Početné mladší i ty odrostlejší fanynky se konečně dočkaly: Jeden v současnosti z nejpopulárnějších a operními domy nejžádanějších tenoristů konečně dorazil zazpívat i do Prahy (když zdravotních důvodů opakovaně na přelomu starého a nového roku odřekl v mnichovském Fideliovi svého Florestana). Jak jednačtyřicetiletý umělec sám v zákulisí prozradil, v našem hlavním městě sice není poprvé, dosud však přijížděl jen na návštěvy soukromé. Na jeho vystoupení si Češi museli počkat šestnáct let, od jeho profesionálního debutu v roce 1994.
Při setkání s Jonasem Kaufmannem se v lecčems nabízí srovnání s donedávna neméně úspěšným Rolandem Villazónem. Zdá se přitom, že německého tenoristu oproti zmíněnému Mexičanovi příroda tak mocným hlasovým fondem přece jen neobdařila a navíc jeho hlas nepůsobí dojmem tak „superodolného nástroje“, jak se i v Praze opakovaně prezentoval Villazón. Oproti Villazónově klaunství ale Kaufmann zaujme nesmírnou vnitřní koncentrovaností a neokázalostí, ani bezprostřednost mu ale nechybí. Jen málokdy opravdu „zatlačí“ na hlas, často dlouhé pasáže zpívá v pianu, nezřídka velmi obratně přejde k falzetu, svůj hlas má pod výtečnou kontrolou své techniky. Ví také evidentně velmi dobře o čem zpívá a vnitřní pocity toho kterého hrdiny navíc dokáže tlumočit až s uhrančivou sugestivností.

Z nabídnutého italsko – francouzského repertoáru mě Jonas Kaufmann zaujal především hned prvním, nečekaně ztišeným, ale o to působivějším „Recondita armonia“ z prvního jednání Pucciniho Toscy (neméně úspěšný byl i přidaný Cavaradossi z jednání třetího), podobně sugestivní byl i Kaufmannův José a jeho Květinová árie z Carmen. Z druhé poloviny koncertu byla fascinující především u nás nepříliš známá Gioconda a „Cielo e mar!“ Enzo Grimalda se závěrečnou, úchvatně otevřenou a dlouze drženou výškou, stejně jako i až mrazivě působivá zpověď Turida „Mamma, quel vino“ z Mascagniho Sedláka kavalíra. Naopak méně vhodný pro Kaufmannův hlas se mi zdálo přidané Vévodovo „La donna è mobile“ z Verdiho Rigoletta. Nejedno čísel z programu včerejšího koncertu lze najít na Kaufmannově novém CD Verisimo Arias.
Výtečného spojence měl Jonas Kaufmann ve svém krajanovi, dirigentovi Jochenu Riederovi, se kterým vystupuje poměrně často. Rieder jakoby s tenoristou doslova dýchal, jejich vzájemné souznění se nedalo přehédnout. Orchestr FOK se včera předvedl v tom nejlepším světle, už od úvodní předehry k Verdiho Silcilským nešporám zaujala nejen preciznost jeho hry, ale i melodická vroucnost a zvuková vyváženost (snad jen závěr Berliozova Maďarského pochodu z Faustova prokletí vyšel přece jen trochu přehlušeně).Závěrem dobrá zpráva pro ty, co se nedostali: Ze včerejšího pražského koncertu Jonase Kaufmanna pořizovala záznam Česká televize.
Program:
G. Verdi: I vespri siciliani
-předehra
G.Puccini: Tosca
-árie Cavaradossiho z 1.dějství
G.Bizet: L´arlésienne
-Adagietto a Farandole
G.Bizet: Carmen
–árie Dona José z 2.dějství
H.Berioz: La damnation de Faust
-Maďarský pochod
J.Massenet: Werther
-árie Wertheta z 3.dějství
R.leoncavallo: Pagliacci
-intermezzo
-árie Cania z 1.dějství
- přestávka –
G.Verdi: La forza del destino
-předehra
A.Ponchielli: La Gioconda
-árie Enzo Grimalda z 2.dějství
G.Puccini: Manon Lescaut
-intermezzo
F.Cilea: L´Arlesiana
-árie Federica z 2.dějství
P.Mascagni: Cavalleria rusticana
-Intermezzo
-árie Turrida
přídavky:
F.Cilea: Adriana Lecouvreur
-árie Maurizia
G.Puccini: Tosca
-árie Cavaradossiho z 3.dějství
Non ti scordar di me
G.Verdi: Rigoletto
-árie Vévody
Související články
- Osterfestspiele Salzburg 2012: Nuda v Seville aneb Sasové před branami
- Operní panorama Heleny Havlíkové (56)
- Jonas Kaufmann patřil do většího sálu
Komentáře: 35
Napsat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni:Před prvním přidáním svého komentáře se musíte zaregistrovat:
- J. Charypar: Útěk novinářských posluchačů už před skladbou je prostě ostuda. Pochybuji, že většina z nich projevila...
- mlady posluchac: Já bych sílu médií, které spoluutváří obecné povědomí rozhodně nepodceňoval. Před Mahlerem, který si...
- vittorio: Pana Přibyla jsme slyšeli v Daliborovi živě několikrát,byl úžasný takový spinto tenor se dnes tady živě už...
- Martin Kovar: „vážná hudba, balet a opera jsou žánry označované za snobské, menšinové“ Klasická hudba...
- erwin: Jen pro přesnost, neboť se obávám jisté dezinterpretace mnou zmíněného – Moji barbaři nebyli míněni...
- Viktor: A to jsem ještě zapomněl na tu diskutovanou sekeru. Škoda, že se Rocc nenechal inspirovat jedním ze slavných...
- Viktor: Tohle já beru. Problém je v tom, že když někdo prohlásí něco, co neodpovídá skutečnosti, výsledek je sice...
- Boris Klepal: Mně skutečně nevadí, že si někdo myslí něco jiného, ale měl by argumentovat a ne překrucovat fakta, pro...
- Tom: Je zvláštní, jak hodně funguje u prostého čtení textu projekce vlastního očekávání a vkládání významů, které v...
- Tom: Víte co, já myslím, že p. Klepal to nenapsal zle, prostě že by to stálo za podrobnější rozbor, možná trochu...
Kauza FOK: Otevřený dopis primátorovi Svobodovi
Otevřený dopis panu Bohuslavu Svobodovi, primátorovi hlavního města Prahy Vážený pane primátore, s obavami...
VíceEdita Gruberová znovu na Pražském jaru
Jiří Bělohlávek převzal Řád britského impéria
Ke změnám na Ministerstvu kultury
Přijde nová neřízená střela?









Otevrena vyska?! To by asi nebylo hezky nemyslite?
Jonas Kaufmann včera jistě ohromil celé publikum, není operní hvězdou typu nafouklé bubliny, ale opravdu umí zpívat s úžasnou vroucností. Jen mě mrzelo, že jeho árie byly krátké, prokládané dlouhými orchestrálními mezihrami. Když už vstupenky dosahovaly takové výše, čekal bych, že si užijeme Kaufmannova hlasu více – z 90ti minutového koncertu zpíval odhadem 30 minut, zbytek času zaplnil orchestr. FOK hraje sice skvěle, ale diváci přišli samozřejmě v první řadě na Kaufmanna.
Ronaldův „superodolný nástroj“ bohužel utichl. Asi navždy. S hlasem se musí umět hospodařit a to Jonas umí.
Rolando Villazón Startenor debütiert als Opernregisseur
Ist es ein einmaliges Experiment oder der Beginn einer zweiten Karriere? Letztere Option wäre zumindest eine Alternative für den immer wieder von Stimmbandproblemen geplagten Rolando Villazón.
Für seine erste Inszenierung hat sich der mexikanische Tenor Jules Massenets Oper "Werther" ausgesucht. Premiere ist am 24. Januar an der Opera de Lyon.
10.01.2011
Nemůžu si pomoci, ale včera ke konci se mně kaufmannův hlas zdál už docela unavený, víc zastřený než na začátku. A navíc přesně jak se praví v Makropulos: Korona měla knedlík – totéž má Kaufman. Nemyslím, že by byl úplně špica, je to hodně vyhnané marketingem. Karel
Dobrý den,
koncert byl skutečně mimořádný. Pěvecký výkon J. Kaufmanna byl naprosto soustředěný a naplněný vroucností. V mnoha směrech je pěvcovo podání novátorské (viz např. jeho interpretace Květinové árie z Carmen). (Pro recenzenta podotýkám, že árie z Toscy je Recondita armonia nikoliv armonica- určitě překlep). Co mne ale nenadchlo, byl doprovod Symf. orchestru hl. m. Prahy FOK- mnohdy bezdůvodně naprosto ohlušující, ryčný a poněkud bezohledný vůči pěvci i posluchačům. To byla (stejně jako při koncertu barytonisty Mariusze Kwiecieně)spíš doprovodná hudba k pochodu římských legií, ale nikoliv citlivý doprovod pěveckých hvězd. Pochvalu si zaslouží smyčcová sekce orchestru, ale to bubnování o život a pronikavé zvuky dechových nástrojů mne skutečně tahaly za uši (možná už zhýčkané návštěvami koncertů ve Vídni, Mnichově nebo v Miláně).
Zdraví Jar. Kadleček.
Nemohu souhlasit s tvrzením autora recenze (bylo-li skutečné takto míněno), že Jonas Kaufmann je ve srovnání se "superodolným" Rolandem Villazonem obdařen méně mocným hlasovým fondem. Ani jednoho jsem sice neslyšel naživo v divadle, ale mohu-li soudit z návštěvy druhého Villazonova a včerejšího Kaufmannova recitálu (a dále třeba ukázek umění obou pěvců dostupných na Youtube), je tomu přesně naopak, což dokládá i srovnání jejich repertoáru. Rozdíl je zjevný. Jonas Kaufmann, pokud vím, prošel pozvolným vývojem (jemuž nescházely jisté peripetie) od spíše lyrického tenorového oboru k lyrickému "spinto" a stále více se prosazuje i v dramatických úlohách, včetně heldentenorových rolí Wagnerových oper. To vše aniž by ztratil možnosti lyrického projevu. A to díky, dle mého názoru, bravurní pěvecké technice, jež mu umožňuje až neuvěřitelnou dynamickou diferenciaci. Autorovo tvrzení o Kaufmannově dovedném využívání falzetu považuji za zavádějící – Kafmann dokáže téměř ve všech polohách zcela plynule zesilovat a zeslabovat na jednom tónu s plnou dechovou oporou (a to aniž by přitom jeho hlas přiliš ztrácel na barvě), což je při použití falzetu, jak se domnívám, nemožné. Jeho výšky jsou bravurní – vyrovnané se zbytkem jeho rozsahu, pevné, znělé a s nezbytným "kovovým" zabarvením). Rolando Villazon, má oproti Kaufmannovi menší, lyričtější hlas, který se rovněž (i když ne tolik jako Kaufmannův) vyznačuje barytonovým zabarvením. (Mimochodem také kvůli menšímu objemu hlasu Villazona nelze označit za nějakého nástupce Plácida Dominga, snad s jistou výhradou má blíže ke Carrerasovi). Čím Villazon asi překonává Kaufmanna, je intenzita a emocionální vypjatost projevu, kterou dokáže zapůsobit na posluchači a diváky (a vytvořit tak pozoruhodnou atmosféru). Kaufmann je (alespoň při recitáloech jako byl tento včerejší) niternější, méně okázalý. Villazonova touha po větší intenzitě výrazu a zvládání stále dramatičtějších rolí )spolu s přetěžováním hlasu), dle mého názoru, narušila jeho pěveckou techniku a dovedla jej v krátké době ke dvěma uměleckým a hlasovým krizím, po nichž jeho budoucnost zůstává nejistá. I proto si myslím, že Kaufmann je pěvcem většího formátu a větších možností a jejich srovnávání je ošidné. Jinak si myslím, že sedm árií a čtyři plnohodnotné přídavky, jež byly skutečným vyvrcholením celého koncertu, bylo dostečnou "porcí" pro návštěvníky koncertu. Byl to mimořádný zážitek.
Venca
Ad Karel: Plně podepisuju, Kaufmann zněl ke konci už poněkud unaveně. Taky si myslím, že Villazon má/měl daleko silnější hlasový fond, bohužel nevhodným repertoárem a hlavně technikou je všechno asi už v háji. Ten by falzet tak jako všera Kaufmann vůbec nezvládl. Volba Kaufmannových rolí určitě taky není ideální, např. na Wagnera nemá rozhodně. jsem moc zvědavý jak dlouho ještě vydrží… Dobron
Koncert Jonnase Kaufmanna byl nádherný zážitek, pokud však jde o Symfonický orchestr hl. m. Prahy, který ho doprovázel, souhlasím s p. Kadlečkem, že byl místy příliš hlučný, stejně jako na předcházejícím koncertu M.Kwiecieně. Orchestr opravdu žádný mimořádný zážitek nebyl.
Ještě bych chtěla upřesnit příspěvek, který cituje z německých médií zprávu o režijním debutu R, Villazona a dodává vlastní komentář, že jeho hlas utichl. Villazon zatím zpívá dál, i když méně operních představení (např. na podzim v La Scale) a více koncertů (koncem roku např. v Mnichově a ve Vídni). EO
Ad Dobron: " na Wagnera nemá"… Nevím, čím se zabýváte, ale hodně odvážné tvrzení. Ohlas na Kaufmannova četná vystoupení ve Wagnerových operách v předních operních domech potvrzuje něco jiného.
A Villazón neměl snad na svá četná vystoupení v předních operních domech ohlas??? :-))))))))))))
Obávám se trochu, když už tady oba pány srovnáváte, že tenhle pěvec se sice vroucným hlasem, ale také se vrhající do věcí, nevhodných pro jeho hlas, dopadne stejně jako ten kudrnáč, se kterým ho srovnáváte. Může to být za pár let těžký konec.
Samozřejmě, že Villazon měl a má v předních operních domech úspěch, i po svém druhém návratu je stále na úrovni světové špičky.
Budoucí kariéra Kaufmanna nebo Villazona nebo někoho jiného je jedna věc. Jejich "dnešní" výkony, které patří mezi nejlepší na světě, kterými se mezi světovou špičku již zapsali, druhá věc. EO
anonymní 11. ledna 2011 18:36
To o tom asi mnoho nevíte. Odříká nejen premiéry, ale i velké koncerty a regulérní představení. Je nespolehlivý a i fanouškové (myslím, že tady někdo viděl Nápoj lásky s ním po návratu ve Vídni) píší, že to je docela hrůza. Jakl
Kaufmann mě příliš nenadchl. Přeně jak to tady někdo už napsal, má knedlík v krku a brzy zní unaveně. Siegmundem ve Valkýře se brzy oddělá uvidíte. Zdeněk
Musím ve všem souhlasit s Vencou. Ja jsem ze včerejšího koncertu odcházela nadšená! Naprosto jisté výšky, nádherná piana a skvělá interpretace árií! Doufám, že kariéra p. Kaufmanna bude dostatečně dlouhá – podle jejího dosavadního vývoje by tomu tak i opravdu mohlo být.
Tereza
I já jsem byla včera koncertem nadšená. Zase jsme po delší době slyšeli naživo světového tenora. Když se tady mluví o srovnání Villazóna a Kaufmanna – je to těžko porovnatelné. Osobně patřím mezi ty, kterým Villazón učaroval svým charismatem i hlasem a pevně věřím, že neskončil, jenom nabírá dech. Kaufmanna jsem do včerejška znala jen z DVD Werthera. Vypadalo to na nový idol, proto jsem zvědavě očekávala živý koncert. V žádném případě nejsem zklamaná, ale Kaufmannova pianissima ve výškách mi připadala trochu málo znělá a decrescenda, které Villazón tak dokonale ovládal, trochu násilná. Jinak má ale Kaufmann hlas jako zvon a přeji mu skvělé pokračování kariéry. Orchestr hrál trochu jako bez duše, nevím, jestli kvůli orchestru samému, či je málo strhl dirigent. Irena
Ach bože, zase Vy srandovní hnidopiši, šťourající do všeho, protože jste všude byli, všechno znáte a všechno byste zazpívali nejlíp… Máte v sobě taky trochu citu a touhy vcítit se do byť třeba jen krátkého zážitku, který ovšem v dnešnímm zdevastovaném světě s naprosto překroucenými hodnotami dokáže nabít neuvěřitelnou energií? Dokážete se vůbec někdy z něčeho radovat prostě jen tak, bez detailního rozcupování? Čím Vy sami okouzlujete/dokážete okouzlit/ své nejbližší a udělat jim skutečnou radost? Když se člověk zamyslí nad tím, jak ten život lidský je krátký a nikdo nevíme, jak dlouhá doba je mu vyměřena, měl by nechat na sebe působit křehkou krásu geniální hudby ve skvělém provedení. Každý je jiný (srovnávání kohokoliv s kýmkoliv – zde Villazón x Kaufmann – je podle mne blbost). Každý je svým způsobem a jinak výjimečný (povaha daná místem narození – temperament či kultivovaná soustředěnost atd. atp.). A je jen na nás, jestli na sebe jejích vliv necháme působit pozitivně a vytěžíme z toho pro sebe maximum. Pro mne byl koncert Jonase Kaufmanna silným zážitkem a jsem a zůstanu mu za něj nesmírně vděčná! Stejně jako třeba za první setkání s José Curou… Přeji všem jen příjemné chvíle a nejen s operní hudbou!
Co se Villazona týče, pravda je taková, že od konce března, kdy se znovu objevil na veřejnosti, do konce roku odzpíval na 40 vystoupení, z toho 16 v divadle. To není málo. A že jedna paní napsala o Elixíru…? Přispěvatelé časopisu Gramophone vybrali Villazona jako nejlepšího Nemorina "éry DVD" (starší pak Carusa a Pavarottiho). Je ovšem fakt, že není hnán PR kampaněmi jako v letech předcházejících. Kaufmann ovšem vstupuje do jeho stop tím, že v létě zpívá s Netrebko a Schrottem v berlínské Waldbuhne. Před 5 lety tam s ní a Domingem zpíval Villazon. A ještě k orchestru. V porovnání s koncertem Mariusze Kwieciena byl FOK zřetelně lepší. MB
Jinak plně souhlasím příspěvkem ze 22:20 MB
Zdravím všechny přátele (nejen) italské opery!
Nejprve mám malý dotaz: jste si jisti, že na fotografii je určitě Jochen Reider, Kaufmannův dirigent?? Seděla jsem celou dobu na empoře, tudíž jsem měla toho neobyčejně sympatického člověka celou dobu pěkně na očích a musím říct, že bych ho na té fotce rozhodně nepoznala.
Jinak koncert byl nepochybně jeden z mých nejmocnějších hudebních zážitků. Jonas zpíval božsky a atmosféra koncertu byla neopakovatelná. Mám ale výtku na členy orchestru: zatímco Jonas chtěl přidat ještě jeden přídavek (což bylo Das ist mein ganzes Herz, jak se nám povedlo vyčíst z not hudebníkům přes rameno), hudebníci se prostě sebrali a navzdory protestům organizátorů odešli ze scény. Škoda…
-psi_decka-
Dobrý večer, foto dirigenta Jochena Riedera bylo staršího data, omlouváme se, vyměnili jsme za aktuální.
Já bych se to srovnání Kaufmanna a Villazóna neodmítala, řadu rolí mají společných. A vlastně i početný zástup fanynek.
Kaufmann je mimo svůj obor, ukázalo se to i včera v Praze. Dejte na mě, že za pár let skončí. Vždyť i ten Vévoda na konci byl zazpívaný jak od nějakého vyčerpaného důchodce:-) L.
Pokud to je s těmi notami pravda, tak to je vážně skandál! Hlavně že si shrábli nekřesťanské peníze za lístky. Bláňa
Dosud jsem Kaufmanna na živo neslyšel, jen v Carmen na DVD z Covent Garden a v kině – přenos Carmen z La Scaly. Včera mě překvapily 2 věci – za 1. že vůbec nepozdravil publikum a neřekl ani slovo (že by byl tak velký introvert?), bylo to chladné a za 2. myslel jsem, že má přece jen mnohem silnější, mocnější hlas – alespoň tak na nahrávkách oproti na živo znělo. Během koncertu jsem měl dojem, že se docela šetřil – proto i tolik orchestrálních částí a nešel tak často do výšek, jak je člověk zvyklý slyšet u těchto árií od jiných tenorů – nevím, jestli to ztišení mělo být skutečně procítěným "niterným prožitkem", nebo prostě jen proto, že si tím víc šetří hlas. Připadalo mi, že spíš to druhé, niterný prožitek byl víc zahraný, než opravdu procítěný. Líbil se mi ve Wertherovi, ta role mu sedí, ale nemyslím si, že verismo nebo Wagner jsou pro jeho typ hlasu tím nejlepším. Árií Vévody z Rigoletta konečně rozproudil obecenstvo, ale Vévoda musí překypovat testosteronem, což u Kaufmanna (podobně jako u Grigola) jaksi chybí. Němci jsou určitě rádi, že konečně mají svého špičkového tenora, ale nevím, zda by byl "tak dobrý" bez masivního marketinku, kterého se mu dostává. Doufejme, že ho "marketing" a nevhodný výběr repertoáru neuštve, jako Villazona, jehož hlas se mi oproti Kaufmannovu zdál na obou koncertech v Praze mnohem silnější. Co se týče orchestru, dovede zahrát mnohem líp – jednotlivé orchestrální části hráli mnohokrát a s podstatně lepším zvukem. Např. Intermezzo z Cavallerie neznělo vůbec vroucně a zoufale vášnivě, až sladkobolně a do široka se rozbíhající, bylo to velmi ploché, bez "vnitřního tahu" a emocí. Příspěvek "psí dečky" je velmi zajímavý… že by si hráči orchestru nerozuměli s dirigentem ???
Franta
Naprosto souhlasím s příspěvkem z 22:20. Kéž by bylo méně těch přemoudřelých, co bez přestání prorokují, škatulkují, negativně hodnotí. A více těch, kteří jdou na koncert, aby si užili krásnou hudbu v super podání.
No – ona to byla sice krásná hudba = výběr skladeb, ale nebyla špičkově zahraná /orchestr zjevně neměl svůj den/ a zda to bylo skutečně super podání /zpěv/ o tom je tato diskuse… Každý to vnímal jinak, srovnání hlasů může být subjektivní, někoho Kaufmann nadchl, někoho ne. Zda měli někteří zde pravdu o kvalitě jeho hlasu, ukáže čas a ne počet natočených CD/DVD…
Richard
I když se samozřejmě jedná jen o prostý dohad člověka, který si netroufá považovat se za odborníka, přece si neodpustím poznamenat, že dle mého názoru umělecká dráha Jonase Kaufmanna bude ještě dlouhá a po jejím skončení se na něj bude ještě po mnoho let vzpomínat (totéž bych si za sebe přál třeba i co se týče R. V.). Kaufmannův koncert mi v tomto směru do značné míry odpomohl od pochybností (živených třeba také příležitostným pročítáním internetových diskusí:-). Opravdu si nemyslím, že jeho projev trpí nějakou závažnou vadou, co se týče pěvecké techniky – že má "knedlík", že jeho hlas zní zní příliš "vzadu" (což se asi někdy opravdu může trochu zdát), na druhou stranu je třeba ocenit jeho evidentní – charakteristickou temnou barvu hlasu, rezonanci hlasu ve výškách, schopnosti ovládat dynamiku, rozsah atd. Zkrátka myslím, že mu neschází nic z toho, co by měl mít špičkový zpěvák. Že se na jeho výkonu ke konci projevila únava, je možná pravda. Snad se to dalo poznat ze závěrečné výšky árie vévody, na níž bylo patrné zvýšené úsilí, a lehké zastřenosti hlasu, i když tím si nejsem tak docela jist. Zvládnutím takto náročného přídavku v samém závěru vystoupení Kaufmann jen potvrdil, jak skvěle je schopen svůj hlas ovládat. Mistrovství tohoto pěvce však rozhodně netkví jen v jeho hlasové technice. Jinak výkon orchestru i dirigenta bych označil spíše za solidní než bravurní. Netroufám si to tvrdit s určitostí, ale zdálo se mi že spojení orchestru a dirigenta nefungovalo úplně perfektně. To, co tady bylo napsáno o tom, že právě orchestr tak trochu ochudil o ještě jeden přídavek je zajímavé. I já jsem pozoroval, že hráči se asi již těší na odchod do šatny a že možná jeden z připravených přídavků zůstal nevyužit. Opakuji, že celkově ovšem byl tento zcela okouzlujícím a mimořádným zážitkem.
Pěkný pozdní večer či časné ráno všem čtenářům a přispěvatelům diskuse přeje
"srandovní hnidopich" Venca
Každý kdo si koupí vstupenku má právo chválit i kritizovat. Kupuji si přece službu. Pivo musí být vychlazené, sako z čistírny vyprané a koncert by měl být podle mých představ (za ty prachy!). Nebudu-li spokojený, příště nekoupím a ostatní odradím. Budu-li spokojený, přijdu zase a budu chválit na každém rohu.
Pozor však na pokrytce, kteří v sále volali "bravo" a tady kritizují o 106. Pokud byl však někdo nespokojený už v sále, má právo kritizovat.
Pro MB. Villazon odřekl celkem 45 vystoupení po svém návratu, včetně tří premiér. Bojí se a jeho výšky jsou často forzírované. Žádný režisér už s ním moc nepočítá o Deutsche Gramophone, která do něj vrazila neuvěřitelnou kupu peněz a díky tomu, že se uřval je nedostala zpátky, ani nemluvím. Nutí ho makat, aby se jí vratila alespoň část, ale ono to nejde.
Neberu fanynkám a fanoušům Villazona, ale svojí vervou, volbou nevhodného repertoáru a forte přístupem se uřval. Je prostě už mimo top špičku. Bylo by mi líto, kdyby se totéž stalo i Kaufmannovi. Jen proto, že se vrhá do wagnerovských rolí, které zpívá sice zajímavě, ale nejsou pro jeho hlas příliš vhodné. Eva
Nechci se přít, ale příliš tomu nerozumím. Jestliže 45 vystoupení odmítl a 40 uskutečnil, dává to dohromady 85 nasmlouvaných vystoupení za 9 měsíců, což je číslo zcela absurdní, zvlášte když oznámil, že se bude šetřit. A to, že zpěvák je mimo špičku, zdaleka nemusí znamenat, že není dobrý. Ale třeba jen to, že se rozhodl nezničit se úplně, vymkl se z rukou agentur a není na něj tudíž nepřetržitě zaměřen mediální reflektor. MB
85 vystoupení za devět měsíců vám přijde příliš? To tomu asi opravdu moc nerozumíte. Podívejte se třeba na stránky Bryna Terfela nebo zboňovaného Kaufmanna. Mají tak 15 až 20 vystoupení v měsíci. Tedy přes 100 vystoupení za 9 měsíců.
Villazon odříká nejenom premiéry, ale i běžné reprízy a koncerty. Jeho koncertní turné po Evropě na podzim 2010 bylo fiaskem, které prošlo tiskem. Nebyl schopen dostát závazkům, odříkal i vyprodané koncerty a když neodřekl, tak kritici shodili jeho výkon. Navíc poslední album, do kterého se vrhl, aby zachránil alespoň část peněz Deutsche Grammophone, Mexico propadlo zcela. Neprodává se. Je to smutný konec tohoto umělce, který si ale zapřičinil sám. Talent a entuziasmum nedokázal udržet na uzdě a prostě se ukřičel.
I jeho zarputilým fanouškům nezbývá, než si to přiznat. Jeho nahrávky se pravděpodobně legendárními nestanou. Na to jsou tu jiní adepti. Třeba Domingo, který slaví sedmdesátku a zpívá stále ve formě, která je nejen přijatelná, ale obdivuhodná…
Když pročítám kommentáře na jakýkoliv koncert "hvězdy opery" zavítavší k nám, získávám zajímavý dojem. Je tu skupina zbožnovatelů daného člověka, kteří mají pocit, že to, že někdo se byť jen opatrně a malounko v recenzi nebo v commentu "otře" o idol, je kacíř a neznaboh, znevažující to velkolepé umění daného zbožňovaného umělce a pak urputní negátoři všeho.
Obě skupiny se do sebe pouštějí s vervou a obviňují se tu z nedostatku procítění, tu z přehnané nekritičnosti a adorace.
Proč? Každý má právo na svůj názor. Uvede-li v něm, nebo je z něho patrné, že je subjektivní, je to v pořádku.
Umění a jeho hodnocení je tak těžko definovatelné, tak subjektivní a tak neuchopitelné, že bude vždy existovat rozpolcenost názorů i postojů. Je však velmi dobře, že se diskutuje a existují různé názory. Z pestrosti názorů a přístupů umění roste a získává živiny.
Ke koncertu. Umělec je to zajímavý, ale nejsem si jistý (sám za sebe), zda jeho hlas je opravdu veliký. Na konci koncertu mu došel dech. Viděl jsem s ním živě i Lohengrina a Werthera. Není to vysloveně dramatický tenorista a prospívá mu spíše lehčí repertoár.
Volba vhodného repertoáru je základ pro životnost hlasu. Viz pan Domingo!
Jindřich
To, že na pultech hráčů lidé vidí ještě nějaký přídavek ještě neznamena, že je nutně v plánu. Je samozřejmě připravený, nazkoušený, ale je v plně v kompetenci solisty a dirigenta, jestli se bude hrát. Záleží pouze na nich a žádný koncertní mistr by si nedovolil sám o přídavcích rozhodnout, jenom pro vysvětlení. Clen orchestru