmanovy režie. Nemám snad právo tohle napsat? Eva D.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 10.10.2011 v 17:51

Evo D., co konkrétně se vám na Jakobínovi nelíbilo?

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 10.10.2011 v 18:29

Evě K i Evě D: názor může vyjádřit každý, i ten, co jak píše Eva K. umí něco jiného, než zpívat :-) To už jsme si před dvaceti lety vydobili. A je to dobře, nutno dodat. Dobře, že tenhle server s těmi diskusemi nic nedělá, je to skvělý obrázek našeho publika i obce umělecké v této oblasti. Alespoň nemusíme láteřit, že inscenace nedosahují úrovně našeho publika (hlavně toho, často zde diskutujícího) :-). O tom tu již byla řeč mnohokrát, jen takové diskusní příspěvky, které vedle názoru obsahují i jeho zdůvodnění, mají smysl opětovat. A těch je menšina.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 10.10.2011 v 18:52

Evo D. Můžete svobodně vyjádřit svůj názor, pokud podáte argumenty a učiníte tak kulitvovaně. Takže dobře. Heřmanovy režie se Vám nelíbí. V pořádku. A proč? A pak můžeme diskutovat. Proti tomu nic nemám. Ale mám hodně proti příspěvkům Kateřina Kněžíková FUJ FUJ FUJ, nebo pan ten a ten už by měl jít do důchodu ( v jiné diskusi) atd atd. To je prostě normální urážka vyřčená pod rouškou anonymity. Rozumíte, co tím myslím? mě se heřmanovy režie moc líbí – Vám ne. OK. Každá uvedeme své důvody a můžeme v klidu a slušně diskutovat. A nakonec, se shodneme na tom, že hodnocení režie je peklně těžký úkol, protože je to strašně subjektivní. Někdo má rád holky nekdo vdolky. Jiné je to se zpěváky, tam jsou celkem jasně dané parametry a taky se snadno pozná, když někdo zpívá opravdu špatně. Ale to je jedno. Jde mi o kultivovanost a slušnost i když diskutujeme anonymně. Jsme přece lidé a demokracii tu máme 20 let. A někteří stále ještě neví co to je a jak se to používá. Eva K.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 10.10.2011 v 19:42

To je hrozně dobře, že tyhle diskuse probíhají a byla by škoda do toho nějak zvenčí zasahovat. Je jen trochu smutné, že hodně lidí zde anonymně kojí své trochu hádavé a urážlivé choutky, leč i to je jakýsi obraz, vypovídající o obci operního publika. Jedná se o zajímavý jev, jímž se tato specifická skupinka myslím trochu odlišuje. Projev nelibosti bývá často vyjádřen velmi emocionálně zabarveně, jakoby neuspokojením očekávání dotyčného diváka došlo k určité frustraci, což je zajímavé. Mně (a předpokládám i spoustě jiných lidí) pokud se něco nelíbí, nebo s něčím nesouhlasím v oblasti umění, chápu, že se pohybuji ve světě bez ostrých hran a jasně daných pravidel a tedy rozumím tomu, že můj pohled na věc se může radikálně lišit od dejme tomu inscenátorů Jakobína… Leč uniká mi mechanismus, jímž vznikne takový pocit nutnosti odvetného útoku a celoplošné degradace výtvoru. Jakoby zde existovalo cosi jako kánon, jenž nesmí být ničím narušen a jenž je ukryt kdesi hluboko v podvědomí zasvěcenců…
A nebo je tu jiné možné vysvětlení, a sice že jsou tito lidé ve skutečnosti prostě jen netolerantní… Všimněme si, že například rasová nenávist vzniká na stejně iracionální, silně emotivní bázi…
Tomáš Studený

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 10.10.2011 v 20:19

Přesně tak,Tomáši.
Osobně mi nejvíc vadí ty urážky, proti kterým se zpěváci a další lidé, kteří se podílejí na vzniku představení nemohou bránit a ani je s dotyčným prodiskutovat.
A je opravdu zvláštní, že tento typ neférového diskutéra se vyskytuje zejména v oblasti opery.
Podle mého názoru a zkušenosti je to z části frustrace – nejčastěji z
vlastního života, která prostě někde ven musí a z části závist a mylný pocit vlastní vyjímečnosti – můj vkus je jediný správný, neboť jsem vyjímečný.
Je mi vlastně strašně líto, že kolem něčeho tak krásného a čistého jako je hudba, dokáží někteří lidé nadělat takové bahno. Ä s tím se nikdy nesmířím. Eva K.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 10.10.2011 v 20:24

…a ještě bych chtěla dodat, že pokud už někoho hodnotím, říkám jen to, co jsem schopna zopakovat dotyčnému do očí. Byla bych moc zvědavá, jak by se s tímto úkolem vypořádali místní hrdinové.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 10.10.2011 v 21:04

xaxa toto je fakt psina, tato diskusia tu. jakobin je velmi nadpriemerna kvalitna iscenacia. nie som velky fanda dvorakovych ani smetanovych opier, vazim si skor janacka a martinu ale premiera jakobina ma fakt dostala. krasne vyvazene predstavenie na velmi slusnej urovni. dakujem za fakt prijemny vecer, necakal som to

robert

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 10.10.2011 v 22:44

Eva K: Úplně nejvíc mne dokáže dostat, když někdo napíše "zastavte anonymní diskuzi" a podepíše se EvaK. To má pro mě naprosto stejnou validitu, jako když se nepodepíše vůbec, protože za jakousi EvouK se stejně nejspíš schovává někdo jiný. A vím já, jestli má zrovna problémy s menstruací nebo erekcí?

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 10.10.2011 v 23:04

Shlédla jsem nedělní druhou premiéru a byla jsem spokojená. Díky!
ND tímto začalo pomalu splácet velký dluh, který má v uvádění českých klasických oper. Jakobína jsem zde naposledy viděla začátkem 90. let s panem Křížem a Urbanovou (bohuš a Júlie).
Měla bych jen jednu připomínku k režii – v druhém dějství "mládež" ve škole zlobí a vyrušuje – to je fajn, jistě to zabaví diváka, ale čeho je moc, toho je příliš. Neustálé pošťuchování, házení bábrlat, šermováni smyčci – to odvádí pozornost od krásné části opery – nácviku sboru Zdráv buď…
A když si postarší "kluci" tahají party z rukou, strkají se – no prostě tady bych ubrala, posluchač si určitě vyslechne rád krásnou hudbu, aniž by musel pořád sledovat nějakou akci.
Ale to je jen drobnost.
Překvapilo mě ovšem, že nebylo vyprodáno. Škoda, protože Jakobín za to stojí.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Khail dne 11.10.2011 v 11:36

Reaguji na pan Tomáše Studeného: V podstatě máte úplnou pravdu. Jen bych přidal, že lidé takto reagující mají ještě nějaký svůj osobní psychycký problém. Operní fanouškové jsou většinou lidé citliví, utíkající za operou od reality, nadprůměrně inteligentní, ale také tím, že se zajímají o operu i vyčlenění od většinové společnosti. A tak mnohdy reagují takto, jak jsme svědky v těchto diskusích.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Khail dne 11.10.2011 v 11:36

omlouvám se psychický s měkkým i. Překlep.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Lukáš Burda dne 11.10.2011 v 16:15

Zajímavé je, že paní EvěK se musí anonym ospravedlňovat, proč se mu to nelíbilo, ale nějak nevidím kde podrobně ona vysvětluje, proč se jí to líbilo.
Chápu ale, že jde asi hlavně o příspěvky typu "byl to výkon na úrovni ochotníků". Při vší úctě ke všem ochotníkům – to je nesmysl a nemůže tomu věřit ani sám pisatel, pokud má něco v hlavě. Spíš jde o to, že si někdo myslí: čím víc přezíravě nahážu hnoje, tím větším odborníkem se zdám. Případně může hrát roli nějaké osobní nepřátelství s tvůrci, jak tu už padlo.
–
Každopádně mě se Jakobín líbil, jen bych možná souhlasil s názorem, co se tu objevil, že toho vyrušování v druhém jednání bylo moc.
–
Držím palce aby se Opeře+ podařilo rozjet na novém portálu nějaký způsob verifikované registrace do diskuze.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 11.10.2011 v 17:20

Jsem obyčejný divák a viděl jsem II.premiéru.Musím říct,že koukat 3 hodiny jak se hejbaj židle sem a tam,solisté po nich neustále běhají,hrabě přijede kočárem na obrovské židli,…. to se Vám líbí?Nezlobte se,ale mě ne!Jakobín má zůstat klasikou a ta se v ND poslední dobou vytrácí.Podívejte se i na Rusalku uváděnou v ND-říkám tomu paskvil! U Jakobína uvádějte židlová opera!Ani zadarmo už bych na to nešel.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 12.10.2011 v 14:06

to anonym 19.20:
ani tam nikomu chybet nebudete ;O)

co tak trocha tolerance a respektu k jinemu vnimani a pojeti ???

robert

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
VlaM dne 16.10.2011 v 13:26

Zajímalo by mě, do kterého divadla ti žlučovití přispěvatelé chodí. Abych se jim mohl vyhnout.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.