Operní panorama Heleny Havlíkové (61)

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Týden od 6. do 12. února 2012 

 – Koncert pro citlivé a vnímavé duše
 – Pasti technologických zázraků
 – Triptych z Covent Garden jako skutečný Gesamtkunstwerk
 – Inspirace na dny příští
***

Koncert pro citlivé a vnímavé duše

Simona Houda-Šaturová na 5. koncertě Komorního cyklu FOK 7. února v kostele sv. Šimona a Judy opět potvrdila, že patří k sólistkám, které dokážou propojit své pěvecké kvality s vhodně a nápaditě zvoleným repertoárem. Na kompaktním disku Gloria, který této sopranistce vydal v roce 2010 ArteSmon (viz Operní panorama 28. prosince 2010 zde), tvoří ve spřízněnosti s Collegiem Marianum základní dramaturgickou linii hudba barokní – Händel, Bach, Heinichen, vhodně doplněná duchovními skladbami Zbyňka Matějů. V pražském Národním divadle se uplatňuje především v mozartovském repertoáru a k jejím profilovým operním rolím také patří Donizettiho Lucia z Lammermooru, Gilda z Verdiho Rigoletta nebo Rossiniho Rosina v Lazebníku sevillském.

Na koncertě s příznačným názvem Kouzelné noci Simona Houda-Šaturová představila svoji svrchovanost i jako interpretka německých písní, které citlivě vybrala do celku, který spojuje nejen téma noci, ale pro písně typické velké a věčné téma lásky. Program tvoří nejen písně romantických mistrů tohoto žánru – Franze Schuberta, Felixe Mendelssohna Bartholdyho a Roberta Schumanna – ale v druhé půli večera i skladatelů 20. století, které stále inspirovaly lyrické verše německých básníků: Richarda Strausse, Albana Berga a Paula Hindemitha. Právě Hindemithovy Serenády, op. 35 se staly dramaturgickým vrcholem večera. Hindemith je napsal v roce 1924 pro svoji manželku, dceru dirigenta Ludwiga Rottenberga Gertrud, která působila jako zpěvačka, ale i pro sebe jako violistu a svého bratra Rudolfa, hráče na violoncello. Netypické obsazení pak ještě doplňuje hoboj. Dialogy, které v této „Malé kantátě“ vedou jednotlivé nástroje i jejich kombinace se sólistkou, Simona Houda-Šaturová díky své muzikalitě a „pojivosti“ svého hlasu s tímto instrumentářem, zprostředkovala s emocionální naléhavostí a sdělností. A violistka Zuzana Peřinová, hobojista Jan Hoďánek a violoncellista Jaroslav Matějka se brilantně uplatnili i rozsáhlých sólových mezihrách.

Simona Houda-Šaturová staví svoji interpretaci na kultivovaném, oblém, vyrovnaném sopránu s velkou vnitřní energií. Její hluboce koncentrovaný projev, který citlivě podpořil i klavírista Pavel Kašpar, vystihují citace z textů písní: její hlas zvesela jásá jako skřivánek, září v nebeské tůni, zní v plném lesku měsíčního úplňku jako světlo jasné, na křídlech zpěvu se obrací ke hvězdám, opojně „voní“ fialkami i růžemi, laškuje, skotačí, třpytí se i směje se. Ale také pláče v osamění,  svírá se obavami, tajemně se šeří i něžně prosí. Koncert intimních písňových miniatur byl přes mrazivé venkovní počasí vřelým pohlazením pro citlivé a vnímavé posluchače.
***

Pasti technologických zázraků

Poslední částí – Soumrakem bohů – završila nové uvedení Wagnerovy monumentální tetralogie Metropolitní opera. Generální ředitel MET Peter Gelb ani tentokrát neopomněl hned v úvodu zdůraznit, že jde o nejnáročnější projekt v dějinách tohoto divadla. Investice do scénografie dosáhly v našich podmínkách neuvěřitelných 15 milionů dolarů.Cyklus realizoval inscenační tým režiséra Roberta Lepage. Základem scénického pojetí jsou desítky pohyblivých obřích lamel, které zaplňují celý prostor jeviště a jejichž plynulé změny vertikálního i horizontálního nastavení řídí počítače. Lamely také tvoří plochy pro projekce, které je proměňují v hořící skálu, mihotající se les, zurčící vody Rýna, vznosné sály Gibichungů nebo bájnou Walhallu.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Hodnocení

Vaše hodnocení - S.Houda Šaturová (Praha 7.2.2012)

 

Vaše hodnocení - Wagner: Götterdämmerung (Met New York)

 

Vaše hodnocení - Puccini: Il trittico (ROH Londýn)

 

Související články


Reakcí (2) “Operní panorama Heleny Havlíkové (61)

  1. Zdá se, že slovo „past“ se stalo oblíbeným slůvkem Heleny Havlíkové. V pasti uvízl plzeňský Don Giovanni a v jiné pasti nyní i Soumrak bohů z MET. Věřme, že v pasti neuvízne liberecký Čarostřelec, protože o tomto divadle píše Helena Havlíková, patrně díky svým vazbám k tomuto divadlu, vždy jen dobře.

Napsat komentář