Před 20 lety zemřel jeden z nejslavnějších českých dirigentů

Dirigent Rafael Kubelík byl dlouhá léta jedním z nejrespektovanějších a ve světě nejznámějších představitelů české hudby. Ačkoli podstatnou část života strávil v emigraci, do rodné země se po změně režimu často vracel. Zemřel před dvaceti lety, 11. srpna 1996, v Luzernu a jeho ostatky byly uloženy na pražském Slavíně vedle jeho otce – slavného houslisty Jana Kubelíka.

Rafael Kubelík (foto archiv)
Rafael Kubelík (foto archiv)

Rafael Kubelík, který se narodil 29. června 1914 v Býchorech na Kolínsku, zahájil po studiích na pražské konzervatoři kariéru jako klavírní doprovod svého otce, již záhy ale prokázal všestrannost svého nadání. Bylo mu teprve pětadvacet let, když stanul v čele opery Zemského divadla v Brně, a v roce 1942, tedy jen o tři roky starší, byl jmenován uměleckým správcem České filharmonie. Nejslavnější český orchestr řídil už dlouho předtím, premiéru si odbyl v lednu 1934 a jako ani ne dvacetiletý dirigent s filharmonií absolvoval i italské turné. Mimo jiné také stál u zrodu festivalu Pražské jaro.

Rafael Kubelík (foto archiv)
Rafael Kubelík (foto archiv)

Po únorovém puči využil Rafael Kubelík pozvání na Edinburský festival a v červenci 1948 emigroval. Získal švýcarské občanství a kromě jiného působil jako hudební ředitel Chicagského symfonického orchestru, hudební ředitel londýnské Královské opery Covent Garden, šéfdirigent symfonického orchestru Bavorského rozhlasu v Mnichově, byl angažován i v Metropolitní opeře. Na Pražské jaro se vrátil až v roce 1990.

Rafael Kubelík ale nebyl jen dirigentem – vystudoval také housle a skladbu. Napsal řadu komorních a symfonických skladeb i několik oper. Po pádu komunismu se dočkal mnoha poct, stal se čestným dirigentem České filharmonie, získal čestný doktorát Filozofické fakulty Univerzity Karlovy i čestné občanství hlavního města Prahy. V roce 1991 mu prezident Václav Havel propůjčil Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy.

Související články


Napsat komentář