Premiéra Jenůfy v dánském Aarhusu s Kyzlinkem a Bergerem

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Dánsko určitě nemůžeme počítat mezi operní velmoci: druhé nejvýznamnější operní divadlo v zemi (po slavné Operaen v hlavním městě) najdeme ve městě Århus, které je bezesporu nejen ekonomickým, ale i kulturním centrem Jutského poloostrova (pro ilustraci: druhé největší město Dánska má přibližně stejný počet obyvatel jako naše Ostrava). Přesto místní Den Jyske Opera má v současné době pouze šedesát stálých pracovníků včetně jediného uměleckého interpretačního tělesa, a to sboru.Den Jyske Opera - Musikhuset AarhusSólisté jsou angažováni na jednotlivé role a divadlo při svých inscenacích spolupracuje s pěti orchestry (kromě místního symfonického tělesa ještě s orchestry z Ålborgu, Jižního Jutlandu, Odense a Kodaně). Na svých stránkách se pak opera profiluje především jako zájezdový ansámbl.

Pokud nahlédneme do historie, zjistíme, že tento soubor byl založen v roce 1947. Do povědomí operních fanoušků mohl proniknout nejspíše některými wagnerovskými projekty, především inscenacemi kompletní tetralogie Niebelungens Ring v roce 1982 a znovu v roce 1996.

Ale dost obecných úvah; ve čtvrtek 20. srpna jsem byl do århuské opery pozván na premiéru Janáčkovy Její pastorkyně (zde uváděné jako Jenůfa). Představení vzniklo v koprodukci se Scottish Opera, kde mělo premiéru již 7. dubna 2015. Inscenátoři ve Skotsku i v Dánsku byli stejní (progresivní britský tým režisérky Annilese Miskimmon, mladé scénografky a kostýmní návrhářky Nicky Shaw a významného jevištního světelného designéra Marka Jonathana), přičemž každý operní dům využil svůj vlastní ansámbl zpěváků a vlastního dirigenta i orchestr. Představení koncepčně navázalo na podobný janáčkovský projekt, a sice na inscenaci Káti Kabanové z roku 2013 (s Pavlou Vykopalovou v hlavní roli) s obdobným inscenačním týmem (Miskimmon, Shaw, Kyzlink) a s některými stejnými sólisty (Berger, Hansen). Na představení jsem se těšil; byl jsem opravdu zvědav, jak se s Janáčkovou hudbou interpreti poperou, a především, jak ji přijmou diváci, kterým jsou kořeny Janáčkova „nápěvkového“ kompozičního stylu na hony vzdálené a pro nepoučené diváky jsou jistě i obtížně percepčně uchopitelné.Den Jyske Opera - Musikhuset AarhusBylo vyprodáno a premiérové publikum bylo zjevně dychtivé a napjaté stejně jako já. Režisérka Annilese Miskimmon se rozhodla přesunout akční rádius dramatu v místě i v čase: děj se odehrává v Irsku kolem roku 1918. Důvod této změny mi zůstal ve valné míře utajen, i když chápu některé (byť ve většině případů ne příliš zdůrazňované) styčné symboly (zjevně související s anglo-irským konfliktem po takzvaném Velikonočním povstání roku 1916). Odkaz na společensky přecitlivělé období před irskou válkou za nezávislost (1919–1921) je zde viditelný, nicméně pro mne jako recipienta nepříliš odůvodnitelný. Jediným zjevným propojením se základní dějovou linií je zde akcentace obrazu národního běsnění ve spojitosti se Števovým odvodem na vojnu, nicméně tento fakt je v rámci narativní linky dramatu spíše aspektem couleur locale; s vlastním (obecně platným) příběhem to tedy má jen málo společného a zdůraznění tohoto obrazu mi proto připadá zbytečné až zavádějící. Nicméně musím mít na paměti, že jako neznalec irské historie a jejího společenského obrazu daného období nejsem schopen objektivně posoudit – nebo nemusím vůbec odhalit – výpověď, kterou mohl inscenační tým do představení vkomponovat.

Dominantou scény prvního jednání je jednopatrový dům s dvěma vchody. Jeho pojetí scenáristkou Nicky Shaw vyznívá na scéně poněkud naivisticky, a to především pro jeho dominanci (osamocenost) ve scéně a zvýraznění jeho základních „čistých“ linií (z hlediska zjevné akcentace záměrně zjednodušeného výraziva základní prostorové geometrie). Tento výtvarný přístup poněkud nekoresponduje s civilním herectvím, ke kterému zpěváky vedla (někdy více, někdy méně úspěšně) režisérka. Ostatně i kostýmy Nicky Shaw byly obecně realisticky komponované (s lehkým zvýrazněním určitého osobitého a společenského rysu té či oné figury), takže naivistické vyznění domu v prvním jednání přičítám spíše chvályhodné snaze o obecné zjednodušení a scénickou srozumitelnost. Jak už jsem řekl, do tohoto domu vedou dvoje dveře, ze kterých všechny (!) hlavní postavy vycházely a zase se sem vracely, porůznu v rámci krátkých replik se i vykláněly z jednotlivých oken apod. Symbolika uzavřenosti (propojenosti) a stísněnosti malé sociální skupiny je zde zjevná, nicméně až dogmatické dodržování této šablony mi už místy vadilo – přece jenom širší pojetí společnosti v předloze Gabriely Preissové je ve mně českou interpretační tradicí pevně zakořeněno. Ale je třeba si uvědomit, že všichni jsou „Buryjovci“, takže mít všechny pod jednou střechou má vlastně logiku.Leoš Janáček: Jenůfa - Magnus Vigilius (Steva), Nina Sveistrup Clausen (Jano) - - Den Jyske Opera 2015 (Foto Kåre Viemose)První jednání na mne vůbec působilo poněkud rozporuplným dojmem. Například jsem nepochopil kostýmy „odvedenců“ evokující mi stylisticky první snahy o jednotné uniformní oblečení německých Sturmabteilung (SA), tedy takzvaných „hnědých košil“. Ano, samozřejmě chápu symbolickou souvislost těchto paramilitantních jednotek například s Irish Volunteers, nicméně graficky tento výpovědní záměr (v jinak realistickém pojetí inscenace) zůstal ne příliš zdařile prezentovaný.

Tím jsem ovšem již vyčerpal veškeré své výhrady, které jsem k jevištní koncepci představení (v rámci subjektivního pohledu) měl. Druhé i třetí jednání mě svou realistickou koncepcí scény (reálně a do detailů zařízená chalupa zevnitř) nadchlo a po jakémkoliv rozporu (ať reálném, nebo latentním) již nebylo ani stopy. Neuvěřitelnou prostorovou plasticitu scény pak ještě více rozkryl svým mistrovským nasvícením Mark Jonathan. Jeho práce postrádá jakékoliv atributy prvoplánových efektů, světelný design byl zjevně vytvořen rukou mistra; jeho rukopis zde vidím jako světelnou grafiku evokující (nestylizovaně) obrazy lidových dřevorytů – opravdu nádhera.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Hodnocení

Vaše hodnocení - Janáček: Jenůfa (Den Jyske Opera 2015)

[Celkem: 5    Průměr: 4/5]

Související články


Napsat komentář