Pavel Svoboda: Historické varhany v Dobrušce

Recenzovaný kompaktní disk má dvě dominanty: prezentaci mladého talentovaného varhaníka Pavla Svobody, laureáta Mezinárodní varhanní soutěže Pražského jara 2013, a současně prezentaci vzácných historických varhan kostela sv. Václava v Dobrušce.Hlavní postavou této nahrávky je nepochybně osobnost Pavla Svobody, dobrušského rodáka a patriota, který je s varhanami v kostele sv. Václava důvěrně obeznámen a nejspíš byl hlavním iniciátorem nahrávky jako takové i její celkové dramaturgie. Snímek obsahuje standardní repertoár pilířových skladeb barokní varhanní literatury. Při jejich volbě bylo nesporně nutno přihlédnout k rozsahovým i technickým možnostem historického nástroje. To, co bylo vybráno, nástroji znamenitě vyhovuje a citlivá, nápaditá registrace ozřejmuje nevšední zvukové možnosti dobrušských varhan. Nástroj není z největších, jeho dispozice je ovšem dosti bohatá na barevně charakteristické rejstříky, což umožňuje řadu vskutku pozoruhodných kombinací. Překvapivě silně je vybaven pedál se třemi šestnáctistopými rejstříky: jeho nevšední zvukovou hutnost se zřetelnými, nesplývajícími konturami prokáží na nahrávce zejména Bachovy fugy, imitované úseky v Buxtehudeho Preludiu g moll či imitované partie u Muffata.Mechanická traktura, jak prozrazuje recenzovaný snímek, nečinila Pavlu Svobodovi pražádné problémy: píše-li se v bookletu o její těžkopádnosti, pak brilantní, jemně odstíněné a technicky perfektní pasážové a koloristní detaily v „toccatových“ úsecích Buxtehudeho Preludia g moll a Muffatovy Toccaty IV žádnou těžkopádnost neprozrazují, ba naopak: jsou zde vymodelovány s detailní precizností takřka jako na cembale.

Bachovy varhanní drobnosti s charakterem spíše instruktivním dokázal Svoboda případ od případu zřetelně individualizovat ve zvuku, tempech, frázování, čímž vtiskl každé jednotlivé skladbě osobitý charakter. Celkový zvuk Osmi malých preludií a fug působí na nahrávce o poznání hutněji, než tomu je u Buxtehudeho a Muffata, což se zdá být logické. Naopak, chorální předehra Erbarm dich mein, o Herre Gott, BWV 721, je na nahrávce pojata velmi subtilně ve zvuku a velmi soustředěně v meditativní výpovědi: cantus firmus této pozoruhodné juvenilie zní diskrétně, a přesto dostatečně výrazně v pomalých hodnotách v diskantu, doprovázen v zásadě homofonní, pestrou harmonickou výplní, která chorální nápěv nikde nepřekrývá, a přesto zřetelně modeluje harmonické pozadí. Výsledek je neokázalý, leč plně přesvědčivý. V průvodním textu v bookletu bohužel není o této, svým způsobem výjimečné, skladbě ani zmínka, což je nejspíš důsledek nějakého opomenutí či technického nedopatření. Waltherův Koncert h moll pro varhany sólo hraje Svoboda s naprostou jistotou, technickou brilancí i zvukovou vyhraněností ve všech třech větách. I z dramaturgického hlediska je tím snímek v závěrečné položce s náležitým efektem vygradován. Z interpretačního hlediska má nahrávka znamenitou úroveň, hodnou laureáta soutěže Pražského jara a řady dalších úspěchů zakládajících pověst Pavla Svobody jako nadějného mladého umělce.

Rovněž zvuková režie snímku je po mém soudu dokonalá, přináší kvalitní autentický zvuk se všemi charakteristickými projevy historického nástroje. Vkusná je i vnější výbava kompaktního disku – obal i booklet jsou v jednotném, výtvarně plně uspokojivém stylu. V průvodním textu nahrávky shledávám nicméně určité disproporce: text (jehož autor není uveden) je snad až asketicky stručný, což se dá pochopit u standardního a vcelku známého repertoáru, mnohokrát už popsaného, k němuž jsou podrobnější informace snadno dostupné. Opomenuta je, jak jsem už uvedl, zmínka o Bachově chorální předehře Erbarm dich mein, o Herre Gott.

Zmiňuje-li průvodní text u Bachových Acht kleine Präludien und Fugen známý problém s autorstvím těchto skladeb (Bach – Krebs), pak měl být připomenut obdobný problém i u Waltherovy varhanní transkripce údajně Vivaldiho Concerta h moll. Autorem předlohy může – ale nemusí – být Vivaldi. Kandidátem autorství je totiž i německý houslista, kapelník a skladatel Joseph Meck (1690–1758), který Vivaldiho sloh dokonale ovládl a jehož concerti bývají občas přisuzovány známějšímu Vivaldimu. To je prostě dodnes otevřený problém a nahrávky i notová vydání Waltherovy transkripce střídavě uvádějí Vivaldiho (toho arci častěji) i Mecka – přesně v duchu svědectví dobových pramenů.

Základní údaje o interpretovi jsou, po mém soudu, postačující. Zbývá tudíž v úvodu konstatovaná druhá dominanta nahrávky – tedy varhany kostela sv. Václava v Dobrušce: zde mi ta pětiřádková anotace připadá přece jen až příliš strohá. Autor průvodního textu se přitom měl o co opřít: existuje důkladná a zasvěcená studie o dobrušských varhanách od Jiřího Fukse, publikovaná ovšem v regionálním sborníku, a tudíž širšímu okruhu zájemců nepříliš známá. Soudím, že některé pozoruhodné údaje z této studie mohly být do bookletu recenzovaného CD (samozřejmě náležitým způsobem) převzaty.
Hodnocení autora recenze:
90 %

Historical Organ in Dobruška (1727)
Pavel Svoboda (varhany)
Sound engineer: Aleš Dvořák
Music production: Vít Havlíček, Pavel Svoboda
Producer: Radek Křižanovský
Nahráno 24. října 2011
Vydal Triart Recording 2014
Délka nahrávky: 56.50

Dietrich Buxtehude: Prelude G Minor, BuxWV 163
Georg Muffat – Toccata IV Apparatus Musico–Organisticus
Johann Sebastian Bach:
– Preludes and fuges BWV 553—560
– Prelude and Fugue in C Major, BWV 553
– Prelude and Fugue in D Minor, BWV 554
– Prelude and Fugue in E Minor, BWV 555
– Prelude and Fugue in F Major, BWV 556
– Prelude and Fugue in G Major, BWV 557
– Prelude and Fugue in G Minor, BWV 558
– Prelude and Fugue in A Minor, BWV 559
– Prelude and Fugue in B flat Major, BWV 560
– Erbarm dich mein, o Herre Gott BWV 721
Johann Gottfried Walther: Concerto B Minor after Vivaldi LV 133:
– Allegro
– Adagio
– Allegro

Foto Honza Ježdík

Hodnocení

Vaše hodnocení - Svoboda: Historical organ in Dobruška (CD)

[Total: 6    Average: 4.5/5]

Související články


Napsat komentář

Reklama