Operní panorama Heleny Havlíkové (75)

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Týden od 21. do 27. května 2012

 – Ostravská opera excelovala i v Praze
 – Nápoj lásky v Plzni bez kouzla
 – Umírající krasavice – tentokrát v Liberci
 – Inspirace na dny příští 
***

Ostravská opera excelovala i v Praze Není právě obvyklé, aby Pražské jaro, které u nás stále patří k prestižním mezinárodním hudebním festivalům, zařadilo do programu své divadelní řady mimopražský operní soubor. Volba Života prostopášníka Igora Stravinského v provedení Národního divadla moravskoslezského byla rozhodně obohacením letošního ročníku. Tím spíš, že jde u nás teprve o čtvrté nastudování této Stravinského morality, která se od své premiéry v roce 1951 stala jedním z podstatných východisek ze skepse nad kompozičními postupy opery druhé poloviny 20. století návratem k principům, o které se opírala opera baroka a klasicismu.

Ostravští i v Praze potvrdili své postavení našeho předního operního souboru. Inscenace dokonce od své ostravské březnové premiéry (recenzi najdete zde) ještě vyzrála a získala na sevřenosti a přesvědčivosti po hudební i inscenační stránce. A Jorge Garza v titulní roli poživačného slabocha Toma, Ulf Paulsen jako vypočítavý mefistofelský manipulátor Nick Shadow, Yvonna Škvárová coby podivná Baba Turek nebo Václava Krejčí Housková v roli svůdné šéfky londýnského nevěstince dokázali, že ostravský Prostopášník může úspěšně fungovat i ve větším prostoru historické budovy pražského Národního divadla.Ostravský soubor má navíc pro velice obtížný sopránový koloraturní part Anne dokonce dvě představitelky –  rovnocenné a vynikající!: Nicolu Proksch, premiérovou Anne s pohyblivým svítivým sopránem, a Janu Šrejmu Kačírkovou. Ta po sérii úspěšných rolí z poslední doby potvrdila i na opeře 20. století, že v ní roste naše přední koloraturní sopranistka, s uměním dramatického výrazu, i herečka, která je obdařena nejen půvabem, ale dokáže vyjádřit nejrůznější odstíny citových strádání i radostí rolí mladých hrdinek – Aminy v Belliniho Náměsíčné v libereckém nastudování, Neddy v Leoncavallových Komediantech na Otáčivém hledišti po boku Josého Cury nebo Julie v Gounodově opeře o veronských milencích v Ostravě a nejnověji nyní Violetty v liberecké Traviatě. V roli Stravinského Anne si suverénně poradila nejen s technickými nároky partu, ale vytvořila plastický portrét dívky, která od rokokové milostné selanky vrství charakteristiku obětavé ženy, ochotné bojovat proti mefistofelským úkladům o duši svého milého. Janě Šrejmě Kačírkové se v závěrečné scéně v ústavu pro choromyslné podařilo vyjádřit neodvratnou marnost Anniny snahy o záchranu Toma, který povýšil její pojetí role do oblasti, v níž je dnes špičková soudobá inscenační podoba opery.

Nejen Život prostopášníka, ale i další inscenace Národního divadla moravskoslezského posledních sezón  – Giordanova Fedora, Hindemithův Cardillac, Goudnova opera Romeo a Julie, Dvořákova Armida (ale i Janáčkova koncertně uvedená Věc Makropulos) – by svou dramaturgickou hodnotou a interpretační úrovní dozajista aspirovaly na to, aby se staly součástí festivalu úrovně Pražského jara. Hostováním ostravský operní soubor opět suverénně potvrdil svou pozici na špici našich divadel způsobem, který je konkurenceschopný i v rámci evropských operních produkcí.***

Nápoj lásky v Plzni bez kouzla

Po Moravském divadle Olomouc (viz Operní panorama ze 4.10.2011 zde) zařadil do svého repertoáru v této sezóně Donizettiho  nejslavnější operu – Nápoj lásky – také plzeňský soubor. I zde však selhávalo především hudební nastudování. Ani Ivanovi Paříkovi se přes jeho velké dirigentské zkušenosti a smysl pro hudební divadlo nepodařilo postihnout základní hudební charakteristiku Donizettiho stylu. Orchestr pod jeho taktovkou hrál způsobem, který by svědčil spíše Pucciniho veristickým dramatům, na hony ale vzdáleným Donizettiho belcantu s jeho zvukově jemnou lahodností, dynamickou odstíněností a odlehčeným humorem. Takové pojetí pak nepříznivě ovlivnilo i výkony sólistů, kteří nad takovou orchestrální zvukovou masou přepínali své hlasy na úkor barvy a vyrovnanosti především přechodových tonů (Richard Samek), oblosti (zejména Radka Sehnoutková), kultivovanosti i intonace (zejména Jevhen Šokalo).Pokud olomoucké uvedení Nápoje lásky zachraňovala alespoň režie Oldřicha Kříže, který milostnou trýzeň nesmělého Nemorina s divadelním citem a smyslem pro humor propojil s motivy filmu Vesničko má středisková, režisérce plzeňského nastudování Blaženě Hončarivové se nepodařilo skloubit ojedinělé nápady do celku, v němž by jednoduchý příběh o lásce se šťastným koncem dostal vtip s příslušnou dávkou dojemnosti. V jejím pojetí je koketní bohatá statkářka Adina (Radka Sehnoutková), která by si měla být dobře vědoma svých ženských půvabů, spíše jakousi usedlou přísnou obrýlenou učitelkou v černých šatech s bílým límečkem. Je natolik pohroužená do četby, že si ani nevšimne požáru, který u ní vypukl. Třebaže se ho „místním“ podaří s pomocí pozinkovaných kýblů s vodou z pumpy uhasit, mezi jednoduché makety průčelí přízemních domků (scéna i kostýmy Jana Zbořilová) vtrhne prořídlá parta hasičů, kteří v čele s ješitným Belcorem (Matěj Chadima) místo hašení své aktivity zaměří na pohlednou část ženského osazenstva v apartních slamácích, keckách, legínách a sukních. Do toho na kole s přívěsným vozíkem přisupí Dulcamara (Jevhen Šokalo), zde poněkud opelichaný kouzelník ani ne prostřední (s dvěma ne právě obratnými artisty), který své PR podpoří transparentem i rozdáváním tílek s písmeny svého jména. Nemorino (Richard Samek) v plzeňské inscenaci není žádný nesmělý ňouma, ale docela podnikavý chlapík, který vymýšlí, jak upoutat pozornost Adiny, pohroužené do četby. Vtipnou scénu, kdy se ženské jen nerady loučí s hasiči, které v mezidobí stihly zapojit do domácích prací a vybavily je hrncem s vařečkou, valchou, smetákem i miminem v zavinovačce, režisérka nedokázala vygradovat do závěru, v němž sice teče „kouzelné“ víno proudem z červeného barelu, ale těžkopádná inscenace se jen dokodrcá do kýženého konce bez pointy.***

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Hodnocení

Vaše hodnocení - Stravinskij: Život prostopášníka (NDM Ostrava)

[Total: 38    Average: 4/5]

Vaše hodnocení - Donizetti: Nápoj lásky (DJKT Plzeň)

[Total: 33    Average: 3.3/5]

Vaše hodnocení - Verdi: La traviata (DFXŠ Liberec)

[Total: 25    Average: 4.1/5]

Související články


Napsat komentář