Sopranistka Renée Fleming, nahrávací společnost Decca i její public relations agentura včera na tiskové konferenci v New Yorku před uvedením nového alba indické rockové hudby Dark Hope, které 8. června v Evropě vstoupí do prodeje, vzkázaly všem fanouškům, že tato nahrávka není multižánrový projekt (takzvaný crossover), a že sopranistka neopouští svět vážné hudby. Právě o tom se totiž začalo v posledních týdnech spekulovat.
Proč tolik vysvětlování a humbuku? V hudebním světě je přece běžné, že operní zpěváci se pouštějí do nahrávek neoperních projektů. První multižánrový projekt pochází už z počátku éry prvních zvukových záznamů, kdy třeba Caruso zbohatl na nahrávkách populárních písní jako For You Alone a Over There stejně, jako na nahrávkách árií La donna è mobile a Vesti la giubba. Na začátku těchto pokusů byla chuť operního zpěváka zkusit zpívat a nahrát i něco jiného, než operu. V roce 1940, kdy wagnerovská sopranistka Helena Traubel nahrála populární Oh, What a Beautiful Mornin’ a Take Me Out to the Ballgame, její fanoušci šíleli nadšením. „Pop odbočka“ Traubel přitom zahrnovala zpívání v nočních klubech a kabaretních show v podnicích na Broadway. Nahrávky ne, ale účinkování v těchto show ji nakonec uškodilo, protože přestala dostávat nabídky od věhlasných operních domů. Plácido Domingo v roce 1981 natočil populární album Perhaps Love. Odpůrci ho odrazovali, ale album se během měsíce dostalo na špičku světových hitparád, podobně jako třeba multižánrová alba Pavarottiho. To samé dělají i mnozí populární umělci, kteří rádi zabrousí do oblasti opery a jednu nebo dvě skladby ve svých albech přejímají v remixu z operní tvorby. Známá tím byla Barbara Streisand.
Pro Renée Fleming to navíc není první multižánrový projekt. Známé je její album z roku 2005 s názvem Haunted Heart – smíšená nahrávka populárních skladeb a klasiky (například úryvků z Bergova Wozzecka), obsahující také jazzové skladby. Fleming si navíc v průběhu studií vydělávala zpěvem s jazzovým triem v klubech v Postupimi či New Yorku a k jazzu má tak stále blízko.
Světoví kritici reagují: Není třeba nic vysvětlovat, není třeba fanoušky ujišťovat! Je dobré, že operní umělkyně takového formátu dokáže natočit album indické rockové hudby a ukázat své vrcholné umění interpretace i v jiném hudebním žánru.
zdroj: NYT
Související články
- Královna stylu Renée Fleming
- Veselá vdova v Drážďanech – Fleming i Netrebko
- Renée Fleming: Opera pro mne ustupuje do pozadí
Komentáře: 12
Napsat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni:Před prvním přidáním svého komentáře se musíte zaregistrovat:
- J. Charypar: Útěk novinářských posluchačů už před skladbou je prostě ostuda. Pochybuji, že většina z nich projevila...
- mlady posluchac: Já bych sílu médií, které spoluutváří obecné povědomí rozhodně nepodceňoval. Před Mahlerem, který si...
- vittorio: Pana Přibyla jsme slyšeli v Daliborovi živě několikrát,byl úžasný takový spinto tenor se dnes tady živě už...
- Martin Kovar: „vážná hudba, balet a opera jsou žánry označované za snobské, menšinové“ Klasická hudba...
- erwin: Jen pro přesnost, neboť se obávám jisté dezinterpretace mnou zmíněného – Moji barbaři nebyli míněni...
- Viktor: A to jsem ještě zapomněl na tu diskutovanou sekeru. Škoda, že se Rocc nenechal inspirovat jedním ze slavných...
- Viktor: Tohle já beru. Problém je v tom, že když někdo prohlásí něco, co neodpovídá skutečnosti, výsledek je sice...
- Boris Klepal: Mně skutečně nevadí, že si někdo myslí něco jiného, ale měl by argumentovat a ne překrucovat fakta, pro...
- Tom: Je zvláštní, jak hodně funguje u prostého čtení textu projekce vlastního očekávání a vkládání významů, které v...
- Tom: Víte co, já myslím, že p. Klepal to nenapsal zle, prostě že by to stálo za podrobnější rozbor, možná trochu...
Kauza FOK: Otevřený dopis primátorovi Svobodovi
Otevřený dopis panu Bohuslavu Svobodovi, primátorovi hlavního města Prahy Vážený pane primátore, s obavami...
VíceEdita Gruberová znovu na Pražském jaru
Jiří Bělohlávek převzal Řád britského impéria
Ke změnám na Ministerstvu kultury
Přijde nová neřízená střela?








Absolutně souhlasím! Vždyť to je pro popularizaci opery to nejlepší, co může operní zpěvák udělat. Jazzové kreace Fleming jsou známé a oceňované. To, co jsem z tohoto nového alba měl možnost slyšet mě přesvědčilo, že má skvělou techniku, protože jen špičkový zpěvák dokáže zpívat koloraturu i rock tak, že pop fanoušci nepoznají, že je to operní zpěvák a obráceně!!!
Ano. Pavarotti pomohl opeře díky svým populárním kocertům s ostatními pop umělci. Tohle je dobré.
Nevěděl jsem, že nahrála tohle CD. Koupím určitě, jsem strašně zvědavý. Taky si myslím, že je to pro osvětu velmi velmi dobré.
Bomba! Vemte si jen, jak skvěle vypadá, co všechno dokázala a že pořád ve svém věku ještě na špičce zpívá i koloraturní role!
No to doufám, že neopustí operní zpěv! Byla by to škoda. Je to skutečně obdivuhodné, protože to musí být závratné životní tempo a prý má ještě rodinu a děti zvládá vše na jedničku. Jo, taky si CD koupím, ukázky na YT vypadají skvěle. A pro jednu "operní recenzentku" plnou mindráků vzkazuju – stačí si víc věřit, pak není třeba hledat nedostatky tam, kde nejsou a umíte se srovnat lépe sami se sebou :-) (viz Armida a jiné podivné spisky od téhle pisatelky do celostátního deníku).
Myslím si, že by zpěváci neměli utíkat k jiným hudebním žánrům. U Pavarottiho se mi to nikdy nelíbilo. Bylo to takové laciné. Vždyť opera je nádherné a nadpozemské zpívání. Proč utíkat k nějakému bigbýtu.
Proč by neměli přirovnávat? Podívejte se na Mercuryho a Caballé, na Pavarottiho i na E. Urbanovou. Vždyť to pomáhá popularizovat operu. Pořád tady brečíte, že je to menšinový žánr…
A nadpozemsky hezký může zpěv být i když jde o Celline Dion…
Opera není extratřída a soudě podle mnoha reakcí tady ani hudebníci a lidi z branže mnohdy nejsou mentálně ničím výjimeční (spíše naopak).
Ivan
Rozhodně se ho se zájmem poslechnu…
Leonora3:
Renee Fleming je americka primadona dnesnej doby. V Amerike ju snad pozna kazdy, i ti, co sa o operu nezaujimaju. Celebrita, ktora chce a i dokaze zvladnut mnohe: zmenit hudobny styl z klasiky na pop tak rychlo, jak v priebehu gala predstavenia pri otvoreni sezony Met 2008 v kazdom dejstve vymienala kostymy najprestiznejsich modnych navrharov (Lacroix,Lagerfeld, Galliano), ktore navrhli len pre nu! Pri tomto Gala-opening predstavila svoj parfem La Voce by Rene Fleming. Stalo po prvy krat v historii Met(nemyslim len kostymi a parfem, ale predovsetkym tri dejstva roznych opier: Manon, Traviata, Capriccio). Ktovie, kdo v buducnosti dostane take privilegium.
Ako napisal Petr Jaree, "zavratne zivotne tempo… a vse zvlada na jednicku". Ale pozor, za vsetko sa plati: Vetu, "I've been throught a terrible divorce, and I am not able to focus right now" povedala RF ked vratila nenastudovanu Traviatu riaditelovi Volpemu. Snad je vsetko zase OK, RF
ako spravna Americanka sa na nas pri prenosoch HDLive z Met vzdy usmieva, je krasna a vo veku 51 rokov by mohla robit modelku. Ma dve dcery, pamatam sa, ze pri niektorm uvode pred HD prenosom povedala, ze je "very exited", pretoze jej dcera v detskom sbore ma svoj Met debut (tusim to bolo v Hansel&Gretchel). Byt starostlivou matkou patri do obrazu perfektnej Americanky stejne, ako byt krasna a uspesna.
A teraz k hudbe a recenzovanemu CD. K Renee Fleming chovam velky obdiv ako opernej spevacke, ale pri vsetkej ucte : spevaciek, ako je RF na tomto CD v Amerike maju tucty, nastastie je aj uzasnou Manon, Thais, Marschallin, Tatianou, Rusalkou,(i ked s poslednymi dvoma rolami budu niektori so mnou polemizovat) a v tom je jedinecna.
Ano, Ms. Fleming je americky fenomen, ktery po zasluze zna skoro kazdy.
Poprve jsem ji slysel v San Francisco Opera pred vice nez 10 lety v opere Louise (Charpentier), coz je dlouhe a nudne dilo a spousta divaku si nepockala ani na dodnes davanou arii Depuis le jour, odchazli a rikali: Neni to jeji (=RF) chyba.
Pred par roky jsem byl v Chicago na Der Rosenkavalier a po predstaveni kratce mluvil s Ms. Susan Graham, ktera zpivala roli Octavian. Ms. Fleming se tam byla podivat, i kdyz nezpivala, jsou kamaradky, a pripojila se ke kratke diskusi. Pak ji ale jeden z hudebniku (ted nevim, zda tam byla kvuli Ms. Graham nebo z jinych duvodu) naznacil, ze je cas jit a poprali jsme si dobrou noc…
Myslim ten samy rok, jen o par mesicu pozdeji davala recital ve Vancouveru a cirou nahodou jsem se tam dostal. Po predstaveni, jako "ambassador of goodwill" pres 2 hodiny podepisovala lidem cd, dvd apod. Vse probihalo v klidu, ne americkym zpusobem, kdy na vas porad nekdo krici nechod sem, nic nerikej atd. Pro kazdeho si nasla cas a par slov. Opravdu vzacna umelkyne.
Naposledy jsem ji slysel v Montreralu (pred 2 roky), kdy davala recital spolu s Joyce di Donato a Diana Damrau, dirigoval nas Yannick Nezet-Seguin. Nepovedla se ji uvodni arie Mesicku…, ale lidi to nepoznali. Dalsi uz byly ok.
Je vyborna ve francouzskem a nemeckem lyrickem repertoaru. Vse vcetne cross-over je profesionalne pripraveno a vypada skvele, ale jeji jazz mi nesedi, neni to jeji chyba.
Cheers, Ms. Fleming!
VT
Amerika je přeci multinárodní stát. Samozřejmě, že mají spoustu jiných zpěváků. Callas taky nezpívala vždy na nejvyšší úrovni a měla výkyvy ale byla to legenda. Myslím, že národy by měly mít své ikony a legendy, pomáhá jim to k sebeuvědomění a hrdosti.
Klíč
Je to dobře udělané CD…