Operní kukátko: Chystá se film o Myslivečkovi, Villazón znovu režíruje Vlaštovku

  1. 1
  2. 2
  3. 3


Film o Josefu Myslivečkovi
Státní fond kinematografie přidělil příspěvek 23 miliónů korun životopisnému projektu o Josefu Myslivečkovi. Jedná se tedy o nejvyšší částku, která kdy byla po sametové revoluci filmovému projektu přidělena. Film s názvem Il Boemo (Čech) bude režírovat scénárista celého projektu Petr Václav.

Petr Václav (zdroj cineuropa.org/Martin Pekárek)

Josef Mysliveček (1737–1781) byl jedním z nejvýznamnějších skladatelů generace před Wolfgangem Amadeem Mozartem. V Itálii si vybudoval skvělou kariéru operního komponisty, stal se společenskou celebritou stýkající se s nobilitou, mecenáši a samozřejmě i nevýznamnějšími uměleckými osobnostmi operního a hudebního světa. Ve filmu by se měly objevit jak postavy jeho žáka a přítele Wolfganga Amadea Mozarta, italské aristokracie a krále Ferdinanda Bourbonského, tak také největší operní hvězda Myslivečkovy éry, sopranistka Caterina Gabrielli, proslulá hlasová virtuózka a skandalistka evropského formátu. S Caterinou Gabrielli, přezdívanou „La Coghetta“ (její otec byl kuchař), Myslivečka spojoval nejen profesionální, ale také soukromý vztah. Zpěvačka byla i první interpretkou několika Myslivečkových oper (například Il Bellerofonte, Il trionfo di Clelia) a pro ni také skladatel komponoval svoji poslední operu Armida, která bohužel skončila bez úspěchu.

Josef Mysliveček – portrét vytvořil Jan Vilímek (zdroj commons.wikimedia.org)

Celý filmový projekt je nyní ve stádiu castingů, které začnou na samém počátku roku 2017. Na počátku roku 2018 by se mělo začít natáčet a film by měl být do kin uveden v roce 2019. Velmi slibně vypadá nasmlouvaný tým: Štěpán Kučera (kamera), Tereza Kučerová (kostýmy), Daniel Němec (zvuk). Navíc se podařilo získat Václava Lukse a jeho soubor Collegium 1704, osvědčené interprety Myslivečkovy hudby. Scénář předpokládá natáčení v Itálii, ale také v Čechách a Německu, samozřejmě také ukázky z inscenací Myslivečkových oper v původních barokních italských divadlech. Náročnost projektu vyžaduje spojení s italskými, francouzskými a německými koproducenty, což by mělo vedle zřejmě mezinárodního obsazení zajistit i širší možnosti distribuce. Název filmu vychází z italského přídomku a přezdívky skladatele. Život Il divina Boema, jak také byl Josef Mysliveček (také vystupující v Itálii jako Giuseppe Venatorini, což je italský překlad jména Josef Mysliveček) nazýván, se stal již námětem několika uměleckých zpracování (romaneto Jakuba Arbese Il divino Boemo; povídka Karla Václava Raise: Il divino Boemo ze souboru Povídky o českých umělcích; román Sonji Špálové: Il divino Boemo, opera slepého skladatele Stanislava Sudy: Il divino Boemo). Režisér Petr Václav již natočil Zpověď zapomenutého (2015), česko-francouzský dokument, zpracovávající zejména přípravy pražského nastudování Myslivečkovy opery L’Olimpiade ve Stavovském divadle na scéně Národního divadla v roce 2013 (naši recenzi najdete zde). Výpravný filmový projekt by mohl upozornit na Myslivečkovu osobnost a jeho dílo, jež například objevila také česká mezzosopranistka Magdalena Kožená na albu Le belle immagini.


Nahrávka týdne

The Inaugural Season – Extraordinary MET Performances 1966-67 (zdroj metoperashop.org)

Metropolitan Opera New York. The Inaugural Season – Extraordinary Met Performances 1966-67. Warner Music 2016 (22 CD). Výpravný box obsahuje deset kompletních operních nahrávek z prvé sezony Metropolitní opery v budově Lincoln Center, tedy otevírací sezony v novém působišti, tehdy jedné z nejmodernějších divadelních budov světa. Deset špičkových záznamů vzniklo digitalizací a rekonstrukcí rozhlasových záznamů ze sobotních rozhlasových přenosů (mimochodem tento zvyk setrvává dodnes). Soubor nabízí vedle osmi oper základního repertoáru (Mozart, Donizetti, Verdi /3/, Strauss, Puccini /2/) také dvě opery poválečného repertoáru: Petera Grimese Benjamina Brittena, který se stal součástí světového repertoáru, a také cenný záznam zakázkové opery pro otevření newyorské sezony. Opera Antonius a Kleopatra Samuela Barbera podle stejnojmenného Shakespearova dramatu se přes velké ambice a hudební kvalitu nikdy nestala repertoárovou operou a je inscenována velmi vzácně. Ostatně opera i inscenace přinesla první americké operní scéně řadu problémů – nejen při vlastním inscenování, kdy došlo k rozporům s tvůrci, ale nakonec vznikla také závažná porucha nového technického zařízení, když došlo k přetížení točny.

Samuel Barber: Antony and Cleopatra – Justino Díaz (Antony), Leontyne Price (Cleopatra) – Metropolitan Opera New York 1966-67 (foto Louis Mélanҫon/Metropolitan Opera)

Všech deset záznamů obsahuje historické výkony nejvýznamnějších pěvců druhé poloviny dvacátého století. Hvězda Metropolitní opery, sopranistka Leontyne Price, zpívá titulní roli v Aidě a je také první Kleopatrou v uvedené Barberově opeře. Další světově proslavené sopranistky vystupují ve svých nejslavnějších partech (Birgit Nilsson jako Pucciniho Turandot; Renata Scotto jako Čo-čo-san; Leonie Rysanek jako Císařovna v Straussově Ženě beze stínu; Joan Sutherland jako Donizettiho Lucia z Lammermooru; Mirella Freni jako Liù). Roberta Peters, americká koloraturní sopranistka, jejíž sláva byla spíše omezena na její domovinu, pak vystupuje jako Královna noci a Gilda ve Verdiho Rigolettovi. Montserrat Caballé nezpívá koloraturní part, ale Desdemonu ve Verdiho Otellovi. Stejně oslnivý je seznam tenoristů: Franco Corelli (Kalaf), James King (Císař v Ženě beze stínu), Jon Vickers jako fenomenální představitel Petera Grimese, James McCracken jako Otello, Nicolai Gedda jako Vévoda mantovský nebo Carlo Bergonzi jako Radames. Mezi dirigenty nalezneme nejvýznamnější osobnosti starého i nového kontinentu (Karl Böhm, Josef Krips, Francesco Molinari-Pradelli, Lamberto Gardelli, Colin Davis, dvakrát Zubin Mehta, Richard Bonynge a dvakrát americký dirigent, který odešel příliš brzy – Thomas Schippers).

Metropolitan Opera New York 1966-67 (zdroj theguardian.com)
  1. 1
  2. 2
  3. 3

Související články


Napsat komentář