Opera PLUS - váš informační portál o opeře, baletu a vážné hudbě

    18.10.2010 00:01 Pavel Šimáček

 

Pán a jeho sluha: Tony Williams (Peter Furlong) a Barrett (Alexey Bogdanchikov)

 Sluha vychází se ze stejnojmenné novely Robina Maughama (jeho strýcem byl William Somerset Maugham, mimo jiné autor u nás úspěšné hry Julie, ty jsi kouzelná!). Kniha neušla pozornosti filmařů a v roce 1963 podle ní Joseph Losey natočil film, který se promítal také v našich kinech. Tutino (napsal i libreto) celkem pochopitelně soustředil celý děj na jediné místo – byt Tonyho Williamse. Ten se vrací z daleké cesty, a protože se rozhodl nadále trávit svůj čas v pohodlí jako dobře situovaný anglický gentleman, najme si sluhu Barretta, jenž má zajišťovat chod celé domácnosti, aniž by pána obtěžoval zbytečnými dotazy. Jeho přítomnost ale stále více vadí Tonyho přítelkyni Sally. Barrett totiž čím dál častěji narušuje jejich soukromí a nakonec Tonyho přemluví, aby zaměstnal i jeho mladou a půvabnou neteř, ze které se později vyklube jeho snoubenka. Sally postupně zjišťuje, že Tony před ní začíná dávat přednost sluhovi a jeho ženám… 

 

Barrett (Alexey Bogdanchikov) a Tony Williams (Peter Furlong)

 Sluha je, dalo by se říci, dvojnásobně komorní opera. Vystupují v ní pouze dva zpěváci a dvě zpěvačky (jedna ztvárňuje dvě postavy) a hudební doprovod obstará sedmičlenný ansámbl: smyčcový kvintet, klavír a marimba. Ačkoliv opera vznikla před třemi roky, její hudba je poměrně konzervativní (Tutino bývá řazen mezi novoromantiky). Vychází z tradic italské opery a zřetelně rozeznáme plochy recitativní, árie a ansámbly. Libreto je ovšem v anglickém jazyce, který se ukázal jako zpěvný, a díky výborné výslovnosti všech účinkujících publikum snad nebude muset tak často sledovat titulky. Znalost toho, o čem postavy hovoří, je o to důležitější, že opera je klasická „konverzačka“, dovedu si docela dobře představit, že by obstála i bez hudby jako činohra.

Vztah Tonyho Williamse (Peter Furlong) a Sally Grant (Jana Tetourová) se dostává pod dozor sluhy Barretta (Alexey Bogdanchikov)

Protože v opeře nevystupují jiné postavy ani sbor a party nejsou nijak lehké, klade na představitele, resp. představitelky, velké nároky po stránce pěvecké i herecké. Tři z nich prošli předkoly mezinárodní soutěže a kvalita jejich výkonů byla zřejmá. Sluhu Barretta ztvárnil uzbekistánský rodák Alexey Bogdanchikov svým příjemným, měkkým a spolehlivým barytonem. Neustále v mírném předklonu jen s jemně úlisným výrazem dobře vystihl určitou slizkost postavy, které se sice nedá nic vytknout, ale která vás po chvíli začne iritovat. Part Tonyho je položen poměrně vysoko a na některých místech byla u anglo-amerického tenoristy Petera Furlonga znát mírná únava. Jeho hlas je ovšem příjemný, typicky belcantový tenor, zpěvák má také v repertoáru Pinkertona nebo Rudolfa. Sílu prokázal i čistě fyzickou, protože mu režisér přikázal dvakrát zpívat s partnerkami na ramenou, což zvládl bez problémů. A ve výšce (tedy na ramenou partnera i v notové osnově) to perfektně šlo třetí soutěžící – Francouzce Camille Dereux v dvojroli Very a Mabel. Obě předvedla jako bezstarostné až frackovité holky, k čemuž se její koloraturní soprán dobře hodil. Velkým překvapením pro mne byla naše mezzosopranistka Jana Tetourová se svým zajímavě zabarveným hlasem, do kterého dokázala vtisknout emoce asi nejdramatičtější postavy a který perfektně ovládala, ale i svým herectvím a celkovým zjevem. Sebejistota její Sally pomalu mizí, jak začne být omezována a odsunována. Je zřejmé, že na něco takového zvyklá nebyla a neví, jak na danou situaci reagovat. V závěru dosáhne sebedůvěry (nikoli však původní sebejistoty), na zachránění jejího vztahu s Tonym to ale nestačí. Obě zpěvačky si navíc mohly dovolit objevit se na jevišti i ve spodním prádle, kostýmní výtvarnice Helena Anýžová zejména pro Sally navrhla několik slušivých modelů.

. 

Vera (Camille Devereux) okouzlí Tonyho Williamse (Peter Furlong)

 Režisér Luděk Golat se soustředil na detailní hereckou práci, čímž se z větší části s účinkujícími vyhnul pocitu určité zdlouhavosti vycházejícímu z neustálých rozhovorů postav. Přesto se asi devadesátiminutové představení chvílemi táhlo, jako retardující se mi jevily zatmívačky oddělující jednotlivé časové úseky děje. Zcela jsem také nepochopil, čím Barrett Tonyho tak ovládl. Trochu mi chybělo ono plíživé zasahování do pánova života, jaké naznačila třeba scéna s podáváním kávy připravené dle vlastního Barretova receptu. Tony se na začátku projevoval jako dosti rozhodný člověk, jeho přerodu v závislou trosku s dvojznačnou sexuální orientací jsem proto i přes Furlongův herecký výkon moc nevěřil. Ke zjednodušení určitě došlo již v libertu a režie zde bude mít práci navíc. Inscenaci by pomohla i volba jiného prostoru – z prvního balkónu a ve starobylém divadle postavy přeci jen působí trochu vzdáleně. Ideální prostor bych viděl v divadle typu pražské Komedie.

Komorní orchestr pod taktovkou Jiřího Petrdlíka hrál celý večer výborně a nabízel i působivý vizuální dojem. Ansámbl je totiž umístěn na jevišti, kde zapadá do scény Jaroslava Maliny, kterou tvoří tři kubisticko-expresionistické stěny v pozadí, velká postel a několik sedacích polštářů.

 

Celkový pohled na scénu s orchestrem

 Slabá byla tento večer jen návštěva divadla. Publikum by se vešlo do přízemí, v mém okolí několik lidí v průběhu představení odešlo. Ti, co zůstali, však tleskali déle, než by vyžadovala pouhá slušnost. Divadlo J. K. Tyla se pustilo do nelehké, avšak záslužné, činnosti objevování soudobých oper. V Praze jsme naposled současná díla slýchali v Národním divadle za ředitelování Daniela Dvořáka, o to větší pochvala patří Plzni za odvahu. Kdo by se chtěl průzkumu dnešních operních vod účastnit, bude mít (jen) dvě příležitosti: 26. listopadu v 19 hodin a 28.listopadu ve 14 hodin, příp. na televizních stanicích Mezzo a Duna..

 

Marco Tutino:
Sluha/ The Servant
Dirigent: Jiří Petrdlík
Režie: Luděk Golat
Scéna: Jaroslav Malina
Kostýmy: Helena Anýžová
Dramaturgie: Zbyněk Brabec
Členové a členky orchestru opery DJKT: Martin Kos, Michal Pospíšil, Jaroslava Smolová, Hana Vítková, Vojtěch Skalka, Štěpán Kos a Markéta Mazourová
Premiéra 11. září 2010 ve Velkém divadle
(psáno z reprízy 16. října 2010)

Sally Grant - Jana Tetourová
Tony Williams - Peter Furlong
Barrett - Alexey Bogdanchikov
Vera/ Mabel - Camille Dereux

www.djkt-plzen.cz

 

foto: Marta Kolafová

Vaše hodnocení této inscenace:

Související články

• Operní panorama Heleny Havlíkové (6)
• Operní novinka v Plzni již dnes: Sluha
• Aprílová Turandot v Plzni