Před sto lety se narodil Rafael Kubelík

Jméno dirigenta Rafaela Kubelíka, který se narodil 29. června 1914 v Býchorech na Kolínsku, se pro celý kulturní svět stalo jedním ze symbolů českého hudebního života. Syn slavného houslisty Jana Kubelíka stál u zrodu festivalu Pražské jaro a po emigraci v roce 1948 se jako šéf předních operních souborů a orchestrálních těles v Evropě i v zámoří stal neúnavným propagátorem české hudby.Kariéru začal po studiích na Pražské konzervatoři jako klavírní doprovod svého otce, již záhy ale prokázal všestrannost svého nadání. Bylo mu teprve dvacet pět let, když stanul v čele opery Zemského divadla v Brně a v roce 1942, tedy jen o tři roky starší, byl jmenován uměleckým správcem České filharmonie. Nejslavnější český orchestr řídil už dlouho předtím, premiéru si odbyl v lednu 1934 a jako ani ne dvacetiletý dirigent s ní absolvoval i italské turné.

Po únorovém puči využil Rafael Kubelík pozvání na Edinburský festival a v červenci 1948 emigroval. Získal švýcarské občanství a kromě jiného působil jako hudební ředitel Chicagského symfonického orchestru, hudební ředitel londýnské Královské opery Covent Garden, šéfdirigent symfonického orchestru Bavorského rozhlasu v Mnichově, byl angažován i v Metropolitní opeře. Na Pražské jaro se vrátil až v roce 1990 a pak ještě několikrát do vlasti zavítal.

Kubelík ale nebyl jen dirigentem – vystudoval také housle a skladbu. Napsal řadu komorních a symfonických skladeb i několik oper. Po pádu komunismu se dočkal mnoha poct, stal se čestným dirigentem České filharmonie, získal čestný doktorát Filozofické fakulty Univerzity Karlovy i čestné občanství hlavního města Prahy. V roce 1991 mu prezident propůjčil Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy. Kubelík zemřel 11. srpna 1996 v Luzernu, jeho ostatky byly uloženy na Slavíně vedle jeho otce.

Foto archiv