Proč právě hudba?

„Pane učiteli, můžu si u Vás ve skříni nechat ten hoboj do příští hodiny?“

Vtipné, šokující a pravdivé. I takové situace občas zažívají pedagogové na základní umělecké škole. Jaké jsou asi ambice rodičů či prarodičů, když dávají své děti a vnoučata na housle, flétny, do hudební nauky nebo na balet? Zcela nepodstatná otázka. Důležité je, že jim svoji pozornost věnují, nechtějí, aby se toulali bezdůvodně po ulicích, a dokonce si udělají čas a přijdou se podívat na jejich ročníkové vystoupení.

Co se ale děje s dětmi, které tu starost a zájem rodičů nemají, finanční rozpočet rodiny na kroužky nestačí, a i když si dítě neustále pobrukuje nebo bouchá do hrnců téměř s přesností tympanisty, nikdo si toho nevšímá…? Odpověď je jednoduchá a všichni o těchto dětech víme, i když svoji hlavu v tramvaji otáčíme opačným směrem. Naštěstí jsou na světě, v Evropě i u nás nadšenci, kterým tato situace lhostejná není a snaží se zmíněným dětem dát šanci na lepší život nebo alespoň dětství prostřednictvím hudby. Místo ulice zkušebna, místo party orchestr a místo drog housle. Takto funguje hudebně-sociální projekt El Sistema, kde se hudba stává náplní každodenního života dětí, které bloudí v začarovaném kruhu. Vše začalo v roce 1975 ve Venezuele, kterou po celém světě proslavil Orchestr mladých Simóna Bolívara pod vedením Gustavo Dudamela, a nyní už systém funguje také v devatenácti evropských zemích. U nás tento projekt zaštiťuje Nadační fond Harmonie, který aplikuje principy El Sistemy v Praze a pozvolna se rozšiřuje i do dalších měst. Proč vznikl, upřesňuje jeho zakladatelka Milada Cholujová: „Rozhodla jsem se tak po zhlédnutí televizního dokumentu o venezuelském projektu. Naším hlavním cílem není výchova budoucích hudebních profesionálů. O to ostatně neusiluje ani venezuelský ‚originál‘. Chceme děti vést ke společné odpovědnosti, ukázat jim, jak se dá trávit volný čas a že úspěch mají ve svých rukách.“ říká.

Proč právě hudba?
Podle dirigenta a zakladatele Sistema Guatemala Bruno Campa, který by měl brzy navštívit i Českou republiku, na světě něco chybí, něco nefunguje: „Vzdělání nepřináší lepší občany a lepší lidi. Hudba se stala průmyslem. Zajímáme se o to, kdo vydělá víc, a trochu zapomínáme, co vlastně hudba je a k čemu máme umění.“ Ke stejnému názoru se přihlásil i violoncellista Julian Lloyd Webber, bratr slavného autora muzikálů, který ve Velké Británii vede nadaci In Harmony. Před několika lety přemluvil britskou vládu, aby uvolnila tři sta dvacet tři milionů liber na hudební vzdělávání podle vzoru El Sistema. V dubnu letošního roku převzal prestižní ocenění Distinguished Musician Award za práci v hudebním vzdělávání, kterou od asociace ISM v minulosti obdržely osobnosti jako Pierre Boulez, Sir Charles Mackerras nebo Sir Colin Davis. Během své děkovné řeči se ostře ohradil proti vládám a institucím, které ruší projekty klasické hudby a upřednostňují hudbu populární: „Byl bych rád, kdyby se v blízké budoucnosti sjednotili interpreti klasické hudby tak jako nikdy předtím. Někdy mám pocit, že jsme pod nějakým druhem útoku, speciálně zde v Británii. Nedávno jsem byl svědkem toho, jak byl ukončen dlouholetý projekt mezinárodní komorní hudby v Plymouthu. Důvodem bylo ukončení podpory tohoto projektu místní vládou, zatímco velké peníze jsou posílány na projekty rockových a popových vystoupení. Proč má některý druh hudby dostávat velkou finanční podporu a klasická hudba ne? Byl bych moc rád, kdyby se spojily organizace, které spolu soupeří, např. orchestry nebo sólisté, kteří možná spolu soupeřili, všichni by se měli spojit a bojovat proti škrtům v rozpočtu a nejenom proti těmto škrtům. Měli bychom zajistit, aby naše děti měly právo na hudbu již při narození. A dokud tohoto nedocílíme, naše práce není u konce. Měli bychom se obrátit na místní i celostátní média a začít dělat opravdový rozruch kolem této situace, protože jinak z nás vytvoří elitní skupinku podivínů, kteří si nezaslouží podporu...“

Julian Lloyd Webber byl jediným interpretem klasické hudby, který vystoupil na ceremoniálu k zakončení Olympijských her v Londýně v roce 2012.    El Sistema tedy v současné době není jen o dětech a jejich zázemí, o šanci změnit jim život, ale i o hudbě samotné, její budoucnosti a zda ji bude společnost upřednostňovat před čistě fyzickými požitky.

Nadační fond Harmonie se chystá přispět k Roku české hudby, který se tentokrát zaměřil na vzdělávání, benefičním koncertem 16. října 2014 od 19.30 hodin ve Smetanově síni Obecního domu. Zde bude zahájena také veřejná sbírka, která pomůže připojit do projektu další děti, které tak dostanou šanci hrát na vybraný hudební nástroj nejen v orchestru, ale i pod individuálním vedením profesionálních muzikantů.

Koncert pod patronátem světově uznávaného dirigenta Jiřího Bělohlávka bude vysílán živě na ČRo 3 Vltava.

Foto Alan Benchoam, archiv