Operní panorama Heleny Havlíkové (21)

Týden od 14. do 20. února 2011

° Zářící nebeská geometrie Blíženců z Amsterdamu
° Herecká asociace oznámila nominace na cenu Thálie 2010
° Frustrace baletu ND jako důvod odstranění konkurence v SOP a sloučení oper?
° Inspirace na dny příští

***

Zářící nebeská geometrie Blíženců z Amsterdamu

Do svého projektu CineMaestro zařadila síť kin Cinema City v Praze, Plzni a Pardubicích záznam amsterdamské inscenace opery Jean-Philippa Rameaua Castor a Pollux. V De Nederlandse Opera měla tato Rameaova opery premiéru sice už v lednu 2008, ale milou náhodou do českých kin dorazila v únoru, kdy je souhvězdí Blíženců, které je pojmenováno právě po mytologických dvojčatech Castorovi a Polluxovi, na české obloze nejlépe vidět. A třeba říci, že tito Blíženci v provedení Nizozemské opery a souboru Les Talens Lyriques pod taktovkou Christopha Rousseta a v režii Pierra Audiho na únorovém nebi přenosů opery do kin skutečně zazářili.

Rameauova v pořadí třetí opera Castor a Pollux, kterou u nás známe i z nastudování ve Stavovském divadle před dvanácti lety (premiéra 24. 6. 1999, dirigent Tomáš Hála, režie Eugen Green, Musica Florea), měla původní premiéru v roce 1737, kdy Rameau už převzal žezlo francouzské opery po Jean-Baptistovi Lullym včetně jeho pojetí opery jako tragédie lyrique. Zdálo by se, že tento patetický vytříbený styl, vycházející z mýtů o antických hrdinech, bude působit vyčpěle až směšně, v lepším případě – i vzhledem ke svému značnému časovému rozsahu – bude „ušlechtile“ nudit. Není tomu tak – ukazuje se, že barokní opera nadále ožívá novými impulsy v situaci, kdy opera soudobá dosud není sto té klasické plnohodnotně konkurovat – připomeňme Adamsova Nixona v Číně z předchozího týdne v přenosu z MET.

Nizozemská opera z Amsterodamu přesvědčivě předvedla, jak barokní operu přiblížit dnešnímu divákovi – měla ovšem k dispozici nejen excelentního Rousseta, odchovance Williama Christieho, a jeho Les Talens Lyrique. To by dnes k úspěchu nestačilo – francouzská barokní opera vyžaduje balet a bohatou scénickou a kostýmní výpravu, prostě podívanou. V Amsterodamu se podařilo najít scénické řešení, které šlo jinou cestou, z „nouze“ udělalo ctnost – Patrick Kinmonth, mnohostranný umělec (a mimo jiné i scénograf a kostýmní výtvarník) zvolil za základní scénické řešení nebeskou geometrii souhvězdí Blíženců a kostýmy lidí i bohů sjednotil ve stylu, kterým u nás například pojednává své sochy Olbram Zoubek: nepatřily do žádné konkrétní doby, snad jen připomínaly renesanci způsobem, jakým Kinmonth sám je renesanční osobností.

Dalším „článkem“ úspěchu byla dynamická moderní choreografie Amira Hosseinpoura, která organicky zapadala do onoho nebesky geometrického řešení a vytvářela účinný kontrast k přísně stylizovanému herectví zpívajících protagonistů, v němž mělo svůj význam každé hnutí prstu, obličeje. A protagonisté to byli svrchovaně povolaní: islandský tenorista Finnur Bjarnason jako Castor, Holanďan – barytonista Henk Neven v roli Polluxe i Francouzska Anna Maria Panzarella jako Télarie. Dokázali dát i hluboce koncentrovanou psychologickou věrohodnost komplikovanému příběhu, kdy dva bratři (synové vládce bohů Jupitera, z nichž ale jen jeden je nesmrtelný) milují stejnou ženu a jsou ochotni se jí vzdát ve prospěch druhého i za cenu cesty bez návratu do podsvětí. Nizozemská opera ukázala, jak že i dnes lze inscenovat barokní operu tak, aby pro publikum nebyla jen exkurzem do muzea historie opery.

***

Herecká asociace oznámila nominace na cenu Thálie 2010

Herecká asociace minulý týden vyhlásila nominace na ceny Thálie za rok 2010.
Do hlavní nominace operní porota Thalie vybrala mladou mezzosopranistku Michaelu Kapustovou za hlavní roli brněnské inscenace Rossiniho Popelky a sopranistku Christinu Vasilevu jako Káťu v nastudování Janáčkovy Káti Kabanové v ND. V kategorii mužských výkonů na operní cenu Thalie aspirují tenorista Tomáš Černý jako Don José v ostravské inscenaci Carmen a barytonista Richard Haan díky roli Sebastiana v brněnské Nížině.

Bude teď na třinácti členech Kolegia pro udílení Cen Thálie, kdo na slavnostním večeru v Národním divadle v sobotu 26. března, který v přímém přenosu odvysílá ČT1, Cenu Thálie 2010 v kategorii opera získá.

***

Frustrace baletu ND jako důvod odstranění konkurence v SOP a sloučení oper?

V pražském operním životě otřeseném ministerským záměrem sloučit či transformovat Národní divadlo a Státní operu Praha pokračoval další dramatický týden nepřehledného příběhu. Ona základní otázka – PROČ vlastně v takovém spěchu ministerstvo kultury prosazuje sloučení svých dvou příspěvkových organizací – zatím zůstává nezodpovězena. Na tiskové konferenci ND ovšem hlasitě zazněl další z motivů – balet ND podle Černého trpí určitou frustrací od okamžiku, kdy bývalý ředitel SOP Jaroslav Vocelka zřídil v tomto divadle vlastní baletní soubor.

Rozporuplné a chaotické a manažersky naprosto nezvládnuté výroky a jednání úředníků ministerstva kultury pochopitelně zavdávají důvody k nejrůznějším konspiračním teoriím, které jen budí další pochybnosti o jeho skutečných záměrech. A znejisťují umělce, kterých se podobné plány dotýkají nejen umělecky, ale i existenčně. Přitom kvalifikovaná diskuse o způsobech a možnostech financování a případné transformaci divadel (nejen pražských) je jistě žádoucí.

Ministerstvo kultury zadalo řediteli ND Ondřeji Černému a pověřenému řediteli Státní opery Radimu Dolanskému, aby během pouhých tří týdnů (!) do 15. února předložili „Operační plán majetkového spojení obou příspěvkových organizací“. Oba pánové minulé úterý svůj „domácí úkol“ ministerstvu předložili a z dostupných informací je zřejmé, že v názoru na ono ministerstvem a priori zadané sloučení obou divadel se zásadně liší. Dolanský, který vyhověl požadavku zaměstnanců SOP a za účasti novinářů zveřejnil svůj návrh (jeho plné znění je k dispozici zde) usiluje o zachování samostatnosti Státní opery. Navrhuje model spolufinancování Státní opery i z peněz města. Získal také dvě skutečně renomované zahraniční osobnosti, které v případě, že samostatnost Státní opery zůstane zachována, jsou ochotny se na jejím uměleckém i ekonomickém řízení podílet: mezinárodně uznávaný dirigent Jan Latham-Koenig, který se Praze skvěle uvedl svým nastudováním Wagnerova Tristana a Isoldy píše, že je připraven ujmout se postu šéfdirigenta. A zájem stát se členkou vrcholového managementu divadla potvrdila i Elaine Padmore, stávající ředitelka londýnské Covent Garden s mnohaletými zkušenostmi a rozsáhlými kontakty. To jsou jistě osobnosti, které by mohly do pražského operního života vnést velmi silné nové impulsy a nápady – a takovou nabídku nelze jen tak odbýt jen tak.

Na tiskové konferenci ND, která se uskutečnila minulý týden, ředitel Ondřej Černý odmítl svůj návrh zveřejnit – s poukazem na to, že ho ministerská administrativa musí mít nejméně 14 dnů čas na jeho projednání (přepis těchto částí dotyčné tiskové konference najdete zde). Nicméně dalo se usoudit, že je s plánovanou fúzí nejen smířen, ale patrně v ní vidí i příležitost pro další expanzi Národního divadla a hlavně likvidaci baletní konkurence ve Státní opeře a získání většího jeviště pro baletní soubor ND. To, že by Národní divadlo mohlo přijít o Stavovské, kde by měla údajně působit mezinárodní mozartovská stagiona a jako orchestr PKF, výslovně vyloučil – soubory ND zde mají působit v dosavadních intencích.

Když to shrneme – zatím se ze strany ministerstva kultury nestaly žádné nevratné kroky, ale škody, které způsobil nekompetentní postup ve vztahu nejen k zaměstnancům vlastních příspěvkových organizací, ale i k veřejnosti; to rozhodně nebude snadné napravit. A o skutečných záměrech ministerstva se zatím můžeme bohužel stále jen dohadovat. Quo usque tandem abutere,…., patientia nostra….????

***

Inspirace na dny příští

V pondělí 21. února Pražská konzervatoř slavnostně otevřela studentským představením Intermezzo, výstavou fotografií Ivo Mičkala z představení Divadla konzervatoře v období 2004-10 a také koncertem školní kapely Jaamydwa Divadlo na Rejdišti. Divadlo vzniklo přestavbou orchestrálního sálu. Projekt byl financován z fondů UHP/Norko za spoluúčasti hl. m. Prahy. Pražská konzervatoř si od otevření divadla, které bude mít pravidelný provoz, slibuje zintenzivnění a zkvalitnění jevištní praxe svých studentů v činoherních, operních, operetních i muzikálových inscenacích.

Na úterý 22. února je do kin Palace Cinemas připraven záznam Pucciniho Turandot z Valencie. Pod taktovkou Zubina Mehty se v hlavních rolích představí Maria Guleghina jako princezna Turandot a Marco Berti coby Kalaf.

V pátek 25. února se v brněnském Mahenově divadle uvede soubor Janáčkovy opery premiéru Mozartovy Figarovy svatby. Pod taktovkou svého šéfdirigenta a v režii Annette Jans jsou v hlavních rolích ohlášeni Tereza Merklová Kyzlinková a Petra Nôtová jako Zuzanky, roli Figara alternují Josef Škarka a David Nykl.

V sobotu 26. února je na programu další přímý přenos do kin z Metropolitní opery. V Gluckově operní interpretaci antického mýtu – Ifigenii na Tauridě – vystoupí v hlavních rolí Susan Graham a Plácido Domingo.

Metropolitní opera také zveřejnila plán jedenácti přímých přenosů na další sezónu, z nichž je sedm nových nastudování. Dramaturgie je velice pestrá – od barokního pasticcia Enchanted Island a Händelovy Rodelindy přes Mozartova Dona Giovanniho a Donizettiho Annu Bolenu zahrnuje romantické opery Verdiho (Ernani a Traviata), Gounodovu (Faust), Massenetovu (Manon) až po současnost, kterou reprezentuje Glassova Satyagraha. A v sezóně 2011/12 se také završí uvedení Wagnerovy tetralogie Prsten Nibelungův Siegfriedem a Soumrakem bohů. Podle informací MET se v současné době přímé přenosy uskutečňují v 1500 kinech ve 46 zemích.

V souvislosti anoncí další sezóny MET také poskytla ekonomickou bilanci poslední finančně uzavřené sezóny 2009/10, kdy se na devět přenosů prodalo 2,4 milionů vstupenek a celkové tržby přesáhly 48 milionů dolarů. Po odečtení nákladů na produkce a podílu na příjmech z prodeje vstupenek oznámila MET čistý výnos 8 milionů dolarů.

V sobotu také začíná 10. ročník festivalu Opera 2011 Hrami o Marii Bohuslava Martinů v Národním divadle.

 

Jean-Philippe Rameau:
Castor et Pollux
Dirigent: Christophe Rousset
Režie: Pierre Audi
Scéna a kostýmy: Patrick Kinmonth
Choreografie: Amir Hosseinpour

Les Talens Lyriques
Chorus of De Nederlandse Opera

www.cinemaestro.cz

Připravujeme ve spolupráci s Českým rozhlasem 3 – Vltava
Zvukovou podobu Panoramatu Heleny Havlíkové najdete zde