Opera PLUS - váš informační portál o opeře, baletu a vážné hudbě

    7.3.2010 01:00 Redakce

S Gustávem Beláčkem jsme si povídali přes email, právě když zpíval v Čechách. Omlouval se, že mu český počítač automaticky opravuje slovenský pravopis. Omluvu za případné chyby ve slovenském textu proto přijměte i vy, opravovat slovenštinu jsme si totiž netroufli.

Máte dvě školou povinné děti. Myslíte, že povinná školní docházka dává dnešním mladým to, co by v oblasti hudby, kultury či estetického cítění měla?

Pozrel som si učebnicu hudobnej výchovy dcéry druháčky a syna ôsmaka. Knihy sú zostavené, putavo a logicky, s návaznosťou na výtvarné umenie a štýly. Potěšilo ma to. Otázkou ostáva či sa z nich aj učivo berie… Syn Denis ôsmak povedal, že „hudobka“ to všichni bereme jako oddych, uvolnenie. Ja na to, ze to je vyborny systém výučby, asi jako škola hrou. Hned ma vyviedol z omylu. Sme uz tak unaveny po ostatních predmetoch, ze oddychujeme pocas hudobnej, pripravujeme sa na dalsie tazke hodiny. Pochopil som a tazko bolo hned odpovedat. Hudobna vychova je vlastne oddychovka, dalsia přestávka, pocas ktorej si maximalne zaspievaju piesen, alebo vypocuju skladbu z klasiky… a aj tak sa předmět neznamkuje.
Jako citenie nasich deti „oznámkuje“ další život si nechcem představit. Toto je priestor pre polemiku, ale zakladna škola je od slova zaklad a ten by mal byt zakladom všeobecným. Viem, deti su zavalene ucivom, maju ho viac a viac. Specifikaci si ale každý vytvori na dalších stupních skol a tam sa bude pripravovat na jednotlive zamestnanie. Nechcem bagatelizovat, ale napr. okrem velkej a malej nasobilky, zopar mier a vah som v zivote nic z matematiky nepotreboval. A aj tak sa na to pouzivaju kalkulacky a PC. A po rokoch aj tak vacsinu matematiky zabudneme, iba ak nieco potrebujeme, alebo nase deti potřebuji pomoct při rieseni uloh, tak si to zopakujeme. Nase esteticke citeni, je synteza znalosti z poezie, prozy, výtvarného umenia, architektury, hudby atd. Synteza určitých všeobecných vedomosti a naseho vnutorneho JA, pocitu , vnemu a spatném reakcii, ktore si postupne budujeme. Ak škola, ale aj rodina ci společnost nedava v dolezitom obdobi skolopovinnej dochadzky mladym zaklad a takměř vůbec se nesnazi o vybudovanie estetického citenia, velmi tazko to v budoucnosti mlady clovek dozenie. Premrhavame vhodne obdobie kedy clovek je schopny prijimat nielen najviac informaci ale aj ked zacina byt v obdobi dospievania mimoriadne citlivy. V dnesnej době je velmi tazke navrhnut alternativu alebo doplnit a skorigovat mediami ponukané informacie a vzory pochybnej urovne a myslenia. Ak sa o to vsetci, cela spolocnost nebudeme pokusat, spatne sa nam to vypomsti. Nechcem zazit buducu výčitku mojich deti PRECO….

M.P.Musorgskij: Boris Godunov (Pimen – SND Bratislava)

G.Rossini:L´Italiana in Algeri (Mustafa – Karlsruhe)

Víme, že to není lehká otázka, ale zeptáme se na to: V jakém stavu je vůbec podle vás opera na Slovensku? Třeba pěvecké školství se zdá být u vás lepší, než v Česku.

To je podobne jako v predoslej otazke. Hladanie podstaty existencie , cize vyznamu opery, jej miesta a odozvy v spolocnosti a cesty na ktoru sa vydame. Nemame a do roku 1918 sme ani nemohli mat ani zdaleka taku tradiciu jako ine europske staty vratane Česka. A opera je znacne aj o tradicii. O to viac by sme sa mali snazit. Vyhovarat sa na to, ze sme niekedy nemohli je dětinské. SND oslavuje 90 rokov. Taky cas uz nielen mozeme a mali by sme, ale musime. Ci uz v iniciaci sutaze na nove diela, alebo v inscenovani klasických slovenskych diel modernym rukopisom. V neposledním rade nemozno hodnotit situaciu v opere a v klasickém hudbe bez vazby na uroven, naladu a reakciu celej spolocnosti. Uroven spolocnosti je odrazom urovne kultury celej a naopak a u nas to plati dvojnasobne.
K podotazke prejdem tym, ze minimálně 15 slovenskych spevakov pravidelne reprezentuje slovensko na zahranicnych, aj tych najvyznamnejsich, scénách. Je to velmi pozitivny dokaz o kulturnej existencii a urovni výučby spevu. Tiez je znakom kontinuity uz minimálně tretej generácie medzinarodnych spevakov a su dokazy ze tento trend bude pokracovat nadalej. Ucty, zadostucinenia, alebo ocenenia za svoje umenie sa im ale na slovensku dostane menej jako šafránu.
Porovnávat s Ceskom nerad, ale vidim a pocujem u vas krasne a dobře skolene mlade hlasy, situacia je neporovnatelne lepsia, jako před 10- 15 rokmi.

L.Janáček: Věc Makropulos (Dr.Kolenatý -společně s J.Markvartem-Vítek, G.Zampierim-Albert Gregor, G.B.Barkmin-Emilia Marty a A.Poláčkovou-Kristina -Národní divadlo Praha)

Po převzetí ceny Gabardi v Miláně, společně se sestrou L.Pavarottiho Gabrielou, která přebírala stejné ocenění in memoriam za svého bratra

Ve svém repertoáru máte i Dvořákova Vodníka. Jak hodně je to pro vás těžká role? Někteří vaši kolegové totiž přiznávají, že jim dává docela zabrat.

Vodnik je tažky. Spociatku interpretacia tejto role aj mne davala zabrat. Po štyroch inscenaciach a asi 50 predstaveniach nachadzam v nej potřebný pokoj a istotu. Tu ale moze rozbit ine rezijne pochopenie.
Interpretacia diel Dvoraka je vždy tazka. Jeho Requiem, Stabat Mater, Te Deum vyžaduji dobru techniku a zkušenosti.

A když už jsme to zmínili – kterou roli z vašeho současného operního repertoáru považujete za nejtěžší?

Jedno z najtažšich v nedávnej minulosti mnou spievanych bola Šostakovičova Suita pre bas a orchester na sonety Michelangela . Dlzkou, obsahom, spevackou technikou, výrazovými prostriedkami a snahou ci pocitom , aspon ciastocne pretlmocit dielo dvoch geniov. Treba ist blizko ku hranici svojích moznosti. Spatna vazba diela na interpreta sa neda nicim zaplatit.

A.Dvořák: Rusalka (Vodník – Graz)

Které nové úkoly jsou před vámi?

V najblizsom obdobi ma caka ma 5 repríz Rusalky v Grazi, v režii Stefana Herheima, v marci Makropulos a Aida v ND v Prahe a Ramfis v novej inscenaci v Klagenfurte. Na domacej scene Ramfis, Vodnik, Pimen a Gremin.

Poměrně široký koncertní repertoár. Co z něho máte nejraději a proč?

Nie je to fraza, ale vseto co prave spievam. Nedokazal by som sa profesionálně pretvarovat, ze mam v oblube nejake interpretovane dielo a při tom ho z duse nerad. Po interpretacii asi 70 titulov omsi a oratorii mozem povedat aj dakujem, toto nie. Skladbu si najprv minimálně pozriem alebo vypocujem a potom sa rozhodnem. Mimochodem, jednym z mojich najoblubenejsich autorov je vsetko od Dvoraka.

Máte za sebou hostování na nejedné ze zahraničních scén, Kodaň, Brusel, Štrasburk, Karlsruhe, Ženeva, Florencie, Palermo, ale i třeba Toronto. Co vás v cizině čeká v nejbližší době? A máte nějaké své „vysněné“ divadlo, kde byste si rád jednou zazpíval?

Nesnívam o roliach a dalších slavných scénách. Nejako ma to rokmi „preslo“. Nezijem pre to. No a co ked TA VELKA rola nebude. O to viac ma potom dobra ponuka potesi. Pre mna je navstevnik divadla rovnako dolezity v Prahe, ci Kodani. A kolko krasy mi priniesol taky Modrofuz, Diabol v Hrach o Marii, alebo ine, ktore som povodne ani nehodlal spievat. Podmienkou je snaha byt este lepším a pripravenejsim.

Jak relaxujete? Při čem si odpočinete nejlíp?

Chvile stravene s rodinou v nasej gotickej tvrzi. Mam rad fyzicku pracu, nedokazem byt dlho v relaxacnej horizontálnem polohe. Ale aj niektore operne role maju tiez relaxacny a blahodarny ucinok. Spätna väzba.

Děkujeme za rozhovor!

Se S.Ozawou ve Florencii


www.gustavbelacek.tripod.com

 

Související články

• Dnes večer další nová Rusalka – tentokrát v Lublani