Opera PLUS - váš informační portál o opeře, baletu a vážné hudbě
Možná za tím byl (i v českých médiích) notně nafouknutý skandál se srnou, která prý měla být přímo na jevišti při Dvořákově hudbě stahována, proti čemuž ještě před premiérou halasně protestovali ochránci zvířat. Ale možná stačilo už jen samotné jméno kontroverzního rakouského režiséra Martina Kušeje, kterého nedávno část Mnichova vypískala za močící čarodějnice ve Verdiho Macbethovi, zatímco druhá část hlediště byla nadšena. V každém případě by se při Kušejově Rusalce dalo napětí v Bavorské státní opeře skutečně doslova krájet. A proto hned úvodem budiž řečeno, že i první mnichovská repríza Rusalky měla podobně jako premiéra obrovský úspěch. I tady s českým vkladem: S více než zdařilým hudebním nastudováním Tomáše Hanuse (náš rozhovor s českým dirigentem, pořízený právě k premiéře Rusalky v bavorské metropoli, najdete zde).
Martin Kušej ani tentokrát nezapřel svoji pověst velmi originálního tvůrce, který mívá velmi odvážné vize, který zpravidla hodně provokuje, ale který se často trefí do černého. Určitě vzpomínáte na otřesnou kauzu Rakušana Josepha Fritzla, který vlastní dceru držel dlouhá léta ve sklepě svého domu, znásilňoval ji a plodil s ní děti. Je vlastně jedno, zda to v nové mnichovské Rusalce je také přesně tak nebo třeba trochu jinak. V každém případě se záhy po prvních taktech, kde nahlédneme do domácnosti Vodníka a Ježibaby (on podomácku v teplákách a modrém pracovním plášti, ona neméně neupravená, s lahví v ruce), zvedá jeviště a otevírá se pohled do podzemního podlaží – vlhkého sklepa plného depresivních trubek, harampádí a po kotníky stojící vody. Jsou tam zavřeny tři mladé dívky, ale také tam pobíhá dítě i několik dalších postav. Tady si sní Rusalka svůj sen o Princi, tady také dostane od Vodníka pořádnou facku, když vyřkne přání být člověkem. I tenotkrát je to Ježibaba, kdo Rusalce pomůže – ze sklepa, o patro výš, do lidského světa, aby si ji vzápětí odnesl na zádech – podobně jako z lesa nosí ulovenou zvěř – Princ. Na zámku začíná Martin Kušej přitvrzovat, drama začíná nabírat na drsnosti. Hajný taky svléká z kůže srnu (umělou…), kuchá ji a do toho společně s Kuchtíkem pomlouvá Rusalku, která stojí opodál. Objevuje se provokativně lascivní Cizí kněžna, kterou krátce potom přistihuje Rusalka za rohem při souloži s Princem. Po polonéze (dámy se houpou do rytmu, u toho v náručí drží stažené srny, které vzápětí začnou syrové pojídat) je už Rusalka natolik zoufalá, že si v touze vrátit se tam, odkud přišla, vleze do akvária. Ježibaba si doma cynicky dělá manikýru, když se Rusalka vrací. Hajný s Kuchtíkem pak sestoupí za Vodníkem až do sklepa, kde je podřízne, aby ho vzápětí zatkla policie. Závěrečné dějství Rusalky se pak odehrává v psychiatrické léčebně, kam převezli nejen vězněné dívky ze sklepa, ale také Vodníka, kterého tu s želízky na rukou hlídají. Přichází Princ, který po polibku Rusalky umírá vlastní rukou…
Že se vám to celé nezdá? Že jste šokováni? Věřte, že Kušejova adaptace rozhodně nikde „nedrhne“. Že drama Rusalky, lidské krutosti, lhostejnosti a světa, kde hodnoty jsou totálně obráceny naruby, tady vyznívá až s otřesnou naléhavostí a pravdivostí, ze které doslova mrazí. Nevyřčená otázka Rusalky „Jsem teď volná?“, kterou na budově divadla před premiérou vyvěsili, vám ještě dlouho potom bude ležet v hlavě. A přidáte k ní přinejmenším ještě otázku další: Čím to je, že se vás takováto Rusalka osloví daleko naléhavěji, než ta, přenesená do blíže neurčeného prostoru, byť výtvarně sebevíc rafinovaně pojednaného? Uznávám: Zdaleka ne každému se Kušejova Rusalka musí líbit. Ale vsadím se, že řadě z přítomných nadlouho utkví v paměti jako nedostižná.
Pochopitelně na špičkové úrovni je mnichovské hudební nastudování. Neobjevil jsem jedinou zahraniční recenzi, kde by Tomáše Hanuse nechválili. Volí poměrně nezvyklá, ale velmi působivá tempa, dává vyniknout zejména smyčcům, dokáže si vyhrát s plasticitou detailu, aniž by ztrácel nadhled nad celkem. A v neposlední řadě: Zpěváky skutečně doprovází, nikoli překrývá, jak u nás je (zdaleka nejen) při Rusalce zvykem (občas s výmluvou , že to prý sám Dvořák tak napsal). Takovou Rusalku, jakou je jednatřicetiletá lotyšská sopranistka Krístīne Opolaís s nádherně plným a přitom mladistvě znějícím témbrem, mezi českými interpretkami této role u nás v současné době nenajdete. Jakoby Rusalka byla napsána přímo pro ni. (Opolaís těsně před začátkem zkoušek nahradila Ninu Stemme, která z produkce odstoupila, s odůvodněním, že Rusalka pro její hlas již není vhodným partem). Skvělý byl i Princ, resp.Klaus Florian Vogt, dnes již uznávaný především wagnerovský tenor. A pochvalu si vlastně zaslouží i všichni ostatní – Günther Groissböck coby jadrný Vodník, Nadja Krasteva jako smyslná Cizí kněžna či Janina Baechle jako cynická Ježibaba. Zmínku si za první reprízu zaslouží i Tara Erraught (Kuchtík), která si doslova na poslední chvíli přibrala i záskok za náhle indisponovanou Druhou žínku. Litujte, pokud mnichovskou Rusalku nebudete mít možnost vidět a slyšet.
Antonín Dvořák:
Rusalka
Dirigent: Tomáš Hanus
Režie: Martin Kušej
Scéna: Martin Zehetgruber
Kostýmy: Heidi Hackl
Sbormistr: Sören Eckhoff
Orchestr, sbor a balet Bavorské státní opery
Premiéra 23.října 2010 Nationaltheater Mnichov
(psáno z reprízy 28.10.2010)
Der Prinz – Klaus Florian Vogt
Die fremde Fürstin – Nadia Krasteva
Rusalka – Krístīne Opolaís
Der Wassermann – Günther Groissböck
Die Hexe – Janina Baechle
Der Förster – Ulrich Reß
Der Küchenjunge – Tara Erraught
1. Waldnymphe – Evgeniya Sotnikova
2. Waldnymphe – Angela Brower/Tara Erraught
3. Waldnymphe – Okka von der Damerau
Ein Jäger – John Chest
Související články
- Proměny inscenační praxe Dvořákovy Rusalky (2)
- Proměny inscenační praxe Dvořákovy Rusalky (1)
- Herheimova pro mnohé šokující Rusalka je k vidění na internetu
Komentáře: 34
Napsat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni:Před prvním přidáním svého komentáře se musíte zaregistrovat:
25. května 1917 se narodil italský tenorista Franco BONISOLLI (+30.10.2003)
- J. Charypar: Útěk novinářských posluchačů už před skladbou je prostě ostuda. Pochybuji, že většina z nich projevila...
- mlady posluchac: Já bych sílu médií, které spoluutváří obecné povědomí rozhodně nepodceňoval. Před Mahlerem, který si...
- vittorio: Pana Přibyla jsme slyšeli v Daliborovi živě několikrát,byl úžasný takový spinto tenor se dnes tady živě už...
- Martin Kovar: „vážná hudba, balet a opera jsou žánry označované za snobské, menšinové“ Klasická hudba...
- erwin: Jen pro přesnost, neboť se obávám jisté dezinterpretace mnou zmíněného – Moji barbaři nebyli míněni...
- Viktor: A to jsem ještě zapomněl na tu diskutovanou sekeru. Škoda, že se Rocc nenechal inspirovat jedním ze slavných...
- Viktor: Tohle já beru. Problém je v tom, že když někdo prohlásí něco, co neodpovídá skutečnosti, výsledek je sice...
- Boris Klepal: Mně skutečně nevadí, že si někdo myslí něco jiného, ale měl by argumentovat a ne překrucovat fakta, pro...
- Tom: Je zvláštní, jak hodně funguje u prostého čtení textu projekce vlastního očekávání a vkládání významů, které v...
- Tom: Víte co, já myslím, že p. Klepal to nenapsal zle, prostě že by to stálo za podrobnější rozbor, možná trochu...
Kauza FOK: Otevřený dopis primátorovi Svobodovi
Otevřený dopis panu Bohuslavu Svobodovi, primátorovi hlavního města Prahy Vážený pane primátore, s obavami...
VíceEdita Gruberová znovu na Pražském jaru
Jiří Bělohlávek převzal Řád britského impéria
Ke změnám na Ministerstvu kultury
Přijde nová neřízená střela?
chce se mi z toho zvracet
Vážení, v Mnichově jsem na Rusalce 28.10. taky byla. Přiznám se, že kdybych četla kritiky dřív, než jsem měla koupený lístek, tak nikdy nejedu. Ale taky se přiznám, že jsem byla úplně ohromená. Určitě se zvlášť v případě Čechů nebude každému líbit. Ale já jsem byla nadšená! Helča
Aj my sme boli. Niečo také sme už dlho neviděli.Určitě choďte tiež.
Syrové, naturalistické psychodrama. Vryté po kůží ještě teď. všem staromilcům doporučuji. Je to obrovsky divadelní představení, plné aktuálního obsahu, obrazu lidských vlastností, morálky. Znovu říkám, že na to do smrti nezapomenu.
Fascinujici inscenace podle toho to autor pise. Nastesti to bude na repertoaru jeste v letosni sezone a je teda moznost na to dorazit i zdalky. Rozhodne bych to chtel videt. Dekuji za priblizeni a jako obvykle na OP, velmi rychle po predstaveni.
Prestizni London Financial Times prinasi tez velmi pozitivni recenzi mnichovske Rusalky. Autorka se venuje hlavne rezii, mene hudebnimu nastudovani a zpevakum. Jeji hodnoceni: 5 stars (nejvyssi mozne).
Tady je cely text v puvodni verzi:
http://www.ft.com/cms/s/2/d79f7f4a-e2a0-11df-9ea3-00144feabdc0.html
To muselo být úžasné! Díky rakouskému režisérovi mohl konečně divák pochopit, oč Dvořákovi vlastně šlo…
Těším se na další inscenace tohoto režiséra. Protože močení a soulož na jevišti už ukázal, mohl by obohatit divadelnost o protagonistu, kadícího na jevišti do podložní mísy či nočníku (škoda, že to nezařadil do Rusalky, tam by, vzhledem ke kontextu, se mohla defekace odbýt bez zbytečných artefaktů jen tak, do lesního mechu, za pařez… nebo možná lépe před pařez? – jaképak skrývání…).
Už se těším na ty hzvězdičky ve Financial Times… to bude muset být celý hvězdný roj.
:))
martin kusej je vyborny moderni reziser, ktery umi vtiskout opere punc divadelniho dramatu, ktery citi muziku a jeho predstaveni jsou zatitek vizualni i hudebni
letos jeste hraji rusalku v mnichove:
Sunday, 22 May 2011
Wednesday, 25 May 2011
Sunday, 29 May 2011
Wednesday, 1 June 2011
Saturday, 4 June 2011
predstaveni dnes a 4.11. jsou uz vyprodane
robert ;)
Jasně. Oceňuju nápad s defekací, to musí divadelnost a modernost vynést až do oblak, to by měl Kusej ještě přidat.
Úplně moderní by ale bylo, kdyby k sluchovým a optickým počitkům přibyly ještě třeba čichové (to by v navrhovaném qranžmá šlo).
No oni si Němci na takové úchylnosti potrpí. Dvořák musí v duchu plakat. A nedovedu si představit, že bych na takovou Rusalku vzala svoji dcerku.
Vlasta
Proč taky brát dítě na Rusalku, to je veskrze těžké psychodrama a ne pohádka. A pokud ano, pak režisér pohádek J. Troška ji naaranžoval jako kašírku ve Státní. Tam je k vidění i pro děti :-)))
Zvláštní, jak čeští milovníci a znalci opery jsou malí. Máte přeci pana Trošku, ten jako geniální režisér Rusalku udělá bez jakéhokoliv výkladu a s nakašírovaným zámkem.
Jen se to nedá vydržet a po jeho aranžmá neštěkne ani pes naproti v parku před magistrálou :-)), natož aby se o něm psalo ve světě…
Myslím že Ti, kteří ji v Mnichově viděli vyjádřili v komentářích názor, ze kterého lze udělat úsudek. Ostatní soudí něco, co neviděli. A to je vždy ošidné.
Já jsem viděla první reprízu a před tím i Kušejova Macbetha. Obé bylo velmi nezvyklé, ale zůstalo to hluboko ve mně. Takže nemohu říct, že bych absolvovala něco zbytečného nebo neúnosného nebo nevkusného. Po Rusalce ve Státní opeře jsem naopak měla pocit, že jsem vyhodila 1200 CZK za lístek + 120 za cestu autobusem. Jana – Plzeň
No protože oni chtějí pohádku, nic víc. Utéct od reality na zámek a do lesa k jezírku… Proč by to mělo být jinak… Krásné prsaté Netrebko, udatní a mladí Kaufmanni s kudrnatými vlasy… Nejde přeci o víc, než o pobavení… Nedejbože přemýšlet nad inscenací… To by tak scházelo! Lepší je zajít si do kina na zcela polopatistické Zlato Rýna, které je barevné a nic od diváka nevyžaduje, než přemýšlet nad divadelním ztvárněním… Že milovníci a milovnice opery :-):-)
K anonymovi 19,35:
Myslím, že už ani nejde o operu, ale o psychodrama pana Kušeje, ke kterému si půjčil jako zvukové pozadí hudbu jakéhosi Dvořáka (který samozřejmě ani dobře nevěděl, co vlastně komponuje). Asi takto?
Pokud chce režisér na jevišti ztvárnit drastický příběh ve stylu causa Fritzl, proč si o tom nenapíše vlastní operu? Podle toho, co se píše v článku, už v téhle inscenaci nejde jen o to, zda se hraje na kašírované, nebo minimalistické scéně, zda jsou kostýmy tradiční, nebo moderní. Jde o to, že na scéně se odehrává JINÝ PŘÍBĚH s použitím Dvořákovy hudby. Jaký to má smysl?
Nevím jestli to je tak nebo onak, ale určitě se pojedu podívat. Bez toho nemá cenu soudit. Nevadí mi přenesený příběh, vždyť opera sama je ztvárnění příběhu hudbou jako stylizací. Nejdřív se pojedu kouknout a pak si můžu udělat názor, jestli tohle jak píšete přenesení je únosné nebo ne.
upocena ceska malost a strach ze vseho noveho, a hlavne nedotknutelnost narodnich ikon smetanu a dvoraka. napsal snad dvorak manual jak inscenovat rusalku? proc se pak delaji nove inscenace oper a nehraje se porad ta jedna od premiery?
jeste by zbylo na parek a pivo.
a proc premyslet a snazit se videt jiny uhel pohledu kdyz uz jsem se jednou prokousal libretem? a proc zazivat zase nejake straslive vzruseni jmenem divadlo, kdyz mi to zveda tlak? a co tak trosku tolerance a zvidavosti k necemu novemu a neznamemu? dulezite je snad to aby inscenace ve me vzbudila emoce, aby to byl zazitek po vsech strankach a to kusej umi … na rozdil od vice ci mene snazivych ale netalentovanych kopirovacu a plagiatoru u nas.
robert
to robert: Je to jako když chodíte plavat do bazénu v městských lázních a myslíte si, že nic lepšího neexistuje a pak máte možnost plavat v Karibiku.
Kdo zažil jen ubohé domácí produkce bez nápadu a byl vychováván v tom, že Smetana je to nejlepší na celém světě, nikdy nemůže pochopit.
Proto doporučuji všem, kteří odsuzují aniž by viděli, jednou jedinkrát vyjet a vidět. Cokoliv, třeba i Lohengrína, který je pro Němce to samé co Prodaná nevěsta pro nás. Umějí ho inscenovat s naléhavostí i Němci, zůstane vám z něj něco v hlavě nadosmrti. To je divadlo, má burcovat, vzbuzovat emoce, odrážet lidi a dobu…
Povazuju se za divaka, ktery ma rad nove vyklady tradičních temat, ovšem režijní výklad Kušeje je dle mého názoru naprosto neuměle našroubovany na příběh Rusalky. nesouhlasím s recenzi, že to „ nedrhne“ – drhne a porad, na jevisti se děje neco jineho, nez o čem se zpíva. Jestliže pak Kušej má potřebu zpovědi určitého téma, at si necha napsat na toto tema soudobou operu, nemusi přitom znasilnovat operu, ktera se k tomu vůbec nehodi. A co vic – hudebni nastudovani je velmi prumerne !!!! Tolik průmernych peveckych vykonů jsem v Mnichově ještě nezažil. Orchesr pod vedenim českého dirigenta je mdly, nebarevny, nevýrazný.Prostě zklamaní na celé čáre.
A vidíte,mi známí při návštěvě se byli podívat na Rusalku v Ostravě a byli nadšeni. A jejich slova zněla,konečně jsme mohli vnučku vzít na Rusalku. V Německu to není k vůli režisérům možné.
Miroslav
to Robert: Chtít vidět operu inscenovanou alespoň přibližně v intencích autorů je "upocená česká malost"? A neargumentujte tím, že Dvořák nenechal žádný "manuál". Každému soudně uvažujícímu člověku musí být jasné, že o obětech mučených ve sklepení psát nechtěl. Nic proti moderní výpravě, hrát operu ve sto let starých kašírovaných kulisách je samozřejmě nesmysl. Ale v každém případě by měl být zachován příběh a dění na jevišti by mělo odpovídat textu.
Velice plodna a soucasne kontroverzni diskuse. Dekuji vsem prispevatelum. Primeli jste me prehodnotit puvodni negativni nazor na soucasnu inscenaci Aidy v Toronte (Canadian Opera Company, rijen-listopad 2010). Inscenace je posazena do nacistickeho Nemecka 40. let minuleho stoleti, ne do Egypta. Nelibilo se to kritikovi uznavanych novin Globe&Mail, podlehl jsem a nesel jsem. Mel jsem 2 sance. Clovek by se mel vyjadrit k opernim inscenacim jen podle toho, co sam videl a osobne zazil, ne podle toho, co psal a zazil nekdo jiny.
Zijeme v dobe, kdy vsechno souvisi se vsim, skoro vse je okamzite k videni/slyseni a to v mnoha jazycich. Podivejte se treba na dnesni video z Rusalky. Je tam Anna Netrebko a (velmi dobre) spanelske titulky. Rusalka zde mi pripomina treba Esther Williams (americka filmova hvezda z muzikalu 50. let,ktere se tocily v bazenu), ale prijimam to. Pro nekoho tato "moderna" muze byt prijatelna jen velmi tezko, ale s tim se neda nic delat, tak to je a bude ve 21. stoleti.
No ještě, že ta moderna 21.stol.nedorazila k nám a my se můžeme zaposlouchat do krásné Dvořákovy hudby s překrásným textem. U nás by tato režie neměla šanci. Hlediště by kromě premiéry zelo prázdnotou.
Miroslav
Nejpozoruhodnější je to, jak radikálně se k mnichovské Rusalce vyjadřují také ti, kteří ji zjevně neviděli:-)))
Recenzovanou Rusalku jsem neviděl, takže obecně: Domnívám se, že každý libretista i skladatel nejlépe ví, o čem píše operu. Kdyby chtěli psát o něčem jiném, učinili by tak. Při inscenování by se tedy mělo vycházet z jejich záměru – který je zjevný, ne, že ne – a neroubovat na jejich dílo uměle úplně jiné příběhy.
no tak v tom pripade vam zavidim ze si u nas doma uzijete tolik uzasnych a dobrych inscenaci ze kterych mate tak silny zazitek. ale zatim dam prednost mnichovu, vidni a drazdanum … a to nejsem zadny snob ;)
robert
Mnozí skladatelé a jejich libretisté neobstáli v době vzniku opery před tehdejším publikem (třeba dnes tak oblíbený Bizet se svou Carmen – propadl a přepracovával, Verdi přepracovával o stošest, Puccini také,…). Navíc příběh (potažmo libreto) nebývají silnou stránkou oper. Tou bývá hudba. Když k hudbě přibude dobré režijní pojetí, je z inscenace opery, která je jinak směšná (viz současná inscenace Rusalky v Ostravě nebo ve Státní opeře Praha) docela strhující divadlo. Viz Mnichov. Takže nesdílím názor, že by se Dvořák obracel v hrobě pro chybějící jezírko nebo zámek. ostatně v ND to je také čistá abstrakce a jak se obecnému lidu líbí :-)
P.S.: … Inscenace v Praze (jak ND, tak SOP) i v Ostravě a Mnichově jsem viděl.
Jakápak "česká" malost, Vy světáku? Nehovořme tedy o Dvořákovi (který sám byl dost kosmopolitní). Viděl jsem např. Dona Giovanniho, který začínal na smetišti velkoměsta, Giovanni s Leporellem běhali v džínách a píchali si herák…
Nemá každý schopnost dát se oslnit kdejakou blbostí, jen proto, že je to "nové" (i koncentráky byly koneckonců ve své době novota…).
Takže jaképak obracení v hrobě: osobně prostě nemám rád, když režisér parazituje na skladatelově hudbě. A o to myslím v podstatě jde i ostatním, kteří nejsou z těchto "experimentů" nadšen í.
no prave toho giovanniho s herakem od clause gutha jsem videl a povazuju ho za jednu z nejlepsich inscenaci. nebo myslite sellarsovu inscenaci? taky si tam slehnou… a jeste jsou to cernosi. a co ma byt? kdyby zil mozart dneska tak by patrne nahradil vino necim podobnym. a me to jako manipulace libreta nepripada. zeby to byla parazitace a nepochopeni mozartovy hudby?
tak precizni a dobre hudebni nastudovani a pevecke ale i herecke vykony by mozart jiste ocenil a snad se neobraci v hrobe – a kdyz tak jak rika stary vtip tak bychom alespon zjistili kde je pohrben ;)
/… a tak me napada: kdyz udela dobry reziser dobrou inscenaci spatne opery tak je to parazitace skladatele na dobre rezii?? / ;)
ja vubec nejsem zastancem modernizace a aktualizace za kazdou cenu. uplne stejne si umim vazit i klasicke ale kvalitni inscenace jako treba v dnesni recenzi na napoj lasky ve vidni. jenom mam rad rozmanitost a invenci. a nerad se v divadle nudim.
robert
Ne, to byl Sellars. Já si taky myslím, že jde o parazitování, a že je to v zásadě docela stupidní.
Pokud jde o využívání libret, pak kompozice identické tématiky většinou soudobými skladateli bylo dost obvyklé. Ale vytěžovat hudbu implantací "moderní" inscenace je parazitismus.
to Robert Nevím, proč zde mluvíte o moderním pojetí D. Giovanniho. A také věřím, že Mozart by byl spokojem. Ale my se bavíme o Rusalce a zde je režie o pravdu mimo. Jde proti Dvořákovi. Také jsem viděl Rusalku v Ostravě a v Mnichově. A musím říci ,že ostravská se mi líbila mnohem lépe. Ctila totiž Dvořákovu hudbu. A bylo plné hlediště,velký aplaus,takže se divákům líbila.
Miroslav
to miroslav: mozart byla reakce na prispevek ze 3. listopadu 2010 7:43
:o)
rozmanitost a tolerance -
hezky vecer vsem na OP
robert