Peterková, Bennewitz Quartet a světová premiéra na Hudebním létě Kuks

  1. 1
  2. 2

V kostele Nejsvětější Trojice v Kuksu se 23. července 2016 konal již třetí koncert sedmého ročníku festivalu Hudební léto Kuks. Představila se přední česká klarinetistka Ludmila Peterková, profesorka Pražské konzervatoře, a spolu s ní také vynikající Bennewitz Quartet. Dramaturgie nebyla založena na obvyklém chronologickém řazení skladeb, ale na jejich kontrastu, a to záměrně. Na začátku vystoupil kvartet, následovala skladba pro sólový klarinet a nakonec kvartet spolu s klarinetem jako finále. U skladeb, kde vystoupil kvartet, se úlohy uvaděče ujal Štěpán Ježek (druhé housle), který zajímavým výkladem pomáhal publiku k lepšímu pochopení hudebního díla včetně okolností jeho vzniku.

Hudební léto Kuks 2016 - Ludmila Peterková (klarinet) a Bennewitz Quartet (foto Hudební léto Kuks)
Hudební léto Kuks 2016 – Ludmila Peterková (klarinet) a Bennewitz Quartet (foto Hudební léto Kuks)

Koncert zahájila Italská serenáda Huga Wolfa (složená v roce 1887), která na začátku koncertu vyvolala v krásném prostoru kostela jakousi středomořskou atmosféru. Zajímavé je, že i když byl Wolf zastáncem Wagnera a novějších směrů, tak kromě písní se stala právě tato skladba jednou z jeho nejznámějších. První housle byly hlavním protagonistou serenády, měly většinou hlavní téma, inspirované italskou lidovou hudbou, ale violoncello také hrálo důležitou roli. V mnoha místech totiž zastávalo úlohu italského milence, který vyjadřuje svou lásku. V částech, kde violoncello plnilo právě tuto roli, se mu ostatní smyčce jakoby posmívaly. Také v místech, kde hudba zněla jako neapolský tanec, hráči skoro tancovali s hudbou. Vše výborně zahráno jak charakterově, tak i technicky a zvukově. Skladba tím měla typickou italskou náladu: vtip, láska a ironie.

Podobně jako v uplynulých ročnících i letos zazněla skladba, která vznikla přímo na objednávku festivalu a byla inspirovaná, jak je patrné z jejího názvu Herkommann aria, jednou ze šporkovských árií, konkrétně Herkommannskou. Navazuje tak na tradici světových premiér skladeb psaných anebo inspirovaných šporkovskými áriemi. V minulých ročnících to byly například: Černá labuť Emila Viklického, Hubertské převleky hraběte Šporka od Ivana Kurze a Fantazijní variace na Zaječí árii od Otomara Kvěcha. Letos proběhla již čtvrtá premiéra a poprvé od zahraničního skladatele. Osloven byl Thomas Simaku, světově proslulý britský skladatel albánského původu a pedagog na University of York v Anglii.

Provedením skladby byla pověřena Ludmila Peterková, což se ukázalo jako správná volba. Mnohá místa, která byla z technického hlediska až akrobatická, nebyla pro Peterkovou žádným problémem. Na začátku skladby bylo jasně poznat inspiraci árií, což bylo dáno vzdušností a jasnější melodikou. Později se ukázaly i technické možností klarinetu, a to nejen co se týká zběhlosti prstů či glissand, ale také zvukových možností nástroje. Místy byla poznat jakási melodie a k ní doprovod, jako kdyby nástroj doprovázel sám sebe. Koncepce propojení soudobé hudby se starými barokními nápěvy je zajímavá a ojedinělá kombinace a je ještě více zajímavé, když jsou vzniklé skladby nějak spjaté s místem, kde poprvé zazní. Na koncertě byl přítomen i sám skladatel Thomas Simaku, který neskrýval nadšení z interpretace svého díla a z osobitého přístupu klarinetistky.

Hudební léto Kuks 2016 - Ludmila Peterková (klarinet) Thomas Simaku (foto Hudební léto Kuks)
Hudební léto Kuks 2016 – Ludmila Peterková (klarinet) a autor premiérované kompozice Thomas Simaku (foto Hudební léto Kuks)

Třetí skladbou koncertu byl Mozartův Kvintet pro klarinet a smyčcový kvartet A dur KV 581. Skladba byla dopsána v roce 1789 pro vynikajícího dvorního klarinetistu Antona Stadlera a byla samotným Mozartem nazvaná Stadler Quintet, což svědčí o úrovni a respektu ke klarinetovému partu.

Úvodní Allegro dávalo náladu celé skladbě. Na začátku se představila ve smyčcích první melodická linka, která jakoby vyzvala klarinet k odpovědi další melodickou linií. Později mělo jasnou melodickou linku i violoncello, které s prvními houslemi a klarinetem jasně a vkusně dávalo větě charakter jakéhosi rozhovoru. Druhé téma, necháno jen klarinetu, bylo zvukově velmi zajímavé a mělo trochu romantický charakter. Vynikal zde měkký zvuk klarinetu za jemného a nerušícího doprovodu smyčců. V provedení měl klarinet převážně doprovodnou úlohu (nejčastěji hrál rozložené akordy) a hlavní téma hrály smyčce, které si toto téma často předávaly mezi sebou. Repríza se vyznačovala typickým mozartovským rozpracováním, kde všichni hráči jasně ukázali, že vědí co vyzdvihnout a co je pouhým podkresem.

Druhá věta Larghetto měla nokturnový charakter díky plynule a téměř romanticky pojaté melodii v klarinetovém partu a měkkém doprovodu smyčcových nástrojů (con sordino). Tato věta je napsána jako árie, kde je velmi zajímavá melodika, otázka i odpověď končí v lichém taktu (otázka v devátém a odpověď v jedenáctém taktu). V doprovodu je prostá harmonie a jednoduchá doprovodná faktura smyčcových nástrojů. Klarinet tu měl hlavní úlohu a vyznačoval se hezkým zpěvným tónem a dobře pojatou frází.

V kontrastu s druhou větou byla třetí věta, která nás z nokturnové árie přenesla do společenského tance Menuetto. Všichni hráči dobře využili kontrasty forte-piano a vyznačovali se rovnováhou mezi party, i v této větě dobře komunikovali v předávání tématu a v navazování hudební fráze bez zbytečných přerušení. Mozart tu nezvykle předepsal dvě tria, první koncipované jako vážný a elegantní smyčcový kvartet a druhé jako dvě prosté písně v klarinetovém a houslovém partu, které za doprovodu ostatních smyčců měly charakter lidového tance sousedská (Ländler). Za zmínku stojí i výrazová interpretace hráčů, kde i podle pohledu na ně bylo jasné, jaký je charakter konkrétních částí této věty.

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - L.Peterková & Bennewitz Quartet (Hudební léto Kuks 2016)

[Total: 9    Average: 3.9/5]

Související články


Napsat komentář