Robert Jindra versus Jiří Nekvasil

Až do obviňování ze šíření nepravdivých informací a přenesením sporu do osobní roviny začala eskalovat situace, související s ohlášenou personální výměnou v čele ostravské opery.O rozhodnutí ředitele Národního divadla moravskoslezského Jiřího Nekvasila neprodloužit smlouvu hudebnímu řediteli ostravské opery Robertu Jindrovi jsme jako první informovali letos v září zde, když jsme před tím Roberta Jindru žádali o rozhovor v souvislosti s jeho odchodem z vedení Opery pražského Národního divadla, který nejdřív přislíbil, ale po urgencích nakonec s omluvou ke konci srpna odmítl.V sobotu s oběma aktéry sporu přinesl regionální portál Ostravan.cz dva samostatné rozhovory. Na čí straně je pravda? Posuďte sami: rozhovor s Robertem Jindrou najdete zde, s Jiřím Nekvasilem zde.

Foto archiv 

Související články


Reakcí (3) “Robert Jindra versus Jiří Nekvasil

  1. Ke kauze Opery NDM Ostrava:
    Patřím k dlouholetým návštěvníkům ostravské opery (cca od r. 1968) a samozřejmě velké řady operních domů nejen v ČR, ale celé střední Evropě. Domnívám se tedy, že si mohu dovolit zaujmout stanovisko k posledním 4 letům ostravské opery.
    Přiznám se, že nástup Roberta Jindry a jeho týmu do vedení opery NDM byl přímo „vysvobozením“ z titulů předchozí éry, kdy jsem prakticky do Ostravy nejezdil.
    Souhlasím, že dramaturgie opery byla naprosto objevná a představení řízená R. Jindrou měla pokaždé skvělou úroveň.
    Pan Nekvasil je dle svých slov jistě zkušeným matadorem v řídících funkcích. Proto mne velmi překvapilo, že naprosto nedocenil to, že:
    1) výše zmíněná představení – ať to byla kterákoli repríza – byla vždy na úrovni nastudování premiéry!!! To povětšinou není obvyklé ani v mnohých renomovaných operních domech včetně Wiener Staatsoper.
    2) jedna věc je tituly 20.století nastudovat, druhá – přilákat do divadla publikum, většinou odchované Mozartem a romantismem. Naprosto nedoceněné jsou dramaturgické úvody, které vtáhly nepoučeného diváka do světa náročných děl zejména 20. století. Nezapomenutelná byla setkání s hvězdami večera, které divákům pootevřely okno do nitra své role (E. Urbanová, A. Briscein, M. Hundeling, R. Novák aj.).
    3) k vrcholům oněch 4 let pro mnohé patřila také úžasná Věc Makropulos (zhlédnuto 3x)!!! Toto perfektní koncertní provedení mne utvrdilo v tom, že když je vše geniální (autor, titul, orchestr, sbor, soli a v prvé řadě dirigent!), je vše další včetně režie zbytečné. K tomu ještě vynikající úvod včetně klavírních ukázek. Pokus o obdobný úvod jiné opery v jiném divadle se vůbec nedal porovnat s Ostravou.
    4) orchestr NDM díky systematickému vedení a náročným úkolům se dostal na nebývalou úroveň. To potvrdily nejen operní inscenace, ale zejména koncerty: E. Urbanová (Isolda!), F. Furlanetto, České gala aj.
    5) zcela jistě díky kontaktům R. Jindry diváci NDM se mohli seznámit s uměním vynikajících pěvců (Plachetka, Friess, Hundeling, Strauch, Urbanová atd. – viz rozhovor s RJ).
    Je s podivem, že panu Jindrovi je vytýkána nižší umělecká úroveň poslední sezóny jedním dechem s tím, že k vrcholům celé jeho dosavadní éry v NDM patří m.j.“Výlety“ premiérované před měsícem. Nerozumím tomu…
    Závěrem: Celá éra posledních 4let v opeře NDM byla spojena téměř výhradně jen s osobou Roberta Jindry, který jistě výrazně převyšuje český standard. Právem se tedy lze domnívat, že „nedorozumění“ p. Jindry s ND Praha bylo bez ohledu na vše výše uvedené dobrou záminkou k ukončení jeho šéfování ostravské opery.
    RNDr. Karel Holeš – Opava

  2. Nezbývá, než absolutně souhlasit s panem RNDr. Holešem. Po přečtení rozhovoru s panem Nekvasilem považuji za absolutně SKANADÁLNÍ, že v něm píše, že sezóna 2013/2014 opery Národního divadla moravskoslezského neměla svůj vrchol. Jako předplatitel a pravidelný návštěvník ostravského divadla mu tímto vzkazuji, že měla interpretační vrcholy vrcholy dva – galakoncert České operní gala + Galakoncert Olgy Romanko a Gustava Porty. Pan Nekvasil o nich zřejmě vůbec neví, protože se oba uskutečnily v lednu 2014, kdy podle všeho realizoval svůj reciproční „projekt“ ve Slovenském národním divadle (La clemenza di Tito), a ani jednoho z galakoncertů se z pozice ředitele největší kulturní instituce Moravskoslezského kraji vůbec nezúčastnil… Je pak více než podivné, že může úroveň celé sezóny hodnotit. Vedení města by se nad jeho neprofesionalitou mělo zamyslet a mělo by při nebližším zasedání Rady města Ostravy vyvolat veřejnou diskuzi nad jeho dalším setrvávání v pozici ředitele NDM.
    Jan Macura, Ostrava

Napsat komentář