Operní panorama Heleny Havlíkové (60)

7. 2. 2012 00:01 Helena Havlíková

Týden od 30. ledna do 5. února 2012

- Opera také v nominacích cen Alfréda Radoka
- Příliš chudobná ústecká Rusalka
- Inspirace na dny příští

***
Opera také v nominacích cen Alfréda Radoka

Po Herecké asociaci, která vyhlašuje divadelní ceny Thálie (viz Operní panorama z minulého týdne zde), zveřejnil své nominace za rok 2011 také Nadační fond Cen Alfréda Radoka.

Ceny Thálie se zaměřují na interprety v kategoriích činohra (zde navíc talent roku), opera, balet (včetně pantomimy či jiného tanečně dramatického žánru) a opereta (včetně muzikálu či jiném hudebně dramatickém žánru) a v těchto oborech udělují také ceny za celoživotní mistrovství, Ceny Alfréda Radoka v současné podobě zahrnují ženské a mužské herecké výkony také, ovšem nerozlišují jednotlivé divadelní druhy; další kategorie tvoří inscenace roku, divadlo roku, scénografie, hudba, talent a původní česká hra.

Zásadní rozdíl je v pravidlech těchto divadelních cen. O radokovských cenách rozhoduje prostý součet hlasů, které v jednotlivých kategoriích udělí kritici v anketě pořádané časopisem Světa a divadlo – letos hlasovalo 82 kritiků. Thálie má oborové poroty, které v průběhu roku objíždějí jednotlivé inscenace a vybírají nominované výkony. Ty pak vidí ještě další porota společná pro všechny obory: toto tzv. Kolegium pro udílení Cen Thálie, které v tajném hlasování v den vyhlášení rozhodne o laureátech. O Cenách Alfréda Radoka tak rozhoduje výrazně větší okruh lidí, ovšem pouze kritiků – bez ohledu na to, nakolik soustavně a komplexně divadelní dění ve všech žánrech v daném roce sledují. Logicky se tak do popředí dostávají inscenace pražské, případně brněnské a ty, které byly součástí některého z divadelních festivalů, kam se kritici sjíždějí. Thálie postupuje systematicky tak, aby členové oborových poroty viděli všechny nebo alespoň většinu divadelní produkcí roku, počet hlasujících je ovšem omezený – například operní porota má 7 členů (činoherní 14), Kolegium, které „absorbuje“ po dvou členech oborových porot je patnáctičlenné. I to je důvod, že se v cenách Thálie častěji objevují výkony z mimopražských divadel.

Zaměříme-li se na operu – jestliže v Thálii mají ženské a mužské výkony samostatnou operní kategorii „zaručenou“, v Cenách Alfréda Radoka opera soutěží s ostatními žánry. Nepřekvapí, že převládá činohra, klasický se balet se jako inscenace roku neprosadil ani jednou, opera během devatenácti let získala Radokovu cenu hned pětkrát a vítězila i v dalších kategoriích, zejména scénografii. Připomeňme Purcellovu Didonu v Pitínského režii v Plzni v roce 1998, Radokovy inscenace Šostakovičovy Lady Macbeth z Mcenského újezdu (2000) a Bergova Vojcka (2001) v Národním divadle, zde pak ještě Wilsonův Osud (2002) a Mozartova Tita (2006) manželů Herrmannových, ve kterém se prosadila také Kate Aldrich v roli Sesta.

Opera se dostala mezi tři nominované inscenace i za rok 2011 díky Příšerným dětem Philipa Glasse. Tato inscenace, kterou Národní divadlo uvedlo v hudebním nastudování Petra Kofroně a v režii Alice Nellis v Psychiatrické léčebně v Bohnicích, se také objevila i v každoroční anketě Divadelních novin, zde na druhém místě, a představitelka role Lise – Alžběta Poláčková je součástí širších nominací v Thálii.Na vlastní vyhlášení laureátů si tedy ještě budeme muset počkat – v případě Radokových cen do 25. února, v případě Thálie do 24. března.

***
Příliš chudobná ústecká Rusalka

Severočeské divadlo opery a baletu v Ústí nad Labem uvedlo po jedenácti letech nové nastudování Rusalky Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila Uvádění českých titulů začíná být v české operní krajině vzácností; od roku 1989 má jednoznačně sestupný trend, zatímco v zahraničí naopak zrůstá především díky Janáčkovi, ale i Bohuslavu Martinů. O to víc si taková nastudování zaslouží péči a důkladnou rozvahu nad tradicí, zda se z ní už nestalo jen klišé, i nad odvahou, která otevře nové životadárné pohledy a třeba i provokativní.

Ústecké divadlo (a nejen toto) prochází nelehkou sezónou – je dlouhodobě podfinancováné. Dnes už bývalý - a v opeře rozhodně umělecky úspěšný ředitel Tomáš Šimerda neuspěl u zřizovatele s žádostí o dorovnání rozpočtu tak, aby divadlo mohlo fungovat plnohodnotně. Zastupitelé jej odvolali. Divadlo dnes vede Miloš Formáček .

Novou ústeckou Rusalku je třeba posuzovat v pochmurném kontextu magistrátního „hledání úspor“, který mimo jiné vedl i ke změně původně plánovaného inscenačního týmu, jehož režisérem měl být právě Šimerda. Projekce vodopádu, vodních ploch nebo měsíce, ba i jakéhosi zatmění slunce ve scénách s Ježibabou nemohly zakrýt až příliš chudě působící scénu z pruhů látky, kašírovaného balvanu, haluzí a trojice houpaček spuštěných na lanech z provaziště (scéna Dana Hávová). Režisérka Irena Žantovská se nepouštěla do žádných inovací nebo aktualizací, v nichž si v poslední době právě v souvislosti s Rusalku tolik libují zahraniční inscenace. Pohádkový kolorit navozují hlavně kostýmy spolehlivého Josefa Jelínka a přidané baletní postavy: kolem Ježibaby se hemží Kocour a Netopýr, Rusalka má personifikovanou svou vytouženou Duši a cynický Princ svou ideální podobu nejen v představách Rusalky (choreografie Vladimír Nečas).

Inscenátoři se snažili zdůraznit neslučitelnost proradného a bezcitného světa lidí a světa přírodních živlů, jejichž hranice je nepropustná – nebo jen za cenu nejvyšší. Zůstalo však spíše jen u přání: Mříž kolem zámecké fontány, která ve druhém dějství tato prostředí vymezuje, však působila jako vězeňská klec, kterou známe z procesů s ruským magnátem Chodorkovským. Dirigent Milan Kaňák pro zdůraznění tohoto konceptu otevřel škrty zvláště v partu Ježibaby ve 3. dějství, kde zazní na adresu lidského rodu drsná slova: „Člověk je člověk, živlů vyvrhel, z kořenů země dávno vyvrácen; běda, kdo jeho lásku poznat chtěl, jeho kdo zradou je teď zatracen… Člověk je člověk teprve, v cizí krev ruku když stopil; zbrocen když vášní do krve bližního krví se opil“. Jenže sólistům prakticky nebylo rozumět.

A dirigent Kaňák neodůvodněně přeháněl tempové kontrasty – pomalá tempa ještě zvolňoval, aniž se dařilo udržet napětí, rychlá zase uspěchával tak, že vznikala nesouhra i intonační nepřesnosti. V akustice ústeckého divadla se mu navíc nedařilo usměrnit zvukovou hladinu orchestru vůči sólistům. Z nich se prosadila alespoň Anna Klamo, která ukázala, že není malých rolí a po Lakmé se roli Kuchtíka blýskla komediantvím. Věra Páchová potvrdila v Ježibabě svoji spolehlivost a Liana Sass jako Rusalka svůj slibný talent, zatím spíše ovšem pro lyričtější role. Pro mladou Janu Stehr byla role vášnivé Cití kněžny zatím příliš náročná. Serguei Nikitine pravděpodobně vládne znělým basem, obsah role Vodníka mu je ale bohužel nejasný nebo ho neuměl zprostředkovat. A Milan Vlček zápasil s výškami role Prince i s výslovností sykavek. Vedle tanečního dublu v podání Robertse Skujeniekse se také těžko zakrývala jeho herecká topornost. Ústecká Rusalka se už ocitla na hranici, která je pro uvádění oper únosná. Zřizovatelé by si měli uvědomit, že při rozhodování o rozpočtech divadel rozhodují také o kulturnosti nejen svého města, ale i našeho národa. Naše divadelní síť bezesporu patří k „rodinnému stříbru“. A ty, kterým takové argumenty nic neříkají, lze odkázat na aktuálně zveřejněnou studii, která na příkladu Pražského quadriennale dokazuje i ekonomický význam tzv. kulturních průmyslů. Podobné multiplikační efekty prokazatelné působí i u divadel a srážet je na kolena nedává smysl – jen to svědčí o krátkozrakosti radních.

***
Inspirace na dny příští

Simona Houda-Šaturová – písňový recitál, Pavel Kašpar, klavír (Schubert, Mendelssohn Bartholdy, Schumann, Hindemith, Berg, Richard Strauss). Komorní koncerty FOK, kostel sv. Šimona a Judy, úterý 7. února 2012 19:30 hod.

Richard Wagner: Soumrak bohů. Dirigent Fabio Luisi, režie Robert Lepage. Deboarh Voigt – Brünnhilda, Jay Hunter Morris – Siegfried, Waltraud Meier – Waltrauta, Hans-Peter König – Hagen. Přímý přenos z Metropolitní opery do kin v ČR, sobota 11. února 2012 17:45 hod.

Georges Bizet: Lovci perel. Slezské divadlo Opava. Premiéra neděle 12. února 2012 19:00 hod.

Louis Théodore Gouvy: Cid (Le Cid) Záznam světové premiéry zapomenutého hudebně dramatického díla, která se konala v Sárském státním divadle (Saarländisches Staatstheater) v Saarbrückenu 11. června 2011. Král Don Fernando (Guido Baehr), Don Diego z Vivaru (Hiroshi Matsui), Rodrigo, jeho syn (Hans-Georg Priese), Hrabě Gormas (Thomas Jesatko), Ximena, jeho dcera (Christa Ratzenböck), Don Alonzo (Algirdas Drevinskas), Elvíra (Elizabeth Wiles), První maurský král (Tereza Andrasi), Druhý maurský král (Sang Mang Lee), Třetí maurský král (Jiří Sulženko). Sbor a orchestr Sárského státního divadla řídí Arthur Fagen. (165 min). Český rozhlas 3 – Vltava, sobota 11. února 2012 20:00 hod.

Antonín Dvořák:
Rusalka
Režie: Irena Žantovská
Dirigent: Milan Kaňák
Scéna: Dana Hávová
Kostýmy: Josef Jelínek
Choreografie: Vladimír Nečas
Sbormistr: Milan Kaňák
Orchestr a sbor Severočeského divadla opery a baletu Ústí nad Labem
Premiéra 20.ledna 2011

Rusalka – Liana Sass (alt. Jitka Burgetová)
Princ – Milan Vlček (alt. Jaroslav Kovacs)
Vodník – Serguei Nikitine (alt. Ladislav Mlejnek)
Ježibaba – Věra Páchová (alt. Lenka Jarolímková Schützová)
Cizí kněžna – Jana Stehr (alt. Valeria Vaygant)
Hajný – Petr Matuszek (alt. Martin Matoušek)
Kuchtík – Anna Klamo (alt. Jarmila Baxová)
Žínky – Jarmila Baxová, Barbora Kadlčíková, Lenka Jarolímková Schützová (alt. Eva Boháčková, Klára Sečanská, Jaroslava Moozová)
Lovec – Nikolaj Někrasov (alt. Radek Krejčí)
Kocour – Zuzana Novoborská
Motýl (Vážka) / Duše Rusalky – Eliška Černohlávková
Netopýr / Osud – Vladimír Gončarov
Tři vodní žínky Rusalky – Elena Mazanova, Simona Christianová, Mária Pánková
Ideál Prince – Roberts Skujenieks

www.operabalet.cz

Připravujeme ve spolupráci s Českým rozhlasem 3-Vltava
Zvukovou podobu Operního panoramatu Heleny Havlíkové najdete zde

Vaše hodnocení - Glass: Les enfants terribles (ND Praha):

Vaše hodnocení - Dvořák: Rusalka (SD Ústí n.L.):

Vaše jméno:

Poslat článek na email:

Připojit vzkaz:

Související články

Komentáře: 12

Ctirad dne 7.2.2012 v 00:42

Ústecká Rusalka je přesným obrazem toho, v jakých nedůstojných podmínkách dnes divadla pracují. Je smutné, do jaké bídy se operní divadla za posledních 20 let u nás dostala. Tohle jsme opravdu chtěli, když jsme v listopadu 89 cinkali na náměstí klíčemi? Ať tedy politici řeknou,že kulturu nechtějí a že ji přestávají podporovat – ale na to jsou příliš velcí srabi – tak jen utahují kohoutky až se divadla zavřou sama. Protože v tak nuzných podmínkách se opera opravdu dělat nedá! Jakákoliv kritika práce takto podfinancovaných operních souborů je neseriózní – zde už nejde o uměleckou práci, ale o přežívání, resp. umírání!

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
- Janci dne 7.2.2012 v 10:40
  
  Já s vámi naprosto a zcela souhlasím s výjimkou jediného: Kritika podfinancovaných souborů …
  
  Fundovaná a objektivní kritika má své místo. Stejně chudobná byla i Lakmé, přesto byla nastudována kvalitně a v mezích únosnosti. A kritika pak byla příznivá (ta která je kritikou nikoliv spisky v denním tisku, které provozují ČTK, Rudé Právo a spol.).
  
  Tedy ano, přihlédnu-li k bídě a nouzi i já musím s recenzentkou souhlasit, že to není moc povedená Rusalka a že i sz mála se dá „uvařit“ lepší inscenace, než je tato.
  
  A to ve vší úctě a s pokorou k rozpočtu a práci všech lidí v opeře v Ústí.
  
  Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
jiri dne 7.2.2012 v 03:26

Divadla na tom nejsou dobře.Ale je podfinancování hlavní důvod? Není to v systému, který se ujal v 90.letech a ono objíždění hostů republikou je nákladné?? V 50.letech po válce byl jistě nedostatek, platy malé. Ale nahrávky Chalabaly, Ančerla nebo Krombholce byly namnoze světové/byla.kdy ČF od té doby lepší??/. Krajská.scéna typu Plzně měla 3 dobré Prince – Spisara;Jankovského a Frydlewicze. Ti nemuseli objíždět republiku. Jiné scény na tom nebyly hůře. Není taky problém ve spoustě konzervatoří a matných výsledcích?? Nebo školy nejsou placeny za kvitu ale „za hlavu“Systém hostů neuste pendlujících musí být děsně drahý, dřív hostovali občas špičky ND jako Haken,Blachut, Bednář či Žídek za třetinu svého platu v ND. Já bych to hledal těmito směry, lkaní nad financemi nepomůže, opera je.prostě drahá forma k provozování. V době Blachuta byla jen 1 konzervatoř. Dnes 16. A kde jsou ti Blachutové, či Spisarové, Přibylové, Malíkově apod.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
jiri dne 7.2.2012 v 03:44

Ale to jen předkládám jako arguent, že tenhle systém stálého penováni i v malých rolích typu Gora v Butterfly musí být hodně drahý. Ale na straně druhé, viděl jsem řadu inscenací v Plzni i v Č.Budějovicích, nalidní úrov. Pravda hrdinný obor stíhá panTao. A mnohdy bez alternace. V ND 60.let,těch krásněiberálních za A.Novotného, byli v ND Blachut, Stříška, Spisar, Vích, Kachel, Zahradníček i Žídek. Lyrický.bohatě obstarali Švehla, Hlavsa, Viktor Kočí, Frydlewicz, za bukem mladý Švejda a v Brně famozní Přibyl, Olejníček, Krejčík, v Liberci senzační Malíkatd. Tehdy by se zde TAO při vší.k úctě k jeho výkonům mnohem hůř živil…Kde je tedy Achillova pata?

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
jiri dne 7.2.2012 v 04:13

Nemohu si odpustit maličký dodatek. I ti jmenovaní sólisté, jichž bylo pro hrdinný tenor,tak hledaný obor, docela hodně,neprošli konzervatoří v.Praze, ale školili se v.privátních školách, zjevně efektivních/viz nedávný dialog s panem Haanem/. Za socialismu kupodivu fungovala škola Matoušková, Židová, Linků, Rosner,ani nemluvě o R.Vaškovi či pedagožce v Ústí Švábové. Moc se divím, že s budováním světlých zítřků kapitalismu se právě privátní školy víc.meujaly.aktivity. Konzervatoře, placeny „za hlavu“.naberou kdeco a musí vědět, že operní sólista se nerodí tzv

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
jiri dne 7.2.2012 v 04:23

jen tak z průměru, natož podprůměru hlasových dispozic. já tady vidím nějak podstatu toho, že kvalitních nosných hlasů je méně a asi by jich pro původní organizaci oper nebylo dost. Vidím stále obdobné.pěvce v.Plzni, Ústí, Budějovicích, ba i v Brně, kde bývala stálá pěvecká garda vysoké úrovně. A to se tehdy nadávalo, že to není nijak dobré, ono se to pozná až v odstupu času. Být dnes mladý Přibyl v Brně, to by bylo zjevení, že?

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
vittorio dne 7.2.2012 v 07:20

Pan Přibyl,pan Olejníček a pan Krejčík byli vznikající Princové v Rusalce,pan Přibyl byl výborný ijako Lohengrin, Olejníček zpíval Kalafa v Turandot s Hanou Svobodovou-Janků a pan Krejčík Fausta se stejnou zpěvačkou. Výkony dnešních tenoristů na této scéně se nedají k nim vůbec přirovnat, slzšeli jsme zpívat pana Brisceina Rossiniho na duchovním festivalu,ale něco tak hrozného tu ještě nebylo,dle stanoviska většiny publika.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
shimo dne 7.2.2012 v 11:05

Obávám se, že nás to zavede zpět k financím – proč by se dnešní mladý člověk, ať má hlasu a neobjevného talentu sebevíc, snažil dlouze a náročně připravovat na kariéru operního interpreta, když jako zedník, instalatér či automechanik si za víkend vydělá víc, než sólista ND za měsíc? Láska ke zpěvu či k divadlu bohužel nezaplatí účty…

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
jiri dne 7.2.2012 v 19:35

Máte v tomto pravdu, ale platové relace jsou od 60.let, o nichž jsem psal, stIále podobné. Právě tehdy si.zmíněná řemesla vydělala jistě víc, než sólista opery. Přes toto zde byla neobyčejně silná pěvecká generace. Ke konci 60.let už rostla materiální úroveň.znatelně, např. AUTO měl každý druhý.Škodovák, v opeře v.Plzni jen pan Jankovský.a šéf opery Vašata…Ne dík platům, ale dík koncertům navíc

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Ctirad dne 7.2.2012 v 23:45

Ano, všichni snad máte pravdu. Také pamatuji v ND několik Jeníků a Lohengrina zpívali Frydlewicz, Spisar, Stříška, Žídek – a ne nijak špatně!
Doba se hodně změnila. Jednak už vůbec se nevede mládež ke kultuře a k vážné hudbě, povolání operního pěvce zcela ztratilo prestiž. Nyní je spousta možností – můžeme podnikat, pracovat v zahraničí atd.
Konzervatoří je moc, myslím, že kolikrát berou studenty jen proto, aby měli koho učit. Že se vyrábějí nešťastní lidé nikoho nezajímá. Určitě bych zrušil malé konzervatoře. Stejně nejlepší výsledky má Praha (také nejvíc studentů a největší výběr).
Dalším velkým nedostatkem je absence dobrých dirigentů, kteří rozuměli zpěvákům a mladé pěvce si postupně vychovávali k náročnějším rolím. A tomu pánové Doubravští, Štruncové, Peschikové, Kyzlinkové a podobní nerozumí.
Další chybou je zrušení ansámblů s tím, že hosté jsou levnější. Omyl nebo krátkozraké přemýšlení!!!
Dnes mladí pěvci, aby se uživili, zpívají všude všechno a samozřejmě i to, co by vůbec neměli zpívat. Tak dochází brzy k opotřebování ba i zničení hlasu, o nějakém vyzrání právě do dramatického oboru nemůže být ani řeč. Mnohé ale opravdu je důsledkem škrtání peněz a absence osobností.
Chyba Rusalky samozřejmě není jen v nedostatku peněz – je to i nedostatek invence, ale to už je zase na delší psaní a nikdo mi nevymluví fakt, že naše divadla jsou opravdu zoufale podfinancována. Je to velká ostuda tohoto nekulturního státu a všech polistopadových vlád! A navíc si myslím, že většině lidí začíná být špatná úroveň operních domů úplně jedno. A to je asi to nejhorší!

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
- jiri dne 8.2.2012 v 02:49
  
  Výborně! To jsem v souvislosti s Rusalkou podnítit. Neskrývá se podfinancování za nehospodárným systémem?? Je rentabilní pendlování pěvců z místa na místo i ve 2.oborech?Smlovy o díla, cestovné,diety,noclehy…Selský rozum se tomu příčí. Filmový režisér na malé scéně dostane 300.000,co takový operně lepší Zoul či Švandová provedli za plat..Přešlo se na staggio-nový dystém v české pobě9.u a žebí operní dirigenti a la Chalabala, Krombholc, Jílek, Liška, Vašata, Gregor, Neumann, Vajnar, Tichý….Měli by šanci v tomhle systémzu narychlo spíchnutých premiér?? Je to pohyb v kruhu. Jsem rád,ru žeSpatřuji problém v drahém systému od 90.let ohlase je. Vedu universitní sbor na JU a není to tak zlé s cítěním mladých lidí k vážné hudbě.
  
  Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
lectus dne 10.2.2012 v 22:39

Mladá paní Jana Stehr? Tu dámu znám, mládí je relativní pojem, ale je jí určitě přes čtyřicet… Neměla by si to paní recenzentka ověřit (tedy, nejde-li o shodu jmen)?

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.