Opera PLUS - váš informační portál o opeře, baletu a vážné hudbě

Jak obtížná byla cesta od prvotního nápadu až po výsledný tvar – pokud se tedy vůbec o výsledném tvaru libreta dá před premiérou mluvit?

Cesta to je trnitá: Nejdříve nabalujete a vršíte nápady a pak postupujete opačnou cestou – všechno, co není podstatné pro hlavní dějovou osnovu postupně opouštíte, až zůstane jen to, co je pro příběh důležité a co lze také choreograficky vyjádřit. Výsledný tvar samozřejmě vznikne až vlastní realizací s tanečníky. Teprve tam se ukáže, co je nosné a srozumitelné, takže k drobným úpravám libreta bude docházet až do premiéry.

Podle toho, co se zatím ví, je děj situován především do období druhé světové války. Proč zrovna tam? Proč třeba ne rovnou do současnosti?

Nástup fašismu, období druhé světové války i situace po ní v rozděleném světě dává možnost prožít velké lidské osudy na pozadí těchto dějinných událostí. Myslím si, že zvláště dnes, kdy jsme svědky různých neonacistických útoků a vzrůstající xenofobie, je třeba připomínat i uměleckou formou nacistickou perzekuci, pronásledování a genocidu židovského obyvatelstva, protože to patří k nejhrůznějším zkušenostem celých lidských dějin. A to nejen počtem zavražděných, ale též metodou vyhlazování, které bylo organizováno státem za využití rozsáhlého byrokratického aparátu a moderních technických prostředků. Milióny mužů, žen a dětí byly bezcitně zavražděny ve jménu ideologie, jež hlásala nadřazenost tzv. „germánské rasy“. Proto chceme naším baletem také připomenout památku všech obětí holocaustu. V současnosti žijeme v demokratické společnosti a ke ztvárnění současnosti je přece jen zapotřebí větší odstup. Navíc těžko bychom mohli v současnosti hledat takové osudy. I když je pravda, že i dnes by se našli lidé, kteří by byli schopni se upsat ďáblu, kdyby z toho měli prospěch.