Předzvěst Velikonoc s Luksovým Collegiem

Scarlattiho Janovy pašije a Traettovo Stabat Mater v Pražské křižovatce

Přesně týden po letošní Popeleční středě, tedy v období předvelikonočního půstu, nabídl soubor Collegium 1704 svým posluchačům velmi zajímavý duchovní pokrm v podobě ojedinělého koncertního programu. Na koncertu ve spirituálním prostoru kostela svaté Anny – Pražské křižovatky zaznělo pašijové oratorium La Passione secondo Giovanni Alessandra Scarlattiho, které vypráví příběh o utrpení a smrti Ježíše Krista, a Stabat Mater Tommasa Traetty, jež vyjadřuje soucit s utrpením Ježíšovy matky pod křížem. V období baroka skladby tohoto typu rozeznívaly chrámové prostory právě v postním čase, neboť sólový zpěv s doprovodem nástrojů či varhan měl v té době místo pouze mimo liturgii. Při současné liturgii velikonočního tridua jsou dovoleny jen varhany a zpěv bez doprovodu nástrojů.

První polovinu večera otevřely již zmíněné Janovy pašije Alessandra Scarlattiho pro vokální hlasy, smyčcové nástroje a basso continuo.

Janovy pašije - Collegium Vocale 1704 (foto © Petra Hajská)
Janovy pašije – Collegium 1704 (foto © Petra Hajská)

Ve srovnání s proslulou kompozicí Janových pašijí Johanna Sebastiana Bacha se spíše jedná o méně známou skladbu, k níž se bohužel dochovalo pouze nepatrné množství informací. Pravděpodobně jde o první Scarlattiho sakrální kompozici, její vznik je většinou odkazovaný do období rané tvorby kolem roku 1680.

Celým dílem provází Evangelista, který vypráví příběh Ježíšova ukřižování, jak je zachycen v Evangeliu dle Jana (Jan 18,1-19,42). Stěžejní a technicky velmi náročné role Evangelisty se zhostila altistka Julia Böhme (za původně avizovaného kontratenoristu Damiena Guillona).

Janovy pašije - Julia Böhme, Václav Luks (foto © Petra Hajská)
Janovy pašije – Julia Böhme, Václav Luks (foto © Petra Hajská)

Její barevný hlas se příjemně linul celým prostorem. K dobrému technickému zvládnutí obtížných pasáží v neposlední řadě také přispěla její precizní výslovnost. Celkový dojem trochu poškozovala příliš velká závislost na partituře, která znemožňovala tak žádoucí komunikaci s publikem. Ta je ale pravděpodobně omluvitelná právě již výše zmíněnou neplánovanou změnou v obsazení.

Druhou větší roli v pašijích představuje Kristus, kterého ztvárnil barytonista Hugo Oliveira. Jeho procítěný přednes působil velmi příjemně. S Julií Böhme tvořili hudebně sehraný pár, který předvedl obdivuhodný výkon. Roli Pilata zpívala altistka Aneta Petrasová, její hlas však bohužel byl málo slyšitelný.

Janovy pašije - Aneta Petrasová (foto © Petra Hajská)
Janovy pašije – Aneta Petrasová (foto © Petra Hajská)

V dalších menších rolích vystoupili sopranistka Isabel Jantschek jako Ancilla a tenorista Václav Čížek jako Petrus a Judaeus. Samotného děje se také účastní sbor, který se později stává rozlíceným davem volajícím po Ježíšově ukřižování.

Po přestávce následovalo Stabat Mater Tommasa Traetty. V současné době tato kompozice rovněž spadá do oblasti pašijové tvorby. Sled dvaceti trojverší původně pochází ze třináctého století a za jeho autora bývá považován Jacopeda Todi, mnich řádu svatého Františka. V roce 1727 byla báseň katolickou církví oficiálně zařazena jako sekvence při mši na svátek Panny Marie Sedmibolestné, který si církev dodnes připomíná 15. září.

Janovy pašije - Collegium 1704 (foto © Petra Hajská)
Janovy pašije – Collegium 1704 (foto © Petra Hajská)

Úvodem zazněla část Stabat Mater, kde sbor měl poprvé možnost se více projevit. Plný zvuk vokálního ansámblu za doprovodu orchestru vystřídala sólová árie pro soprán O quam tristis, v níž se představila Isabel Jantschek. Dojem z jejího interpretačního výkonu však narušila špatná výslovnost, která tak velmi snížila celkovou srozumitelnost textu.

Poté následovalo kvarteto Quis est homo v podání Isabel Jantschek, Julie Böhme, Václava Čížka a nově zapojeného Jaromíra Noska, jehož bas podtrhl celé vyznění. Sólovou část Vidit suum pro alt (Julia Böhme) a duet Fac, ut portem pro soprán a alt (Isabel Jantschek, Julia Böhme) vyplňovala sborová část Sancta Mater. Závěrečnou část Quando corpus morietur včetně Amen rovněž zakončil sbor.

Sólisty a oba soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 pod vedením Václava Lukse přítomní posluchači za provedení obou náročných a v současnosti málo známých skladeb odměnili náležitým potleskem.

Janovy pašije - Collegium 1704, Václav Luks, Isabel Jantschek, Julia Böhme (foto © Petra Hajská)
Janovy pašije – Collegium 1704, Václav Luks, Isabel Jantschek, Julia Böhme (foto © Petra Hajská)


Hodnocení autorky recenze: 70%

Janovy pašije
Dirigent: Václav Luks
Isabel Jantschek (soprán)
Aneta Petrasová (alt)
Julia Böhme (alt)
Václav Čížek (tenor)
Hugo Oliveira (baryton)
Jaromír Nosek (bas)
Collegium 1704
Collegium Vocale 1704
17. a 18. února 2016 kostel svaté Anny-Pražská křižovatka Praha
(psáno z koncertu 17. 2. 2016)

program:
Alessandro Scarlatti: La Passione secondo Giovanni
Tomasso Traetta: Stabat Mater

www.collegium1704.com

Hodnocení

Vaše hodnocení - Janovy pašije -Collegium 1704 & V.Luks (Praha 17./18.2.2016)

[Total: 12    Average: 4.1/5]

Související články


Komentáře “Předzvěst Velikonoc s Luksovým Collegiem

  1. Celý koncert se dle mého názoru povedl. Avšak nemůžu s Vámi souhlasit v jedné zásadní věci – role Piláta byla ztvárněna skvěla, Petrasové lyrický mezzosopránový hlas se nesl celým sálem. Vzhledem k jejímu nízkému věku se můžeme v budoucnu určitě těšit na další vydařené výkony.

Napsat komentář