Operní magazín: Honeggerova Jana z Arku v Plzni

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5
Láska jako rozhodnutí obětovat život za ty, které milujeme? S Tomášem Pilařem, Jaroslavem Somešem a Oliverem Dohnányim o křehkosti a bojovnosti, o hluboké víře v dobro a lásku, o ulehčení v poslední kapitole života, o nejhlubší intimitě v podání sedmdesátičlenného sboru, o dobrodružné cestě od renesance až k dodekafonii.
Arthur Honegger: Jana z Arku na hranici - DJKT Plzeň 2016 (foto FB DJKT Plzeň)
Arthur Honegger: Jana z Arku na hranici – DJKT Plzeň 2016 (foto FB DJKT Plzeň)


Operní magazín (2)
Arthur Honegger: Jana z Arku na hranici – Divadlo J. K. Tyla Plzeň

Jediná šedá nit na černé oponě Nového divadla v Plzni, svinutá do neuvěřitelných zákrut a záhybů, která, podaří-li se ji rozmotat, dá rovnou linku dlouhou několik stovek metrů. Snad i tím chtěli plzeňští inscenátoři Honeggerova oratoria naznačit, jak složitým procesem během příprav prošli, do jak hlubokých a tajných koutů svých duší tu dávají divákovi nahlédnout a jak přímá je cesta, která vede napříč několika staletími od skutečné Jany z Arku až k nám.

Vedle Pacifiku 231 je Jana z Arku z let 1934–1935 na text francouzského básníka Paula Claudela snad nejznámějším Honeggerovým dílem. Vzniklo z podnětu ruské tanečnice a herečky Idy Rubinstein, která se nadchla pro středověké divadelní kusy v podání pařížských studentů. V jejich duchu chtěla vytvořit mysterium věnované Janě z Arku. Seznámila Arthura Honeggera s Paulem Claudelem a ten v krátké době a v úzké spolupráci se skladatelem vytvořil libreto. Vzniklo scénické oratorium s vypravěčem – bratrem Dominikem a rozsáhlými sbory, dílo, jehož provedení vyžaduje velký aparát: mluvené i zpívané hlasy, smíšený sbor, dětský sbor a velký orchestr s řadou neobvyklých nástrojů. Inspirátorka Ida Rubinstein se v titulní roli představila na premiéře Jany z Arku v květnu 1938 v Basileji pod taktovkou Paula Sachera. Prolog díla ovšem vznikl až v roce 1944 po osvobození Francie.

Ida Rubinstein jako Jana z Arku (foto archiv)
Ida Rubinstein jako Jana z Arku (foto archiv)

Paul Claudel vzpomínal: „Když za mnou Honegger přišel, aby si o tom promluvil, nebyl jsem tou myšlenkou vůbec nadšený. Nikdy mi nepřišlo ani na mysl psát hru na téma nějaké velké postavy, protože příliš pevná skutečnost autora spoutává, neposkytuje mu dostatečnou svobodu. Jenže pak jsem změnil názor. Při jedné cestě vlakem mi najednou v hlavě vyvstalo jedno Janino gesto a nechtělo pryč. Viděl jsem dvě spoutané ruce, jak dělají znamení kříže, a z toho se mi rozvinulo celé libreto Jany na hranici…“

Arthur Honegger (zdroj YT)
Arthur Honegger (zdroj YT)

A Arthur Honegger o spolupráci s Claudelem řekl: „Má velký zájem o vše, co se týká hudby. Jeho názory se mohou zdát hudebníkům poněkud zneklidňující: nevysvětlitelná něha k Berliozovi vyvažuje silnou nevraživost k Wagnerovi. Ví přesně, co všechno hudba může divadlu dát a jak může přispět k uplatnění textu. Chtěl, aby se divadlo stalo syntézou všech jevištních prvků a aby v něm každý našel své příslušné místo. Bylo pořád mým přáním a snahou napsat hudbu, která bude pro velkou masu posluchačů srozumitelná a přesto vzdálená banalitám, takže zaujme ještě skutečné přátele hudby… “


Tvůrci plzeňské inscenace ve třech rozhovorech
Tomáš Pilař, režisér
Mohutný sbor, rozsáhlý orchestr, početný balet, pěvci, činoherci, dětští protagonisté, ti všichni v Plzni spojili své síly v provedení velkolepého díla. Rozhovor s režisérem představení, šéfem plzeňské opery Tomášem Pilařem, jsme však odvíjeli od aspektu zcela jiného.

inscenační tým Jany z Arku na hranici - Tomáš Pilař (třetí zleva) (foto FB DJKT Plzeň)
Inscenační tým Jany z Arku na hranici – Tomáš Pilař (čtvrtý zleva) (foto FB DJKT Plzeň)

Téma Jany z Arku podle mého názoru zasahuje nejintimnější nitro člověka. Bez ohledu na to, počítá-li se mezi takzvané praktikující věřící či nikoli…

Tomáš Pilař: Myslím, že to dílo vůbec nesměřuje k nějaké konkrétní církvi nebo ke konkrétnímu uchopení víry. Směřuje spíše k spiritualitě jako takové, možná k spiritualitě v tom nejarchetypálnějším slova smyslu, takže podmínkou pro pochopení to vyznání víry vůbec není. Já sám se považuji za velmi spirituálně zaměřeného člověka a pokusil jsem se tu inscenaci udělat tak, aby ji mohli dobře vstřebat jak věřící, tak nevěřící a lidé mnoha různých vyznání.

Konkrétní osoby a charaktery jsou mezi postavami tohoto oratoria vlastně pouze dvě. Bratr Dominik a samotná Jana z Arku. Jsou to pro vás životní lidé?

Jsou to možná ještě více než životní lidé. Je to Jana, která má v sobě zároveň křehkost a zároveň bojovnost. A zároveň hlubokou víru v dobro a lásku. A Dominik je člověk, který vnímá věci tak, jak jsou, nehodnotí je, pouze je popisuje, a představuje určitou moudrost. Jsou to dvě postavy, které žijí v každém z nás.

Ty ostatní charaktery jsou nekonkrétní, nebo se tak aspoň zdají, teď myslím třeba prase, které se ujme úlohy soudce nad Janou, ale možná, že i to prase má nebo mělo předobraz v reálném životě…

Konkrétně prase je reminiscence biskupa Cauchona, který měl vést soud nad Janou z Arku (cochon je ve francouzštině čuník), a v tomto případě se jedná o jakousi expresionistickou karikaturu, výkřik a jeden symbol – prase, které soudí. A takových postav je tam samozřejmě daleko víc. Je velmi pěkné, že ti dva, Jana z Arku a Dominik, kteří jsou velmi plastičtí a životní, se v ději setkávají s velmi ostře řezanými, jednoduchými charaktery postav ostatních.

Arthur Honegger: Jana z Arku na hranici - DJKT Plzeň 2016 (foto FB DJKT Plzeň)
Arthur Honegger: Jana z Arku na hranici – DJKT Plzeň 2016 (foto FB DJKT Plzeň)

Ty bychom mohli, myslím, vnímat nadčasově. Ne těch několik set let zpátky, ale třeba i na dnešní ulici můžeme potkat tyhle charaktery, kterých je v Janě z Arku několik desítek…

Honeggerovo dílo samotné ovšem obsahuje daleko méně jednajících postav. Já jsem se v rámci oživení a zescéničtění díla pokusil přidat ještě některé další a snažil jsem se o to, abychom na té ulici mohli potkat úplně všechny, kteří v naší inscenaci vystupují. Vy říkáte na ulici, já bych snad řekl v našich myslích. Šlo mi o to, aby to byly archetypy, kterých jsme si vědomi každým okamžikem.

Jsou všichni jednoznačně negativní či jednoznačně pozitivní?

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5

Hodnocení

Vaše hodnocení - Honegger: Jana z Arku na hranici (DJKT Plzeň)

[Total: 71    Average: 3.9/5]

Související články


Napsat komentář