Ohlédnutí za Krumlovem: O číslech, ale i nazvučení

17.9.2011 00:00 Redakce

I v tomto případě je to jako u každého jiného festivalu. Horečnou práci v trvání prakticky čtyřiadvaceti hodin denně a sedmi dnů v týdnu může úleva i nezbytný odpočinek vystřídat teprve až po samotném konci festivalového dění. Většina z těch, co jsou do tohoto mumraje pracovně zapojeni, tak vydechne teprve potom. V případě českokrumlovského Mezinárodního hudebního festivalu je toto vydechnutí zvlášť hluboké tím spíš, že jde o nejdelší letní hudební přehlídku u nás. Ředitele festivalu Jaromíra Boháče, muže který v jeho průběhu býval často vidět po boku především těch hlavních hvězd, se nám podařilo zastihnout až teď. I to má ale svou výhodu: Určitý časový posun od závěrečného festivalového potlesku vnáší do pohledu na letošní ročník objektivizující odstup.

Hned vzápětí po skončeném nejnovějším ročníku vašeho festivalu jste se pochlubili rekordní návštěvností. Jaká jsou přesnější čísla? O který z programů byl největší zájem a které se vám nepodařilo úplně prodat?

V letošním roce jsme na festivalu přivítali zhruba 20.000 návštěvníků, z čehož téměř 7.000 lidí přijelo na galakoncert Plácida Dominga. Je to nejvyšší číslo v historii festivalu. Zájmu vévodila právě vystoupení „tří tenorů“, tedy koncerty Dominga a Vargase a Komedianti s Curou. Vyprodali jsme však většinu programů, pod sto procent jsme se dostali pouze u tří koncertů.

Máte přesnější představu, jací návštěvníci a odkud na vaše koncerty chodí? Změnilo se nějak výrazněji v posledních letech složení publika?

V loňském roce jsme si nechali udělat aktuální průzkum a dominují u nás domácí návštěvníci. Tím mám na mysli tuzemské, nikoli přímo českokrumlovské, těch je dlouhodobě kolem deseti provent. Přibližně třetinu návštěvníků tvoří cizinci, z nichž jsou nejvíce zastoupeni obyvatelé příhraničních regionů Rakouska a Německa. Z dlouhodobého pohledu však lze říci, že se festival již zapsal do kalendáře evropské festivalové scény a podíl návštěvníků, kteří na něj už i pravidelně přijíždějí z ciziny, se zvětšuje.

Podle čerstvých, vaším festivalem zveřejněných informací jste hospodařili se zhruba 60 milióny korun. Které konkrétní položky spolykají nejvíc peněz?

Největší položkou zvláště v letošním roce představovaly honoráře zahraničních umělců, náklady na propagaci a produkční zajištění celé akce vzhledem k využití nového prostoru městského parkoviště.

Jak velkým organizačním oříškem bylo zvládnutí závěrečného megakoncertu Plácida Dominga?

Závěrečný koncert Plácida Dominga byl největší akcí, kterou naše agentura, kdy pořádala, a já jsem velice rád, že se vše podařilo prakticky bez jakýchkoli komplikací. Už samo hledání adekvátního prostoru v Českém Krumlově nebylo nijak jednoduché a uzpůsobit finálně vybrané parkoviště přineslo řadu úskalí, se kterými jsme se museli vyrovnat tak, abychom vyšli vstříc požadavkům, které na nás kladla agentura Dominga a současně, abychom prostor co nejlépe zkomfortnili pro naše návštěvníky. Pozitivní ohlasy, které se ke mně dostaly, mě přesvědčují o tom, že výběr parkoviště byl správné rozhodnutí. Založili jsme tak nový koncertní prostor a přes všechny předsudky, které kolem toho panovaly, se tento prostor osvědčil a budeme chtít jej využít i v dalších ročnících.

Musely být vstupenky na Dominga skutečně tak drahé, jak byly? Tisícovka za stání a půldruhého tisíce za ten nejlevnější lístek k sezení, když nejdražší zóna se pohybovala kolem osmi tisíc korun, to se řadě lidí zdálo hodně…

Projekt Plácido Domingo byl nesmírně drahou záležitostí, jejíž realizace si vyžádala i získání dodatečné podpory od našich partnerů. V tomto smyslu jsme museli nastavit i cenové hladiny pro vstupné. Musím vás však opravit, co se uváděné výše cen týče, protože když jsme zahajovali předprodeje v zimě, vstupenky se daly sehnat mnohem levněji. Připravili jsme také různé slevové programy a zvýhodněné nabídky, třeba i pro obyvatele jižních Čech, takže nedostupný koncert rozhodně nebyl. A když se podíváte, za jaké peníze se chodí na velké operní hvězdy v Praze, tak Domingo v Krumlově nebyl pro české milovníky hudby nikterak předražený. A celkové náklady na tento koncert nám výnos ze vstupného rozhodně nepokryl.

Jak vysoké procento nákladů pokrývají sponzoři? Jak obtížné je jejich shánění? Co hlavně na ně zabírá?

Financování ze soukromého sektoru dosáhlo letos cca padesáti procent. Toto číslo je nižší oproti minulým letům, protože se výrazně zvětšil podíl na vybraném vstupném. Shánění partnerů není jednoduchá záležitost, my jsme rádi, že se nám podařilo za léta vybudovat vyvážené partnerské portfolio, se kterým spolupracujeme na dlouhodobější bázi, což nám poskytuje lepší možnost plánovat dramaturgii festivalu. Jsme za to velice vděční.

Vraťte se prosím ještě v myšlenkách k letošnímu ročníku: Které z koncertů se vám osobně nejvíc líbily a proč přesně?

Nejlepší hudební zážitek z letošního roku jsem si odnesl z koncertu Artura Sandovala, bylo to o osobnosti, muzikálnosti, dokonalosti. Ale co se týče vystoupení Plácida Dominga, myslím si, že až teprve historie ukáže, jak významný den to byl. Dokázali jsme sehnat finanční prostředky a pustit se do tak náročného projektu v podmínkách Českého Krumlova. Pomohlo nám i počasí a těším mě, že všechny ohlasy, které jsem zaznamenal od našich hostů, byly nadšené. Splnil jsem si tak sen, který jsem si stanovil při 10. ročníku festivalu.

Co vám letos dělalo největší starosti?

Jako každoročně je to především o počasí. Přípravy koncertů probíhají celý rok, takže řada věcí se dá úspěšně odladit s předstihem, ale počasí si neobjednáte. Zvlášť jak vyjde závěrečný koncert, jsme napjatě očekávali, ale nakonec se vše vydařilo a z celé festivalové řady nám propršel jen jeden exteriérový koncert v Pivovarské zahradě.

Řada vašich návštěvníků si i letos znovu stěžovala na mizerné nazvučení Pivovarské zahrady. Máte snad smůlu na výběr příslušné firmy? Nebo je problém v něčem jiném?

Exteriérové koncerty jsou zvukově daleko náročnější než interiérové. Na ozvučení má vliv celá řada věcí. Jedna věc, kterou opravdu nemůžeme ovlivnit je vlhkost vzduchu a vůbec povětrností situace a zejména venkovní teplota. A to nemyslím jen umělce, ale přímo šíření zvuku. Dáváme si s tím opravdu hodně práce a řadu diskusí jsme o tom už svedli a myslím, si že je potřeba se na tuto záležitost podívat ze dvou úhlů pohledu. Lidé, kteří nechtějí poslouchat vážnou hudbu v amplifikované podobě, tak by na ty koncerty zkrátka neměli chodit. Pak jsou lidé, kterým to nevadí a kteří dokáží ocenit, že se koncert koná v takto specifickém prostředí a že má i určitou jinou nadhodnotu než pouze hudbu. Ti si uvědomují, že bez té techniky to prostě nejde. Na každé generální zkoušce si umělci sami chodí s mikrofonem po volném prostoru a říkají, jak se jim to líbí nebo ne a nazvučení se upravuje. Osobně jsem se řadu let věnoval zvukové režii a vím velice dobře, jak je těžké nazvučit venkovní prostory a ve finále je to vždy jen subjektivní názor člověka, který to dělá. Každý z nás má pak nějaké uši, někomu se to líbí, jinému ne. Je to o lidech, což platí i o umělcích a myslím si, že to je právě ten moment, pro který stojí za to chodit na koncerty, a ne poslouchat jen zvukově vyumělkovaná CD.

Už jste se také nechal slyšet, že příští ročník by měl být postavený vyváženěji. V čem přesně? S čím jste v tomto ohledu letos nebyl spokojený?

Je to hra slov, co si kdo pod vyvážeností představuje. Nechystáme pro nejbližší ročník žádné dramaturgické ani žánrové změny. Chci ale vrátit na program alespoň jedno vokálně instrumentální dílo. Jinak spokojen jsem byl prakticky se vším, je ale vždy lépe, když jsou spokojeni diváci a ne jenom dramaturg či ředitel.

Prozraďte prosím alespoň něco z toho příštího ročníku?

Prozatím si to ponecháme jako překvapení, ale mohu předeslat, že návštěvníky opět čekají velké pěvecké hvězdy, přivezeme osobnosti z klasické hudby i jazzu, neopustíme tradici národních večerů s hudbou a gastronomií a možná se dočkáme i zajímavého návratu…

Díky za rozhovor.

www.festivalkrumlov.cz

Ptala se Jana Schwarzová

Související články

Komentáře: 11

Dan dne 17.9.2011 v 17:17

Odpověď pana ředitele týkající se nazvučení (a nejen ta) je vpravdě šalamounská. Jistě, že má na kvalitu nazvučení vliv prostor, teplota vzduchu a jeho vlhkost a mnoho jiných faktorů. že venku se nazvučuje složitěji, než v interiéru… Ale to je pak o nuancích. Tady v pivovarské zahradě se rok co rok ukazuje, že firma, která nazvučuje to prostě neumí. To není o nuancích ale o přeřvanosti, neproporčním rozmístění mikrofonů a jejich mixáži. Prostě zhůvěřilý amaterismus. Na nějaké takové šalamounské odpovědi se příště vybodněte a zaangažujte jinou firmu na nazvučení. Tahle ukazuje již nejméně tři roky po osbě, že jsou to neschopní nýmandi. Stačili by tak na venkovskou zábavu, ale na koncert (a to ani populární hudby) nemají. Myslete na to pro příští rok pane řediteli. Není to zanedbatelná vada na kráse!

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 19.9.2011 v 13:23

Souhlasím s Danem.Pan řiditel mluvil jako podnikatel a ne jako organizátor kulturního zážitku…Že se venku zvučí jinak,je prostě fakt,koneckonců i na Domingovi byli jiní zvukaři a myslím,že výsledek byl lepší než v Pivovarské zahradě.
Nestačí nějak zasílit zvuk,ale zasílit ho tak,aby nebyl slyšet pořád jen činel.Jde hlavně o poměrymezi nástrojovými skupinami.Holt vážná hudba není rockový konzert.
Jde o to,jestli to pana řiditele doopravdy zajímá…Na problém se zvukaři se poukazuje už min.4 roky.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 19.9.2011 v 15:06

Dobrý den.
Doufám, že pan ředitel Boháč mínil větou "možná se dočkáme i zajímavého návratu…" to, že se můžeme těšit opět na Plácida Dominga, když číslo 21 – jak sám Domingo prohlásil – je jeho šťastné číslo a příští rok se bude konat právě 21. ročník festivalu?
Věra

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 19.9.2011 v 18:53

Osobně bychom dali přednost návratu Josého Cury na Otáčivé hlediště s nějakou jinou operou. Např. Le Villi jsou celkem neznámá, ale hudebně velmi zajímavá opera a Curovi sedí. Dala by se možná v tomto prostředí také zajímavě inscenovat. Komedianti
byli naprosto skvělí !!!
Violeta

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Ondra dne 19.9.2011 v 20:10

Osobně bych viděl určitě mnohem pěvecky hodnotnější návrat Dominga nebo Vargase než návrat Cury. Znám jejich hlasy velice dobře a Cura mi nesedí prakticky na žádnou roli a obecně vůbec ne na zpěv. V poslední době má tendence "všeumělce", ovšem nemá ani dobře zvládnutou základní operní techniku a snaží se ji posadit někam do divných končin jeho krku, jediné čím může řadu nadchnout budou naběhlé žíly na krku a uznávám, že řada lidí z toho vydedukuje nejspíše velikánský kulturní zážitek, ale v síle a drsnosti opera není. Ovšem je to jen můj osobní názor :) Domingo by měl pro příští koncert vynechat tenorové operní arie, ty mu dnes už nesedí ani na jiných koncertech, kdy se cítí "disponovaný": Cavaradossiho ani Rodriga dnes už zkrátka nezvládá. Ale jeho podání barytonových rolí, zarzuel, muzikálů, operet a romantických písní je stále bezkonkurenční! Nejvíce mne letos ale určitě nadchl Vargas, kterého mám rád už od dob jeho začátků a plně si mě podmanil při jeho koncertu před 7 roky.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 19.9.2011 v 21:04

Nejen pro Ondru:
Koncert Vargase před 7 lety i opery v MET nebo v Covent Garden a Vídni živě jsme viděli, má lehký tenorový hlas na role jako Don Ottavio nebo Lenskij, Nemorino apod. je ideální. V Bohémě, nebo jako Don Carlo se nám líbil už méně. Rozhodně lirycký tenor Vargas a hrdinný tenor Cura mají odlišný repertoár. To, že Vám (nebo i někomu jinému) Cura nesedí (protože je "všeumělec"?)neznamená, že v rolích, které je ochoten zpívat, dá publiku málo. Naopak – např. tak, jak zazpívali loni s korejskou sopranistkou duet z Madame Butterfly – to byl Puccini par excellance. Slyšeli jsme Madame Butterfly mnohokrát – vč.s Marcellem Giordanim v MET, ale takovou harmonii hlasů a orchestru, intenzitu emocí – kdy stáli 4m od sebe a znělo to jako "love story" – to jsme před tím nikdy neslyšeli. Cura loni vyprodal 2 koncerty a letos 5 představení. Nevím, jestli by se to Vargasovi povedlo…
Jsou árie, jako Lucevan le stelle nebo Nessun dorma, kterou momentálně nikdo jiný líp než Cura nezazpívá. Obecenstvo mělo možnost si to osobně loni ověřit a ti, kdo slyšeli i "mokrou" variantu Komediantů v Zámecké jízdárně, slyšeli i naprosto nezaměnitelnou barvu Curova hlasu, nezkreslenou žádnou technikou. Takže – nic proti Vargasovi, ale repertoár obou těchto tenorů je vzhledem k jejich typům hlasu naprosto odlišný.
Violeta

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 19.9.2011 v 21:04

opravuji překlep: lyrický
Violeta

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 19.9.2011 v 21:11

Dodatek pro Ondru:
pokud jde o "techniku" – např. u Nessun dorma a Vinceeeeeerooo by bez dobré techniky Cura asi sotva dokázal držet ceeee celých 14 vteřin a roo ještě dalších 6 vteřin, jak jsme si dodatečně stopli na záznamu z rozhlasu, protože na koncertě živě jsme tu dobu registrovali s úžasem, jako i další diváci v obecenstvu…
Violeta

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 20.9.2011 v 12:06

Vílijové! Dobrý nápad. Skvostná partitura, Cura je v nich dobrý (rozhodně lepší než v Komediantech – víc mu sedí, viděl jsem ve Vídni) a nemusela by se vymýšlet a domýšlet nějaká složitá dekorace. Stromy jsou, letohrádek taky :-) Jo to by stálo za to předvést domácímu publiku, co Puccini napsal za zajímavou věc kromě Butterfly, Bohémy a jiných veristických odrhováků. Dobrý tip Violetto :-)

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
rukola dne 20.9.2011 v 12:07

Nazvučení v Pivovarské zahradě je už čtvrtým rokem opravdu otřes. Zkuste připlatit a nechat si nazvučit od někoho, kdo to umí. Šetřit se dá na bilboardech a na reklamě ale na nazvučení jsou návštěvnícui vážné hudby opravdu citliví.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Ondra dne 20.9.2011 v 15:51

2Violeta: On se hlas Vargase za 7 let už trošku změnil a dnes se přesouvá k lyricko-dramatickým rolím typu Rodolfa, kde se mi velice líbí. Už nezpívá takové role co zpíval před 10 nebo 15 lety. A dostáváme se k tomu, i když stále bude repertoár Vargase a Cury jiný, oba jsou tenoři a základ hlasové techniky je prakticky stejný. Vargasova kvalita hlasu je prakticky po 30 let konstantní a neměnná i když se mění jeho obor rolí, a to vše díky technice. Curův hlas se docela výrazně mění a již nějakou chvíli si říkám že ještě dovede zpívat, protože řada frází je braná vyslověně na sílu (viz právě závěr Nessun dormy nebo Vesti la giubba). Vězte, že Vargas má koncerty také vyprodaná napříč scénami ve Vídni nebo New Yorku. Nu a k emocím…Cura má specifický způsob vyjádření emocí, možná lehce přehrané, Vargas na relativně uzkém prostoru zpěvu zvládne zahrát stejné emoce věrohodněji. Ovšem to kdo má rád jakého zpěváka je subjektivní záležitost a Váš názor na Curu respektuji, stejně jako když řada lidí nemá ráda Carrerase nebo neměli rádi Di Stefana pro špatnou techniku a Pavarottiho technika přitom vycházela v řadě věcí právě z umění Di Stefana.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.