Poslanci navrhli víc peněz festivalům, dle expertky nesystémově

Poslanci dnes navrhli posílit rozpočet ministerstva kultury o desítky milionů korun na hudební festivaly i s přesným výčtem, kolik má která akce dostat. Hudební festivaly, stejně jako divadelní a taneční, dostávají státní příspěvek prostřednictví dotací, kde jejich požadavky posuzují odborné komise. Krok, za který lobbovala Asociace hudebních festivalů, je nesystémový, řekla v pátek Yvona Kreuzmannová, ředitelka sdružení Tanec Praha, která se dlouhodobě věnuje kulturní politice.Sněmovní rozpočtový výbor dnes doporučil podpořit několik hudebních festivalů celkovou částkou přes čtyřicet čtyři milionů korun na úkor peněz určených na příspěvek Evropské unii. Poslanci vyjádřili podivení nad tím, že peníze na festivaly nebyly zahrnuty v původním návrhu rozpočtu. S penězi na festivaly se v rozpočtu Ministerstva kultury vždy počítá v kapitole živé umění, festivaly stejně jako pořadatelé falších akcí podávají žádosti o granty.

Zaznívají však hlasy, že by zavedené akce měly mít jistou podporu bez soutěže v grantovém řízení. V rámci rozpočtu Ministerstva kultury jeden čas byla – a znovu se o ní uvažuje od roku 2016 – rubrika pro prioritní akce, respektive pro osvědčené festivaly. „Podle kvalifikovaného odhadu je pro ně potřeba sto padesát milionů korun,” uvedla Kreuzmannová.

Podle dnešního návrhu má Pražské jaro v příštím roce od státu dostat sedmnáct milionů, Mezinárodní hudební festival Český Krumlov asi osm milionů, Smetanova Litomyšl skoro šest milionů, Dvořákova Praha pět milionů, České doteky hudby 3,5 milionu, Struny podzimu tři miliony a Janáčkův máj 1,7 milionu korun.

Výbor doporučil vyčlenit dalších zhruba čtyřicet pět milionů korun pro další festivaly. „Je důležité, že rozpočet na festivaly byl navýšen. Je ale také důležité, aby o konečném rozdělení sumy rozhodly komise, které jsou k tomu zřízené. Ministerstvo kultury svolalo pracovní skupinu na přípravu Programu festivalů, který by měl platit od roku 2016 a konečně přinese tříletý finanční výhled nejvýznamnějším mezinárodním akcím,” řekla Kreuzmannová.

„Navýšení pro vybrané hudební festivaly navrhl výbor pro vědu a kulturu na základě doplňujícího návrhu, který přednesl nikoli ekonomický náměstek ministra kultury, ale poslanec František Adámek (ČSSD), zřejmě na základě iniciativy Asociace hudebních festivalů,” sdělila mluvčí Ministerstva kultury Helena Markusová. Předsedou asociace je Jaromír Boháč, který je i prezidentem jedné z podpořených akcí, krumlovského festivalu.

Dalších sto deset milionů korun navrhl přidat ministerstvu kultury Jaroslav Klaška (KDU-ČSL na podporu umění, profesionálních divadel, orchestrů a knihoven. Uspěla i poslankyně Věra Kovářová (TOP 09 a STAN) s návrhem přidat čtyři sta milionů korun na obnovu památek. Pokud by tento návrh Sněmovna schválila, znamenal by výrazné navýšení památkových programů, kterých má ministerstvo osm. V posledních letech výrazně klesal objem peněz do nich plynoucích. Zatímco v roce 2009 to bylo sedm set osmdesát osm milionů, loni čtyři sta deset milionů a letos asi pět set milionů.

Rozpočtový výbor chce o třicet milionů korun zvýšit rozpočet Národního památkového ústavu, byť má ze všech třiceti příspěvkových organizací Ministerstva kultury nejvyšší soběstačnost. Letos díky vyšší návštěvnosti památek využije zhruba třicet milionů Kč ze vstupného na opravy a údržbu. Přidají se tak k více než sto milionům korun, s nimiž se na opravy počítá v běžném rozpočtu. Od roku 2009 se ale příspěvek od zřizovatele snižuje a Národní památkový ústav říká, že jeho vnitřní dluh u běžné údržby činí zhruba sto deset milionů korun.

Poslanci navrhují zvýšit také rozpočet Národní galerii, a to o čtyřicet osm milionů korun. Ta je s ročním státním příspěvkem kolem dvě stě milionů korun dlouhodobě podfinancovaná. Většinu peněz spotřebuje provoz budov, na výstavy galerie hledá peníze u sponzorů.

Foto Daniel Beran/MAFRA