Opera PLUS - váš informační portál o opeře, baletu a vážné hudbě

    27.1.2012 00:00 Redakce

Stalo se již dobrou tradicí v novodobé historii Stavovského divadla, že se zde každoročně v den výročí salcburského mistra slaví Mozartovy narozeniny. Ty dnešní budou ve znamení našeho předního hráče na lesní roh Radka Baboráka, který se vedle role sólisty představí i jako dirigent orchestru Národního divadla.Povídání v den Mozartových narozenin nelze nezačít jinak, než otázkou – co vy a Mozart? Vyvíjel se nějak postupem času váš vztah k němu? A co Mozart z pohledu hornisty – myslím tím nejen sólisty?

Mozart byl pro mne první skladatel, jehož skladby jsem na lesní roh hrál. Můj vztah, zvláště k jeho hornovým skladbám byl a je velice intenzivní. A vyvíjel se. Nejdřív jsem ho měl rád, potom jsem ho hrál tak často, že jsem ho skoro nesnášel a teď ho miluji. Na pomyslném žebříčku stojí hned po boku Haydna a Beethovena.

Do jaké míry jste se sám podílel na skladbě programu narozeninového večera a na co z programu se nejvíc těšíte?

Skladby jsem vybíral já a myslím, že představí oslavence z mnoha uhlů pohledu. Zazní ouvertura, divertimento, dva koncerty a vrcholná sinfonie. Těším se na celý koncert a na spolupráci s orchestrem Národního divadla.

Představíte se nejen jako sólista, ale i jako dirigent. Často si – když máte taktovku v ruce – vzpomenete na své největší dirigentské lásky, Ozawu a Barenboima? Dokázal byste říct, v čem byste se jim jako dirigent nejvíce chtěl přiblížit?

Oba dva jmenované mistry jsem poznal nejenom jako sólista, nebo orchestrální hráč, ale i osobně. Od pana Ozawy bych bral jeho nesmírnou laskavost, s jakou přistupuje k muzikantům a přitom vždy dokáže dosáhnout svého. Pan Barenboim je vzorem pro všechny hráče, kteří se rozhodnou dirigovat a přitom ještě hrají sólově.

Neměl byste coby dirigent chuť někdy zkusit si i některou z Mozartových oper? Ke které z nich máte nejblíž?

Mozart je samozřejmě skvělý operní skladatel. Ale když už bych měl příležitost dirigovat v opeře pak bych volil díla dvacátého století – Strauss, Janáček, Britten.

Ještě na jednu věc se nemohu nezeptat: Jak se teď, s odstupem času, díváte na svůj odchod od Berlínské filharmonie? Nebyl za tu dobu ani jeden okamžik, kdy byste nezalitoval? Kdy by se vám nezastesklo?

Ne. A to mne samotného překvapuje nejvíc.

Po vašem návratu do Čech nejspíš daleko ostřeji než ti, co působí jen zde, vnímáte rozdíly v poměrech v muzice či kultuře vůbec u nás a venku. Z vašeho pohledu největší naše plus a naopak mínus?

Plus jsou samotní hudebníci. Hrají za skandálně malé platy nebo honoráře. Kdyby dostali pořádné dirigenty, kteří by je motivovali a vůbec by působili jako osobnosti, měli bychom mnoho nadprůměrných orchestrů. A taky by si třeba víc lidí a třeba i politiků nebo sponzorů a mecenášů uvědomilo, na co mají být hrdí a co má opravdu cenu. – Mínusů je více-tak třeba naprostá nepřítomnost odborné kritiky. Ve své době psali kritiky třeba Berlioz, Debussy nebo Janáček…

Působíte dojmem nesmírně činorodého člověka, plného plánů a vizí. Mýlím se? Z těch nejbližších klíčových věcí – co vás v nejbližších měsících, ale i v delším časovém horizontu čeká?

Nemýlíte se. Spousta nových projektů a vizí stále vzniká a z nejdůležitějších to bude přeměna Baborák Ensemble, původně malého souboru, na fungující orchestr který bude mít asi sedmdesát členů.

Věnujete se sólové kariéře, dirigování, komořině, netajíte se i tím, že hodně důležitý je pro vás i čas, strávený s rodinou. Jak to všechno stíháte? S chladnou hlavou nebo – byť třeba jen občas – ve stresu?

Rozhodně jen málo věcí, které jmenujete, dělám chladnokrevně. To bych to opravdu ani nezvládal. Ale stres je permanentní stavem při každém vrcholovém snažení ať už ve sportu, podnikání nebo v umění.

Díky za rozhovor, ať se vaše gratulace Mozartovi k jeho narozeninám vydaří.
Mozartovy narozeniny
Orchestr Národního divadla
Dirigent a sólista Radek Baborák
27.ledna 2012 Stavovské divadlo Praha

program:
Wolfgang Amadeus Mozart:
– Symfonie č. 32 G dur (Předehra G dur) – KV 318 
– Divertimento č. 7 D dur – KV 205 
– Koncert č. 3 Es dur pro lesní roh a orchestr – KV 447 
– Koncert č. 1 D dur pro lesní roh a orchestr – KV 412 
– Symfonie č. 40 g moll – KV 550 (2. verze, Velká symfonie g moll)

www.narodni-divadlo.cz

Ptal se Vít Dvořák 

Vaše hodnocení tohoto koncertu:

Související články:

• Z archivu: Bratři Karamazovi Otakara Jeremiáše
• Operní panorama Heleny Havlíkové (57)
• Marko Ivanović, občas trochu provokatér