Opera PLUS - váš informační portál o opeře, baletu a vážné hudbě

  • Hlavní strana
  • Naše tipy
  • Odkazy web
    • Lidé – zpěváci
    • Lidé – opera a hudba ostatní
    • Lidé – balet
    • Divadla, orchestry, festivaly atd – ČR
    • Divadla, orchestry, festivaly atd – zahraničí
    • Instituce a školy – opera a hudba
    • Instituce a školy – balet
    • Nadace, sdružení, fan kluby
    • Historie
    • Debatní fóra, blogy
    • Ostatní
  • English
    • Archive
  • Archiv
    • Datum – téma
    • Autoři článků
    • Divadla – soubory – orchestry – festivaly
    • Jmenný rejstřík
    • Seriály + rozhovory
    • Díla
    • Přečetli jsme
Získat aplikaci Adobe Flash Player
 
Sen o šťastném království v zuboženém světě…
    20.12.2010 01:00 Aleš Bráza

Dvořákova Rusalka v Drážďanech

Kde je hranice morálky? Jaké hodnoty vyznává současná západní společnost? Jak je to s naším pokrytectvím a vnímáním mezilidských vztahů? Co pro nás znamená věrnost, čest a úcta k druhému? Přetvářka a pokřivená morálka je skutečně tím, co nahrazuje upřímnost a uznávání hodnot lidství?

Tyto otázky mne napadaly, když jsem opouštěl Semperovu operu v Drážďanech po třetím představení nové inscenace Dvořákovy Rusalky. A moji hlavu atakují další a další podobné, stále a naléhavěji. Ti, co hledají v operním divadle odraz lidské společnosti, ti, kterým přináší duševní inspiraci a je pro ně něčím víc, než jen krásným zpíváním a barevnou podívanou, těm jsou určeny tyto řádky. A chce se mi věřit, že po jejich přečtení je přepadne stejná touha prožít podobný nezapomenutelný večer v hledišti drážďanské opery, tak, jako přepadla mne, když jsem si před časem přečetl v propagačních materiálech podtitulek (shodný s titulkem tohoto článku), uvádějící premiéru nového nastudování…

T.Monogarova (Rusalka)
 
Příběh (norský režisér, žijící v Německu Stefan Herheim) je rozehráván již minuty před zazněním prvního tónu. Jste přeneseni na londýnskou (pařížskou, newyorskou…) ulici. Prostě typickou ulici velkoměsta, kde u východu z metra stojí špinavá černoška (Čarodějnice), nabízející lidem květiny. Lidé spěchají, protože prší, roztahují deštníky. Svého milence (Vodníka) zde netrpělivě vyhlíží jeho vyvolená (Cizí kněžna), ke které on spěchá užít si po práci milostný románek. Ve špinavém zákoutí se okolo pouliční lampy vine načesaná a zmalovaná prostitutka (Rusalka), čekající na svou šanci ulovit bohatého kunšofta. Vodník přichází pozdě, jeho milenka ho vyhazuje a on se setkává se svou (nemanželskou) dcerou, provozující na rohu prostituci. Zaznívají první takty a příběh se začíná odvíjet. Ano, stejně kouzelně, jako ve filmech o Harrym Potterovi se špinavá ulice mění na místo pro rej čarodějnic, na zámecké nádvoří, na cokoliv chcete. Rusalka prosí Vodníka … Skoro vše běží podle libreta… Jen si v neuvěřitelně dokonalé scénografii a stavbách, kde se každou chvíli něco pohybuje, kde se domy mění před očima, kde pouliční lampa mizí, kde bar, ve kterém kolegyně Rusalky šlapou a lákají námořníky na nějaký ten štrejch a který mění neonový název na Solaris ve dne a Lunetic v noci, uvědomíte, že to vám před očima běží realita života.
 

Blízký sexshop ožívá. Sloup s reklamním poutačem se stává tůní, kde je Rusalka uvězněna a odkud ji ona špinavá černošská prodavačka květin osvobozuje… Sedíte a jste jako přikováni k sedadlu, když příběh každou chvíli mění svou scénu z morbidního rejdiště hříchu na kouzelné jeviště, kam Rusalka přijíždí jako neposkvrněná hvězda předvést hru o Neptunovi své sokyni, která sedí v lóži.
Až po závěrečnou apoteózu, kdy se Rusalka, které Vodník pomohl stát se „ctnostnou“, vrací zpátky mezi své – mezi lehké děvy. Chtíč a nevěra je přitom stejně zřetelná a hnusná i ve světě, do kterého se Rusalka jako prostitutka chtěla dostat. Její vyvolený a ten, se kterým chtěla začít žít nový život, ji zradil s jinou. Vodník nakonec zabíjí svou milenku (Cizí kněžnu)… A život v anonymní ulici anonymního velkoměsta běží dál…
 
G.Zeppenfeld (Wassermann), M.Owens (Fremde Fürstin), Z.Nyári (Prinz), T.Monogarova (Rusalka)
 
Že jste to tak úplně nepochopili? Že nerozumíte? Vězte, že i mně, sedícímu v hledišti, chvíli trvalo, než jsem pochopil, že děj je jaksi „obrácený“. Že Rusalka, toužící se dostat do ctnostné a morální společnosti ze spodku a špíny, ve které se nachází, se nakonec vrací zpátky s poznáním, že bezpáteřnost, neúcta k druhému, zrada i smrt jsou tam také. Jen schovány pod čisté šaty, uhlazený obličej a zdánlivou bezúhonnost. Zkaženost našeho světa je přinejmenším stejná, nejspíš však daleko větší, než v podsvětí, ze kterého přišla. Daleko větší o rozměr, kterému se říká pokrytectví a amorálnost.

G.Zeppenfeld (Wassermann)

Bylo to v mnohém nezapomenutelné představení, jež mi bude klást znepokojující otázky ještě dlouho. Chováme se ctnostně, pracujeme, pomáháme bližnímu svému. V našem světě se však vraždí, bují korupce, roste nesnášenlivost. Lidské hodnoty jako je láska a úcta vlastně nejsou jaksi IN. My sami, i když si to nepřipouštíme, jsme součástí této společnosti. Díváme se každý den na vraždy, na odhalenou korupci, odsuzujeme to a sami sobě namlouváme, že my jsme jiní, že bychom úplatek nikdy nedali, nikomu nezkřivili vlas. Nasadíme uhlazený výraz a účes a vyrazíme do světa, kde se o milencích a milenkách, o sexu za peníze, o úplatcích a korupci, o zlodějích a příštipkářích, o mafiánech a dobrých známých, kteří za peníze seženou a udělají prakticky cokoliv, příliš často nemluví…

Rusalka opravdu není pohádka, věřte mi.

S.Lorentzen (Dritte Elfe), B.Senator (Zweite Elfe), V.Goikoetxea (Erste Elfe)
 
Pár slov k hudebnímu nastudování: Nové vedení Semperoper si vzalo do vínku, že každý rok uvede premiéru jedné české opery. První volba padla na Rusalku. Jejího hudebního nastudování zde se ujal Tomáš Netopil. Jeho rytmus byl pro člověka uvyklého na domácí provedení této opery, nezvykle pomalý. Přesto ve vypjatých okamžicích a při hudebních vrcholech tempa zrychloval. V každém případě nepříliš obvyklé, ale působivé. Pro představitelku Rusalky byl zvolen dramatický hlas, který odpovídal režijnímu záměru. Ruská sopranistka Tatiana Monogarova má velmi sytý a nosný hlas. Dramatičnost podání partu Rusalky byla pro mne zpočátku nezvyklá, ale později jsem uznal, že pro režijní koncepci, kde představovala ostřílenou prostitutku, by lehčí a křehčí hlas vhodný nebyl. Princ v podání mladého nadějného maďarského tenoristy Zoltána Nyáriho trpěl zejména neusazeností. Přesto part odzpíval (až na zakolísání v závěrečné scéně) spolehlivě. Skvělým Vodníkem, jemuž rovného byste jen těžko hledali, byl německý basista Georg Zeppenfeld. Jestliže jsem doposud byl přesvědčen, že nejlepším představitelem Vodníka, kterého jsem kdy měl možnost slyšet, byl Eduard Haken, pak Zeppenfeld se mu svým skvělě nosným a přesto dokonale ohebným přednesem zcela vyrovná. Cizí kněžna Američanky Marjorie Owens ukázala, co všechno se dá z tohoto partu vytěžit. Nádherně znělý a pevný hlas vyrovnaný v celém rozsahu – to byly klady jejího zpívání v této inscenaci. No a největší radost mi udělala Ježibaba, kterou ztvárnila americká mezzosopranistka Tichina Vaugh. Nejenom, že se pro roli Ježibaby – pouliční černošky – skvěle hodila, ale byl to nádherně a s odstíněním nálad zazpívaný part (kam se na ní hrabe naše Ježibaba v současné inscenaci Rusalky v ND v podání Dagmar Peckové).

T.Monogarova (Rusalka), T.Vaughn (Hexe Ježibaba)

Zajímavostí bylo přetransponování a rozdělení rolí kuchtíka, hajného a myslivce mezi více postav. Čeština hlavních představitelů byla na velmi slušné úrovni a zpěvákům bylo rozumět.
 
Antonín Dvořák:
Rusalka
Dirigent: Tomáš Netopil
Režie: Stefan Herheim
Scéna: Heike Scheele
Kostýmy: Gesine Völlm
Sbormistr: Pablo Assante
Sächsische Staatskapelle Dresden
Sächsische Staatsopernchor Dresden
Premiéra 11. prosince 2010 Semperoper Drážďany
(psáno z reprízy 18.12.2010)
(koprodukce Sächsische Staatsoper Drážďany – Théatre de la Monnaie Brusel – Opernhaus Graz)

Prinz – Zoltán Nyári
Fremde Fürstin – Marjorie Owens
Rusalka – Tatiana Monogarova
Wassermann – Georg Zeppenfeld
Hexe Ježibaba – Tichina Vaughn
Erste Elfe – Vanessa Goikoetxea
Zweite Elfe – Young Hee Kim
Dritte Elfe – Sofi Lorentzen
Priester/Jäger – Gerald Hupach
Metzger – Torsten Schäpan
Polizist – Friedrich Darge
Mr. High – Michael Auenmüller
Mr. Low – Jun-Seok Bang
Apotheker – Jae-Suk Kim
Besserwisser – Alexander Schafft

www.semperoper.de
 
foto: M.Creutziger


Související články

  • Proměny inscenační praxe Dvořákovy Rusalky (2)
  • Proměny inscenační praxe Dvořákovy Rusalky (1)
  • Herheimova pro mnohé šokující Rusalka je k vidění na internetu


Komentáře: 21

  1. VTSlajer dne 19.12.2010 v 23:15

    Kdyz tato recenze byla OP ohlasena, tesil jsem se na ni, protoze letos uz bylo novych Rusalek nekolik a tahle posledni prisla jako zavrseni roku 2010.

    Jak se zda byt v Nemecku zvykem, zase produkce zasazena do moderni doby. Je to rozhodne k vetsimu zamysleni nad svetem kde zijeme, jak Ales pripadne uvadi. Tim vice v dobe predvanocni.

    Nejprve jsem se domnival, ze vse bylo zpivano nemecky, ale pozdejsi zminka o srozumitelne cestine me vyvedla z omylu. Urcite to byl velky zazitek a vyplatila se krkolomna cesta na otocku po zledovatelych silnicich. Dekuji

    Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
  2. Khail dne 20.12.2010 v 08:25

    Moje žena po představení, na kterém jsme v sobotu byli spolu, řekla zajímavou větu: To si moc nepomohla… Myslela tím Rusalku. Výstižné.

    Tenhle popis té inscenace je jedním z nejlepších, které jsem zde četl. Škoda, že se neznáme a pana Brázdu jsem neměl možnost v divadle potkat osobně. Myslím si, že to bude člověk, který chápe, že hudební divadlo a operní zvlášť – je souborem nástrojů, které má sloužit k zrcadlení reality. Škoda snad příště.

    Přeji všem krásné vánoce.

    Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
  3. Dan dne 20.12.2010 v 08:31

    Zajímavě napsané. Co všechno se dá v námětu Rusalky nalézt. Inscenace se na západ od nás vyrojily – Mnichov, Vídeň, Drážďany… V tom prvním doprovodném videu je vidět, jak zajímavě udělaná inscenace to musela být. Pokud budou hrát i na jaře, určitě shlédnu.

    Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
  4. Rút dne 20.12.2010 v 08:51

    Velmi zaujimavo napisane. Keby som mala moznost do Nemecka prist, nelutujem penazi a tuto produkciu pozriem. Fota vyzeraju skutocne velmi sugestivne.

    Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
  5. Anonymous dne 20.12.2010 v 08:54

    Rusalek v divadlech okolo našich západních hranic je najednou nějak příliš mnoho. Pohádkovost se vytratila a drastické kuchání laně plné krve nebo prostituce opravdu není v souladu s Dvořákovou hudbou.

    Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
  6. Dan dne 20.12.2010 v 09:04

    pro anonymní(ho): Ale vždyť pohádky nesou morální ponaučení, jen jde o to v jaké době a jakými prostředky se to ponaučení interpretuje. Rusalka je o víle, která byla zrazena, přestože věřila a obětovala se. Věřit druhému, věřit v čistý cit a být zrazen je přece ten nejhorší políček, který můžete v životě dostat.

    Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
  7. Anonymous dne 20.12.2010 v 09:17

    Ale proč nutně přesouvat to morální ponaučení jinam, než v jakých kulisách bylo napsáno? To není přeci třeba? Nebo bez drog, krve, mrtvol se to ponaučení z idylického příběhu vytratí? To je německé, všemu nasazovat moderní a současný háv. Odporné!

    Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
  8. Dan dne 20.12.2010 v 09:24

    předchozí anonymní: Německé? Je to korpodukce s Rakouskem a Belgií!Bohužel jsme u nás doma příliš daleko od pochopení, že dobré operní inscenace nejsou beztvaré a bezpohlavní.

    Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
  9. Anonymous dne 20.12.2010 v 09:29

    Muselo to být strašné. Nepochopila jsem vůbec proč by měla Rusalka představovat prostitutku. To je morální úpadek, právě to. Ctěme hodnoty předlohy a skladatelů i spisovatelů. Pořád se tam hledá něco, co v notách není. Hrůza. Jak se tohle může vůbec hrát. To doma nebude nikdo protestovat? To je zneuctění našeho národního skladatele! Eva Z.

    Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
  10. Anonymous dne 20.12.2010 v 09:32

    Byla jsem na premiéře. Trochu jsem zpočátku tápala v ději. Nakonec musím ale souhlasit s autorem recenze, že to bylo velmi burcující provedení. Takové, že se vám pořád vracely ty hrůzostrašné scény. Vryje se to pod kůži. Netopil ale nedirigoval dobře. Staatskapelle umí odvést daleko lepší výkon pod "svými" dirigenty.

    Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
  11. Evan dne 20.12.2010 v 09:46

    Zajímavé, jak lze vnímat tuto operu. Zajímavě popsáno.

    Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
  12. Anonymous dne 20.12.2010 v 09:49

    Kdyby měl Netopil čest a úctu, nikdy by takové zvěrstvo nedirigoval. Ukázal, že mu jde jen o úspěch, ne o umění. Tím pro mě naprosto skončil – více mě už nebude zajímat.
    Kdo není schopen pochopit Rusalku a j. operní díla z nich samých a potřebuje jednostranné hypermoderní výklady po vkusu nějakých vlastní tvorbou nenaplněných režisérů, na tom nezáleží.
    Zeptal bych se diskutujících, kdo z nich četl Kvapila, Andersena a zejm. Fouquého, aby věděl, o čem je Rusalka? A kdo zná interpretace třeba Hoffmannovu či Lortzingovu?
    Mistře Antoníne Dvořáku, omlouvám se Vám za sebe a snad dalších pár myslících lidí v této zemi, že Vaše dílo je zneužíváno a zneuctíváno.

    Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
  13. Anonymous dne 20.12.2010 v 11:15

    Zajímavé, i když pro domácí publikum asi nepřijatelné provedení. Nicméně příběh sám o sobě je drsný dost. Přenesení do jiných reálií mu na drsnosti nepřidá, jenom jí může publikum vnímat více a bezprostředněji. Dr. Malý

    Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
  14. Anonymous dne 20.12.2010 v 12:56

    Jak jsem si to přečetla,tak jsem nevěřila vlastním očím. Příběh Kvapilovy a Dvořáky Rusalky je čisté lásce,která byla zrazena člověkem. Tak nechápu,proč Rusalka je prostitutka. Nevím v jakém světě žijete vy,ale já a mi blízcí stále považujeme lásku a ohleduplnost za prioritu. Nejsem naivní, vím,že existuje nevěra,zrada i korupce.Ale těm může každý z nás právě čeilit svým přístupem k lidem a k životu. A o tom Rusalka je.O naději a ne o beznaději. To bychom mohli zabalit. Takové poselství svým vnukům bych nechtěla předat.
    Jana

    Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
  15. Anonymous dne 20.12.2010 v 13:00

    Poutavý popis provedení, které bych označil za hraniční. Přesto to byla zajímavá zkušenost, kterou bych doporučil všem domácím režisérům a mnoha pěvcům. Při premiéře, jsem měl dojem, že dirigent volí tempa přiměřeně, tak jak je známe. Divadlo to bylo velkolepé s konfetami vystřelenými od stropu s proměnami a technickou stafáží nesmírně náročnou. Příběh z podsvětí, vraždy, krev. Autor článku má hlubokou pravdu – bylo to o morálce a pokrytectví většinové západní společnosti. Všem, co to mají do Dresden blízko doporučuji na tohle provedení zajet. Jde tam i mnoho jiných skvostů: Faust, Tristan a Isolda, Kraus

    Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
  16. fandorin dne 20.12.2010 v 13:01

    Drážďanskou Rusalku jsem neviděl, k představení se tudíž nebudu vyjadřovat. Je ale zajímavé, kde pro nás končí hranice "přijatelného". Jako většinou, je to hodně věcí osobního vkusu. Osobně jsem byl nadšen Rusalkou v Opera de Paris v režii Roberta Carsena s Renée Fleming a Sergejem Larinem.Sám nevím, jestli bych ale drážďanské provedení vnitřně přijal.

    Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
  17. Anonymous dne 20.12.2010 v 13:24

    My Češi jsme zvláštní národ. Jsme tak staromilští, tak prudérní a tak rádi bráníme své národní tradice, ale když jde do tuhého, hledáme ochranu u nějakého velkého bratra. Neviděl jsem to představení, nevím, zda by se mi líbilo. Je to ale zajímavě napsané, jsou vysloveny otázky, které mne při Rusalce ve Státní v Praze nikdy nenapadly. Tak i kdyby to evokovalo takové náměty k přemýšlení o morálce a lidství, tak pak to má cenu to jako divadlo dělat. Činoherní režie se prezentují mimo dobu, realitu a kulisy skoro na 100% a nikdo se nad tím nepozastavuje. Dalo by se to označit třeba jako experimentální představení, pokud ale dodrželi partituru a noty nic se nestalo. Jak píše předemnou fandorin, pařížská Carsenova Rusalka mne nadchla a také nebyla udělaná klasicky. Čpelo z ní to morální téma v každém taktu. Rusalka v Národním taky není klasická, je hodně přemýšlivá. I když spíše melancholická, než burcující. DD

    Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
  18. Anonymous dne 20.12.2010 v 14:23

    Pokud se to bude líbit divákům, tak ať je provedení jakékoliv. A co takhle právo volby – Nikdo nic povinně vidět nemusí.

    Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
  19. Martin dne 20.12.2010 v 16:44

    Podle článku a videoukázek to vypadá, že se skutečně musí jednat o pozoruhodnou inscenaci, koncepčně velmi promyšlenou a s velkolepou scénickou výpravou. Škoda jen, že tvůrci ke svému záměru využili Dvořákovu operu, která vypráví úplně jiný příběh…

    Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
  20. Anonymous dne 21.12.2010 v 08:55

    Dnesni doba je nemocna a snazi se nakazit ten posledni zbytek odolnych… Partitura pana skladatele Antonina Dvoraka je autorske dilo, ktere ovsem uz neni pod ochranou prava (ta doba je tusim asi 50 let). Tato pravni zverstava ovsem vymysleli sami lide… On se uz nemuze branit a podle toho to take vypada. Kdyz uz nekdo dnes ani neslysi ze ta samotna hudba je s tim co se deje na jevisti v rozporu, je zbytecna jakakoliv diskuse. Neberu pravo experimentatorum inscenovat cokoliv ale prezentovat toto jako umeni… Je mi z toho smutno.

    Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
  21. Anonymous dne 21.12.2010 v 09:39

    Z postmoderního hlediska je uměním téměř cokoliv, takže i tato inscenace. Čili o to tu nejde. Spíš nechápu jinou věc: když chtěl pan režisér prezentovat svůj pohled na téma prostituce, proč si vybral zrovna Rusalku? To je přece úplně převrácené naruby.

    Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni:



Před prvním přidáním svého komentáře se musíte zaregistrovat:

Heslo vám bude automaticky zasláno emailem.

Váš email nebude zveřejněn.

V případě dotazů nás prosím kontaktujte na adrese info@operaplus.cz


pátek 25.5.2012

Výročí

25. května 1917 se narodil italský tenorista Franco BONISOLLI (+30.10.2003)

Nejnovější komentáře
  • J. Charypar: Útěk novinářských posluchačů už před skladbou je prostě ostuda. Pochybuji, že většina z nich projevila...
  • mlady posluchac: Já bych sílu médií, které spoluutváří obecné povědomí rozhodně nepodceňoval. Před Mahlerem, který si...
  • vittorio: Pana Přibyla jsme slyšeli v Daliborovi živě několikrát,byl úžasný takový spinto tenor se dnes tady živě už...
  • Martin Kovar: „vážná hudba, balet a opera jsou žánry označované za snobské, menšinové“ Klasická hudba...
  • erwin: Jen pro přesnost, neboť se obávám jisté dezinterpretace mnou zmíněného – Moji barbaři nebyli míněni...
  • Viktor: A to jsem ještě zapomněl na tu diskutovanou sekeru. Škoda, že se Rocc nenechal inspirovat jedním ze slavných...
  • Viktor: Tohle já beru. Problém je v tom, že když někdo prohlásí něco, co neodpovídá skutečnosti, výsledek je sice...
  • Boris Klepal: Mně skutečně nevadí, že si někdo myslí něco jiného, ale měl by argumentovat a ne překrucovat fakta, pro...
  • Tom: Je zvláštní, jak hodně funguje u prostého čtení textu projekce vlastního očekávání a vkládání významů, které v...
  • Tom: Víte co, já myslím, že p. Klepal to nenapsal zle, prostě že by to stálo za podrobnější rozbor, možná trochu...
Přečetli jsme
  • Kauza FOK: Otevřený dopis primátorovi Svobodovi

    Kauza FOK: Otevřený dopis primátorovi Svobodovi

    Otevřený dopis panu Bohuslavu Svobodovi, primátorovi hlavního města Prahy  Vážený pane primátore, s obavami...

     
    Více
  • Edita Gruberová znovu na Pražském jaru

  • Jiří Bělohlávek převzal Řád britského impéria

  • Ke změnám na Ministerstvu kultury

  • Přijde nová neřízená střela?


                Další články >

Nejčtenější články
  • Operní panorama Heleny Havlíkové (74)

  • Nekonečné ovace pro Gruberovou

  • Náměstek Radek Zdráhal na Ministerstvu kultury končí



Soutěže
Bach: Braniborské koncerty - Musica Florea 31.5.2012 Praha České muzeum hudby (2 vstupenky)

Bach: Braniborské koncerty – Musica Florea 31.5.2012 Praha České muzeum hudby (2 vstupenky)


Pavel Haas Quartet - 18.6.2012 - Praha Rudolfova galerie Pražského hradu (2x2 vstupenky)

Pavel Haas Quartet – 18.6.2012 – Praha Rudolfova galerie Pražského hradu (2×2 vstupenky)


Výherci soutěží

Získat aplikaci Adobe Flash Player

Získat aplikaci Adobe Flash Player


Opera Plus in your language

Impressum
Veškerá práva vyhrazena. Publikování, šíření a jakékoli další užití obsahu Opery Plus je možné jen s výslovným písemným souhlasem redakce. Kontakt: info@operaplus.cz
Mapa stránek
Aktuální přehled stránek
Pravidla diskuze
Komentáře čtenářů nevyjadřují stanovisko autorů článků ani redakce. Do diskuze čtenářů smějí příspívat jen registrovaní uživatelé Opery Plus, a to podle stanovených pravidel.
Návštěvní kniha
Své vzkazy ostatním čtenářům i redakci a také nekomerční soukromé inzeráty můžete po zaregistrování psát zde. Pro jejich vkládání i registraci platí stejná pravidla jako pro diskuzi.
Spolupracujte s námi
V případě zájmu o autorskou, mediální či jakoukoli jinou formu spolupráce s námi, stejně jako o inzerci na Opeře Plus nás neváhejte kontaktovat.
Partneři
Děkujeme za spolupráci, důvěru a podporu.
Podpořte nás
Internetový portál Opera Plus je projektem neziskovým. Při zajišťování jeho provozu proto musíme spoléhat výhradně na soukromé zdroje.
Počet návštěv
Prohlášení o soukromí | Užívání služeb
Copyright 2009-2010-2011-2012 - OperaPlus. Všechna práva vyhrazena.
Market eshop for XML feed dropshipping eshop for XML feed dropshipping