Ptali jste se: Ludvík Kašpárek

Dramaturg Českého spolku pro komorní hudbu při České filharmonii odpovídá na dotazy čtenářů Opery Plus 

Na novou sezonu máte jako rezidenční soubor Pavel Haas Quartet. Podle čeho vybíráte? Nestálo by za to spíše touto cestou propagovat někoho méně známého? (Anna V., Praha)

Statut rezidenčního souboru chápe Rada Českého spolku pro komorní hudbu i dramaturgie jako ocenění  mimořádné umělecké kvality konkrétního ansámblu a jeho výsledků v kontextu českého i mezinárodního hudebního života. To je v podstatě jediné kritérium výběru! Proto i v příštích letech svěříme takové označení jen renomovaným souborům. Chceme tak naši hudební veřejnost upozornit na skutečně mimořádné české komorní ansámbly, jejichž úroveň dlouhodobě oceňuje publikum špičkových koncertních sálů a hudebních festivalů, stejně jako význační koncertní pořadatelé. Samozřejmě na základě vysokých uměleckých kritérií – a v tom navazuji na vaši druhou otázku – intenzivně propagujeme méně známé interprety v jiných našich koncertech či koncertních řadách. 

Dobrý den, už dlouho mně není jasné, jak to je s fungováním českého spolku pro komorní hudbu v rámci České filharmonie. Nemohu se zbavit dojmu, že jste jakousi popelkou, která stojí tak trochu stranou. Nestálo by za to se osamostatnit? (Irena Novotná, Praha)

Fungování Českého spolku pro komorní hudbu v rámci České filharmonie naopak považuji za záruku naší bezproblémové existence. Bez České filharmonie bychom totiž velmi brzy ztratili možnost pořádat naše koncerty v Rudolfinu, protože bychom neměli finanční prostředky na pronájmy koncertních sálů. Činnost Českého spolku pro komorní hudbu by se musela v krátké době redukovat a došlo by k ohrožení celého segmentu komorní hudby v Praze. Česká filharmonie je garantem našich projektů, vážím si této dlouholeté symbiózy a zároveň musím ocenit, že Česká filharmonie respektuje svébytnost Spolku, která pramení z jeho dlouhodobé historie. Zároveň se domnívám, že naše dramaturgie k obrazu filharmonie jako vrcholné kulturní instituce přispívá pozitivně. Takže nemám ani trochu pocit, že jsme popelkou, i když je zřejmé, že orchestrální koncerty jsou možná atraktivnější pro větší počet posluchačů než mnohdy posluchačsky náročnější a intimnější sféra komorní hudby. S tím se ale umíme vyrovnat a umíme s tímto faktem žít.

Dobrý den, hodně v nabídce komorních koncertů v Praze postrádám písňové večery. Proč jich děláte tak zoufale málo? Interpretů by se přece určitě našlo víc než dost. (MČ)

Je pravda, že písňové recitály často nezařazujeme. Možná – jak říkáte – že by se interpretů našlo víc než dost. Ale mně jde o takové interprety, kteří se písňové literatuře věnují kontinuálně a ne jen pro jeden jediný koncert! A těch je skutečně málo, komornímu písňovému projevu se mnohdy dobře neučí ani na konzervatořích a akademiích a speciální výuce tohoto oboru se nevěnují ani vokální pedagogové. Jak  to pak mají zpěváci umět. Píseň není operní árie! Chybí nám tradice autentického písňového projevu, jak ji pěstují například v německy mluvících zemích. Takže jde mně na prvním místě o prvotřídní kvalitu a důležitou roli má také finanční hledisko. Nicméně i tak jsme na našich pódiích přivítali skvělé pěvce mimo jiné Mathiase Goerneho, Ferruccia Furlanetta či Simonu Houda-Šaturovou. V příští sezoně posluchači určitě ocení vystoupení sólistky Vídeňské státní opery Ildikó Raimondi a našich předních pěvců Michaely Kapustové a Romana Janála.

Měla bych pro vás zlepšovák: proč se v předplatném nekombinují velké koncerty České filharmonie a komorní programy? Jistě by to bylo vhodné doplnění, a navíc by některé z moc pěkných programů, které nabízíte, v nabídce nezapadly… (Jan Polišenský)

Děkuji za inspirativní dotaz! V této chvíli nevím, zda je to reálné, ale rozhodně tuto možnou inovaci předplatného prohovořím s generálním ředitelem České filharmonie.

Dobrý den, proč se častěji nesnažíte využít přítomnosti zahraničních sólistů na koncertech České filharmonie v Praze a neuvedete je i v samostatných recitálech? (DŠ, Brno)

V této otázce jsme již postoupili kupředu: mladý německý violoncellista Maximilian Hornung, koncertní mistr Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu, bude hrát Beethovenův Trojkoncert s dirigentem Manfredem Honeckem a ještě předtím vystoupí v Schubertově Smyčcovém kvintetu s Doležalovým kvartetem. Využívat přítomnosti špičkových zahraničních sólistů chceme i nadále, jde jen o to, zda jim to termínově vyhovuje a mohou se v Praze zdržet déle. Vhodnou příležitost v každém případě využijeme.Je mně líto, že ke komorním koncertům daleko ve větší míře nezvete hráče České filharmonie. Vždyť tam je tolik zajímavých jmen… Nebo snad nemají zájem? Kde je problém? (Kamila Fürstová, Praha)

Členové České filharmonie se sdružují do četných komorních ansámblů a také podle svých pracovních možností u nás vystupují. Služba v orchestru je ovšem těžká, zahraničních zájezdů mnoho a často obtížně společně hledáme vhodný termín. Navíc mají soubory složené z filharmoniků silnou konkurenci v ansámblech, které se věnují komorní hudbě jako své hlavní činnosti a mohou tedy intenzivně zkoušet denně. Na to filharmonici čas nemají! Ale i tak v příští sezoně u nás koncertuje například Česká dechová harmonie v čele s Ivanem Séquardtem, Sdružení hlubokých žesťů České filharmonie, koncertní mistr Miroslav Vilímec se souborem Tre violini nebo kontrabasista Petr Ries. A orchestr členů nově zřízené Orchestrální akademie České filharmonie vystoupí pod taktovkou hobojisty České filharmonie a dirigenta Vojtěcha Jouzy.

Dobrý den pane Kašpárku! V ČSKH působíte už hodně dlouho, proto bych se rád zeptal, jak všechny ty změny, kterým spolek prošel, vnímáte? Nemáte dojem, že o komorní koncerty je čím dál menší zájem? (Jan Fuchs)

Ve Spolku skutečně pracuji hezkou řádku let a usiluji o to, aby si komorní hudba udržovala své nezastupitelné místo v hudebním životě. A změny, kterými Spolek prošel, úzce souvisejí se změnami ve společnosti. O komorní koncerty – jako o celou sféru umění – je menší zájem. Ale držíme se a většina našich koncertů má velmi dobrou návštěvnost! Vyprodán bývá pravidelně Sál Martinů v Lichtenštejnském paláci, také v Sukově síni máme podvečery, kdy nenajdete volné místo. Vše souvisí také s počasím, protože našimi abonenty jsou více lidé středního a vyššího věku. Co je ovšem nejdůležitější: celková společenská atmosféra v současné době není příznivě nakloněna všem seriózním lidským aktivitám. Mladí lidé jsou vystaveni mediálnímu humbuku, mnohdy vítězí efekt, vnější atraktivita atd. Ušlechtilé lidské konání nemá na růžích ustláno. Všichni to známe, všichni se s tímto faktem potýkáme. O to větší je v hudebním životě zodpovědnost Českého spolku pro komorní hudbu i moje vlastní! A kultivovaných posluchačů a příznivců umění, s nimiž naše práce rezonuje, je myslím stále dost a dost.

Dobrý den, ráda bych vám předem moc poděkovala za krásné programy, které připravujete. Co si myslíte, že bude stát nejvíc za pozornost z nové sezony? Máte zajímavá jména v umělecké radě. Jak často se schází a jak hodně zasahuje do programu? (Karla)

Děkuji vám za příznivé hodnocení naší dramaturgie! Věřte, že mám maximální zájem přinášet na spolková pódia to nejlepší, co naše komorní hudba nabízí jak v interpretační, tak v tvůrčí oblasti. Zmiňujete se o umělecké radě Českého spolku pro komorní hudbu. Chtěl bych upřesnit, že přesný název této skupiny vynikajících osobností z uměleckého a vědeckého života je Rada Českého spolku pro komorní hudbu. Scházíme se podle aktuální potřeby obvykle 5x až 6x ročně a jsem to já, kdo Radě pod vedením ing. Ivana Englicha skládá účty ze své práce dramaturga. Samozřejmě pokaždé diskutujeme příští záměry Spolku a jednotliví členové přicházejí se svými podněty a návrhy. A mohu vás ubezpečit, že slovo takových osobností, jako je prof. Zuzana Růžičková, prof. Josef Koutecký, dr. Jan Králík nebo doc. Václav Bernášek má v přípravách programů Spolku svou váhu!

A ještě k vaší otázce, co bude z nové sezony nejzajímavější. Jsem dramaturg a mám ctižádost, aby všechny koncerty byly pro naše poučené a kultivované publikum přitažlivé. Doufám, že posluchači mají před sebou skutečně pestrou a zajímavou hudební nabídku. Takže zmíním alespoň tři programy z třiceti, které obecenstvu nabídneme: Komorní orchestr Quattro s dirigentem Markem Štilcem a Soňou Červenou s díly Ottorino Respighiho, Sylvie Bodorové a Schönbergovou Zjasněnou nocí, koncert k jubileu legendárního Českého noneta, a příznivce klavírní literatury bych rád upozornil na smetanovský recitál Jitky Čechové při příležitosti Roku české hudby 2014.

Za čtenáře Opery Plus děkujeme za odpovědi. 

Vizitka:
PhDr. Ludvík Kašpárek (*1942)
Muzikolog a hudební publicista, má za sebou dlouholetou praxi v českém hudebním životě. Je činný jako hudební kritik a publicista v denním a odborném tisku. V letech 1968 – 1989 působil jako hudební redaktor tehdejšího Československého rozhlasu. V letech 1992-1999 byl tiskovým mluvčím České filharmonie, uváděl veřejné generální zkoušky orchestru a moderoval cykly koncertů určené mladým posluchačům. V letech 1999 – 2007 byl ředitelem východočeské Komorní filharmonie Pardubice, zároveň od roku 1999 působí jako dramaturg Českého spolku pro komorní hudbu při České filharmonii. Je autorem řady odborných textů v koncertních programech České filharmonie a Symfonického orchestru hl.m. Prahy FOK. 

Foto archiv