S tenoristou Ondřejem Koplíkem o výzvách i nominaci na Thálii

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Od našeho posledního rozhovoru uplynuly více než tři roky. Pokud jsem tehdy v úvodu napsala, že Ondřej Koplík patří mezi tenory, kteří mají nakročeno k úspěšné kariéře, dnešní doba mi dává za pravdu. Loni byl totiž v širší nominaci na Cenu Thálie, zatímco letos se k mé velké radosti objevil v nominaci užší. Navíc získal za roli hraběte Almavivy v Rossiniho Lazebníkovi sevillském Výroční cenu Opera Plus za nejlepší operní výkon sezony 2014/2015. Jaké byly ty tři roky a co mu na jevištích přinesly?
Ondřej Koplík
Ondřej Koplík


Ondro, za poslední tři roky jste se rozhodně nenudil. Na jevištích českých divadel jste dostal několik zajímavých příležitostí. Já bych se ale ráda vrátila k mému snu z našeho rozhovoru před třemi lety – k Jeníkovi v Prodané nevěstě. Zadařilo se? K jakým novým rolím v českých operách jste se dostal?

Tak Jeník prozatím ne. Pořád zpívám Vaška. Českých rolí moc nepřibylo. Loni jsem v Národním divadle nastudoval roli Toníka ve Dvou vdovách, kterého jsem pak zpíval i na festivalu Smetanova Litomyšl. Jinak zatím nic…

Mrzí vás, že vás český repertoár poněkud míjí?

No, určitě, ale… Konkrétně ke Smetanovi mám poněkud respekt a mám pocit, že jeho hudba není tak docela moje parketa, ale jsou role a role. Pořád doufám, že na toho Jeníka přece jen jednou dojde, uvidíme. Každopádně v příští sezoně to vypadá na Vítka v Tajemství.

Ráda bych se zastavila u postav, které jste zpíval na domovské scéně, tedy v Moravském divadle v Olomouci. Myslím, že velkou příležitostí byl především Edgardo v Lucii z Lammermooru.

Edgardo, to byla po rolích, které jsem do té doby dělal, první opravdu velká výzva. V mém repertoáru se vlastně postupně zvyšovaly nároky a pak přišla Lucia, která byla opravdu velkým skokem. Tehdy jsem ještě jezdil do Drážďan za Matthiasem Beutlichem, který mně s nastudováním Edgarda moc pomohl. Škoda že je tento titul z repertoáru už stažený, protože bych si v něm moc rád znovu zazpíval. Troufám si trochu neskromně tvrdit, že díky mému hlasovému vývoji by tato role mohla být dnes už jinde.

Ondřej Koplík jako Edgardo v Lucii z Lammermooru
Ondřej Koplík jako Edgardo v Lucii z Lammermooru

Mohu-li si dovolit jednu glosu, vaše tehdejší premiéra byla výborná! Myslím, že jste svoji první výzvu zvládl více jak se ctí, a moc ráda vzpomínám na vaše závěrečné „déčko“, které neznělo jen na premiéře, ale i v dalších večerech, kdy jsem v Olomouci na Lucii chodívala. Mimochodem, potkal jste se i s jinými Donizettiho rolemi?

Bohužel ne, Nemorino mě v Olomouci tenkrát minul. Momentálně zpívám lorda Cecila v nové inscenaci Roberta Devereux v Národním divadle moravskoslezském. Nicméně jsem přesvědčený, že hudba Donizettiho, Rossinniho a Mozarta je pro můj hlas to pravé, a především této hudbě bych se rád věnoval.

Posuňme se tedy k Mozartovi. Vloni jste byl v širší nominaci na Cenu Thálie za mimořádné ztvárnění role Ferranda v opeře Wolfganga Amadea Mozarta Così fan tutte. Toho jste nastudoval ve Slezském divadle v Opavě, že?

Ano, Ferranda jsem zpíval poprvé před lety v Olomouci, takže druhé nastudování, v Opavě, jsem si moc užil. Z Liberce potom přišla nabídka na Tamina. Tam se jednalo o moje první nastudování.

Zpíváte jej v němčině? Dělá vám němčina při zpívání problémy?

Ano, v němčině s tím, že mluvené dialogy jsou česky. Je to vlastně moje první velká role v němčině. V Německu jsem strávil pět let života, takže mně němčina při zpívání Gott sei Dank problémy nedělá. Snažím se samozřejmě o precizní výslovnost (například německé „r“ zní úplně někde jinde než to italské). Nedávno jsme měli v Německu s Flétnou menší turné, sedm představení v sedmi dnech. To, že jsem ho ve zdraví přežil, mě opět utvrdilo v přesvědčení, že je to repertoár pro mě.

Takže se olomoucké publikum v červnu může těšit na vašeho druhého Tamina na prknech Moravského divadla! Další autor, u kterého jste rozšířil svůj repertoár, je Verdi…

Především jsem moc rád zpíval Fentona ve Falsfaffovi. Myslím, že naše olomoucká inscenace byla docela zdařilá a líbila se. Moc rád vzpomínám na spolupráci s paní režisérkou Andreou Hlinkovou, která věděla od první zkoušky přesně, co chce, a taková práce je potom samozřejmě úžasná. Právě v této inscenaci vlastně získal kolega Jiří Přibyl Cenu Thálie za ústřední roli. Vloni ale přišla pro mě asi druhá největší výzva, Vévoda z Mantovy v Rigolettovi. Dlouho jsem přemýšlel, zda do toho mám, nebo nemám jít. Nakonec jsem usoudil, že se výzvy mají přijímat.

Ondřej Koplík jako Vévoda z Mantovy v Rigolettovi
Ondřej Koplík jako Vévoda v Rigolettovi

No a nesmím zapomenout na Alfreda z La traviaty, mou další velice oblíbenou roli. V olomouckém divadle se už nehraje, ale naštěstí si ji mohu zazpívat v Liberci. Právě na stejných rolích nastudovaných s odstupem několika let člověk může krásně pozorovat, kterým směrem se jeho hlasový vývoj ubírá. Představení zpívám a hraji s daleko větším nadhledem, než tomu bylo tenkrát v Olomouci. Moc si tuto inscenaci Martina Otavy užívám i díky skvělým kolegům.

Jak se vám zpívá Verdi ve srovnání například s Mozartem a Rossinim?

Italské frázování se mně samozřejmě zpívá dobře, stejně jako u Rossiniho. Jenže Rossini je přece jen odlehčenější. Zásadní rozdíl je pochopitelně v instrumentaci. U Verdiho je potřeba přece jen hlasově přidat, takže ne všechny role jsou pro můj hlas vhodné. Řekl bych, že Vévoda byl určitě větší výzva než Edgardo. Navíc během studia této role jsem objevil další zajímavost – když jsem se během zkoušení začal cítit hlasově unavený, zazpíval jsem si kousek Almavivy a hlas se zase krásně usadil. Opět jsem si tak ověřil, který repertoár je pro můj typ hlasu nejvhodnější. Vévoda je prostě nejtěžší věc, kterou jsem prozatím zpíval. Celý part je exponovaný ve vrchní poloze a v olomoucké inscenaci nejsou skoro žádné škrty. Myslím, že spolu s Alfredem v Traviatě to budou moje poslední verdiovské první obory.

Ondřej Koplík jako Alfredo v La traviatě
Ondřej Koplík jako Alfredo v La traviatě

Když už jsme u italské opery a Verdiho, jak se vám zpívá Puccini? Zatím máte zkušenost s Rinucciem v Gianni Schicchim…

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Související články


Napsat komentář