Premiéry nové sezony našich souborů v Operním kukátku

Týden od 8. do 14. srpna 2016. Operní kukátko (54). Operní sezona 2016/2017 v plánech našich operních souborů. A zahraniční epilog tohoto vydání: Carl Orff a jeho dílo dvakrát ve výstavách týdne.

Italská opera
Z italské opery, která tvoří páteř repertoáru českých operních scén, zůstávají jasnou dramaturgickou dominantou Verdiho opery a hudebně-dramatická díla italských veristů. Předverdiovská italská tvorba je zastoupena zařazením u nás zcela raritního titulu, Cherubiniho opery Medea (v italské verzi), kterou pro novodobé publikum vzkřísilo vystoupení slavné Marie Callas na počátku padesátých let dvacátého století. Dílo uvede ve Velkém divadle plzeňský operní soubor jako svoji poslední premiéru sezony v červnu 2017. Cherubiniho dílo, náročné na styl i nesmírně dramatickou titulní partii, je jedním z objevných překvapení příští sezony.

Tradiční repertoárovou trvalkou, vpravdě vždy vděčnou, zůstává Rossiniho Lazebník sevillský, který znovu vstoupí do repertoáru ostravské opery. Hravou režii mu jistě poskytne jeden z nejlepších znalců hudební komedie, herec, všestranný muzikant, zpěvák a režisér Ondřej Havelka. Dílo bude uvedeno ve zcela novém českém překladu ostravského rodáka Jaromíra Nohavici, který se po přeložení tří libret Mozartových oper pustil do překládání nejhranějšího rossiniovského titulu. Hudebně dílo nastuduje Marko Ivanović, který se bude za dirigentským pultem střídat s Tomášem Braunerem.

Pozitivně působící příklad přenosů z Metropolitní opery v oblasti rozšiřování tuzemského repertoáru se zřejmě promítl do zařazení Rossiniho pozdního francouzského operního titulu Hrabě Ory. Premiérového nastudování v Brně (26. května 2017) se ujme Robert Kružík (bude se střídat s dalším dirigentem Pavlem Šnajdrem). Inscenaci režijně i scénograficky, včetně návrhů kostýmů, zajistí Lenka Flory, známá především jako choreografka. S nelehkými partiemi se budou muset poprat například Jana Šrejma Kačírková a Kateřina Kněžíková v koloraturní roli Adéle nebo hostující tenorista Tomáš Kořínek a mladý maďarský tenorista György Hanczár, kteří budou vystupovat v titulní roli sexem posedlého hraběte v koloraturním tenorovém partu, který znovu proslavil Juan Diego Flórez.

Jinou rossiniovskou raritou z roku 1812 bude říjnová premiéra operní frašky L’occasione fa il ladro (Příležitost dělá zloděje). Dílo pro potřeby českobudějovické inscenace přeložil a upravil režisér Tomáš Studený, pro něhož to bude operní debut jako šéfa místního souboru. Dirigent Martin Peschík, scéna i kostýmy budou dílem Sylvy Markové.

Mile překvapilo Národní divadlo v Praze zařazením Donizettiho zábavné operní frašky s názvem Le convenienze ed inconvenienze teatrali (1827), jejíž český název z překladu Jiřího Jorana se ustálil pod titulem Poprask v opeře (popřípadě pod alternativním názvem jako Viva la mamma!). Titul již byl v minulých scénách s úspěchem inscenován i na některých oblastních scénách. V únoru dílo uvede dirigent Enrico Dovico, který v Praze nedávno nastudoval Belliniho Normu (recenzi jsme přinesli zde) a operním režijním debutem projde uznávaný choreograf Radim Vizváry, který je ovšem se světem opery v užším styku již delší dobu a je také tvůrcem vynikající choreografie pro pražskou inscenaci Janáčkovy opery Z mrtvého domu (naše recenze najdete zde a zde). Ke scénografické spolupráci si přizval Lucii Škandíkovou, spolutvůrkyni několika jeho předchozích inscenací.

Opavská operní scéna zařazuje málo uváděný Verdiho historický titul Attila (1846). S premiérou 23. října 2016 se dílo vrací na tuto scénu po úspěšné československé premiéře v roce 1991. Za inscenaci budou odpovědní dirigent Petr Šumník a režisérka Jana Andělová Pletichová, scénografickou složku zajistí Jaroslav Milfajt a Tomáš Kypta (kostýmy). V hlavní roli hrdinného a krutého panovníka hunské říše se budou střídat basbarytonisté David Szendiuch a Michael Kubečka, dramaticko-koloraturní part Odabelly bude svěřen Kataríně Jordě Kramolišové nebo Agnieszce Bochenek.

Další operní odkaz Giuseppe Verdiho je zastoupen dvěma oblíbenými díly – Trubadúrem v Českých Budějovicích (premiéra 20. ledna 2017, dirigent Mario De Rose a režie Tomáš Studený) a Rigolettem v Liberci (premiéra 5. května 2017).

Třikrát se v premiérách nadcházející sezony objevuje i Pucciniho operní dílo. Národní divadlo Praha v historické budově opět zařazuje Tosku v lednu 2017 v režii Arnauda Bernarda s výpravou Camille Dugas. Na hlavní roli jsou ohlášeny osvědčená domácí interpretka této role Anda-Louise Bogza a hostující Annemarie Kremer. Olomoucká Bohéma pak startuje 16. prosince 2016. Plzeň uvede na Nové scéně další osvědčený titul, Madama Butterfly, a to 14. ledna 2017.

Právě plzeňský operní soubor měl před několika lety velký úspěch se zařazením Ponchielliho opery La Gioconda, operu teď nastuduje s brněnským ansámblem Jaroslav Kyzlink. Premiéra 4. února 2017 poskytne prostor Tomáši Pilařovi jako režisérovi a současně jako výtvarníkovi scény, kostýmy navrhne Sylva Zimula Hanáková. Hlavní roli osudem zkoušené, milující, ale nemilované pouliční zpěvačky budou zpívat Csilla Boross a Iveta Jiříková, tedy interpretky se zkušenostmi s veristickým repertoárem.

Francouzská opera
Velmi skromně bude v nové sezoně u nás zastoupena francouzská opera. Vedle zmiňovaného Rossiniho Hraběte Oryho, díla italského skladatele na francouzský bujný text, zaznamenáme pouhá dvě koncertní provedení Berliozova Faustova prokletí (9. a 12. března 2017), které nastuduje nový hudební ředitel Národního divadla v Praze Jaroslav Kyzlink. Fausta bude zpívat tenorista Pavel Černoch, který se po několika letech vrátí v nové úloze na pražské operní jeviště (byť jen v koncertu) a jehož hvězda strmě stoupá.

Německá (a maďarská) opera
I Mozartovo dílo, jedno z hlavních repertoárových opor, je zastoupeno v sezoně 2016/2017 početně nevýrazně. Plzeň připraví pro dětského diváka verzi Kouzelné flétny, nazvanou Papageno v kouzelném lese v českém jazyce. Autorem úpravy je ředitel místní opery Tomáš Pilař (premiéra 8. října 2016).

Na tentýž měsíc (premiéra 6. října 2016) je naplánována i premiéra Mozartovy opery La clemenza di Tito v Ostravě. Hudebního nastudování se ujal Jakub Klecker a režie bude dílem osvědčeného tandemu SKUTR na scéně Jakuba Kopeckého s kostýmy Simony Rybákové. Ve dvou kompletních obsazeních (a také dvou premiérách) ztvární ambiciózní Vitellii Jana Šrejma Kačírková a Kateřina Kněžíková.

Z dalších německých titulů již 30. září 2016 zazní v Liberci půvabné biedermeierovské zpracování Shakespearova Falstaffa pod názvem Veselé paničky windsorské (1847). Dílo zde bylo naposledy uvedeno v roce 1988, nyní bude nastudováno v německém jazyce s českými mluvenými dialogy. Za dirigentský pult se postaví František Babický, za režiséra byl vybrán slovenský herec Stano Slovák, dlouhodobě působící v Městském divadle Brno především v muzikálových produkcích. Scénografická a kostýmní složka bude dílem ustáleného pracovního spojení Jaroslav Milfajt – Tomáš Kypta.

Shodou okolností dvě české scény uvedou operu Die Kluge (Chytračka) Carla Orffa. V pražském Národním divadle pak zazní se skladatelovým dalším titulem podle námětu z pohádek bratří Grimmů, s operou Der Mond (Měsíc, premiéry 20. a 21. října 2016). Chytračka zazněla naposledy v Praze v inscenaci z roku 1981, operní návštěvníci si možná pamatují hostování libereckého souboru v rámci české operní přehlídky. V Praze bude dirigovat Zbyněk Müller, režii povede Jiří Nekvasil s ustálenými spolupracovníky (scénograf Daniel Dvořák a kostýmní výtvarnice Simona Rybáková), kteří se podle materiálů Národního divadla „… nechali inspirovat nostalgií po estetice Německé demokratické republiky.“

Stejný titul pak zazní také v Opavě v premiéře 19. února 2017 (dirigent Richard Hein, režie Lubor Cukr), ale ve spojení s Orffovým nejčastěji hraným dílem, scénickou kantátou Carmina Burana. Ta bude uvedena jako balet v choreografii Valerije Globy. V souvislosti se závažným a objevným Orffovým dílem je ale třeba připomenout fakt, že české publikum vůbec nezná jeho tragická a monumentální díla s antickými látkami z trilogie Theatrum Mundi (Antigonae, Tyran Oidipus, Prometheus), ani jeho poslední jevištní práci De temporum fine comoedia, dílo nebývalé jevištní síly. Stejně tak se zájmu koncertních i operních dramaturgů netěší další dva působivé díly cyklu Trionfi (Catulli Carmina, Trionfo di Afrodite).

Za svátek německé opery ale budeme moci považovat nastudování Lohengrina Richarda Wagnera v Národním divadle v Praze v květnu 2017, za kterým stojí tým mezinárodně renomovaných tvůrců. Snad na úspěch nedávno uvedených operních titulů Parsifal a Tannhäuser v Praze naváže i dirigent Constantin Trinks a pravnučka skladatele Katharina Wagner další inscenací Wagnerova díla v historické budově Národního divadla. Němec Constantin Trincks získal věhlas především v oblasti německého repertoáru, a hlavně v operních dílech Richarda Strausse a Richarda Wagnera. Katharina Wagner dělá svými kontroverzními režiemi reklamu pradědečkově dílu zcela v duchu toho, jak sám velikán Richard Wagner mytizoval sebe i svoje dílo již za svého života. I třetí člen týmu, výtvarník scény Frank Philipp Schlössmann, je uznáván v Evropě i v zámoří, mimo jiné je také spolutvůrcem inscenace senzačně znovuobjevené opery Amleto (Hamlet) Franca Faccia, Verdiho současníka a dirigenta jeho děl, na letošním festivalu v Bregenzi (recenzi jsme přinesli zde). Květnová pražská premiéra Wagnerova Lohengrina bude jednou z hlavních událostí české operní sezony, již proto, že se podařilo získat režisérskou osobnost mezinárodního věhlasu.

Brněnské Národní divadlo ještě uvede německé hudebně-dramatické dílo, jež se v mnoha směrech vymyká běžně chápanému tvaru opery i wagnerovské hudební epice. Erwartung (Očekávání) Arnolda Schönberga je zcela nadčasovou hudebně-jevištní kompozicí, která se odehrává bez skutečného děje. Jde o jakýsi hudební zápis emocionality lidské psychiky. Monodrama pro ženský hlas se pro svou mnohovrstevnost a možnosti výkladu stalo zlomovým dílem moderního hudebního divadla, které od dob premiéry (1924, komponováno ale již 1909) stále zůstává v mnohém nepřekonáno. Režijní výklad inscenace Davida Radoka se zcela jistě ponoří do hlubin lidské duše, stejně tak jako v maďarské opeře Bély Bartóka Hrad knížete Modrovouse, která bude tvořit druhou část večera. Obsazení je mezinárodní, v roli Ženy v Schönbergově monodramatu vystupuje uznávaná interpretka, švédská mezzosopranistka Katarina Karnéus. I další role vytvoří pak její krajané, mezzosopranistka Katarina Giotas (Judith) a basbarytonista Anders Lorentzson, protože se jedná o mezinárodní koprodukci. Premiéra 15. října 2016 pod taktovkou Marka Ivanoviće (další dirigent Robert Kružík) na scéně Zuzany Ježkové a s kostýmy Martina Chocholouška.

Ruská opera
Čajkovského Evžen Oněgin uvedený v Plzni (premiéra 15. října 2016) bude v nastávající sezoně jedinou premiérou díla ruské provenience. Opera bude provedena v ruském originále s českými titulky ve Velkém divadle s dirigentem Norbertem Baxou a režisérem Tomášem Pilařem (který vytvoří i scénografii).

Anglická opera
Anglická operní tvorba je zastoupena jedním skladatelem, a to Benjaminem Brittenem. Oba jeho hudebně-dramatické opusy jsou bezesporu velkým přínosem pro českého operního diváka. Pouze v jediném koncertním provedení (2. října 2016) nabídne Národní divadlo v Praze jeho Noye’s Fludde (Noemovu potopu, 1959), dílo na pomezí opery a oratoria podle středověkého miráklu, označovaného jako Chester miracle play. Koncert bude oslavou výročí spolupráce s Kühnovým dětským sborem, hudebně dílo nastuduje David Švec.

Ostravský soubor pak zařadil Brittenovu operu Zneuctění Lukrécie (1946), která bude provedena anglicky ve dvou premiérách (první premiéra 16. února 2016). Výrazné dílo poválečné opery se vyznačuje ritualizovaným charakterem, když zpracovává antickou látku podle neoklasicistní francouzské hry z meziválečného období. Dirigentem bude Ondřej Vrabec a režisérem Jiří Nekvasil, vizuální podobu inscenace díla, které dává velké možnosti nejen z hlediska režijního pojetí, ale také po optické stránce, navrhnou scénograf Jakub Kopecký a kostýmní výtvarnice Simona Rybáková.

 

Americká opera
Chvályhodná dlouholetá snaha Národního divadla v Praze seznámit české publikum se zásadními operními díly amerického hudebního minimalismu přivedla dramaturgy tentokráte k videoopeře Steva Reicha Three Tales, která je společným dílem tohoto skladatele a jeho manželky Beryl Korot, tvůrkyně vizuální stránky díla. Dílo pocházející z roku 2002 má za námět tři oddělené přelomové okamžiky v dějinách vědy a moderních technologií (tragický pád vzducholodi Hindenburg, atomový test na atolu Bikini a klonování ovce Dolly). Dílo ale není pro českého diváka úplnou novinkou, v roce 2006 bylo uvedeno v Hradci Králové na akci současné hudby Hudební fórum. Pražského hudebního nastudování se ujme Marko Ivanović. Premiéra 3. prosince 2016, celkem pět představení na Nové scéně.

Finská opera
Po Adèsově současné opeře Powder Her Face (naši recenzi najdete zde) brněnský operní soubor nabídne další velmi úspěšný současný operní titul. 24. března 2017 bude mít v Národním divadle v Brně českou premiéru opera L’Amour de loin (Láska na dálku) finské skladatelky Kaiji Saariaho (narozena 1952), žijící od počátku osmdesátých let dvacátého století v Paříži. Tato skladatelka je zřejmě nejúspěšnější operní tvůrkyní současnosti i operních dějin. Při premiéře v roce 2000 na salcburském letním festivalu spoluúčinkovala i česká mezzosopranistka Dagmar Pecková v roli Poutníka-posla. Dílo zpracovává mystický příběh trubadúrské lásky (s využitím díla a osudů skutečného trubadúra Jaufrého Rudela ze dvanáctého století) na libreto předního francouzského spisovatele Amina Maaloufa. Tvůrčí tým tvoří dirigenti Marko Ivanović a Pavel Šnajdr, režisér Jiří Heřman, scénograf Tomáš Rusín a návrhářka kostýmů Zuzana Štefunková-Rusínová. Dílo pro pouhé tři zpěváky se stane též součástí repertoáru Metropolitní opery a bude vysíláno přímým přenosem do světové sítě kin v prosinci 2016, tedy ještě před brněnskou premiérou.

 

Česká opera
Výběr českých operních titulů našich operních souborů je kombinací převažujících tradičních a osvědčených titulů s hledáním málo zařazovaných operních děl. Jedinou smetanovskou premiérou bude Tajemství v Ostravě (27. dubna 2016). Nastudování (dirigent Jakub Klecker, režie Tomáš Studený) bude součástí plánovaného cyklu Smetanových oper. S blížícím se rokem 2018, kdy by divadla měla zařadit slavnostní inscenace, které by měly důstojně oslavit stoleté výročí založení moderního československého státu, by jistě bylo vhodné uvažovat o smetanovských a dvořákovských cyklech. Ostatně podobné cykly bývaly hudebně-kulturní událostí meziválečného období i demonstrací hodnot domácí kultury v novém státě.

V říjnu 2016 (10. října) brněnská opera uvede Dvořákovu operu Čert a Káča v hudebním nastudování Jakuba Kleckera. Režisérem představení komické opery je poněkud překvapivě Jiří Heřman, který dosud režíroval většinou vážné a tragické operní látky, často s mystickým nebo rituálním podtextem; kostýmy vytvoří Alexandra Grusková. Druhou dvořákovskou premiérou bude v plzeňském Velkém divadle Rusalka, a to 8. dubna 2017.

O dva týdny později (23. dubna 2017) tuto Dvořákovu nejúspěšnější operu uvede opavské divadlo (dirigent Marek Šedivý, režie Jana Andělová Pletichová).

V rámci shakespearovského roku ostravský operní soubor vybral Fibichovu Bouři, dílo dnes již prakticky neznámé (ale dostupné na CD v historické nahrávce Československého rozhlasu). Shakespearova Bouře patří k dramatikovým nejmuzikálnějším hrám, obsahuje několik písní i hudební útvar anglického divadla masque. Hra byla již vícekrát zhudebněna před Zdeňkem Fibichem (na libreto Jaroslava Vrchlického, které bychom mohli diplomaticky označit za poněkud problematické) i po něm, naprostá většina operních zpracování měla ovšem jen dočasný ohlas. Ostravská inscenace (dirigent Marek Šedivý, režie Jiří Nekvasil) bude mít dvě premiéry, z nichž první je naplánována na 1. prosince 2016.

Leoš Janáček, nejúspěšnější český (tedy moravský) operní skladatel v zahraničí, bude velmi reprezentativně zastoupen premiérou Káti Kabanové v Brně (premiéra 7. října 2016). V režii předního světového tvůrce Roberta Carsena zde na scénu vstoupí převzatá inscenace, určená původně pro Vlámskou operu, která již byla uvedena také v Teatro alla Scala v Miláně a v Teatro Real v Madridu. Premiéra bude slavnostním zahájením festivalu Janáčkovo Brno 2016. Na jeviště (scénografie a kostýmy Patrick Kinmonth) pokryté vodou, symbolizující jak řeku, tak vír emocí titulní hrdinky, vstoupí i Pavla Vykopalová, Eva Urbanová (Kabanicha) a Magnus Vigilius jako Boris. Dirigentem představení bude Ondrej Olos. Nabídku Janáčkových oper rozšíří i Její pastorkyňa v Liberci (premiéra 16. prosince 2016).

Jediným titulem je zastoupen Bohuslav Martinů, a to Řeckými pašijemi v Olomouci (premiéra 24. února 2017).

Operní senzaci slibuje Krakatit všestranného tvůrce Václava Kašlíka, který vyšel nejen z románu Karla Čapka, ale také z filmového scénáře stejnojmenného filmu Otakara Vávry. Dubnová premiéra vědecko-fantastické opery v Národním divadle v Praze (v historické budově) proběhne pod taktovkou Petra Kofroně a v režii Alice Nellis, která se po velkém úspěchu režie inscenace Glassovy opery obrací k další operní režii. Scénografie bude stejně jako u Glassova titulu Les Enfants Terribles (Strašné děti) v původně nedivadelním prostoru vývařovny bohnické léčebny dílem Matěje Cibulky.

Reichovy Three Tales, Kašlíkův Krakatit a třetí operní dílo, vzniklé na objednávku Národního díla v Praze – opera Žádný člověk Jiřího Kadeřábka (narozen 1978) – tvoří myšlenkový triptych o úloze technologií i propagandy ve dvacátém století. Kadeřábkova opera se zabývá osudy pomníku Josifa Vissarionoviče Stalina na pražské Letné i jeho tvůrce. Režii má Katharina Schmitt, která je i spoluautorkou libreta. Druhý autor libreta Lukáš Jiřička vytvoří scénografii pro Novou scénu Národního divadla v Praze. Téma je v současnosti dosti frekventované, příběh sochaře Otakara Švece je v těchto dnech natáčen i jako film a zanedlouho vyjde i literární podoba.

Klasická opereta
Operní nabídku příští sezony doplňuje též několik operetních titulů. Potěšitelné je, že se do repertoáru českých divadel vedle děl klasické vídeňské operety vrací vtipná díla Jacquese Offenbacha. Olomouc nastuduje Lehárovu Zemi úsměvů (premiéra 5. května 2017) a Opava Straussova Cikánského barona (premiéra 25. června 2016). Plzeňský soubor nabídne Offenbachův Pařížský život (premiéra 4. března 2017 ve Velkém divadle) a pražské Národní divadlo uvede v Hudebním divadle v Karlíně Orfea v podsvětí v režii bratří Cabanů. V rolích Eurydiky a Orfea se představí také Kateřina Kněžíková nebo Jana Sibera a Josef Moravec nebo Richard Samko. V Českých Budějovicích zazní přední opus anglického zábavního divadla – Mikádo legendárního libretisticko-skladatelského týmu William Schwenck Gilbert a Arthur Sullivan v novém českém překladu Michaela Žantovského (dirigent Jan Bubák, režie Dominik Beneš, premiéra 5. května 2017).

A zahraniční epilog tohoto vydání:
Výstavy týdne
Komponist und Kosmopolit –  Carl Orff auf Reisen (Skladatel a kosmpolita – Carl Orff na cestách). Mnichov, Carl Orff – Zentrum, Kaulbachstrasse 16.

Carl Orff – Die Kluge. Comic-Ausstellung (Carl Orff – Chytračka. Komiksová výstava). Tamtéž, obě výstavy trvají do 30. září 2016.

V souvislosti s uvedením Orffových děl na české operní scény je vhodné připomenout dvě současné výstavy, které se zabývají jeho dílem. První z nich si za téma bere skladatelovy cesty a pobyty mimo vlast, a především se soustředí na jeho vnímání cizích kultur, hudebních prostředí i celoživotní zájem o mimoevropské hudební nástroje, které se pak výrazně projevily v jeho originálním díle.

Druhá výstava shrnuje výsledky soutěže o komiksové stripy inspirované současným provedením jeho opery Chytračka souborem Kinderoper der Oper Köln. Zastoupeny jsou práce dětí a mládeže ve věku dvanáct až dvacet let, které představují jedinečný výtvarný ohlas hudebně-dramatického díla moderní výtvarnou formou. Carl Orff by měl radost…