Opakujeme, abychom se společně našli. Nové vydání tanečního týdeníku

  1. 1
  2. 2
Týden s tancem (15) - od 12. do 18. dubna 2017. V dnešním vydání najdete: Tři otázky k premiéře taneční skupiny ME-SA. Jak se stará o diváky balet Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni. Premiéry v baletu i v novém cirkuse. Střípky ze zahraničí.
Replay – choreografie Renan Martins – ME-SA 2017 (zdroj divadloponec.cz)


Tři otázky k premiéře taneční skupiny ME-SA
Taneční skupina ME-SA, která působí na poli současného tance už téměř deset let, chystá v dubnu premiéru nového projektu s názvem Replay. První uvedení bude 18. a 19. dubna v divadle Ponec, po druhé premiéře bude následovat diskuse s diváky a tanečníky. Soubor se již podruhé pustil do spolupráce s choreografem Renanem Martinsem de Oliveirou. Jejich první společný projekt Let Me Die in My Footsteps byl zařazen na prestižní seznam dvaceti evropských prioritních představení sítě Aerowaves pro rok 2016. Další spolupráce byla tedy nasnadě. Novou choreografii přibližuje jedna z členek souboru, tanečnice i manažerka Karolína Hejnová.

 

Čím vás Renan Martins de Oliveira jako tvůrce tak oslovil, že spolu plánujete už druhý projekt?

Renana známe díky doporučení Petra Šavela, slovenského tanečníka žijícího v Bruselu. Poprvé jsme se potkali na podzim 2014 a hned jsme s Martinou (poznámka redakce: Martinou Hajdylou Lacovou) věděly, že s ním chceme pracovat víc. Renan je na svůj velmi mladý věk neskutečně ukotvený nejen jako choreograf, ale i jako člověk. Má za sebou fascinující zkušenosti jako tanečník (spolupráci s Meg Stuart či Annou Theresou de Keersmaeker), a zároveň kontinuálně rozvíjí svou samostatnou práci. Osobně mě na něm nesmírně baví kombinace disciplíny, strukturovanosti, zapálení, přesvědčení a současně prostoru, který nechává pro improvizaci, hledání a náhodu. Zvládám sledovat jenom malý výsek současných mladých evropských choreografů – ale Renan pro mě patří určitě k těm nejzajímavějším. Je plně současný, věří pohybu jako sdělnému médiu, vychází z velmi fyzických principů, díky kterým komunikuje úžasně abstraktní myšlenky… V neposlední řadě je vždycky radost pracovat s blízkým člověkem.

Jak velký je autorský vklad vás tanečníků do nového kusu?

Velký, zásadní. Renan není typ choreografa, který by přinesl hotový pohybový materiál, což snad ale v současném tanečním světě nedělá asi už nikdo. Přichází nicméně s velmi přesnou představou konkrétní situace či improvizačních zadání a skrze ně pomáhá tanečníkům nalézt pohyb, který se následně zafixuje, a opakováním se hledá jeho přesná forma.

Název Replay svádí k představě opakování – co se snažíte oživit, zopakovat, znovu prožít? A daří se vám to?

Snažíme se nalézt obraz, jehož jednotlivé části do sebe zapadají. Replay je metaforou komunikační neschopnosti – nemožnosti nalézt se občas s druhými ve stejném bodě, abychom došli k vzájemnému porozumění. Každý z tanečníků se dost dlouho nachází v jiném momentě nebo v jiné intenzitě než ostatní. Opakujeme, abychom se společně našli – je to taková Rubikova kostka. Tak dlouho točíme jednotlivými rovinami, až se snad podaří vyladit celistvou plochu – jakýsi funkční systém.

Děkuji za rozhovor a ať se vám daří.


VIZITKA
Skupina ME-SA vznikla v roce 2008. Funguje jako otevřená platforma, která kombinuje autorské projekty se zvaním hostujících choreografů jak z československé, tak z mezinárodní taneční scény. V roce 2013 se ME-SA poprvé dostala na seznam tzv. Priority Companies sítě Aerowaves, a to díky projektu Much More Than Nothing choreografického dua Peter Šavel / Stano Dobák. Soubor třikrát získal nominaci na Taneční inscenaci roku. V roce 2015 získala Martina Hajdyla Lacová, jedna ze zakladatelek ME-SY, ocenění Tanečnice roku za svůj výkon v inscenaci SuperNaturals, dalším projektu souboru, který je na prestižním seznamu Aerowaves pro rok 2015. Za výkon v sólovém představení L – One of the Seven byla Martina Hajdyla Lacová nominována na Cenu Thálie 2016. ME-SA pravidelně uvádí své projekty na festivalech, jako je Spring Forward, TANEC PRAHA, Česká taneční platforma, APAP/NYC ad.
(zdroj tanecpraha.cz)

 

Jak se stará o diváky balet Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni
Jak si jistě vzpomínáte, ještě jsme neukončili naše mapování doprovodných programů a aktivit, které pořádají divadla pro své diváky – milovníky tance a baletu. Krátce tedy představíme aktivity plzeňského baletu. K nejoblíbenějším aktivitám patří autogramiády po představení, které balet pořádá často, pravidelně na Mezinárodní den tance 29. dubna. Před každou premiérou jsou pro diváky připraveny lektorské úvody a někdy je možné navštívit veřejné zkoušky, naposledy před premiérou baletu Oliver Twist.

K různým příležitostem se pořádají speciální akce. K šedesátým narozeninám choreografa Libora Vaculíka se po představení Slečny Julie 12. března na Malé scéně Divadla J. K. Tyla konala malá taneční oslava – členové souboru zatančili několik ukázek z jeho baletů uváděných během let v Plzni. Diváci měli možnost vidět duet z Romea a Julie, ukázku z baletu Edith – vrabčák z předměstí a Zvoník od Matky Boží nebo ukázku z inscenace Freddie – The King of Queen, ve které zazpívala Iva Marešová.

Libor Vaculík Freddie – The King of Queen – Jarmila Dycková (Mary Austin), Richard Ševčík (Freddie Mercury-tanečník) – Komorní divadlo Plzeň 2014 (foto Pavel Křivánek)
  1. 1
  2. 2

Související články


Napsat komentář