Petr Zuska chystá Louskáčka: Nechápu, z čeho mají diváci strach

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Za necelých čtrnáct dní se v Národním divadle uskuteční premiéra nové baletní inscenace Louskáček a Myšák Plyšák. Autorský pohled na titul, který neodmyslitelně patří k vánočnímu času, připravil divákům jako mikulášskou nadílku šéf souboru Petr Zuska. Vystřídá inscenaci Youriho Vàmose, která byla na repertoáru předchozích jedenáct let a na kterou si pochopitelně publikum navyklo, ačkoli když tehdy nahrazovala Grigorovičovu verzi, příběh spojený s motivy povídky Charlese Dickense také vyvolával pochybnosti. Ze zasněženého Londýna se letos přeneseme do adventní Prahy a publikum opět netrpělivě čeká. Petr Zuska nám svůj přístup částečně odhalil.

Petr Zuska (foto Mário Bakuš)
Petr Zuska (foto Mário Bakuš)


Jak dlouho jste v sobě nosil myšlenku vytvořit vlastní verzi Louskáčka?

První nápad, jak bych mohl pojmout Louskáčka, jsem měl před dvanácti lety, v době, kdy jsme s Yourim Vàmosem domlouvali inscenování jeho verze. Tehdy nastaly finanční problémy a chvíli to vypadalo, že ji vůbec nebudeme schopni zaplatit a uvést. Louskáček jako titul však už byl ve všech programech, předplatném a propagačních materiálech; řekl jsem si tedy, že ho při nejhorším udělám sám. Měl jsem tedy představu, jak ho zpracovat, ale neznamená to, že bych ten nápad nosil celou dobu v hlavě. Asi před rokem a půl jsem se ale rozhodl, že je čas vytvořit vlastní verzi, takže jsem si některé nápady oživil, ale následně se to celé posunulo pochopitelně ještě dál.

Jak dalece se inspirujete původním dílem E. T. A. Hoffmanna? Dá se říci, že s ním zacházíte jako s předlohou?

Spíš jsem z něj vyšel ideově. Pro mne je velkou inspirací naprostá logika Hoffmannova příběhu, která se z baletních verzí trochu vytratila. Protože Marius Petipa asi třetinu původního příběhu vynechal, řada věcí v libretu postrádá logiku nebo vysvětlení. Hoffmannem jsem byl fascinovaný už jako dítě, a o to více mě fascinuje dnes. Pracuje s nádhernými symboly, řekl bych, že až s metafyzickými archetypy, což mám rád. A celý děj do sebe skvěle zapadá. Ovšem dělat Louskáčka přímo podle Hoffmanna je celkem zapeklitá věc, na balet nebo taneční divadlo je velmi komplikovaný, navíc Čajkovského hudba vychází z už hotového libreta, které mu Petipa dal. Musím tudíž respektovat Čajkovského a „vejít se“ do jeho partitury, a tedy i do struktury, kterou tomuto baletu vytvořil Petipa. Proto rozhodně nelze říct, že bych dělal Louskáčka podle Hoffmanna. Vzal jsem si příklad z logiky děje a dotýkám se některých symbolů, o kterých jsem mluvil. Není to ale tak, že bych vytvořil nějakou filozofickou inscenaci, dělám představení pro děti.

Petr Iljič Čajkovskij: Louskáček a Myšák Plyšák – jevištní zkouška (foto Hana Smejkalová)
Petr Iljič Čajkovskij: Louskáček a Myšák Plyšák – jevištní zkouška (foto Hana Smejkalová)

Půjde tedy o inscenaci pro rodiny s dětmi…

Samozřejmě. O co jiného by mělo jít? Louskáčka jsem vždy vnímal jako titul pro děti a tak k němu přistupuji. Zaráží mě, když se stále lidé ptají, jestli to bude pro děti, nebo ne, už jenom z principu mi tahle otázka vůbec nedává smysl. Mám pocit, že děti mají v těchto věcech docela jasno i bez nás. Buď se jim divadlo líbí, nebo nelíbí, to je celé.

Myslíte si, že dětského diváka podceňujeme?

Rozhodně. Dospělí mají pocit, že musí určovat, co je pro děti vhodné, ale ony mají jiné vnímání a v inscenacích vidí a oceňují jiné věci. Viděl jsem to mnohokrát na našich vlastních představeních, tak vám můžu dát pár příkladů. Například o Maillotově Popelce mnozí říkali, že je sice zajímavá, ale vůbec není pro děti. Můj tehdy tříletý syn ji viděl asi pětkrát a byl nadšený. Našel si scény, které se mu ohromně líbily, a těšil se na ně. Protože děti vidí jinak. Dokonce jsem slýchal od diváků, že se jejich dětem líbila jedna z prvních choreografií, které jsem v Praze uvedl, Ways 03. Jde o naprosto abstraktní kus na hudbu Arvo Pärta, a přesto na tom něco nacházely, co se jim líbilo. Takže s tím hodnocením, co pro děti je a co není, bych byl opatrný. Louskáčka každopádně považuji za titul, který je pro dětské publikum určený, ale mám rád, když má představení nějakou nadstavbu a osloví i dospělé. Po pravdě si neumím představit, jak by měl vypadat balet „jen“ pro děti…

Petr Iljič Čajkovskij: Louskáček a Myšák Plyšák – jevištní zkouška (foto Hana Smejkalová)
Petr Iljič Čajkovskij: Louskáček a Myšák Plyšák – jevištní zkouška (foto Hana Smejkalová)

Vánoční svátky mají velkou symboliku. Jak se to odráží ve vaší inscenaci?

Nechci, aby to vyznělo, jako že se zabývám nějakými složitými symboly. Chtěl jsem vytvořit představení, které bude mít své kouzlo a zároveň bude plné legrace. Co je důležité a co můžu prozradit předem, je to, že můj příběh se vlastně neodehrává o Vánocích, ale na Mikuláše. Vánoční čas se prolne do druhého jednání prostřednictvím snu, v němž se odehrává, snu, který se zdá dětem z 5. na 6. prosince. To byl také můj někdejší nápad, že by můj Louskáček měl začít naším Mikulášem, Čertem a Andělem. Tyhle tři postavy pro mě v dětství měly obrovskou magii a večer, kdy k nám přicházely, pro mě byl stejně kouzelný a tajemný jako Štědrý večer. Vycházím z vlastních pocitů, z toho, jak reflektuji svoje dětství.

Máte také vlastní děti. Odráží se to ve vaší práci?

Jistě, nevyhnu se tomu, aby něco z toho neprosáklo do mé práce. Klukovi bude sedm, holčičce dva, takže také máme doma takový mužsko-ženský svět. V Hoffmannově knize také vystupují dvě děti – sourozenci, důležitější postavou je Marie, ale má bratříčka Fritze. Na postavách dětí jsem vytvořil zápletku mé verze. Což s Hoffmannem do určité míry souzní, i když jeho příběh je trochu jiný. Je v tom obojí – Hoffmann i moje osobní zkušenost a invence.

Petr Iljič Čajkovskij: Louskáček a Myšák Plyšák – jevištní zkouška (foto Hana Smejkalová)
Petr Iljič Čajkovskij: Louskáček a Myšák Plyšák – jevištní zkouška (foto Hana Smejkalová)

Budou v inscenaci děti na jevišti?

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Související články


Komentáře “Petr Zuska chystá Louskáčka: Nechápu, z čeho mají diváci strach

  1. Hezký rozhovor. Ale jinak je přístup ND k divákům katastrofální. Nechápu, jak je možné, že dosud na webu ND není uvedené obsazení jednotlivých repríz. Dokonce ani obsazení první a druhé premiéry. Vždyť už je to příští týden! To se to ještě neví? Nesmysl… prostě na nás kašlou. A netýká se to jen Louskáčka, ale i dalších titulů.

Napsat komentář