Ptali jste se: Ondrej Lenárd

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Šéfdirigent Symfonického orchestru Českého rozhlasu odpovídá na dotazy čtenářů Opery Plus 


Dobrý den, zajímalo by mě, jaký máte názor na širší uvádění českých oper v Národním divadle a rovněž zda máte v případě českých oper nějakou oblíbenou, kterou byste rád v budoucnosti na scéně některého českého divadla provedl. (Honza B.)

Dobrý deň, pán Honza B. Národné divadlo Praha je obrovský historický a kultúrny pojem. Však si ho národ český postavil zo zbierok a dal mu honosný názov: Národ sobě. Tento veľkostánok českej kultúry dostal jeden strašne milý, ale i veľmi výstižný názov „Kaplička“. Už za mojich študentských čias sme chodili na predstavenia ND, ktoré boli pre nás vysokou školou interpretácie českých opier. Také zvučné mená ako dirigenti Chalabala, Krombholc, Gregor, Vašata, Košler sú dodnes zapísané (aspoň dúfam!) zlatými písmenami do histórie českej reprezentačnej scény.

„Kaplička“ si zasluhuje veľkú prezentáciu skvostov českej opernej tvorby! Kde inam, ako tu!

Snáď by som oponoval, alebo polemizoval o dramaturgii ND. Nesúhlasím celkom, aby sa v ND hrala výlučne česká tvorba. Veď tá môže smelo konkurovať so svetovou opernou tvorbou. Tých obľúbených českých opier nie je málo – či to je Rusalka, Prodaná nevěsta, Jenufa a tak ďalej. Rád by som ich dirigoval, ale nemám kde, pretože brány „Kapličky“ i SO sa predo mnou zavreli.

Dobrý deň, kedy sa vrátite do SND? Ďakujem. (Janka Kráľovičová)

Pozdravujem, pani Janka. Vraj sa nemá hovoriť „nikdy“, ale spresním to: Ak si dobre spomínam (nerád!), tak SND som opúšťal tuším 6 alebo 7-krát z rôznych dôvodov (nie politických!), ale vyslovene umeleckých. Nechcem sa k tomu vracať, lebo je to stále boľavé.

Ako 20-ročný som už počas štúdia na VŠMU nastúpil na post zbormajstra opery SND, teda bol som odkojený mliekom opery. A dodnes tomu vďačím. Môj posledný odchod je snáď ten najboľavejší. Po nástupe nového vedenia opery SND – Haider – Jakubek – mi bolo bez jedného slova odobrané moje posledné naštudovanie Verdiho Otella. To už snáď nepotrebuje komentár.

Žiaľ, je to pre mňa o to ťažšie, že poznám potenciál operného súboru SND. Zažil som časy, keď sa hovorilo o SND ako o predmestí Viedne. V hľadisku sedelo prevažne rakúske publikum. A tie nekonečné ovácie…!

A ako počúvam a vidím, ako sa hazarduje s mladými talentami, našou pýchou, ktorí sú potláčaní zahraničnými spevákmi, ktorí sú prepojení na „istú agentúru“. Ale i veľká neúcta voči tým, ktorí kreovali úroveň SND, odrobili kusisko poctivej práce a boli ozdobou súboru SND. Kam sa mám teda vrátiť? Asi nikde a nikdy.

Dobrý den, pane Lenárde, jsme dlouholetými abonenty rozhlasového orchestru a hlavně vaše koncerty s ním máme velmi rádi. Jaký druh repertoáru je vám nejbližší? Moc už se těšíme na vašeho květnového Mahlera! (Bártovi, Praha)

Srdečne vás pozdravujem, milí Bártovi. Ďakujem vám, že prejavujete sympatie voči SOČRu. Ja sám som nesmierne poctený a cítim sa byť veľmi šťastný pri práci s týmto „nádherným nástrojom“. Je to orchester neutíchajúceho muzikantského entuziazmu, obrovského zvukového potenciálu a radosti z muzicírovania (to sa nevída často!).

Čo sa týka repertoáru, tak je to hudba romantizmu, neskorého romantizmu a diela 20. storočia. Aby som bol konkrétny: Čajkovskij, Brahms, Strauss, Mahler (ktorý má u mňa „výhradné právo“), Stravinskij, Prokofjev, Šostakovič, a tak ďalej. Každá hudba je krásna a oslovujúca.Dobrý deň, čo hovoříte súčasnej úrovni slovenskej opery? (PU, Košice)

Srdečne zdravím do Košíc (PU)! Priznám sa vám, že po mojom hanebnom odchode zo SND som sa prestal zaujímať o predstavenia v tejto opere, ale i na Slovensku. Ale jedno musím vysloviť, lebo ma to dusí, pokiaľ necháme fenomén „režiserizmu v opere“, – zanikne opera. Jednoducho: Kto chce vidieť herecké výkony, nech si ide do Činohry (neviem, či radím dobre?). Opera, to je predovšetkým krásny spev, spojený s dramatickou kreáciou. Máme sólistov, ktorých herecký prejav je veľmi prirodzený a spontánny. Spomínam na krásne herecké kreácie: Malachovský ako kráľ Svätopluk, Štelina v Suchoňovej Krútňave, vynikajúci Nechľudov Juraja Martvoňa v Cikkerovom Vzkriesení. Spontánny herecký prejav Petera Dvorského, či Sergeja Kopčáka. Je smutné, keď krásne tóny Dvořákovej Rusalky v 3. dejstve, kde lesná žienka spieva „…mám zlaté vlásky, mám…“ a pichá si narkotikum?!

Na záver: Ak si nebudeme vedieť vypestovať spevácke talenty, ak ich nebudeme vedieť uviesť do praxe, ak s umelcami budeme narábať tak barbarsky, tak opera končí.

Dobrý den, pane Lenárde, mám vás snad odjakživa spojeného s italskou operou. Neláká vás třeba zase jednou si ji zadirigovat v pražské Státní opeře? Přijal byste takovou nabídku, pokud byste ji dostal? Přeji vše dobré! (Pavel Š.)

Pozdravujem, pán Pavel Š. Už som sa zmienil v druhej otázke, že som odkojený operou. Talianska hudba Rossini, Verdi, Puccini, to sú pre mňa vždy návnady, na ktoré skáčem i na „prázdny háčik“.

Vy si neviete predstaviť, ako napomáha dramatizmus v opere stavbe symfonického diela a naopak, ako obohacuje symfonický zvuk operný orchester.

Zmieňujete sa o možnosti dirigovania v ŠO. Ja som sa už v Literárnich novinách vyjadril, že fúziu ND a ŠO pokladám za zločin storočia (historickým zločinom). Asi som na to doplatil, ako vždy. Po nástupe nového vedenia sa oba súbory dostali do vážnej umeleckej i spoločenskej krízy.

Áno, bolo mi ponúknuté do ŠO naštudovanie Boitovho Mefistofela. Podmienky, ktoré mi „erudované vedenie“ ponúklo, bolo na hranici skôr urážky a hanby! Je mi to ľúto, že sa dvere ND a ŠO predo mnou zavreli. Ale ja nie som vinný.Dobrý deň, ako spomínate na spoluprácu s pani Beňačkovou a pánom Dvorským na nahrávke Krútňavy? Je to jedno z mojich najobľúbenejších CD. Srdečne pozdravujem! (Jaro)

Milý pán Jaro! Som veľmi rád, že sme naladení na „jednu nôtu“. Suchoň, to je pre mňa pojem, ktorý by mal svietiť nad Slovenskom ako severka. Počas môjho 20-ročného pôsobenia v SOČR Bratislava som nahral takmer celú symfonickú tvorbu majstra, vrátane štúdiových nahrávok Krútňavy a Svätopluka.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Související články


Reakcí (6) “Ptali jste se: Ondrej Lenárd

  1. V otázkách a odpovědích je mnoho smutné pravdy. Sám považuji pana dirigenta Lenárda za vynikajícího interpreta italské, resp. románské opery, jeho nahrávky Pucciniho Bohémy nebo Gounodova Fausta (s P. Dvorským a M. Hajóssyovou) považuji za vzorové. Škoda, že diletanti u moci umlčují opravdové umělce. Případ pana dirigenta Lenárda není, bohužel, jediný! A také škoda, že diletanti vyzvedají na piedestal další diletanty – viz např. Kouzelná flétna a Boris Godunov v ND. Ostatně hostování SND v Praze s Pucciniho Bohémou také nebylo moc reprezentativní!

    1. Tak byl to debakl hlavně režijní, po hudební a pěvecké stránce bych takový odsudek nevynesl. A v SO uváděný Tannhäuser z minulého roku je jednou z nejlepších inscenací poslední doby (ovšem kolikrát se hraje!?). Jinak beze zbytku souhlasím s p. dirigentem, že fúze SO a ND je kulturní zločin století. Ministerstvo kultury si nevšímá nápravy, jen sype do molochu ND stovky milionů..

    2. Pokud jde o Mefistofela, tam bych s vámi nesouhlasila (i když ani jeden Faust nestál za mnoho). Ale stálo za to slyšet zas jednou v praze Štefana Kocána v titulní roli, a sbory jsou vynikající – něco takového jsem v SO dlouho nezažila. Pokud jde o režii, je přinejmenším snesitelná. Ovšem Kouzelná flétna, to je debakl, jaký v Praze snad nebyl k vidění od té skandály opředené Tosky (téhož režiséra). Nechápu, proč mu operní režie pořád dávají, když mu hudba zjevně překáží.

  2. Dovolím si polemizovat s názorem, že sloučení ND SO bylo zločinem století. SO byla v minulosti v dosti žalostném ekonomickém stavu a kdyby nedošlo ke sloučení, nevím, zda by to v budoucnosti ekonomicky utáhla. Kromě toho pokud bude postupně naplňována koncepce, že samotné ND se bude více zaměřovat na český (a případně ruský)repertoár a nebude zbytečně konkurovat představením v SO (romantický světový repertoár), pak to ve finále vůbec nemusí být špatné. Zatím se ale žel toto daří jen napůl. Například fakt nechápu duplicitní inscenace Rusalky, a Traviaty v příští sezóně. Je super, že jsou před námi premiéry českých a ruských oper (letos ještě Z mrtvého domu od Janáčka a v příští sezóně Julieta a Jolanta/Slavík), na druhou stranu škoda, že se už naopak dávat nebudou dvě české opery (Dvě vdovy a Pád Arkuna). Jinak kritika od Metuzalena a Ferdinanda mi přijde až moc silná. Inscenace Salome se mi taky dost nelíbila, ale většině kritiků zřejmě naopak ano, tak nevím, zda lze hovořit o debaklu….. A úžasným dramaturgickým počinem byl již zmiňovaný Pád Arkuna. Žel české publikum je konzervativní a proto asi na Fibicha nikdy moc chodit nebude, byť ta hudba je úžasná…..

    1. Já bych upřesnil, psal jsem přece že po hudební a pěvecké stránce odsudky nevynáším, ale režie a scény jsou mírným slovem nevydařené. Jinak na ostré kritice fůze ND a SO trvám a slova p. dirigenta Lenárda podporuji. Povídačky o žalostném stavu SO jsou povrchní, SO měla a má na samostatné přežití a existenci. Naplňování nějaké koncepce co se kde bude hrát je více než sporné a mohlo být i bez sloučení. Např. poslední šéfka baletu SO pí. Vláčilová jasně navrhovala rozdělení úloh – SO klasický balet a ND moderní tanec, byla ale vedením Nd odmrštěna (bylo to i těchto stránkách před 3 roky). A že se hraje Rusalka a Traviata na obou scénách není duplicita, jsou to zcela odlišná představení svým celkovým pojetím.

Napsat komentář