Opera PLUS - váš informační portál o opeře, baletu a vážné hudbě
Už jen pouhé dva týdny zbývají do zahájení nové ostravské sezony, a to příští sobotu v Divadle Antonína Dvořáka, slavnostním Galavečerem. Soubory Národního divadla moravskoslezského přitom v sezoně minulé prošly mnohdy zásadními změnami, ordinovanými novým vedením – týmem ředitele Jiřího Nekvasila. Najmě o proměně opery v severomoravské metropoli přitom její návštěvníci na stránkách Opery Plus v uplynulých měsících často velmi živě diskutovali. I proto jsme na prahu nové sezony oslovili hudebního ředitele ostravského operního souboru, dirigenta Roberta Jindru (1977).
Máte za sebou první kompletní sezonu v Ostravě. Vaše pocity? Co z ní vám udělalo největší radost? Na co jste nejvíce pyšný?
Musím říci, že pyšný jsem na celý soubor i tým spolupracovníků, neboť uplynulá sezona nebyla pro nikoho snadná. Pět nových inscenací a pět obnovených nastudování děl zcela odlišných stylů považuji za opravdu úctyhodný výsledek. Sezona vyžadovala od všech složek souboru profesionální přístup a stoprocentní nasazení. Mám skutečně velkou radost, protože jsem nebyl v žádném ohledu zklamán a navíc mám i pocit určitého stmelení souboru. Nemohu říci, že bych si některého projektu vážil více než ostatních. Jako umělecký šéf se musím snažit o to, aby všechna představení měla co nejvyšší uměleckou úroveň a vysoký standard. Nejsem nakloněn politice „načančaných“ premiér a následně pak ponechání inscenací jejich osudu. Zastávám názor, že úroveň divadla neurčuje pouze úspěšná premiéra, ale i úroveň jednotlivých repríz. Mám-li však poukázat na premiéru, která byla svou náročností a dramaturgickým přínosem v celorepublikovém měřítku skutečně výjimečná, zmínil bych červnovou premiéru opery Cardillac německého skladatele Paula Hindemitha. Již ve chvíli, kdy byl zveřejněn dramaturgický plán, bylo patrné, že půjde o nejsledovanější premiéru sezony a soudě podle nadšených ohlasů diváků i odborné veřejnosti se našemu souboru podařilo úspěšně zdolat i tento nelehký úkol. Mám také radost, že se nám podařilo opět navázat spolupráci s Českým rozhlasem a po více než padesáti letech si tak jeho posluchači mohli v živém vysílání vyslechnout vysílání premiéru Janáčkovy opery Šárka a ze záznamu pak i lednový mozartovský galakoncert s Adamem Plachetkou.
Mozart Gala (s basbarytonistou Adamem Plachetkou)Hned po mém nástupu bylo mým úkolem především stabilizovat soubor opery, umělecky jej nasměrovat a zahájit kroky nutné pro jeho další vývoj a růst. Myslím si, že slevovat ze svých představ a ideálů není žádoucí ani nutné, máte-li možnost je realizovat s kvalitním týmem a umělci, které jsem v ostravské opeře setkal. Provozní problémy, které vyvstávají, jsou zcela běžné a lze je vysledovat i v ostatních divadlech. Snad jediné, v čem se moje představa nenaplnila zcela, byl můj požadavek uvádět představení v takzvaném „blokovém systému“. Podle mého názoru tento systém umožňuje mnohem snáze udržovat nastudování jednotlivých titulů, obměňovat obsazení a diváky tak opakovaně přivést i na již zhlédnutou inscenaci. Zachovat úroveň představení, pokud mezi jednotlivými reprízami uplyne více jak několik týdnů nebo dokonce měsíců, je pak velmi náročné. Stejně tak doobsazení sólistů – pokud tedy nejde o náhlý záskok – do rozjetého představení bez možnosti zkoušek, dokonce mnohdy i bez ansámblové zkoušky, považuji za neprofesionální. Z inscenace se tak vytrácí nejen kvalita, ale i inscenační a hudební názor. Bohužel tento způsob se stává v divadlech již běžnou praxí. Nicméně i přes udržení nutných časových odstupů mezi předplatitelskými skupinami, na které jsou diváci již zvyklí, se nám podařilo řešení najít a vyhnout se tak zmíněným nešvarům nasazováním představení v kratších odstupech během určitého období.
P.Hindemith: CardillacKaždý soubor má svůj daný rozpočet, se kterým umělecký šéf hospodaří. Skutečnost, že Národní divadlo moravskoslezské je čtyřsouborovým divadlem, mně tedy jako uměleckému šéfovi opery svazuje ruce pouze v provozním ohledu. Omezující může být snad jen to, že Divadlo Antonína Dvořáka, kde opera působí spolu s baletem a činohrou, má k dispozici pouze jednu zkušebnu. Musíme se tak dělit o jeviště a zkouškový prostor s dalšími dvěma soubory. Bývá tedy mnohdy velmi náročné koordinovat zkoušky i představení tak, aby žádný ze souborů nebyl omezován na úkor jiného.
Zmínil jste rozpočet, jak je na tom ostravská opera po finanční stránce? Dokázal byste ji aspoň v tom základním porovnat s dalšími oblastními českými, ale i zahraničními divadly?
Zmiňovat konkrétní čísla jednotlivých operních domů by nebylo myslím vhodné. Jsou to údaje, které si každá instituce chrání, a mé informace by nemusely být ve všech případech úplně přesné. Mým úkolem je hospodařit s rozpočtem, který je mně vymezen v Ostravě. A porovnávat zahraniční instituce s ostravskou operou je zcela absurdní. Rozpočty těchto institucí působí ve srovnání s naší scénou astronomicky, naše čísla nelze dokonce ani postavit do jedné řady s rozpočty pražských operních scén. U nás by bylo například zcela nemyslitelné, aby se honorář jediného umělce pohyboval v řádech statisíců, protože by se tím překročil limit stanovený pro celou inscenaci. Takové nehospodárné nakládání s finančními prostředky by se pak stalo pro divadlo, jako je ostravské, sebezáhubným. Mým úkolem je tedy i v mezích daného rozpočtu udržet co nejvyšší uměleckou úroveň. Poslední léta totiž ukazují smutný trend: kultura v celé České republice se dostává až na samý okraj zájmu politiků i společnosti. Neustálé razantní snižování rozpočtů kulturním institucím mnohdy dosahuje až na samou hranici jejich životaschopnosti. Přispívá tak k jejich destabilizaci, ohrožuje jejich fungování, samotnou existenci a může nutit i ke snižování umělecké úrovně. Dokladem toho jsou neblahé zvěsti o násilném a dosud pádnými argumenty nepodloženém slučování pražských operních domů, či dokonce úvahy o rušení některých regionálních divadel. Jako zázrak pak působí, že i přes tuto skutečnost nabízí regionální divadla velmi kvalitní představení, která nejen umělecky obstojí, ale mnohdy i tvrdě konkurují operním domům s rozpočty několikanásobně vyššími.
Po Janáčkově Její pastorkyni v Ostravě s N.Secunde jako KostelničkouPřestože podle mého názoru je ostravský soubor ve velmi dobré umělecké kondici, považuji za jedno ze svých hlavních úkolů ji i nadále rozvíjet. Soubor vždy roste na úkolech, stále je však co vylepšovat a na čem cíleně pracovat. Své kvality myslím prokázaly během uplynulé sezony všechny složky našeho souboru. Výkony orchestru, ať už při Hindemithově Cardillacovi, Janáčkově Šárce nebo Massenetově Wertherovi, byly velmi oceňovány a staly se důkazem vysoké úrovně tohoto tělesa. Přitom každé jednotlivé představení, co do zvuku a stylu, vyžaduje zcela něco jiného a to právě bývá pro hudební tělesa v repertoárovém divadle právě nejnáročnější. Do budoucna bych chtěl nadále pracovat na jistější intonaci a ještě větší dynamické plasticitě. Jako velkou devizu našeho ansámblu vnímám sbor v čele se sbormistrem Jurijem Galatenkem. Přes skutečnost, že tělesa orchestru i sboru jsou svým počtem stálých členů poddimenzována, dokážou obě složky na sebe výrazně upozornit. Sbor svůj kredit potvrdil při Cardillacovi , Šárce či Nabuccovi, neboť jeho výkony v těchto inscenacích byly skutečně výjimečné a jistě obstojí i v celorepublikovém měřítku. Sólistický ansámbl jsem z původních dvaceti stálých členů zredukoval na dvanáct. Vybíral jsem podle kritérií, která jsem si společně se svým týmem nastavil pro následující sezony, s přihlédnutím k plnému využití pro připravovaný dramaturgický plán. V době, kdy přenosy a záznamy z největších světových operních divadel nesmlouvavě nastavují vysokou laťku tohoto žánru, je nutné zajistit divákům co nejvyšší možnou kvalitu. Běžný divák, byť si může být i vědom propastně rozdílných podmínek našich a světových scén, pak samozřejmě očekává vysokou kvalitu také při návštěvě našich představení. Musíme mít tedy ambici se k této laťce i v daných podmínkách co možná nejvíce přiblížit. Při obsazování rolí v jednotlivých projektech se snažím vždy vyvážit poměr hostujících umělců, našich stálých hostů a členů našeho souboru a tak by tomu mělo být i do budoucna. Náš soubor v současné době disponuje pěvci vysoké úrovně, a kteří se stali také ikonkami ostravské opery. Výkony Evy Dřízgové-Jirušové, Luciana Mastra, Agnieszky Bochenek-Osiecké, Bogdana Kurowského, Martina Gurbaľa, Jany Kačírkové a dalších jsou oceňovány nejen na naší ostravské scéně. Možnost spolupráce s výjimečnými osobnostmi, jakými jsou Eva Urbanová, Nana Miriani, Nadine Secunde, Maida Hundeling, Morenike Fadayomi, Peter Mikuláš, Jacek Strauch, Steven Harrison a další, je pak jistě pro všechny složky našeho souboru inspirací a divákům přináší možnost zhlédnout i na prknech našeho divadla pěvce světového renomé. Velkou profesionální oporou a skvělou kolegyní, která však zůstává divákům „skryta“, je vedoucí hudební přípravy Jana Hajková.
J.Massenet: WertherOstravské operní publikum se vyznačuje svým nadšením a otevřeností vnímat i méně známé a netradiční projekty. Dokáže také velmi spontánně reagovat. Mnohokrát připravilo umělcům skutečně nebývale bouřlivé ovace a dotvořilo tak atmosféru představení. Proto se mnoho z nich k nám do Ostravy opakovaně a rádo vrací. Stejně, tak jak tomu bývá jinde, se i ostravské publikum dá rozdělit na pravidelné návštěvníky – abonenty, skalní fanoušky, „operní fajnšmekry“ a ty, kteří jdou do opery pouze za osvědčenými a známými tituly. Jsem přesvědčen, že posláním instituce typu Národního divadla má být schopnost rozsahem repertoáru i inscenačním pojetím oslovit a zaujmout široké divácké spektrum.
Velmi příjemná jsou pro mě například setkání s publikem na pravidelných předpremiérových setkáních v Librexu. Letos poprvé se také uskutečnily přednášky renomovaných osobností kulturního života ve Fiducii k připravované premiéře opery Cardillac. Věřím, že tato tradice se bude nadále rozvíjet, získá si rostoucí pozornost a přivede do divadla i nové „poučené“ operní diváky. Považuji tyto doplňující vzdělávací projekty za zásadní a nutné k vytváření celkové kulturní atmosféry města. Od nové sezony také chystáme před vybranými představeními setkání ve foyer, kde dramaturg opery představí operní dílo a jeho inscenační pojetí. Uvažujeme také o předpremiérových setkáních s dirigentem, případně režisérem nových inscenací. Divák má tak možnost se blíže seznámit s dílem i po hudební a inscenační stránce a lépe se pak orientuje při samotném provedení. Tento model není v zahraničí ničím objevným. Poprvé jsem se s tímto způsobem popularizace opery setkal při svém angažmá v düsseldorfské opeře. Tyto projekty měli obrovský divácký ohlas a neobyčejnou návštěvnost. Připravovaná inscenace získávala na váze a vznikala tak atmosféra výjimečné divadelní události. Snad se podaří něco podobného i v Ostravě.
Mezi skalními operními fanoušky zdaleka nejen v Ostravě jste vyvolal rozruch – jakkoli to zní klišovitě – neotřelou dramaturgií. Jaká hlavní kritéria při volbě nových titulů máte? A jsou tituly, které byste v Ostravě rád viděl, ale na které zatím ať už po finanční, či umělecké stránce nedosáhnete?
Všechny tituly, které jsme v uplynulé sezoně uvedli, patří často do repertoáru renomovaných operních domů. Například Hindemithovo stěžejní operní dílo Cardillac uvádějí největší světové i regionální scény po celém světě. V poslední době mimo jiné Vídeňská státní opera, Německé divadlo v Oldenburgu, drážďanská opera, mnichovská opera a další. I Giordaniho Fedora je opakovaně inscenována ve Vídni nebo například v Curychu. Plán uvést toto dílo měla prý dokonce i Státní opera Praha, k realizaci však nakonec nedošlo. Pokusili jsme se tedy částečně splatit dramaturgický deficit našich operních domů, které tato díla po desetiletí opomíjely.
Dramaturgický plán, který je koncipován na několik sezon dopředu, má obsáhnout pokud možno široký záběr operní literatury. Každá sezona samozřejmě zahrnuje dílo českého autora, neboť uvádění operních děl našich komponistů považuji za povinnost. Odkaz, který nám zanechali, je i v celosvětovém měřítku jedinečný a musíme o něj cíleně pečovat. V každé sezoně by také měla zaznít klíčová díla dvacátého století. Po uvedení Hindemithova Cardillaca se v příští sezoně diváci budou moci seznámit s operním dílem Igora Stravinského Život prostopášníka. Do budoucna uvažujeme například o uvedení díla Sergeje Prokofjeva Ohnivý anděl. Další linií je uvádění děl italského verismu. Ať už půjde o populární tituly jako je Pucciniho opera La bohème, která bude uvedena také v příští sezoně nebo v našich končinách méně známá díla, jak tomu bylo v případě Fedory. Počítáme mimo jiné s uvedením Catalaniho La Wally. Opakovaně se chceme vracet také k francouzskému repertoáru. Pravidelnou součástí dramaturgického plánu pro nadcházející sezony je také „velká“ opereta. Rádi bychom doplňovali nabídku zajímavým koncertem či recitálem, tak jak tomu bylo v minulé sezoně při mozartovském galavečeru Adama Plachetky. Velkou výzvou na samé hranici možností by pak mohlo být plánované nastudování jedné z oper Richarda Wagnera u příležitosti jeho dvoustého výročí narození v roce 2013. Operních děl, která bych rád viděl na našem jevišti, ale nejsou finančně či kapacitně v našich silách, je více. Ať už Berliozovi Trojané, Straussova Žena bez stínu nebo gigantické Messienovo dílo Svatý František z Assisi.
U.Giordano: FedoraOdhadnout, jaká z premiér bude mít největší divácký ohlas, je nepředvídatelné a nevyzpytatelné. Záleží samozřejmě na kvalitě hudebního nastudování, režijním a výtvarném pojetí inscenace a výkonech sólistů. To vše na diváky působí a ovlivňuje pochopitelně jejich názor. Dá se předpokládat, že na Bohému nebo Romea a Julii půjdou diváci jako „na jistotu“, ale třeba Život prostopášníka nebo i Dvořákova poslední opera Armida budou pravděpodobně očekávány s určitými obavami až předsudky. Může se však lehce stát, že reakce a ohlas publika bude zcela opačný. Příkladem toho byly obě premiéry Cardillaca, při kterých publikum reagovalo nadšeně a obě představení zaznamenala divácky až neočekávaný ohlas. Těším se na všechny projekty nadcházející sezony a věřím, že budou úspěšné a hojně navštěvované. Pokud bych však měl opravdu označit jeden, na který se těším extrémně, pak to je koncertní provedení Janáčkovy opery Věc Makropulos s hvězdným obsazením. Hlavní roli Emilie Marty nastuduje – poprvé ve své kariéře a právě pro ostravskou operu – Eva Urbanová, v dalších rolích vystoupí například Aleš Briscein, Peter Mikuláš, Jozef Kundlák, Luciano Mastro, Agnieszka Bochenek-Osiecka.
A jaké budou v příští sezoně vaše mimoostravské umělecké aktivity? Hodně jste z nich musel kvůli pracovním závazkům na vaší mateřské scéně slevit?
Několik mimoostravských nabídek jsem skutečně musel odmítnout. Je to ale podle mého názoru správné. Nechci být uměleckým šéfem, kterého soubor vídá pouze při jeho premiérách. Snažím se co nejvíce navštěvovat většinu zkoušek, představení a sledovat tak průběh i vývoj jednotlivých repríz. Kromě ostravských závazků budu v Národním divadle v Praze dirigovat například listopadový koncert jubilantů Evy Urbanové, Ivana Kusnjera a Luďka Veleho a také Káťu Kabanovou, Carmen, Così fan tutte a Dona Giovanniho. Obdržel jsem i nabídku k nastudování Její pastorkyně v Košicích nebo doprovázet recitál basisty Ferruccia Furlanetta v rámci Janáčkova máje.
Vaše pracovní nasazení se zdá být velmi intenzivní. Jak to všechno fyzicky zvládáte? Jak hodně jste se po konci sezony cítil unavený? A jak jste prožil prázdniny?
Přestože jsem sem od přírody workoholik a mnohdy se neumím ani zastavit, únavu z náročné sezony jsem samozřejmě pociťoval. Pracovní tempo ve mně doznívalo ještě několik dní po mém posledním představení v sezoně. Léto trávím nejraději ve společnosti přátel, jízdou na kole, ale samozřejmě také s operou. Často si uspořádám svůj „domácí festival“ a shlédnu několik záznamů koncertů a operních inscenací, na které nezbývá v nabité sezoně čas. Vrcholem prázdnin je však pro mě vždy návštěva Bayreuthského festivalu. Wagnerova hudba a jeho vnímání divadla jako „všeuměleckého díla“ je mou životní láskou a nezapomenutelné zážitky z bayreuthských představení nenahraditelnou inspirací.
Díky za rozhovor, ostravské opeře i vám hodně dalších úspěchů v nové sezoně!
Přeji všem operním všem operním fanouškům v nadcházející sezoně krásné operní zážitky !
Ptal se Vít Dvořák
Související články
- Věc Makropulos v ostravské opeře
- Robert Jindra, Cosi fan tutte v Praze a Ostrava
- Operní panorama Heleny Havlíkové (73)
Komentáře: 73
Napsat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni:Před prvním přidáním svého komentáře se musíte zaregistrovat:
25. května 1917 se narodil italský tenorista Franco BONISOLLI (+30.10.2003)
- J. Charypar: Útěk novinářských posluchačů už před skladbou je prostě ostuda. Pochybuji, že většina z nich projevila...
- mlady posluchac: Já bych sílu médií, které spoluutváří obecné povědomí rozhodně nepodceňoval. Před Mahlerem, který si...
- vittorio: Pana Přibyla jsme slyšeli v Daliborovi živě několikrát,byl úžasný takový spinto tenor se dnes tady živě už...
- Martin Kovar: „vážná hudba, balet a opera jsou žánry označované za snobské, menšinové“ Klasická hudba...
- erwin: Jen pro přesnost, neboť se obávám jisté dezinterpretace mnou zmíněného – Moji barbaři nebyli míněni...
- Viktor: A to jsem ještě zapomněl na tu diskutovanou sekeru. Škoda, že se Rocc nenechal inspirovat jedním ze slavných...
- Viktor: Tohle já beru. Problém je v tom, že když někdo prohlásí něco, co neodpovídá skutečnosti, výsledek je sice...
- Boris Klepal: Mně skutečně nevadí, že si někdo myslí něco jiného, ale měl by argumentovat a ne překrucovat fakta, pro...
- Tom: Je zvláštní, jak hodně funguje u prostého čtení textu projekce vlastního očekávání a vkládání významů, které v...
- Tom: Víte co, já myslím, že p. Klepal to nenapsal zle, prostě že by to stálo za podrobnější rozbor, možná trochu...
Kauza FOK: Otevřený dopis primátorovi Svobodovi
Otevřený dopis panu Bohuslavu Svobodovi, primátorovi hlavního města Prahy Vážený pane primátore, s obavami...
VíceEdita Gruberová znovu na Pražském jaru
Jiří Bělohlávek převzal Řád britského impéria
Ke změnám na Ministerstvu kultury
Přijde nová neřízená střela?
Rozhovor je dost špatný, působí uměle, odpovědi jsou frázovité. Škoda. Ostravská opera rozhodně není v dobré kondici a zbylých 12 sólistů značně pokulhává. Při reprízách je divadlo stále prázdné.
Já jsem mimo Šárky s Ariadnou a Orfea v podsvětí viděl v Ostravě všechny premiéry uplynulé sezony a musím jednoznačně prohlásit, že se úroveň operních představení zvýšila a to je při tak odvážné a náročné dramaturgii vskutku obdivuhodné.
Celá sezona by samozřejmě stála za hlubší analýzu, nemohu soudit, jaká je úroveň a návštěvnost repríz. A také se mi zdálo, že premiéra od premiéry má vyšší úroveň – celá sezona pro mne vyvrcholila Fedorou a Cardillacem, jakkoli toto dílo považuji za problematické. Očekával jsem prázdné hlediště a zdvořilý aplaus a vše bylo obráceně – hlediště bylo plné a aplaus frenetický. Premiéra Cardillaca mne zaujala po hudební i režijní stránce, bylo to představení maximálně vyrovnané, pěvecky na vysoké úrovni a s výborně hrajícím orchestrem a úžasně zpívajícím sborem! Uvědomil jsem si, že jsem v uplynulé sezoně v Ostravě neslyšel špatný sólistický výkon – v tom vidím právě velký posun k lepšímu.
Na rozdíl od předcházejícího komentáře se mi rozhovor s panem šéfem líbil, zdá se mi otevřený a upřímný. Souhlasím s jeho názorem, že je lepší mít méně sólistů, kteří jsou použitelní v různých rolích a mají vysoký standard – a ty pak doplnit vhodně vybranými hosty. Například paní Dřízgová v Cardillacovi byla skvělá – je to pěvkyně širokého repertoáru a vysoce profesionální. A například pan Morys se mi zdá pro ostravskou operu také nepostradatelný. Tak nechápu to "pokulhávání" předchozího příspěvku.
Už teď se těším na nové ostravské inscenace v příští sezoně a celému souboru držím palce!
Zbyněk Brabec
Dřízgová v Cardillacovi, uf. Já jen doufám, že si děláte legraci. Její obsazení je z nouze cnost, protože nemá co zpívat, aneb z Prodanky byla odejita, Jenůfku pouze alternuje a do ostatních titulů se hlasově nehodí. Pan Morys se hlasově přemáhá a nejlepší léta má za sebou. O kvalitním operním zpěvu se dávno nedá mluvit v případě Kosece, Pillárové, Šporerové, Živného a Mastra. Technicky nezvládnutý hlas představuje Kačírková, za zenit se posouvá Kurowski, Gurbáľ na nekončných hostovačkách ztratil barvu a jistotu. Návštěvnost v Ostravě drasticky klesá a nebýt různých super slev, divadlo zeje prázdnotou.
Zajímavé, jak místní ostravští nejsou pyšní na to, že mají skvělou dranaturgii a stále se patlají v malých poměrech tohjo, kdo by měl být do čeho obsazen :-) :-) Kdyby neuvedli cardilacca v Ostravě málokterý z těch, co teď vypisují o tom, je-li Dřízgováí vhodná nebo ne, by vůbec věděli, co to je za operu :-) :-)
Dobrý rozhovor, konečně se taky rozhoupali a něco z Ostravy sem dali. Mohlo by být víc. Toto je dobrý server a pan Jegr by měl být aktivnější :-)
Radan
Dovolujeme si připomenout, že komentáře obsahující urážlivé výroky budou vymazány. Děkujeme za pochopení.
Několik faktů:
Šárka – staženo
Werther – staženo
Fedora – poslední 2 představené v lednu 2012
Cardillac – stažení se předpokládá nejpozději v listopadu 2011
Faktografisto, podle všeho pracujete v ostravském divadle:-) Pokud ale myslíte, že životnost inscenace na repertoáru = její úspěšnost, tak na svém místě nemáte co dělat. Jen se podívejte po okolních divadlech, a to nejen v naší zaprděné zemičce, kolik úspěšných inscenací velmi brzy mizí z programu.
Máte i nemáte pravdu. Na rozdíl od jiných měst je City of Ostrava ve velmi špatném stavu a peníze zde chybí všude. Nechápu na co si Ostrava hraje, divadlo je věčně prázdné a okolí divadla připomíná období po náletu v roce 1944. Nehledě na to, že utrrácet z cizího, umí každý.
Pro Zbyňka Brabce
Podle pana Hermana se úroveň zvyšovala za pana Golata, ale dnes píšete, že k tomu došlo až za pana Jindry. Já už tomu nerozumím.
Pro Anonymní 22. srpna 10:57
Nechápu, čemu nerozumíte. Já napsal svůj názor, chápu, že ne každý s ním musí souhlasit. V umění totiž neplatí to, co třeba ve sportu, když někdo skočí do dálky, tak se to změří a nepolemizuje. Na hodnocení téhož uměleckého výkonu jsou mnohdy různé názory – o tom se přesvědčí každý, když si přečte kritiky různých recenzentů, ostatně stačí číst i zde různé názory třeba na jeden přenos z MET.
Dr. Herman vždy velice oslavoval ostravskou operu pod vedením Luďka Golata, jaký má názor na její úroveň teď, se musíte zeptat jeho. Je to jeho názor a má na něj právo.
Já jsem pouze napsal svůj dojem z uplynulé ostravské sezony zcela za sebe a jako reakci na příkré odsouzení prvního diskutujícího. Vůbec zde nechci psát o Golatově éře v Ostravě – také to není černobílé a vymyká se to rozsahu diskusního příspěvku.
Zbyněk Brabec
Už ani nevím komu věřit. Divadlo je pořád prázdné a představení nepěkná.
Dramaturgie divadla by vždy měla spolupracovat s marketingovou strategií, tedy měla by vycházet z určení hlavní cílové skupiny. "Odvážná či inovativní" dramaturgie je v případě Ostravy šlápnutím vedle. Ocení ji sice umělečtí kolegové, kritici, znalci – ale ti netvoří diváckou většinu. Většinu obyvatel Ostravy stále tvoří lidé se středním či odborným vzděláním. A divadlo má sloužit především jim – mělo by tedy naplňovat jejich repertoárové nároky. Tzn. uplatnit cestu repertoárové klasiky – Smetana, Dvořák, Verdi, Puccini, Mozart, Rossini. Bohužel v České republice stále platí, že umělecké instituce žijí vlastním životem, který neakceptuje vazby na obecenstvo. Za klasický repertoár se dnes divadla pomalu stydí. Žijeme bohužel v dosti pomýlené době. Hledáme "nové", místo abychom konečně správně dělali "staré a osvědčené." Dino Danecotti
Hezky napsáno, ale v Ostravě je i Smetana a Rossini totální sebevražda. Takže jak z toho ven? Asi cestou max. 2 premiér za sezónu a šetřit, šetřit a šetřit. Ostrava na velké divadlo nemá, finančně ani intelektuálně, a konkurence je v regionu ohromná – Opava, Olomouc, nedaleké Polsko.
Všichni přispěvatelé do diskuse: a nebude to náhodou tím, že Ostrava není zrovna utěšeným městem ani kulturní metropolí Česka? Ostrava je báňská a teď plná podnikatýlků a kultura tu není úplně na prvním místě.
Divadlo zde nicméně tradici má a bylo bždycky dobré a současná dramaturgie je asi nejlepší u nás. To, že je v divadle prázdno má jiné důvody. Fandím současné dramaturgii!
Dovolím si oponovat. Ostrava má do báňského města hodně daleko, protože již v roce 1994 zde byl uzavřen poslední důlní provoz. "To, že je v divadle prázdno má jiné důvody"? Ano, chodilo se na naše hvězdy a ty jsou na úřadech práce, nebo vybalují zboží v supermaketech.
Děkuji za rozhovor,konečně sé, který zde nepublikoval svůj kalendář. Potěšilo mě velmi, jak se pan Jindra za ansámbl nestydí, nepíše, že není dost světoví,stojí za ním a navíc ne jen na svém písečku, ale vlastně stojí za operou v celé ČR. Je mi to velmi sympatické. Osobně jsem viděla několik skvělých představení, která byla plná a měla obrovský ohlas u publika. Promiňte, ale například při Daliborovi jsem se při 4 představení bála a o Vitě či Soffio nebo zoufalému Requiem ani nemluvím…
Rozhovor je velmi pěkný, po obsahové stránce takřka vyčerpávající a zároveň je z něj patrná důvěra v tvůrčí tým, který nekompromisním způsobem nastartoval transformaci směrem k plnohodnotnému divadelnímu domu. Urážlivé poznámky adresované některým z pěvců, zejména Janě Kačírkové (mimochodem patří mezi naše největší talenty ve svém oboru) jsou důkazem naprosté zatemněnosti mysli pisatele (nejsem schopen odhadnout, zda je mu vrozená, či je to vlivem zcela konkrétních osobních animozit). V každém případě je to opět důkaz, že se v takovém případě ozvou jen oni přísloveční "remcalové" se svými destruktivními komentáři. S přáním mnoha elánu, odvahy a energie celému ostravskému týmu k dalším pěkným projektům přeje Zdeněk Klauda
To Zdeňek
Nikomu snad nejde o destrukci ostravského divadla, ale o skutečnosti, které se velkoryse přecházejí
To Anonym 18:47
Pane bože, svatá prostoto, Robert je v Ostravě pouze na zkoušku, protože je loajální, nekonfliktní a nedělá vedení problémy.
Na ostravské opeře za Luďka Golata jsem si cenil směřování ke smyslu a podobě operního domu, jakou jsem poznal v zahraničí: musí komunikovat se současnými lidmi v daném místě a čase a to nejde jen opakováním vyzkoušeného. U jeho nástupců shledávám stejné usilování, i když s jinými lidmi, s jinou estetickou představou, jinou dramaturgií. Ta sezóna byla podle mého ale hodně dobrá, a Cardillac má parametry evropské inscenace!! Ale o kvalitě i nejlepších úmyslech se musí přesvědčit diváci, do jaké míry se to daří neumím posoudit, nemám informace – a hlavně to chce čas, to se nedá říct po jedné sezóně. Výsledky potvrzují slova Roberta Jindry – za tím je poctivá práce, sbor a hlavně orchestr dosahují mimořádné kvality. A to je podle mne základ dobrého operního divadla!
Josef Herman
Škoda, že Ostrava je pro nás z Prahy tak daleko, protože vzhledem ke směru, jakým se ubírá Národní divadlo a Státní opera, budeme trávit mnoho času v pendolinu na cestě za kvalitním a smysluplným představením…
To Anonym 9:12
Verná fanynka – fanoušek současného vedení NDM?
to anonym 9.40
Ano, máte pravdu. Stala jsem se jím po shlédnutí letošní pražské přehlídky operních divadel, kde měl každý milovník opery možnost srovnávat…
Dobré dopoledne, odkazy na privátní stránky a další soukromé aktivity na tento portál nepatří. Díky za pochopení.
Werther se mně líbil moc, divím se, že je ztažen.
také bych se ráda přidala: ostravskou operu sleduji v poseldní době s nadšením, ale i lítostí, že to tam mám tak daleko. Místní si evidentně neváží toho, co jim je servírováno. Výběr nových titulů i jejich nastudování je podle toho, co jsem mohla vidět i z věrohodných zdrojů slyšet na poměry oblastní scény opravdu luxusní. Werther, Fedora, Bohéma, ale i Život prostopášníka – to nejsou divácké tituly? Co ještě víc byste chtěli? Držím palce! Evča
to anonym 11:16
na Werthera nikdo nechodil a vesnické svozy jsou zvyklé na operetku, která byla zrušena
Vůbec si nemyslím, že by ostravská dramaturgie byla šlápnutím vedle. Z předchozích reakcí je navíc vidět, že se vedení divadla snaží, ale naráží na staromilce. Vážení, třeba doba stálých souborů je dávno pryč! Rozlučte se se svojí představou už dvacet let stále více skřehotavé primadony, která má jedinou výhodu, že ji všichni znáte a víte, co od ní čekat. Dnes prostě zpívá ten, kdo je na tu kterou roli nejlepší, i kdyby měl dojíždět třeba z Německa – pochopitelně v rámci finančních možností divadla. Ono to ve výsledku stejně vyjde nastejno, ne-li levněji, než platit domácí sólisty.
Trošku podpásovka, nemyslíte? Staromilci jsou základem každé operní scény a v průmyslově-stagnující Ostravě se bez nich zřizovatel neobejde. Jejich zráta je již dnes citelná a na návštěvnosti se to projevuje vrchovatě. Skřehotavé primadony? Ano, naposledy Morenike Fadayomi jako Abigaille, která jeko "hvězda z Německa" nemile překvapila půlku divadla.
Pokud ti staromilci chtějí, aby třeba Mařenku skřehotala padesátiletá "mladodramatická" umělkyně, tak tady není něco v pořádku, nemyslíte? Nebo by snad chtěla dělat i tu Abigailu? Holt pokaždé to s přizvanými hosty nevyjde, ale aspoń že se ten léty zatuchlý vzduch provětrává!
Ale skoro!padesátiletá mladodramatická umělkyně rozhodně neskřehotá, ale zpívá tak, že lepší Mařenku nenajdete.
Fadayomi zklamala????-je zvláštní,že diváci davají najevo zklamání velmi frenetickým aplauzem s výkřiky bravo…byla jsem nadšená. Má charisma,uhrančivost,zajímavě zabarvený hlas a hlavně jsem si oddychla,že nemusím opakovat zážitek s pí.Matouškovou. Držím Vám pane Jindro palce!Radka
Ano, Fadayomi zklamala a jak. Bravo sklízela Miriani, což je jiná liga.
Proč jí tedy tleskalo celé hlediště tak bouřlivě??? Ano, paní Miriani je skvělá,její Fedora je v této zemičce zázrak-ale prosím Vás,nekažte mi krásný zážitek z představení!!! Vás zklamala , mne nadchla.
PS : nepřivedl náhodou paní Miriani také pan Jindra… :-))) Radka
Vážený pane Jindro, jak to tady tak čtu, začínám mít pocit jestli "nehážete perly sviním". Viděl jsem Vaše představení v Praze i v Ostravě a hluboce před Vámi smekám. Přivést v jedné sezóně tolik mezinárodně renomovaných pěvců na oblast jako je Ostrava je obdivuhodné a závidědět by mohlo i ND. Dramaturgie skvělá (Praho styď se)Držím Vám palce!!! Šéf na zkoušku,to jsem se opravdu pobavil-kam na to lidi proboha chodíte??? :-) – pokud je to tedy zkoška- složil jste ji pro mne na jedničku s hvězdičkou!:-)))Roman
A účet zaplatí kdo? NDM v Ostravě není financováno státem, ale městem, tj.občany Ostravy.
Radko, bouřlivě se v Ostravě tleskávalo i paní Matouškové.
1) Cílem divadla má být především plné hlediště. 2) Experimenty patří na jiné scény. 3) pokud je cílem uspokojit operní znalce, kritiky – je management divadla na omylu, který může divadlo zlikvidovat – většinu stále tvoří "příležitostný" divák 4) cílem divadla by nemělo být "blýsknout se" v našich českých poměrech (které jsou malé a zatuchlé), nýbrž žít vlastním zdravým (ekonomicky a umělecky) životem 5) umělecký management, stejně jako operní či jiné fandovství vyžaduje velkou dávku pokory – před uměním samotným, ale i před časovou ohraničeností dobového vkusu, názorem diváků atd. 6) nazvat se někým je snadné, ale někým být je těžké … Robert Hollman
Děkujeme panu Hollmannovi za poučení. Někdo by si myslel, že 1) cílem divadla má být např. umění, hledání nových cest a podobné nesmysly, 2. experimenty patří i na scény podporované z veřejných prostředků (tedy nás všech, z nichž někteří experimentují rádi), experimentátory byly často i ti dnešní klasici, 3. má být cílem divadla někoho uspokojovat? (od toho tu snad máme prostitutky), 4. "zdravý život" – co třeba "buduj vlast, posílíš mír!", 5. v poslední době každý, kdo má názor, trpí nedostatkem pokory, 6. viďte?
Robertu Jindrovi držím palce!
To anonym 22.20: vy skutečně nedostatkem pokory trpíte a také absencí rozhledu, znalostí apod., jinak Vašemu blábolu nerozumím. Ale protože je mi Váš názor – vzhledem k jeho totální hlouposti – ukradený, nebudu jej nikterak rozebírat. S pozdravem a přáním sladkého života v nevědomosti :-) :-) Robert Hollman
Robert v Košicích = Paolo v Ostravě?
Pne Hollman, v nevědomosti patrně žijete Vy, protože já se považuji za člověka s velkým přehledem v kultuře a v opeře obvzlášť. Jsem velký milovník opery a o mém rozhledu právě v tomto odvětví kultury si můžete být sakra jistý. Podle Vašeho příspěvku by tedy i z mých peněz mělo divadlo obehrávat jen nějaké bulvární škváry pro "příležitostného diváka"?! Děkuji pěkně! Pan Jidra to napsal dost trefně. Národní diadlo by mělo být schopno pokrýt široké vrstvy divácké obce. Mimochodem pane Hollmane, pokud berete Masseneta, Giordaniho nebo Hindemitha jako experiment, tak se spíš zaměřte na telenovely nebo kabaret, tam Vás jistě " uspokojí" :-)
Nevím, kdo je pan Hollman, ale jeho názory absolutně nesdílím. Divadlo je umění, umění je svobodné, nespoutané a vždy se vyvíjelo, experimentovalo se. Jak píše čtenář o jeden diskusní příspěvek níže: "Ti, kteří jsou dnes klasiky byli mnohdy velkými inovátory".
Souhlasím snad jen s jediným co píše člověk se jménem R. Hollman: že české poměry jsou zatuchlé. Zatuchlé, zabržděné, bez invence. Když ji někdo má a pokusí se o ni, je pranýřován. Proč? Protože se snaží provětrat tu domácí zatuchlost?
Opera není muzeum a mnozí víme, jak zatuchlé jsou třeba sbírky kamenů v Národním muzeu, se kterými se sto let nepohnulo, jak působí hloupě. Doba i společnost se vyvíjí a divadlo, inscenační postupy a publikum koneckonců také.
Kdo chvíli stál, už stojí opodál se říká. A české operní publikum se zastavilo na dvacet let!
Podle toho diskuse vypadá. často se zde nestačím divit názorům některých jednotlivců v diskusích.
Hodně zajímavá debata, která je opravdu velmi výmluvná a krom řady dalších věcí naprosto přesvědčivě ukazuje, jak to provětrání ostravská opera už zoufale potřebovala jak koza drbání. Místní publikum evidentně sedí v zatuchlém smrádečku, pokud by to tak šlo dál, dřív nebo později se Prodanými nevěstami s holubičkami na hlavě v kombinaci s Perlami panny Serafínky udusí:-) Držím palce! K.P.
Nemějte péči, ostravské publikum se hned tak neudusí. Otázkou ovšem zůstává, pro koho je současné ostravské divadlo určeno a kdo to všicko zacaluje? K dnešnímu dni je NDM v 50 mil.manku.
Je placeno z veřejných rozpočtů. Těžko bude jakékoliv opravdové divadlo výdělečné. To by tam museli třískat jen nějaké Bártovy muzikály a ne operu :-)
Kdo tu mluví? Ostravské operní publikum? Chce Traviaty, Prodané nevěsty, Hubičky, klasické operety a prvorepublikové muzikály nebo chce otevřenou a zajímavou dramaturgi, která se v Česku jen tak nevidí a může na ni být pyšné?
Á propose: manko asi to, že se budou hrát Cikánští baroni nebo Perly, nezmenší :-)
Každé divadlo, i tzv."příspěvkové", musí vykazovat jistou míru zisku. Rozhazovat z cizího umí každý.
Problém je v tom, že něco jako "ostravské operní publikum" neexistuje. Nebo si snad myslíte, že těch cca. 250 důchodců zachrání návštěvnost repríz? Zbytek je náhodný návštěvník (vč.různých V.I.P akcí, firemních "večírků")a předplatitel (tj. mimoň,který bere operu jako součást předplatního do čtyř souborového divadla).
Umění nezlikvidují špatné finance, ale omezenost a podléhání dobovým tendencím. Nikdo netvrdí, že provést neznámá či málo hraní díla je špatně. Bohužel situace je taková, že "ohraná" díla málokdy zazněla a byla inscenována tak, abychom mholi tvrdit, že je skutečně známe. A právě dobová tendenčnost a podléhání aktuálnímu vkusu je největším likvidátorem původních záměrů autorů. A také ješitnost. Umělců, posluchačů či diskutujících. Největší chybou dneška je nedůslednost v požadavcích na svou vlastní osobu. V umění to je katastrofa. A umělecké školy se tímto problémem vůbec nezaobírají…člen Münchner Philharmoniker mi kdysi řekl: "češi jsou neuvěřitelně muziální, ale jsou také neuvěřitelně líní a nedůslední. Pro umění přináší příliš málo sebeobětování." Jan
Vážený, nemaťte lidem hlavu. Nejedná se o "příspěvkové divadlo", ale o divadlo je organizací příspěvkového typu (tou jsou třeba i filharmonie atd). A příspěvková organizace je to od toho, že dostává PŘÍSPĚVEK na provoz. Hospodaření KAŽDÉHO divadla je totiž ztrátové a proto ten příspěvek na provoz k dorovnání ztráty. Karel
Karle, ale no tak. Že tomu sám nevěřite, co jste právě napsal.
Že každé divadlo musí mít zisk??? To jste asi spadl z višně. Žádné operní divadlo na světě se bez dotací a sponzorů neobejde, protože každé operní divadlo je ztrátové! Když jste takový chytrolín, uveďte tedy příklad operního divadla, které nepotřebuje příspěvek na provoz, protože je ziskové. Hmmm? Karel
Dobrý den pane Jindro, držím palce! Ladislav Doležal
Karle, bylo řečeno: "jistou míru zisku". Pochopitelně, že opery nebývají ziskové, ale snaží se dělat maximum pro ziskovot – přenosy (v případě Ostravy nereálné), zvýšené vstupné (v případě Ostravy nereálné), vydávání náročných tiskovin (v Ostravě se realizují, ale jsou minimálně prodejné a opět vysoce ztrátové), hostování v Praze a v okolních městech (vysoce ztrátové).
Přenosy z Ostravy nereálné? premiéra Šárky byla živě přenášena na rádiu Valtava v září -záznam koncertu s Adamem Plachetkou v lednu…na Ostravu obdivuhodné-jak dlouho něco takového nebylo…kolik přenosů jsme slyšeli třeba z ND,SOP nebo Brna?! Lidi,vzpamatujte se,važte si toho, že máte operu o které se začalo mluvit a jeho sláva nekončí u prvního pole za Ostravou ! Děkuji za milý rozhovor,krásnou sezónu,které jsem se obávala. Tolik hanlivých článků a drbů ještě před nástupem nového šéfa… Ještě že jsem se řídila heslem-suď to u čeho sama jsi.Po pěti letech jsem si teď mohla opět zakoupit ABO.Díky ,držím palce
Ekonomický efekt rozhlasových přenosů byl jaký? Smým-li se zeptati.
Proboha,snad si někdo neslibuje ekonomický efekt o přenosů inscenací-kdekoliv a světě. Je to záležitost prestiže a PR každého operního domu. Navíc přenos platí ten co objednává=rozhlas. Divadlo to nic nestojí a má ZADARMO reklamu v největší možné šíři, jaká by jinak stála majlant. Nikde na světě nenajdete ani soběstačné natož výdělečné operní divadlo!Fandím Ostravské opeře,aby ta letošní sezóna byla minimálně stejě tak vydařená a sledovaná jako ta skělá minulá! Držím palce
Aha. Ostrava!!! :::(((
Ostravskou dramaturgii by tamější opeře mohly závidět nejen všechny oblastní scény u nás. Jen tak dál! P.K.
Oblastní? Vy si snad myslíte, že ND není oblastní?
Někdy mám z Ostravy dojem, že se jedná o pobočku ND Praha (viz. obsazení premiér nadcházející sezóny). A slečna Zuzana Marková již z Ostravy utekla?
Soudě podle některých příspěvků je ostravské divadlo nejlepší v celé ČR. Zajímalo by mne čím? Já jsem zde v loňské sezoně navštívil 15 představení a kvalita dirigentů, orchestru i sboru se rozhodně nemůže srovnávat s ND. Ostrava má jistě dobrý potenciál, ale stále zde chybí preciznost a jistota provedení u zmíněných subjektů. Navíc interpretační schopnosti většiny jednotlivců (dirigent, sbor i orchestr) jsou výrazně limitovány jejich technickou a teoretickou připraveností. Především v tomto ohledu nemá ND mezi divadly ČR konkurenci. A všechny zmíněné aspekty jsou základním kamenem skutečné kvality provedení opery. Jaroslav N.
Pane Jaroslave, trochu jste se myslím chytil do vlastní pasti. Dirigenti předešlé sezóny působící v ostravské opeře pan Jindra,Müller,Chalupecký,Dohnányi jsou zároveň dirigenty ND v Praze :-) tj.4 ze 7. Další jsou pan Klecker,ND v Brně, Brauner v SOP a Plzeňské opeře a místní pan Šrubař.Možná jste pane Jaroslave potencionální uchazeč na pozici dirigenta,ale nechcete se nám představit pravým jménem, abychom všichni poznali technicky a teoreticky nejzručnějšího dirigenta v ČR :-))) Zdravím Pavel Novotný
Chtělo by to návrat Paola Gatta.
Jaroslav N: Má v současnosti nejlepší dramaturgii u nás. Jinak má stejné problémy jako všechna naše operní divadla a k profesionalitě a vysoké kvalitě má daleko. Ale nejlepší dramaturgii má.
to Pavel Novotný: doufám, že nepovažujete zmíněné dirigenty za kvalitní. Jsou to pouze provozní pracovníci, ale v žádném případě umělci. Vaše konspirační teorie, že jsem dirigent, je poněkud vedle. Ale jako umělec (byť ze zcela jiného nehudebního odvětví) rozpoznám, zda má dirigent či jakýkoli jiný umělec ve své práci koncepci či se pouze řídí tím, co mu někdo někdy řekl. Stejně tak rozpoznám, zda je ten či onen hráč nebo zpěvák technicky připraven a zde rozumí svému partu. Toto lze vypozorovat, pokud znáte základní principy tvorby (což není nic složitého, je to o pochopení logiky a zásad stavby a vedení uměleckého záměru, což funguje stejně u hudby, malířství, sochařství i architektury- nestavím se tedy do povýšené role soudce (což jste se mne snažil pasovat). Nicméně se mnou můžete nesouhlasit a pokusit se mne přesvědčit smysluplným argumentem o opaku. S pozdravem Jaroslav N. (vzhledem k tomu, že se jedná pouze o internetovou diskuzi a vzhledem k tomu, že jsem veřejně činný, nebudu zveřejňovat celé své jméno)
Návrat Paola Gatta? – nestrašte!!! Za uplynulý rok se v ostravské opeře udělal velký kus práce – jen tak dál Roberte Jindro.
Myslím si, že všichni diskutující by si měli povinně přečíst rozhovor s Marissem Jansonsem na těchto stránkách. Takto by měl totiž uvažovat umělec i posluchač. http://www.operaplus.cz/2011/08/mariss-jansons-v-rozhovoru.html
Že je pan Jindra v Ostravě pouze na zkoušku? Ano, je to tak. Dnes se uskutečnilo slavnostní zahájení sezóny NDM a pana Jindra z Prahy nepřijel.
Asi nechápete, že pan Jindra též diriguje v Praze některé opery. Nelze být tedy vždy všude. Své úkoly zde ale nezanedbává, naopak, většinu času tráví v Ostravě.
Jdeme za Vámi, ale bez hudebního ředitele opery?
V Praze můžeme jen Ostravě závidět, když sleduji, co a kdo se řítí na naše operní scény a co s nimi hodlá páchat. Bůh buď milostiv pražské opeře!
Je pozoruhodné, kolik staromilské sveřeposti v Ostravě je.
Padáka dostal Gatto i v Ostravě, kde rozeštval celý soubor.
Bohužel představení opery jsou poloprázdná,Cardillac byl celkem plný jen z důvodůvelké slevy. Pan Jindra se snaží,ale jeho hudební nastudování Pastorkyně je striktní a také dirigenti p. Brauner,Chalupecký moc objevného do Ostravy nepřinesli. Hostujících sólistů vpředstavení,především z Prahy, je více než ostravských. Nevím, snad má p. Jindra hodně sponzorů, protože to jinak finančně nemůže zvládnout.