Operní panorama Heleny Havlíkové (176)

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Týden od 21. do 27. července 2014
– Don Giovanni na prázdninách
– Ve Znojmě bohové sjíždějí z nebe na skluzavce
– Inspirace na dny příští
***

Don Giovanni na prázdninách
Ani osmnáctý ročník letní stagiony Opery Mozart s inscenací Dona Giovanniho ve Stavovském divadle pod uměleckým ředitelem Jiřím Kotoučem v režii Lubora Cukra neměl podle propagačních materiálů slevit z ambicí mistrovského provedení, nezapomenutelného zážitku, excelentního představení se špičkovým mezinárodním obsazením, originálními dobovými kostýmy v autentických prostorách divadla, kde tato Mozartova opera pod jeho řízením měla v roce 1787 svou slavnou premiéru. To vše pod aktuální záštitou hlavního města Prahy udělenou náměstkem primátora ing. Václavem Novotným NoGup agency, s. r. o., jako pořadateli.

Provedení 22. července pod taktovkou Richarda Heina mělo k mistrovskému provedení daleko, stejně jako k remaku světové premiéry – zejména ve srovnání produkcí, které se skutečně věnují historicky poučené interpretaci na dobové nástroje. Výtvarné řešení podle zachovaných malovaných perspektivních dekorací Josefa Platzera na zámku v Litomyšli je sice Mozartově době blíže než předvedená hudební podoba, ale zda se skutečně tehdy hrál Giovanni v některé z dvanácti typových dekorací, které pro tehdejší Nosticovo divadlo vytvořil tento malíř a jevištní výtvarník, jenž se stal komorním malířem císaře Františka II. ve Vídni, a jak vlastně vypadaly ve vztahu k o patnáct let mladším dochovaným dekoracím na zámku v Litomyšli, nejde podle diplomové práce Jiřího Bláhy z roku 2009 spolehlivě doložit.Sólisté se v rámci základní popisné režie snažili, jak uměli – Pavel Klečka coby sluha Leporello nezklamal svým tolikrát osvědčeným komediálním řemeslem, Jiří Hájek má pro titulní roli měkký baryton, méně už charisma neodolatelného svůdce, Josef Moravec si poradil s koloraturami i výškami Ottaviovy tenorové árie a jako jeden z mála se alespoň snažil o dynamiku, Roman Vocel s amplifikovaným závěrečným výstupem navozoval hrůzostrašnost Komtura a David Nykl vytvořil zemitého Masetta. Ženské role však, s výjimkou subretní Radky Sehnoutkové (Zerlina), v podání Michiyo Keiko (Donna Anna) a Ludmily Vernerové (Donna Elvira) trpěly nepříjemnou ostrostí a distonacemi při vytváření tónů.

Nedá se říci, že by tato inscenace Dona Giovanniho, která se denně hraje ve Stavovském divadle od 16. července do 17. srpna, byla vyslovený podvod, podle některých reakcí prořídlého publika v hledišti Stavovského divadla 22. července nejde ani o klamavou reklamu. Taková exploatace unikátního genia loci, jakým je Stavovské divadlo s jeho premiérou Dona Giovanniho, je ale spíše turistickou atrakcí, která se při cenách vstupenek mezi dvěma a jedním tisícem korun (s výjimkou poslední řády na druhé galerii a několika postranních míst) zřejmě stále ještě vyplatí. Zda také Národnímu divadlu, je otázka, na kterou musí odpovědět jiní.

Hodnocení autorky recenze: 40 %
***

Ve Znojmě bohové sjíždějí z nebe na skluzavce
Hudební festival Znojmo během července oživil už po desáté toto půvabné historické centrum jihozápadní Moravy (proslulé ovšem i vínem a nakládanými okurkami) sympatickým mixem programů, které kombinují a propojují nejen hudbu různých žánrů a podob se zapojením dětí, včetně vystoupení mladých talentů. Ve svém „itineráři“, připraveném pod vedením prezidenta festivalu, učitele a primáše cimbálové muziky a vedoucího dětského folklorního souboru Jiřího Ludvíka, tradičně obsáhl koncerty (včetně zahajovacího „říčního“ koncertu s hudebním „soutokem“ Smetanovy Vltavy, Janáčkova Dunaje a Moravy, hudební básně Vladimíra Franze), věžní hudbu, průvody, happeningy, karneval, souboj hudebních stylů při dobývání dobšických sklepů, Tour de Varhany, výstavu, ale i sommelierské minimum nebo cyklovyjížďku za jazzem. A také koncert Pavlíny Senić s dražbou unikátních vín ve prospěch rekonstrukce banketního sálu zámku Uherčice.

Významným a notně ambiciózním specifikem každého ročníku znojemského festivalu je nastudování opery nebo jiného hudebně-dramatického díla, které se vymyká běžnému repertoáru našich stálých operních divadel (Haydnův Svět na Měsíci, Purcellův Král Artuš, Myslivečkův Montezuma, Combattimento – víra, láska naděje Claudia Monteverdiho).

Letošní jubilejní ročník se zaměřil na jiného, výrazně letitějšího jubilanta, francouzského barokního skladatele Jeana-Philippa Rameaua (1683–1764). Z jeho rozsáhlé operní tvorby, která zahrnuje nejen žánr tragédie lyrique/tragédie en musique, ve Francii tak oblíbené opery-balety, ale i comédie lyrique, si právě z Rameauových komických oper Roman Válek, dramaturg festivalu a zakladatel i dirigent soubor Czech Ensemble Baroque, vybral La Platée. Bylo to šťastné rozhodnutí nejen proto, že tato opera u nás dosud nebyla uvedena.Opera Platée měla pro další osud skladatele klíčový význam – vznikla na objednávku, kterou nejde odmítnout – od královského dvora, pro oslavu svatby Ludvíka Ferdinanda, syna krále Ludvíka XV., následníka trůnu (kterého se nedožil), se španělskou infantkou Marií Terezií v roce 1745. Kardinál Richelieu, který měl oslavy na starosti, v časové tísni vedle jiné, vážné, Rameauovy opery, Princezny Navarské, do měsíčního programu oslav zařadil – dosti odvážně – i jeho satirickou La Platée.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Hodnocení

Vaše hodnocení - Mozart: Don Giovanni (Opera Mozart Praha)

[Total: 16    Average: 2.2/5]

Vaše hodnocení - Rameau: Platée (Hudební festival Znojmo 2014)

[Total: 34    Average: 4.6/5]

Související články


Napsat komentář